Psychologie a duševní zdraví · Článek

Z vrcholu na dno, ze dna zpět až k vnitřní svobodě: Bývalá manažerka Microsoftu Petra Deer odkrývá, proč nás úspěch může stát zdraví i paměť.

Mít skvělou kariéru v technologickém gigantu, řídit velké týmy a vydělávat nadstandardní peníze je pro mnohé definicí štěstí. Co se ale stane, když se z vysněné cesty stane zlatá klec, která vás kvůli toxickému pohonu z dětství obere o zdraví, energii, a nakonec i o vlastní paměť? Hostem našeho nového podcastu byla Petra Deer – expertka na mezinárodní e-commerce a bývalá úspěšná manažerka londýnského Microsoftu. Její tvrdě vykoupený příběh je varovným zdviženým prstem pro každého, kdo dnes žije v nekončícím kolotoči tlaku na výkon.

21. května 2026

Toxický pohon z dětství a úprk do Londýna

Petra pochází z Kladna, ale její cesta brzy směřovala na studia do Londýna. Když se dnes ohlédne zpět, přiznává, že její obrovská ambicióznost měla hluboké kořeny.

„Dneska už vím, že to byl spíš toxický drive,“ vypráví otevřeně Petra v podcastu. „Neměla jsem ideální dětství. Prošla jsem si šikanou, rozvodem rodičů, a dokonce i sexuálním zneužitím.“

Téma emocí bylo v tehdejší generaci tabu. Petra v sobě toto trauma dusila neuvěřitelných 15 let. Právě prožitý tlak v ní ale zažehl motor extremistického workoholismu – chtěla dokázat, že na to má, a utéct co nejdál.

Práce až na 90 hodin týdně a ztráta paměti na ulici

Když Petra naskočila do ostrého britského byznysu v oblasti marketingu a e-commerce, ocitla se v cizím prostředí úplně sama. Touha po dokonalosti ji dovedla do naprostého extrému:

  • Pracovní tempo: Běžně pracovala 80 až 90 hodin týdně, vedle zaměstnání rozjížděla vlastní projekt.

  • Spánkový deficit: Dvakrát až třikrát do týdne spala pouhé 2 až 3 hodiny.

  • Fyzické dření: Aby „vypnula hlavu“, chodila 6x až 7x týdně do fitka drancovat své tělo těžkými váhami.

Terapie jí sice pomohla vyčistit minulost, ale nezastavila její aktuální sebezničující životní styl. Ve 28 letech dostala finální účet – totální vyhoření.

„Stála jsem na ulici kousek od domu a najednou jsem absolutně ztratila paměť. Netušila jsem, kde jsem, nevěděla jsem, kdo jsem,“ popisuje děsivý moment.

Domů se dostala jen díky tomu, že mechanicky zkoušela klíče do dveří různých domů v ulici. Když po kolapsu odjela do Čech a spala 22 hodin denně, následky byly fatální – po otevření počítače si vůbec nepamatovala, jak se zapíná.

Když je největším úspěchem říct „NE“

Během rekonvalescence Petře zavolali headhunteři z londýnského Microsoftu. Pro výkonnostního člověka by to byl splněný sen. Petra ale udělala věc, kterou považuje za svůj největší životní úspěch – dala přednost sobě a prestižní nabídku odmítla, protože se nechtěla vrátit do smrtícího kolečka.

Když se zástupci Microsoftu po několika měsících ozvali znovu, už zregenerovaná Petra pozici přijala. Díky skvělému firemnímu zázemí, podpoře kolegů a postupné změně životního stylu se dokázala do procesu úspěšně vrátit.

Tři klíčové lekce o vyhoření podle Petry Deer:

  1. Vyhoření nepotkává slabé lidi. Naopak, nejčastěji postihuje tzv. peak performery – ambiciózní manažery, kteří jedou na vlně adrenalinu, dokud jim nedojde palivo.

  2. Čas pro sebe není luxus, ale nutnost. Pokud si nenajdete čas na odpočinek včas, tělo si vybere daň v podobě několika měsíců absolutní neschopnosti fungovat pro rodinu i podnikání.

  3. Péče o sebe musí být komplexní. Můžete mít skvěle zvládnutý biohacking a tělo, ale když ignorujete duševní hygienu a vnitřní tlaky, stejně vyhoříte.

Chcete vědět, jak nespadnout do stejné pasti?

Petra Deer je zakladatelkou startupu Storyhouse. Na základě vlastních zkušeností vyvinula unikátní diagnostiku, která dokáže analyzovat osobní „archetyp vyhoření“ a odhalit příčiny dřív, než dojde k nejhoršímu. Generické rady totiž v duševním zdraví nefungují.

Inspirativní rozhovor v našem podcastu šel do obrovské hloubky.

V plné verzi se dozvíte:

  • Jak přesně její mozek postupně vypínal paměť ještě před samotným kolapsem.

  • Detaily o brutálním výběrovém řízení do Facebooku (Mety), kde skončila druhá ze 1600 lidí a jak ji to emočně zasáhlo.

  • Konkrétní techniky, jak správně odpočívat a žít svůj plný potenciál bez sebezničení.

Nenechte své zdraví dojít na samotnou hranu. Investice do prevence je tím nejdůležitějším krokem, který pro sebe můžete udělat.

Získejte přístup k celému tomuto exkluzivnímu rozhovoru a kompletnímu archivu firstclass.cz/residlo

Obsah pro členy

Pokračování článku je pro členy FirstClass. Jedno členství platí ve všech komunitách.

Vybrat členství

Už máte členství? Přihlásit se

Co si přečíst dál?

Prof. PhDr. Anna Hogenová: Smrt nás učí, jak žítNa smrt myslí každý den. Možná právě proto mluví o životě s takovou silou. Filozofka prof. Anna Hogenová v našem dalším rozhovoru otevírá otázky, kterým se většina z nás vyhýbá: co nám říká naše konečnost, proč se bojíme opravdové lásky a proč je dnešní doba tak krutá. Jak vlastně můžeme o smrti uvažovat?29. 10. 2026 · pro členyKdyž mozek zapomene, ale tělo si pamatuje. Proč tělo přehrává stará traumata a jak z toho ven?Myslíte si, že to, co se stalo před lety, je dávno pryč? Náš mozek a tělo si to často nemyslí. Významná klinická psycholožka Mgr. Hana Vojtová vysvětluje, proč nás nepříjemné vzpomínky zaplavují jako živá přítomnost, co je to disociace a jak v sobě znovu najít pocit bezpečí. Znáte ten pocit? Sněží, sedíte v teplém obýváku s hrnkem čaje, kolem vás je klid a jste v bezpečí. Přesto stačí jeden neopatrný tón v hlasu partnera, určitý pach nebo barva a do vašeho těla se zničehonic vlije mrazivá vlna úzkosti či hněvu. Logický rozum vám říká: „Vždyť se nic neděje! To, co tě tak ranilo, bylo před čtyřmi lety!“ Jenže vaše tělo reaguje, jako by ten strašný okamžik probíhal tady a teď. Proč tomu tak je? A jak se vymanit ze spárů minulosti, která nás drží jako neviditelné vězení? V premiérovém rozhovoru se náš moderátor ponořil do hloubky lidské duše společně se skvělou klinickou psycholožkou, psychoterapeutkou a autorkou knihy Trauma a disociace, Mgr. Hanou Vojtovou.26. 10. 2026 · pro členyPhDr. Mgr. Evžen Panovský – Tajemství našich předků: Jak rodová historie a mezigenerační vzorce utvářejí náš dnešní životKaždý z nás se v určitý moment života zastaví a položí si základní otázky: Kdo vlastně jsem? Odkud pocházím? A proč reaguji na svět zrovna tak, jak reaguji? Většina lidí hledá odpovědi v přítomnosti – v aktuálních vztazích, práci nebo osobním rozvoji. Jenže co když kořeny našich dnešních pocitů, úzkostí, ale i výjimečných darů leží hluboko v minulosti? Do studia jsme přivítali dalšího vzácného hosta – PhDr. Evžena Panovského, klinického psychologa, psychoterapeuta a autora knižní novinky Rodokmen v příbězích: Psychologické bádání v rodové historii. Pohled Evžena Panovského je fascinující právě tím, že propojuje dva světy, které spolu na první pohled nemusí zdánlivě souviset: genealogii a psychologii.19. 10. 2026 · zdarma
Všechny články