Tereza Hrušková: Proč potlačování emocí ničí náš úspěch a jak najít své „okno tolerance“.

Emoce nejsou nepřátelé: Pozor na pasti jazyka a interpretace

Mnoho z nás vyrostlo v prostředí, které nás učilo dělat mezi pocity tlustou čáru. Radost je vítána, zatímco vztek nebo smutek máme tendenci potlačovat. Tereza Hrušková však toto dělení odmítá:

„Já to nemám ráda rozlišovat na pozitivní a negativní, prostě jsou to emoce. Buď je příjemná, nebo nepříjemná.“

Zásadní chybou, kterou denně děláme v kognitivně-behaviorální terapii (KBT), je způsob interpretace. Pokud o sobě prohlásíte: „Já jsem úzkostný člověk,“ definujete tím celou svou osobu a mozek se podle toho zařídí. Mnohem zdravější je uvědomit si, že emoce je pouze ohraničený stav:

• Destruktivní přístup: „Já jsem úzkost.“

• Osvobozující přístup: „Já teď právě zažívám a cítím úzkost.“

Pokud si dokážete představit časovou přímku a vytvořit vědomou mezeru mezi podnětem a svou reakcí, získáte nad situací kontrolu. Pomoci může i prosté kreslení svých emočních propadů a vrcholů na papír.

Znáte své „okno tolerance“?

Jedním z nejhodnotnějších témat rozhovoru je okno tolerance – neurovědecký model psychologa Dana Siegela. Jde o optimální zónu našeho nervového systému, ve které dokážeme efektivně fungovat, logicky přemýšlet a zvládat stres.

Co se stane, když nás intenzivní podněty z tohoto okna vyhodí? Reagujeme dvěma způsoby:

• Hyperarousal (Přepětí): Nervový systém je přebuzený. Zaplaví nás overthinking, neustálé analyzování, podrážděnost nebo úzkost. Tělo je zaseknuté v neustálé obraně a akci.

• Hypoarousal (Utlumení / Zamrznutí): Cítíme se apatičtí, bez energie a bez chuti cokoli dělat. Máme tendenci se izolovat a v extrémních případech dochází až k emočnímu odpojení.

Dobrá zpráva: Díky neuroplasticitě mozku není naše okno tolerance neměnné. Správnou prací s myslí, stravou, spánkem a odpočinkem ho můžeme postupně rozšiřovat a unést tak mnohem větší míru životní zátěže.

Jak aktivovat své „Moudré já“?

V krizových situacích (např. když na nás někdo promluví nepříjemným tónem hlasu) se v nás okamžitě aktivují hluboké kořeny – naše jádrová přesvědčení. V reakci na to se v naší mysli rozhoří boj mezi Emočním já a Racionálním já.

Tereza Hrušková doporučuje tyto dvě složky spojit v Moudré já. To dokáže uznat naše pocity, ale zároveň k nim přistupuje s hodnotami dospělého člověka.

A jak ho nejrychleji aktivovat? Nahraďte vnitřní kritiku zvědavostí. Místo nadávání si do „krav, co zase udělaly chybu“ , zaujměte postoj vnitřního detektiva. Zeptejte se sami sebe: „Proč teď vlastně cítím ten pocit vzteku? Co mi ten signál říká?“ Zvědavost mozek okamžitě zklidňuje, zatímco sebekritika spouští poplašný systém stresu.

Nekašlete na sebe: Odemkněte si plnou verzi rozhovoru

Tento článek zachycuje pouze zlomek praktických informací, které Mgr. Tereza Hrušková v našem studiu sdílela. Celý rozhovor je doslova nabitý terapeutickými nástroji pro okamžité použití.

V plné verzi podcastu se navíc dozvíte:

• Jak konkrétně funguje „metoda smajlíků“ pro chvíle akutního psychického vyčerpání a úzkostí.

• Jak se vyrovnat se sebestigmatem a strachem, že bez perfektního výkonu nebudeme pro své okolí dost dobří.

• Jak sociální sítě a neustálé porovnávání se s dokonalými profily deformují náš vztah k vlastnímu tělu.

• Co přesně znamená pracovat na sobě skrze „mikrodosing“ malých, konzistentních kroků.

Úspěch, skvělá kariéra ani harmonické vztahy dlouhodobě nevydrží, pokud budete své emoce potlačovat. Investujte do své psychické odolnosti ještě dnes.

Cesta k sebepřijetí nevede přes velké skoky jednou za rok, ale přes malé, konzistentní mikrokrůčky každý den. Na cestu za lepšími zítřky Vám doporučujeme naši knihu Sebepřijetí od Jessicy Zucker

 

---

Chcete slyšet celý příběh a získat konkrétní nástroje pro svou psychickou pohodu?

Celý podcast s Mgr. Terezou Hruškovou je přístupný pro předplatitele kanálu firstclass.cz/residlo