Psychologie a duševní zdraví · Článek

Co se doopravdy skrývá za emočním přejídáním?

Lucie Vondrýsková je mentorka a koučka výživy a duševního zdraví pro ženy; pomáhá jim vymanit se z kolotoče diet a přejídání a zvládat stres i emoce bez jídla. Sama si v dospívání prošla poruchou příjmu potravy, depresemi i úzkostmi. V podcastu Řešidlo s psycholožkou Lucií Kolaříkovou mluví o tom, co se za emočním přejídáním doopravdy skrývá. „Máš jedno tělo, jiný nedostaneš, tak se pojďme soustředit na to, aby ti v něm bylo dobře.” — Lucie Vondrýsková

25. června 2026

Co se skrývá za přejídáním

Emoční jedení podle Lucie skoro nikdy není o hladu. Za chutí sáhnout po jídle bývá nějaká emoce, kterou je těžké si zpracovat — nejčastěji pocit prázdna, osamění nebo bolest, kterou si člověk nese z dětství, kde chyběla blízkost nebo zazněly tvrdé poznámky na postavu. Jídlo se pak stává způsobem, jak tu bolest na chvíli otupit.

Často je v tom i potřeba kontroly. Nad poznámkami okolí nebo nad tím, že odešel jeden z rodičů, kontrolu nemáme — nad jídlem ji najednou máme. „Mám konečně nad něčím v tom životě kontrolu,” popisuje ten mechanismus. A právě proto se z toho bez pomoci špatně vystupuje.

Žádná emoce není špatná

To, co mentorce samotné nejvíc pomohlo, bylo uvědomění, že žádnou emoci nemusí dusit v sobě. Nerada je nazývá negativními — radši mluví o příjemných a nepříjemných, protože i ty nepříjemné je v pořádku prožít a pustit ven. Týká se to hlavně vzteku, který dlouho obracela dovnitř proti sobě.

Práce na problému pak podle ní spočívá v hledání vlastních způsobů, jak zpracovat stres i emoce jinak než jídlem. Sama to musela objevovat krok po kroku a popisuje to skoro jako dobrodružství.

Nejhorší jsou večery

Nejkritičtější bývají večery. Přes den má člověk ještě mentální kapacitu a vůli odolat pokušení sníst něco navíc, ale večer je vyčerpaný a vůle slábne. K tomu se přidává, že večer je konečně prostor vydechnout — třeba u seriálu — a k tomu vydechnutí si člověk často dá i něco, co potěší chuťové pohárky.

Pomáhá hledat na večery něco jiného, co naplní podobnou potřebu: horká vana, hudba, pár minut psaní do deníku. U každé ženy to vypadá jinak a jde o to najít vlastní variantu.

Vztah k sobě a tlak sociálních sítí

V základech celého problému podle Lucie často stojí přesvědčení „nejsem dost” — dost hezká, dost chytrá, dost štíhlá. Pracuje se pak na tom, aby žena viděla svou hodnotu jinde než ve velikosti oblečení nebo v tom, jak jí padnou kalhoty. Velkou roli v tom hrají sociální sítě; sama doporučuje udělat si čistku a přestat sledovat profily, u kterých se člověk cítí méněcenně, i kdyby šlo o lidi, které má jinak rád.

Po dni, kdy se člověk přejedl, doporučuje nevynechávat další den jídlo jako trest, ale jíst normálně a vzít ten den s čistým štítem. A když přijde nutkání, zkusit si mezi impulz a čin vložit krátkou pauzu — zastavit se, nadechnout a zeptat se, co vlastně cítím a co bych doopravdy potřebovala.

Proč si poslechnout celý podcast

  • Jak jí pomohla terapie, na které se vůbec neřešilo jídlo, ale vztah k sobě.
  • Proč obě ženy mluví o tom, že naučit se obejmout samu sebe může znít zvláštně — a přesto to funguje.
  • Co dělá s klientkami, které přijdou s tím, že údajně zkusily všechno.
  • Co by dnes vzkázala svému mladšímu já, které tohle všechno prožívalo.

Celý podcast pro předplatitele

V plné verzi rozhovoru obě ženy otevřeně mluví o vlastní zkušenosti, o tom, co jim pomohlo  z toho ven, a proč je vztah k sobě důležitější než dieta. Předplatné firstclass.cz otevírá celou epizodu a archiv dalších rozhovorů s odborníky, autory i lidmi, kteří se nebojí mluvit na rovinu.

Obsah pro členy

Pokračování článku je pro členy FirstClass. Jedno členství platí ve všech komunitách.

Vybrat členství

Už máte členství? Přihlásit se

Co si přečíst dál?

Většina lidí neumí dýchat, pouze ventiluje. Objevte s Janem Skryjou tajemství skryté energie, hlubokého spánku a klidné mysliVětšina z nás bere dýchání jako naprosto samozřejmou věc, nad kterou není potřeba přemýšlet. Vždyť nadechnout se a vydechnout zvládne každý automaticky. Jenže věděli jste, že uděláme v průměru až 25 000 nádechů za den a drtivá většina z nás při tom chybuje? O tom, jak zásadní vliv má dech na naši fyzickou i psychickou kondici, dlouhověkost a zvládání stresu, jsme si v rozhovoru povídali s Janem Skryjou, certifikovaným instruktorem metody Oxygen Advantage®.26. 10. 2026 · pro členyJste podle lékaře zdraví, ale cítíte se na dně? Proč vám běžná vyšetření často nepomohouPředstavte si Janu. Je jí 42 let, vede náročný projekt v práci, stará se o rodinu a snaží se žít zdravě. Přesto se ráno budí vyčerpaná, přes den bojuje s nevysvětlitelnou únavou, trápí ji zažívání a v noci zírá do stropu. Když po týdnech odhodlávání navštíví praktického lékaře, vyslechne si po letmém pohledu na výsledky krve verdikt: „Jste naprosto zdravá, nic vám není.“ Jana odchází z ordinace s pocitem, že si své problémy snad vymýšlí.22. 10. 2026 · pro členyProč se v dnešním světě cítíme vyčerpaní a jak se vrátit k přirozenému rytmuSpolečnost nás učí neustálé podávaní výkonu bez ohledu na to, jak se cítíme. Výsledkem bývá chronické vyčerpání, frustrace a pocit, že s naším tělem není něco v pořádku. Biologická antropoložka a autorka projektu PREPROGRAMUJ SVOJ CYKLUS®, Mgr. Katarína Miroš Baniari, však tvrdí, že příčina spočívá v zásadním nesouladu mezi moderním životním stylem a evolučním nastavením ženského organismu. Jak naslouchat svému tělu, netrestat se za únavu a využít cykličnost jako osobní navigaci?21. 10. 2026 · pro členy
Všechny články