Psychologie a duševní zdraví · Článek

Jak unést kritiku, když jsem na ni citlivá?

V této epizodě podcastu Řešidlo odpovídá psycholožka Lucie Kolaříková společně s Maar Eder na otázku, jak zvládat kritiku, když jsme na ni citliví. Společně se zamýšlejí nad tím, proč se často cítíme zraněni kritikou, jak ji oddělit od osobního hodnocení, a jak se naučit brát kritiku jako nástroj ke zlepšení. Tato epizoda je ideální pro všechny, kdo chtějí posílit své sebevědomí a naučit se zvládat zpětnou vazbu s větším klidem.

16. září 2024

„Kritiku je potřeba oddělit od osobní stránky a zaměřit se na to, co vám druhý říká věcně.“

Často máme tendenci si kritiku brát osobně, což nás vede k tomu, že ji vnímáme jako útok na naši hodnotu. Namísto toho bychom se měli naučit kritiku chápat jako zpětnou vazbu zaměřenou na konkrétní činnost, kterou můžeme zlepšit. Tím, že se zaměříme pouze na věcnou stránku, můžeme předejít zbytečným pocitům zranění a lépe pracovat na svém rozvoji.

Krátká ukázka z podcastu Řešidlo

Co se dozvíte v tomto Řešidle

1. Jak pracovat s kritikou: Lucie Kolaříková vysvětluje, že citlivost na kritiku často vychází z dětství, kdy jsme byli nespravedlivě hodnoceni. Abychom se naučili lépe přijímat kritiku, musíme ji oddělit od osobního hodnocení a zaměřit se na samotnou činnost, kterou kritika řeší. Tento přístup pomáhá zmírnit bolest z kritiky a zvyšuje naši schopnost učit se ze zpětné vazby.

2. Sebereflexe a růst: Maar Eder zdůrazňuje, že kritika může být příležitostí pro osobní růst, pokud se na ni díváme věcně. Namísto toho, abychom se nechali unést emocemi, můžeme kritiku využít jako nástroj k pochopení toho, co je potřeba změnit. Kritika, která se zaměřuje na konkrétní věci, nám může poskytnout cenné informace pro náš další rozvoj.

3. Pozor na manipulaci: V epizodě je také zmíněno, že ne každá kritika je podána s dobrým úmyslem. Pokud je kritika neustále negativní a zaměřená na snižování sebevědomí, může jít o manipulaci. V takových případech je důležité si uvědomit, že kritika není nástroj ke zlepšení, ale způsob, jak nás udržet v podřízené roli.

Zajímá vás toto téma?

Celá epizoda podcastu Řešidlo pro předplatitele

Máte otázku?

Máte v životě něco, co vás trápí a chtěli byste znát odborný názor? Napište nám svůj dotaz na email dotazy@firstclass.cz. Do předmětu zprávy prosím uveďte Odběratel a připojte téma, které vás zajímá. Vaše dotazy zpracujeme přednostně, abyste získali odpověď co nejrychleji a mohli se posunout dál na své cestě k řešení.

Co si přečíst dál?

Prof. PhDr. Anna Hogenová: Smrt nás učí, jak žítNa smrt myslí každý den. Možná právě proto mluví o životě s takovou silou. Filozofka prof. Anna Hogenová v našem dalším rozhovoru otevírá otázky, kterým se většina z nás vyhýbá: co nám říká naše konečnost, proč se bojíme opravdové lásky a proč je dnešní doba tak krutá. Jak vlastně můžeme o smrti uvažovat?29. 10. 2026 · pro členyKdyž mozek zapomene, ale tělo si pamatuje. Proč tělo přehrává stará traumata a jak z toho ven?Myslíte si, že to, co se stalo před lety, je dávno pryč? Náš mozek a tělo si to často nemyslí. Významná klinická psycholožka Mgr. Hana Vojtová vysvětluje, proč nás nepříjemné vzpomínky zaplavují jako živá přítomnost, co je to disociace a jak v sobě znovu najít pocit bezpečí. Znáte ten pocit? Sněží, sedíte v teplém obýváku s hrnkem čaje, kolem vás je klid a jste v bezpečí. Přesto stačí jeden neopatrný tón v hlasu partnera, určitý pach nebo barva a do vašeho těla se zničehonic vlije mrazivá vlna úzkosti či hněvu. Logický rozum vám říká: „Vždyť se nic neděje! To, co tě tak ranilo, bylo před čtyřmi lety!“ Jenže vaše tělo reaguje, jako by ten strašný okamžik probíhal tady a teď. Proč tomu tak je? A jak se vymanit ze spárů minulosti, která nás drží jako neviditelné vězení? V premiérovém rozhovoru se náš moderátor ponořil do hloubky lidské duše společně se skvělou klinickou psycholožkou, psychoterapeutkou a autorkou knihy Trauma a disociace, Mgr. Hanou Vojtovou.26. 10. 2026 · pro členyPhDr. Mgr. Evžen Panovský – Tajemství našich předků: Jak rodová historie a mezigenerační vzorce utvářejí náš dnešní životKaždý z nás se v určitý moment života zastaví a položí si základní otázky: Kdo vlastně jsem? Odkud pocházím? A proč reaguji na svět zrovna tak, jak reaguji? Většina lidí hledá odpovědi v přítomnosti – v aktuálních vztazích, práci nebo osobním rozvoji. Jenže co když kořeny našich dnešních pocitů, úzkostí, ale i výjimečných darů leží hluboko v minulosti? Do studia jsme přivítali dalšího vzácného hosta – PhDr. Evžena Panovského, klinického psychologa, psychoterapeuta a autora knižní novinky Rodokmen v příbězích: Psychologické bádání v rodové historii. Pohled Evžena Panovského je fascinující právě tím, že propojuje dva světy, které spolu na první pohled nemusí zdánlivě souviset: genealogii a psychologii.19. 10. 2026 · zdarma
Všechny články