Psychologie a duševní zdraví · Článek

Nová éra v léčbě duševních onemocnění: Co přinášejí poslední výzkumy Ketaminu a LSD?

Ketamin a LSD jsou psychedelické látky, které ovlivňují chemii mozku a mohou přinášet výrazné změny vnímání, myšlení a emocí. Ketamin, původně vyvinutý jako anestetikum, má schopnost rychle zmírnit příznaky deprese a úzkosti díky své interakci s glutamátovými receptory, což vede k obnově neuronálních spojení a zlepšení nálady. LSD, na druhé straně, působí primárně na serotoninové …

4. srpna 2024

Ketamin a LSD jsou psychedelické látky, které ovlivňují chemii mozku a mohou přinášet výrazné změny vnímání, myšlení a emocí. Ketamin, původně vyvinutý jako anestetikum, má schopnost rychle zmírnit příznaky deprese a úzkosti díky své interakci s glutamátovými receptory, což vede k obnově neuronálních spojení a zlepšení nálady. LSD, na druhé straně, působí primárně na serotoninové receptory, což může vyvolat intenzivní změny vnímání reality, introspektivní zážitky a hluboké emocionální prožitky. Obě látky, když jsou používány v terapeutickém kontextu, mohou pomoci lidem s duševními poruchami tím, že umožňují nové pohledy na jejich problémy a přispívají k psychickému uzdravení.


Psychedelika se v posledních letech dostávají do popředí zájmu nejen vědecké, ale i veřejné diskuse o léčbě duševních poruch. Mnozí se ptají, zda by tato skupina látek mohla znamenat revoluci v psychoterapii. O tom jsme si povídali s Vojtěchem Viktorínem, vedoucím terapeutem kliniky Psyon, který je odborníkem v oblasti psychedelické terapie a mimo jiné působí také jako vedoucí psychoterapeut Národního ústavu pro duševní zdraví pro centrum výzkumu psychedelik, kde se věnuje hlavně psychedeliky asistované psychoterapii v kontextu klinických studií.

Historie a současný výzkum Psychedelik

Ačkoliv psychedelika nejsou žádnou novinkou, jejich výzkum prošel významnými změnami. V 60. letech 20. století byl zájem o psychedelika silně ovlivněn hippie hnutím a společenskými změnami, což vedlo k jejich rychlému zákazu. Dnes však můžeme díky pokrokům v oblasti vědy a etiky pozorovat novou renesanci tohoto výzkumu. Od roku 2006, kdy Roland Griffiths replikoval důležitou studii z 60. let, se znovu otevřely možnosti pro klinické studie, které poskytují přesnější a systematicky sbírané údaje.

Asistovaná psychedelická terapie

Psychedelika se dnes zkoumají nejen samostatně, ale i v kombinaci s psychoterapií. Asistovaná psychedelická terapie zahrnuje použití psychedelických látek v kontrolovaném prostředí, kde terapeutický přístup hraje klíčovou roli. Tato forma terapie není pouze o podávání látek, ale o celkovém procesu, který zahrnuje přípravu pacienta, jeho psychoterapeutickou podporu a následnou integraci zážitků.

V klinickém prostředí, například na klinice Psion, se používá ketamin, který má schopnost rychle ovlivnit chemii mozku a podpořit obnovu synapsí. Výzkumy ukazují, že psychedelika mohou okamžitě podpořit růst nových neuronů a synapsí, což je rozdíl oproti tradičním antidepresivům, jejichž účinky se často projevují až po delší době.

Jak psychedelika ovlivňují mozek?

Psychedelika, jako je ketamin, který je dnes možné legálně používat v terapii, mohou vytvářet nové neuronové spojení a tím otevírat nové cesty pro myšlení a učení. U pacientů s depresí například dochází k „resetování“ stereotypních negativních myšlenkových vzorců. Tím, že se naruší zaběhnuté vzorce myšlení, mohou se otevřít nové možnosti a perspektivy. Tento efekt je ještě umocněn psychoterapeutickým přístupem, který pomáhá pacientovi porozumět a integrovat své zážitky.

Vzhledem k nelegálnímu statusu většiny psychedelik kromě ketaminu, existují obavy, že současný zájem o psychedelika může podpořit nebezpečné praktiky mimo regulované klinické prostředí. Rituály s ayahuaskou a podobné praktiky, které se konají mimo oficiální léčebné struktury, mohou představovat riziko, protože postrádají potřebnou lékařskou a psychologickou podporu.

Vojtěch Viktorín se v podcastu vyjádřil, že důležité je zvyšovat povědomí o bezpečných a vědecky podložených přístupech k psychedelické terapii a varovat před nelegálními praktikami, které mohou být nebezpečné. Je klíčové, aby veřejnost chápala rozdíl mezi regulovanou, vědecky podloženou terapií a nelegálními rituály.

Budoucnost psychedelické terapii

Psychedelická terapie má potenciál stát se důležitou součástí moderní psychoterapie. Její úspěch v léčbě duševních poruch, jako je deprese, úzkost a PTSD, je podporován vědeckými důkazy, které ukazují na její účinnost. Důležité je však pokračovat v etickém výzkumu a vzdělávání, aby se zajistilo, že psychedelika budou používána bezpečně a odpovědně, vysvětluje Vojtěch Viktorin, který společně se svým týmem na klinice Psyon pokračují v práci na přísně kontrolovaných studiích, které by měly přispět k lepšímu porozumění a využívání psychedelik v terapeutickém kontextu.

Psychedelika mohou představovat významný krok vpřed v léčbě duševních poruch, avšak jejich použití musí být vždy řízeno odborníky a podléhat přísným regulacím. Díky pokroku ve vědeckém výzkumu a klinické praxi se zdá, že budoucnost psychedelických terapií v léčbě duševního zdraví je nadějná, ale stále je třeba postupovat obezřetně a informovaně.
Zajímá vás toto téma? Staňte se předplatitelem premiového obsahu a poslechněte si celý rozhovor s Vojtěchem Viktorinem. Více informací zde.

Co si přečíst dál?

Prof. PhDr. Anna Hogenová: Smrt nás učí, jak žítNa smrt myslí každý den. Možná právě proto mluví o životě s takovou silou. Filozofka prof. Anna Hogenová v našem dalším rozhovoru otevírá otázky, kterým se většina z nás vyhýbá: co nám říká naše konečnost, proč se bojíme opravdové lásky a proč je dnešní doba tak krutá. Jak vlastně můžeme o smrti uvažovat?29. 10. 2026 · pro členyKdyž mozek zapomene, ale tělo si pamatuje. Proč tělo přehrává stará traumata a jak z toho ven?Myslíte si, že to, co se stalo před lety, je dávno pryč? Náš mozek a tělo si to často nemyslí. Významná klinická psycholožka Mgr. Hana Vojtová vysvětluje, proč nás nepříjemné vzpomínky zaplavují jako živá přítomnost, co je to disociace a jak v sobě znovu najít pocit bezpečí. Znáte ten pocit? Sněží, sedíte v teplém obýváku s hrnkem čaje, kolem vás je klid a jste v bezpečí. Přesto stačí jeden neopatrný tón v hlasu partnera, určitý pach nebo barva a do vašeho těla se zničehonic vlije mrazivá vlna úzkosti či hněvu. Logický rozum vám říká: „Vždyť se nic neděje! To, co tě tak ranilo, bylo před čtyřmi lety!“ Jenže vaše tělo reaguje, jako by ten strašný okamžik probíhal tady a teď. Proč tomu tak je? A jak se vymanit ze spárů minulosti, která nás drží jako neviditelné vězení? V premiérovém rozhovoru se náš moderátor ponořil do hloubky lidské duše společně se skvělou klinickou psycholožkou, psychoterapeutkou a autorkou knihy Trauma a disociace, Mgr. Hanou Vojtovou.26. 10. 2026 · pro členyPhDr. Mgr. Evžen Panovský – Tajemství našich předků: Jak rodová historie a mezigenerační vzorce utvářejí náš dnešní životKaždý z nás se v určitý moment života zastaví a položí si základní otázky: Kdo vlastně jsem? Odkud pocházím? A proč reaguji na svět zrovna tak, jak reaguji? Většina lidí hledá odpovědi v přítomnosti – v aktuálních vztazích, práci nebo osobním rozvoji. Jenže co když kořeny našich dnešních pocitů, úzkostí, ale i výjimečných darů leží hluboko v minulosti? Do studia jsme přivítali dalšího vzácného hosta – PhDr. Evžena Panovského, klinického psychologa, psychoterapeuta a autora knižní novinky Rodokmen v příbězích: Psychologické bádání v rodové historii. Pohled Evžena Panovského je fascinující právě tím, že propojuje dva světy, které spolu na první pohled nemusí zdánlivě souviset: genealogii a psychologii.19. 10. 2026 · zdarma
Všechny články