Psychologie a duševní zdraví · Článek

Ženské zdraví nezačíná u hormonů. Začíná u toho, že smíme mluvit vysvětluje psycholožka Lucie Kolaříková

Co všechno se ženám honí hlavou, když se zavřou dveře?O čem se běžně mlčí, ale uvnitř to bolí, tlačí, vyčerpává – někdy celé roky? Tato epizoda podcastu Řešidlo není rychlá poradna ani seznam tipů „jak být v pohodě“. Je to hluboký, místy velmi intimní rozhovor o ženském zdraví, které se nedá oddělit od emocí, těla, vztahů ani od toho, co si ženy celý život nesou v sobě. Psycholožka Lucie Kolaříková mluví otevřeně – nejen jako odbornice, ale i jako žena a otevírá témata, která se žen dotýkají napříč generacemi, ale často zůstávají neviditelná, zlehčovaná nebo zahanbovaná.

6. února 2026

Proč se ženy cítí špatně, i když „by měly být vděčné“?

V rozhovoru zaznívá jedna silná myšlenka:

Ženské zdraví není jen o těle. Je o tom, co všechno žena musí unést – a nesmí o tom mluvit.

Mluví se o:

  • tlaku na výkon, krásu, mateřství i „správné“ životní volby

  • pocitech selhání při ztrátě těhotenství

  • studu, který ženy umlčuje při zkušenostech se sexualitou

  • menopauze, o které se víc vtipkuje, než mluví pravdivě

  • nevyžádaných radách, které bolí víc než ticho

A také o tom, proč samotné sdílení není slabost, ale léčivý akt.

„Nemusím být bohyně. Stačí, že jsem.“

Lucie Kolaříková v rozhovoru velmi osobně popisuje rozdíl mezi sebepřijetím a sebeláskou – a proč je pro ženy tak těžké dovolit si obojí. Ne proto, že by „nepracovaly na sobě“, ale proto, že celý život žijí s představou, kým by měly být, místo aby mohly být tím, kým skutečně jsou.

Rozhovor se dotýká i knihy Sebepřijetí, která pojmenovává jedno z největších ženských tabu:
Mlčení bolí víc než pravda.

A že mluvit – svým tempem, po svém, bez tlaku – může změnit nejen jednotlivou ženu, ale i způsob, jakým se na ženská témata dívá celá společnost.

Není to „jen ženské téma“. Je to lidské téma.

Tahle epizoda není určena jen ženám.
Je pro partnery, rodiče, dcery i syny. Pro každého, kdo chce lépe porozumět ženskému světu – bez zjednodušování, bez nálepek, bez rychlých soudů.

A hlavně:
pro každou ženu, která si někdy pomyslela:
„Se mnou je asi něco špatně.“

Možná v něm neuslyšíte řešení.
Ale možná poprvé uslyšíte, že v tom nejste sama.

Obsah pro členy

Pokračování článku je pro členy FirstClass. Jedno členství platí ve všech komunitách.

Vybrat členství

Už máte členství? Přihlásit se

Co si přečíst dál?

Prof. PhDr. Anna Hogenová: Smrt nás učí, jak žítNa smrt myslí každý den. Možná právě proto mluví o životě s takovou silou. Filozofka prof. Anna Hogenová v našem dalším rozhovoru otevírá otázky, kterým se většina z nás vyhýbá: co nám říká naše konečnost, proč se bojíme opravdové lásky a proč je dnešní doba tak krutá. Jak vlastně můžeme o smrti uvažovat?29. 10. 2026 · pro členyKdyž mozek zapomene, ale tělo si pamatuje. Proč tělo přehrává stará traumata a jak z toho ven?Myslíte si, že to, co se stalo před lety, je dávno pryč? Náš mozek a tělo si to často nemyslí. Významná klinická psycholožka Mgr. Hana Vojtová vysvětluje, proč nás nepříjemné vzpomínky zaplavují jako živá přítomnost, co je to disociace a jak v sobě znovu najít pocit bezpečí. Znáte ten pocit? Sněží, sedíte v teplém obýváku s hrnkem čaje, kolem vás je klid a jste v bezpečí. Přesto stačí jeden neopatrný tón v hlasu partnera, určitý pach nebo barva a do vašeho těla se zničehonic vlije mrazivá vlna úzkosti či hněvu. Logický rozum vám říká: „Vždyť se nic neděje! To, co tě tak ranilo, bylo před čtyřmi lety!“ Jenže vaše tělo reaguje, jako by ten strašný okamžik probíhal tady a teď. Proč tomu tak je? A jak se vymanit ze spárů minulosti, která nás drží jako neviditelné vězení? V premiérovém rozhovoru se náš moderátor ponořil do hloubky lidské duše společně se skvělou klinickou psycholožkou, psychoterapeutkou a autorkou knihy Trauma a disociace, Mgr. Hanou Vojtovou.26. 10. 2026 · pro členyPhDr. Mgr. Evžen Panovský – Tajemství našich předků: Jak rodová historie a mezigenerační vzorce utvářejí náš dnešní životKaždý z nás se v určitý moment života zastaví a položí si základní otázky: Kdo vlastně jsem? Odkud pocházím? A proč reaguji na svět zrovna tak, jak reaguji? Většina lidí hledá odpovědi v přítomnosti – v aktuálních vztazích, práci nebo osobním rozvoji. Jenže co když kořeny našich dnešních pocitů, úzkostí, ale i výjimečných darů leží hluboko v minulosti? Do studia jsme přivítali dalšího vzácného hosta – PhDr. Evžena Panovského, klinického psychologa, psychoterapeuta a autora knižní novinky Rodokmen v příbězích: Psychologické bádání v rodové historii. Pohled Evžena Panovského je fascinující právě tím, že propojuje dva světy, které spolu na první pohled nemusí zdánlivě souviset: genealogii a psychologii.19. 10. 2026 · zdarma
Všechny články