Třicet kapslí k obědu. Jak se majitel Brainmarketu vyzná v doplňcích

Moderátor Lukáš Eder se Jiřího Votavy ptá, jak se má běžný zákazník vyznat mezi prodejci, výrobci a širokou nabídkou doplňků stravy. Jiří Votava uvádí, že Brainmarket je prodejce i výrobce a většinu svého portfolia vyrábí. Podle něj je výběr pro zákazníka obtížný také kvůli rozdílnému přístupu prodejců k legislativním omezením zdravotních tvrzení.

Votava popisuje firemní kodex: produkty mají podle jeho slov vycházet z vědeckých poznatků, dávek uváděných ve studiích a konkrétní formy vitaminu či jiné složky. Na příkladu několika druhů hořčíku ukazuje, že firma nabídku rozlišuje podle zamýšleného použití a snaží se tyto rozdíly zákazníkům vysvětlovat.

Orientaci má podle Votavy usnadňovat také síť prodejen s poradci. Ti se zákazníků ptají na jejich denní režim a další okolnosti, aby je mohli nasměrovat. Prodejny zároveň firmě poskytují přímou zpětnou vazbu. Votava dále zmiňuje vyvíjenou aplikaci pro práci se zákaznickými daty a platformu Bionfy spojenou s krevními testy a doporučením lékaře.

Jiří Votava odhaduje podíl Brainmarketu v široce pojaté kategorii zahrnující také lékárny a maloobchod přibližně na sedm procent. V dalším růstu počítá i s expanzí; firma podle něj působí vedle Česka v dalších deseti zemích.

Zákaznická poptávka se podle Jiřího Votavy mezi jednotlivými trhy výrazně liší. Jako příklad uvádí Polsko, kde lidé vyhledávají hovězí želatinu, kolagen a také hořčík. Společným trendem napříč zeměmi má být kreatin. Jeho publikum se podle něj rozšířilo od kulturistů až k seniorům, přičemž zájem podporuje komunikace na sociálních sítích.

Jiří Votava spojuje dlouhodobou známost kreatinu s jeho dostupností už v devadesátých letech a s užíváním mezi kulturisty. Dodává, že následně vznikaly studie a že německý výrobce Creapur podle něj rovněž provádí klinické studie a pracuje na širším povědomí o kreatinu. Brainmarket podle jeho vyjádření kreatinovou surovinu nevyrábí, ale nakupuje ji od německého dodavatele.

Jiří Votava vysvětluje, že firma není prvovýrobcem jednotlivých ingrediencí. Suroviny nakupuje od dodavatelů a podle receptur je skládá do kapslí či tekutých roztoků. Podle Votavy pochází prvovýroba surovin převážně z Německa nebo Číny. Na tvorbě doplňků se podle něj musí podílet technolog s farmaceutickým vzděláním, který rozumí legislativě i technologii výroby.

U ashwagandhy Votava uvádí, že firma nakupuje surovinu KSM-66 od indické společnosti a následně ji plní do kapslí. Na dotaz moderátora Lukáše Edera, zda firma provádí vlastní analýzu vzorků, odpovídá, že ano. Jeho další hodnocení kvality této konkrétní suroviny je však tvrzením hosta v rozhovoru, nikoli redakčně ověřeným závěrem.

V závěru kapitoly Votava porovnává dvě formy hořčíku. Bisglycinát popisuje jako chelátovou formu navázanou na glycin a zároveň připouští, že pro uváděné působení glycinu je podstatná dostatečně vysoká dávka. Druhý produkt podle něj obsahuje hořčík navázaný na kyselinu jablečnou. Magnézium bisglycinát firma podle jeho slov spojuje s užíváním po výkonu.

Jiří Votava původně neplánoval široce zaměřenou značku. Doplňky si objednával z Ameriky, četl studie a zajímalo ho, proč na českém trhu chybějí některé formy extraktů a vitaminů. Jeho zájem se propojil s filmem Všemocný, který ho přivedl k myšlence produktů zaměřených na podporu kognitivních schopností, paměti, myšlení a učení. Zároveň upozorňuje, že filmová představa o využívání pouhých deseti procent mozku je podle něj mýtus.

K podnikání ho povzbudil otec. Prvním produktem byl BrainMax 1.0, ale očekávání, že dobré složení samo přivede zákazníky, se nenaplnilo. Votava proto navázal spolupráci s psychologem Adamem Česlíkem, který podle jeho slov začal dělat osvětu. Nabídka se následně rozšířila například o magnézium bisglycinát a s rostoucí klientelou vznikl v roce 2018 BrainMarket. Jeho záměrem už nebylo prodávat jen doplňky, ale vytvořit místo se sortimentem pro zdravý životní styl, včetně přírodní kosmetiky a ekologické drogerie.

Jiří Votava označuje spalovače tuku za příklad zkratkovitého řešení. Odhaduje, že rozšíření léků GLP-1, jako jsou Ozempic a Mounjaro, utlumí část trhu zaměřenou na redukci hmotnosti. Zároveň předpokládá vznik poptávky po doplňování bílkovin, vlákniny, minerálů a dalších živin u lidí, kteří kvůli menší chuti k jídlu nesnědí dostatek potravy. Jde o jeho předpověď v rozhovoru, nikoli o zdravotní doporučení.

Za problém považuje nabídky doplňků stravy prezentovaných tak, jako by fungovaly stejně jako Mounjaro. Popisuje vlastní zkušenost s prodejem pilulek, které mu byly nabízeny jako alternativa bez injekční aplikace. Přesto očekává, že trh časem projde korekcí a zákazníci si vyberou správně.

V závěru mluví o placebu. Tvrdí, že pozitivní očekávání může někdy pomoci, a uvádí příběh účastnice údajné americké studie z 90. let. Podrobnosti studie ani jeho obecnější tvrzení o placebu a antidepresivech však v rozhovoru nejsou nezávisle doloženy.

Jiří Votava upřesňuje svůj dřívější výrok o přibližně padesáti pilulkách denně. Přiznává, že počet přesně nespočítal a mohl jej nadhodnotit. Uvádí však, že kolem oběda užívá zhruba třicet kapslí a před spaním další doplňky. Celkový denní počet proto odhaduje přibližně na třicet až pětačtyřicet kapslí.

Moderátor Lukáš Eder následně staví vedle sebe přístupy Bryana Johnsona a Marka Hymana. Votava je nevnímá jako jednoduchou volbu mezi dvěma protiklady, ale jako rozdílné způsoby, jak přitáhnout pozornost ke zdraví a dlouhověkosti. Johnson podle něj zviditelňuje téma prostřednictvím vlastních experimentů, zatímco jiní lidé dávají přednost knihám a umírněnějšímu vzdělávání. Současně Votava připomíná, že četba autority může některé lidi vést k bezhlavému užívání konkrétních látek. Za společný záměr těchto přístupů považuje snahu zachovat zdraví a fyzickou soběstačnost i ve vyšším věku.

Jiří Votava přijímá kritiku odvětví doplňků stravy jako potřebný hlas. Doplňky podle něj slouží k doplnění toho, co chybí ve stravě, a představují až nadstavbu zdravého způsobu života. Nemají být chápány jako protiváha léků ani jako prostředek, od něhož lze očekávat léčbu. Odpovědnost za přesnou komunikaci přisuzuje také výrobcům a prodejcům doplňků stravy: neměli by své produkty vydávat za řešení zdravotních problémů.

Na dotaz moderátora Lukáše Edera Votava souhlasí s významem hořčíku, vitaminu D3 a omega-3 mastných kyselin a vysvětluje, jakou úlohu jim přisuzuje. U vitaminu D3 se odvolává na blíže neurčené rozsáhlé studie; jejich výsledky redakce v rámci tohoto podkladu neověřovala. Votava zároveň popisuje vlastní zkušenost: při dovolené doplňky někdy vynechá a soudí, že je jeho organismus dostatečně zásobený. Závěrem doporučuje individuálně přemýšlet o vlastních potřebách, jeho úvaha podle prodělaných nemocí však v rozhovoru není doložena měřením ani dalšími údaji.

Moderátor Lukáš Eder otevírá téma vitamínů na míru sestavovaných podle výsledků krve. Jiří Votava však upozorňuje, že hlavní překážkou není jen cena: lidé se musejí na odběr dostavit, přijít ráno nalačno a podstoupit samotný odběr. Podle jeho zkušenosti proto tuto možnost vyhledávají hlavně lidé, kteří chtějí o svém těle vědět více.

Jako příklad uvádí testovací nabídku pro VIP zákazníky. Přestože měli vyšetření zdarma, konverze podle něj dosáhla přibližně pěti procent. Votava to přičítá množství praktických i osobních bariér, například nutnosti někam dojet nebo nepříjemnému vztahu ke krvi. Služba byla později zpřístupněna také ostatním zákazníkům za zvýhodněnou cenu, podle Votavy však bariéra spojená s odběrem zůstává významná.

Rozhovor se krátce dotýká také rozdílu mezi krevním a DNA testováním. Votava říká, že krevní test může ukázat například množství železa, zatímco moderátor popisuje DNA test jako zdroj informace o predispozici. Lukáš Eder zároveň z vlastní zkušenosti oceňuje praktické balení jednotlivých dávek vitamínů, protože mu pomáhá nezapomínat na jejich užívání.

Moderátor Lukáš Eder pokládá Jiřímu Votavovi otázky, které se opakovaly v komunitě. Pokud by měl Votava vybrat jediný doplněk, zvolil by vitamin D3 a K2. Vysvětluje to tím, že v tuzemských podmínkách je podle něj málo slunce a lidé nejedí mnoho ryb, zatímco například hořčík lze získat také ze stravy.

U vitaminu C zdůrazňuje rozdíly mezi formami. Za skutečně lipozomální považuje přípravek, u něhož lze doložit zapouzdření vitaminu ve fosfolipidové vrstvě. Současně upozorňuje, že označení „lipozomální“ podle jeho slov nemá legislativní rámec. Od běžného šumivého vitaminu C by žádný účinek neočekával.

Za problematické nepovažuje jen možné nebezpečí, ale také sliby, které produkt nedokáže splnit. Zmiňuje spalovače tuku, BCAA, CLA a karnitinové nápoje. Jako možný příklad nebezpečné věci v biohackingu uvádí náhlé skočení do zamrzlého rybníka či pod led. U červených brýlí naopak vysvětluje, že mají blokovat modrou složku světla a umožnit dokončit večerní činnosti před spaním.

Jiří Votava říká, že jeho firma zatím na e-shopu nevnímá, že by lidé kvůli ekonomické situaci omezovali nákupy doplňků stravy. S moderátorem Lukášem Ederem následně uvažují, zda se část společenského života nepřesouvá od hospod ke zdravějším formám trávení času. Votava jako příklad uvádí západní run kluby, po jejichž běhu následují střízlivé večírky s vodou či limonádami. Eder přidává zkušenost z pražské akce, při níž účastníci běželi mezi dvěma kavárnami a potom se bavili bez alkoholu.

Votava spojuje tento posun s větším zájmem mladých lidí o zdravý životní styl, zároveň ale připomíná někdejší společenskou roli hospod. V osobní rovině popisuje oslavu otevření prodejny, při níž si po delší době dal jeden a půl piva. Alkohol podle něj uvolnil konverzaci s kolegy a měl kulturní a společenskou stránku. Neoznačuje se proto za striktního odpůrce alkoholu, současně však říká, že má potíž zůstat u jednoho nápoje, a proto raději odchází. Eder popisuje podobně neabsolutní postoj: umí se bavit bez alkoholu, ale také si jej příležitostně vychutnat.

Jiří Votava říká, že firma má prodejnu v Ostravě a plánuje další v Brně a Bratislavě. Připravuje také menší formát prodejen určený pro menší města. Důvodem rozšiřování kamenné sítě je podle něj snaha být blíž lidem a získávat od nich zpětnou vazbu. Ze své zkušenosti dodává, že někteří zákazníci by si doplňky stravy přes internet nekoupili a značku poznali až díky prodejně v Karlíně.

V době rostoucího množství informací a nástupu AI vnímá prodejny jako prostor pro lidský kontakt a pomoc s orientací. Chce kolem nich budovat komunitu lidí se zájmem o zdravý životní styl. Zmiňuje přednášky, workshopy, setkávání s odborníky, sdílení zkušeností se zákazníky a možnost některé produkty ochutnat či vyzkoušet.

Rozhovor se poté vrací k červeným brýlím a osvětlení. Moderátor Lukáš Eder upřesňuje, že nezpochybňuje samotný princip brýlí, ale vadí mu jeho vyhánění do extrému, například když mají umožnit delší používání sociálních sítí. Jiří Votava popisuje, že doma používá vedle běžného osvětlení také červené světlo, aby před spaním nemusel nosit brýle. Kapitolu moderátor uzavírá osobním názorem, že je nejlepší hledat zdravou míru.