Psychologie a duševní zdraví · Článek

MUDr. Radkin Honzák: Kráva radosti má mléko vždycky, jen ji musíme umět podojit

Vstoupit do světa MUDr. Radkina Honzáka znamená odložit hodinky, vypnout notifikace a začít se znovu dívat kolem sebe. V našem aktuálním podcastovém rozhovoru nás tento legendární psychiatr, který brzy oslaví své 87. narozeniny, provedl zákoutími lidské duše, historie i současné „doby přežranosti“. Přinášíme vám vhled do myšlenek muže, který věří, že humor a schopnost všímat si krásy jsou těmi nejlepšími léky na neduhy moderní civilizace.

19. února 2026

1. Umění dojit „krávu radosti“

Hned v úvodu rozhovoru zazněla klíčová metafora: „Už jste dnes podojili svou krávu radosti?“ Podle doktora Honzáka má tato pomyslná kráva mléko neustále, problém je pouze v naší neschopnosti ho hledat. Jsme příliš soustředění na krátkodobé cíle a digitální obrazovky, zatímco míjíme skutečné krásy světa – od architektury Národního divadla až po obyčejné lidské setkání.

2. Od blahobytu k atomizaci společnosti

Doktor Honzák trefně pojmenoval stav dnešní společnosti. Nežijeme v době blahobytu, ale v „době přežranosti“. Tato přesycenost vede k paradoxnímu odpojení:

  • Vztahy na jedno použití: Stejně jako vyhazujeme rozbité věci, které dříve generace opravovaly, přistupujeme dnes i k lidským poutům.

  • Rozatomizovaný svět: Rodiny žijí odděleně, každý ve svém blahobytu, čímž se ztrácí přirozená sounáležitost a mezigenerační podpora.

  • Ztráta rituálů: Z našich životů vymizely rituály, které dříve dávaly dnům řád a smysl.

3. Past digitálního věku a umělá inteligence

Velkým tématem byla hrozba technologií. Honzák varuje před generací, která vyrůstá v deficitu přirozené lásky a pozornosti. Uvádí alarmující příklady dětí, které tráví hodiny rozhovory s umělou inteligencí, protože věří, že na druhé straně je živá bytost. Tento „systém bez etiky“ pak může vést k fatálním důsledkům pro lidskou psychiku.

Podívejte se na ukázku rozhovoru

„Zamilovanost, to je bombardování, to je poloviční šílenství. Ta odejde nejpozději do dvou let. Ale skutečná láska? To je vztah nesobecký, na hranici se závislostí, ale v rovnováze. Pravá láska znamená vědět o chybách toho druhého, a přesto mu je nevyčítat. Je to ochota být s tím druhým velice zajedno.“

K zamyšlení: Jaký filtr používáte vy?

Doktor Honzák v rozhovoru připomíná, že to, co nás potkává, není stres, ale stresor. Rozhodující je náš vnitřní filtr – jak událost ohodnotíme a kolik si toho připustíme k tělu.

Zkuste se dnes zamyslet: Není vaše „kráva radosti“ suchá jen proto, že jste se na ni zapomněli podívat? Nezaměnili jste hloubku vztahů za pohodlí digitální samoty?

Celý rozhovor s MUDr. Radkinem Honzákem je hlubokou sondou do lidské existence. V plné verzi podcastu uslyšíte:

  • Čtyři etapy vývoje důchodce: Od „dovolené“ přes prázdnotu až k nalezení nového smyslu .

  • Dvousložkovou teorii paměti: Proč si pamatujeme „blbosti“ lépe než důležité údaje .

  • Vzpomínky na euforii svobody: Proč v prosinci 1989 lidem mizely ekzémy a kapsáři přestali krást .

  • Lékařský nadhled: Proč psychiatrie nemá nemoci, ale pouze „poruchy“ .

Poslechněte si celý podcast s MUDr. Radkinem Honzákem

Obsah pro členy

Pokračování článku je pro členy FirstClass. Jedno členství platí ve všech komunitách.

Vybrat členství

Už máte členství? Přihlásit se

Co si přečíst dál?

Prof. PhDr. Anna Hogenová: Smrt nás učí, jak žítNa smrt myslí každý den. Možná právě proto mluví o životě s takovou silou. Filozofka prof. Anna Hogenová v našem dalším rozhovoru otevírá otázky, kterým se většina z nás vyhýbá: co nám říká naše konečnost, proč se bojíme opravdové lásky a proč je dnešní doba tak krutá. Jak vlastně můžeme o smrti uvažovat?29. 10. 2026 · pro členyKdyž mozek zapomene, ale tělo si pamatuje. Proč tělo přehrává stará traumata a jak z toho ven?Myslíte si, že to, co se stalo před lety, je dávno pryč? Náš mozek a tělo si to často nemyslí. Významná klinická psycholožka Mgr. Hana Vojtová vysvětluje, proč nás nepříjemné vzpomínky zaplavují jako živá přítomnost, co je to disociace a jak v sobě znovu najít pocit bezpečí. Znáte ten pocit? Sněží, sedíte v teplém obýváku s hrnkem čaje, kolem vás je klid a jste v bezpečí. Přesto stačí jeden neopatrný tón v hlasu partnera, určitý pach nebo barva a do vašeho těla se zničehonic vlije mrazivá vlna úzkosti či hněvu. Logický rozum vám říká: „Vždyť se nic neděje! To, co tě tak ranilo, bylo před čtyřmi lety!“ Jenže vaše tělo reaguje, jako by ten strašný okamžik probíhal tady a teď. Proč tomu tak je? A jak se vymanit ze spárů minulosti, která nás drží jako neviditelné vězení? V premiérovém rozhovoru se náš moderátor ponořil do hloubky lidské duše společně se skvělou klinickou psycholožkou, psychoterapeutkou a autorkou knihy Trauma a disociace, Mgr. Hanou Vojtovou.26. 10. 2026 · pro členyPhDr. Mgr. Evžen Panovský – Tajemství našich předků: Jak rodová historie a mezigenerační vzorce utvářejí náš dnešní životKaždý z nás se v určitý moment života zastaví a položí si základní otázky: Kdo vlastně jsem? Odkud pocházím? A proč reaguji na svět zrovna tak, jak reaguji? Většina lidí hledá odpovědi v přítomnosti – v aktuálních vztazích, práci nebo osobním rozvoji. Jenže co když kořeny našich dnešních pocitů, úzkostí, ale i výjimečných darů leží hluboko v minulosti? Do studia jsme přivítali dalšího vzácného hosta – PhDr. Evžena Panovského, klinického psychologa, psychoterapeuta a autora knižní novinky Rodokmen v příbězích: Psychologické bádání v rodové historii. Pohled Evžena Panovského je fascinující právě tím, že propojuje dva světy, které spolu na první pohled nemusí zdánlivě souviset: genealogii a psychologii.19. 10. 2026 · zdarma
Všechny články