Psychologie a duševní zdraví · Článek

Zajetí vnitřních kritiků: Jak náš sebeobraz utváří minulost, sociální sítě i vztah k vlastnímu tělu

Náš sebeobraz nevzniká ze dne na den a rozhodně se neuzavírá dosažením dospělosti. Psycholožka a KBT terapeutka Karolína Peruth v rozhovoru vysvětluje, jak do vnitřního světla pronikají cizí hlasy, proč za své úzkosti často viníme nesprávné spouštěče a jak kultivovat pevnější vztah k sobě i k druhým. Jak náš sebeobraz vlastně vzniká, jaké pastičky nám nastražují sociální sítě a proč bychom v rodičovství i ve vztazích měli klást vztah až na první místo?

18. září 2026

Vnitřní kritici a zraněné děti: Odkud pramení náš tlak na sebe sama?

Utváření sebeobrazu začíná v raném dětství skrz tělesné vnímání a první interakce s pečovateli. Zda někdo přijde, když pláčeme, a zda s námi okolí sdílí naši radost či strach, tvoří první základní kámen. Později se přidává jazyková a narativní složka – vnímáme, jak o nás druzí mluví a jaké příběhy si o sobě začínáme vyprávět.

Vnitřní dialogy, které si v dospělosti vedeme, pak často přejímají tón i konkrétní věty významných osob z naší minulosti.

„Někdy ten hlas má záhadně podobný tón a záhadně podobná slova jako konkrétní osoba z minulosti… Když se kritizujeme, spousta lidí řekne: ‚Říkám úplně to samé, co mi říkala učitelka nebo mamka s taťkou,‘“ objasňuje Karolína Peruth.

V rámci schema terapie lze rozlišit různé vnitřní režimy – od vnitřního kritika a zraněného dítěte až po tzv. hyperkompenzátory, které nás nutí k podávání neustálého výkonu. Pro zdravé fungování je klíčové posilovat roli zdravého dospělého, který dokáže tyto hlasy zhodnotit s nadhledem.

Symptom vs. Příčina: Význam události utváří naši realitu

Každý z nás prochází v životě náročnými zkouškami. Podstatné však podle odbornice není pouze to, jaká událost se objektivně stala, ale jaký význam jsme jí subjektivně přisoudili.

„Pro me jako psychologa a krizového interventa není krize to, že se člověk rozvede… Krize je subjektivní prožitek toho, jak člověk zpracovává událost, jak na ni reaguje a co si o sobě na základě toho myslí.“ 

Opakování škodlivých vzorců chování pramení z generalizujících interpretací typu „všichni“, „vždycky“ nebo „nikdy“. Pokud chceme své reakce změnit, pomáhají k tomu bezpečné „mikroexperimenty“ – postupné vystavování se obávaným situacím a sbírání nových zkušeností.

Chcete zjistit, jak přesně utišit svého vnitřního kritika, jak reagovat na strach z opuštění ve vztazích a jaká další praktická cvičení Karolína Peruth doporučuje? Odemkněte celé video a poslechněte si kompletní rozhovor.

Obsah pro členy

Pokračování článku je pro členy FirstClass. Jedno členství platí ve všech komunitách.

Vybrat členství

Už máte členství? Přihlásit se

Co si přečíst dál?

Prof. PhDr. Anna Hogenová: Smrt nás učí, jak žítNa smrt myslí každý den. Možná právě proto mluví o životě s takovou silou. Filozofka prof. Anna Hogenová v našem dalším rozhovoru otevírá otázky, kterým se většina z nás vyhýbá: co nám říká naše konečnost, proč se bojíme opravdové lásky a proč je dnešní doba tak krutá. Jak vlastně můžeme o smrti uvažovat?29. 10. 2026 · pro členyKdyž mozek zapomene, ale tělo si pamatuje. Proč tělo přehrává stará traumata a jak z toho ven?Myslíte si, že to, co se stalo před lety, je dávno pryč? Náš mozek a tělo si to často nemyslí. Významná klinická psycholožka Mgr. Hana Vojtová vysvětluje, proč nás nepříjemné vzpomínky zaplavují jako živá přítomnost, co je to disociace a jak v sobě znovu najít pocit bezpečí. Znáte ten pocit? Sněží, sedíte v teplém obýváku s hrnkem čaje, kolem vás je klid a jste v bezpečí. Přesto stačí jeden neopatrný tón v hlasu partnera, určitý pach nebo barva a do vašeho těla se zničehonic vlije mrazivá vlna úzkosti či hněvu. Logický rozum vám říká: „Vždyť se nic neděje! To, co tě tak ranilo, bylo před čtyřmi lety!“ Jenže vaše tělo reaguje, jako by ten strašný okamžik probíhal tady a teď. Proč tomu tak je? A jak se vymanit ze spárů minulosti, která nás drží jako neviditelné vězení? V premiérovém rozhovoru se náš moderátor ponořil do hloubky lidské duše společně se skvělou klinickou psycholožkou, psychoterapeutkou a autorkou knihy Trauma a disociace, Mgr. Hanou Vojtovou.26. 10. 2026 · pro členyPhDr. Mgr. Evžen Panovský – Tajemství našich předků: Jak rodová historie a mezigenerační vzorce utvářejí náš dnešní životKaždý z nás se v určitý moment života zastaví a položí si základní otázky: Kdo vlastně jsem? Odkud pocházím? A proč reaguji na svět zrovna tak, jak reaguji? Většina lidí hledá odpovědi v přítomnosti – v aktuálních vztazích, práci nebo osobním rozvoji. Jenže co když kořeny našich dnešních pocitů, úzkostí, ale i výjimečných darů leží hluboko v minulosti? Do studia jsme přivítali dalšího vzácného hosta – PhDr. Evžena Panovského, klinického psychologa, psychoterapeuta a autora knižní novinky Rodokmen v příbězích: Psychologické bádání v rodové historii. Pohled Evžena Panovského je fascinující právě tím, že propojuje dva světy, které spolu na první pohled nemusí zdánlivě souviset: genealogii a psychologii.19. 10. 2026 · zdarma
Všechny články