Psychologie a duševní zdraví · Článek

Od miliardových exitů k léčbě duše: Proč investor Václav Štrupl sází na psychedelika?

Svět kolem nás se zrychluje a s ním i nápor na naši psychiku. Úzkosti, deprese a pocit vyhoření se staly běžnou součástí slovníku 21. století. Zatímco klasická medicína nabízí stabilizaci v podobě antidepresiv, na obzoru se čím dál jasněji rýsuje staronová cesta, která slibuje hlubokou transformaci namísto pouhého potlačování symptomů. O „psychedelické renesanci“, investicích do wellbeingových projektů i o tom, proč může být ztráta kontroly paradoxně cestou k nalezení sebe sama, si v novém díle podcastu FirstClass povídal David Eder s podnikatelem a investorem Václavem Štruplem.

14. dubna 2026

Od marketingu k duši: Cesta za smyslem

Václav Štrupl není psychiatr ani terapeut. Je to muž, který stál u zrodu úspěšných projektů jako agentura H1.cz nebo e-shop Bonami. Přesto se v posledních letech jeho pozornost i investiční kapitál skupiny Miton upnuly směrem k duševnímu zdraví a psychedelické klinice Psyon. Proč ten náhlý obrat od marketingu k výzkumu vědomí?

„Pro mě to byly vždycky nějaké dvě paralelní linky. Už od velmi útlého věku pro mě bylo důležité pracovat s lidmi. Jsem asi ‘people person’, zajímalo mě, co lidi motivuje, jak k tomu můžu pomoct.“

Tento osobní zájem vyústil v propojení byznysového světa s vědou o duši. Štrupl věří, že psychedelika nejsou jen „drogy“ z minulého století, ale vysoce potentní nástroje, které si zaslouží být součástí moderního zdravotnictví.

Když antidepresiva nestačí

V podcastu zaznívá důležité srovnání: antidepresiva versus psychedelika. Václav Štrupl antidepresiva nezatracuje – mnoha lidem zachraňují životy. Upozorňuje však na jejich limity, jako je dlouhý nástup účinku nebo emoční otupělost.

Psychedeliky asistovaná psychoterapie oproti tomu nabízí jiný přístup. Nejde o pilulku na každý den, ale o intenzivní prožitek v bezpečném prostředí, který může „rozvolnit“ rigidní vzorce myšlení.

„Psychedelika umějí tu bránu otevřít hodně doširoka, hodně rychle… V té integraci pak můžu pracovat na tom, aby mi tam zůstala aspoň nějaká skulinka, kterou nahlížím do toho, co jsem si tam zažil.“

Nejsilnější momenty: Odvaha ke změně

Jedním z nejvíce fascinujících témat rozhovoru je využití těchto látek v paliativní péči. U lidí s terminální diagnózou, kteří čelí paralyzující úzkosti ze smrti, dokáže dobře vedená psychedelická zkušenost přinést smíření a vděčnost v řádu hodin.

Štrupl ale varuje před zkratkami. Zdůrazňuje, že psychedelika jsou „nespecifické amplifikátory“ – pouze zesílí to, co už v sobě máme. Bez odborného vedení a následné integrace může být zkušenost zaplavující nebo nevyužitá.

Proč by vás to mělo zajímat?

Od 1. ledna 2026 vstoupila v platnost vyhláška, která otevírá dveře širšímu využití psilocybinu pro léčebné účely. Nejde však o masovou legalizaci pro rekreační účely, ale o precizně nastavený medicínský protokol, který má ambici pomoci tam, kde ostatní metody selhávají – u těžkých depresí, traumatu nebo závislostí.

V celém podcastu se dozvíte také:

  • Jak vypadala Václavova osobní zkušenost s ayahuascou v Jižní Americe.

  • Proč je „digitální konzum“ a algoritmy sociálních sítí smrtelnou kombinací pro náš mozek.

  • Jakou roli hraje v terapii tzv. „oceánská bezbřehost“ a proč je důležité neztratit kontakt s realitou.

Chcete pochopit, jak se mění paradigma péče o duši v Česku? Poslechněte si celý rozhovor s Václavem Štruplem a objevte svět, kde se věda potkává s mystikou v zájmu lidského zdraví.

Co si přečíst dál?

Prof. PhDr. Anna Hogenová: Smrt nás učí, jak žítNa smrt myslí každý den. Možná právě proto mluví o životě s takovou silou. Filozofka prof. Anna Hogenová v našem dalším rozhovoru otevírá otázky, kterým se většina z nás vyhýbá: co nám říká naše konečnost, proč se bojíme opravdové lásky a proč je dnešní doba tak krutá. Jak vlastně můžeme o smrti uvažovat?29. 10. 2026 · pro členyKdyž mozek zapomene, ale tělo si pamatuje. Proč tělo přehrává stará traumata a jak z toho ven?Myslíte si, že to, co se stalo před lety, je dávno pryč? Náš mozek a tělo si to často nemyslí. Významná klinická psycholožka Mgr. Hana Vojtová vysvětluje, proč nás nepříjemné vzpomínky zaplavují jako živá přítomnost, co je to disociace a jak v sobě znovu najít pocit bezpečí. Znáte ten pocit? Sněží, sedíte v teplém obýváku s hrnkem čaje, kolem vás je klid a jste v bezpečí. Přesto stačí jeden neopatrný tón v hlasu partnera, určitý pach nebo barva a do vašeho těla se zničehonic vlije mrazivá vlna úzkosti či hněvu. Logický rozum vám říká: „Vždyť se nic neděje! To, co tě tak ranilo, bylo před čtyřmi lety!“ Jenže vaše tělo reaguje, jako by ten strašný okamžik probíhal tady a teď. Proč tomu tak je? A jak se vymanit ze spárů minulosti, která nás drží jako neviditelné vězení? V premiérovém rozhovoru se náš moderátor ponořil do hloubky lidské duše společně se skvělou klinickou psycholožkou, psychoterapeutkou a autorkou knihy Trauma a disociace, Mgr. Hanou Vojtovou.26. 10. 2026 · pro členyPhDr. Mgr. Evžen Panovský – Tajemství našich předků: Jak rodová historie a mezigenerační vzorce utvářejí náš dnešní životKaždý z nás se v určitý moment života zastaví a položí si základní otázky: Kdo vlastně jsem? Odkud pocházím? A proč reaguji na svět zrovna tak, jak reaguji? Většina lidí hledá odpovědi v přítomnosti – v aktuálních vztazích, práci nebo osobním rozvoji. Jenže co když kořeny našich dnešních pocitů, úzkostí, ale i výjimečných darů leží hluboko v minulosti? Do studia jsme přivítali dalšího vzácného hosta – PhDr. Evžena Panovského, klinického psychologa, psychoterapeuta a autora knižní novinky Rodokmen v příbězích: Psychologické bádání v rodové historii. Pohled Evžena Panovského je fascinující právě tím, že propojuje dva světy, které spolu na první pohled nemusí zdánlivě souviset: genealogii a psychologii.19. 10. 2026 · zdarma
Všechny články