Seberozvoj · Článek

Jak přestat bojovat sami se sebou a začít si vážit toho, kým jste. Řešidlo s Lucií Kolaříkovou

Psycholožka, lektorka a koučka Lucie Kolaříková v novém díle podcastu Řešidlo otevírá jedno z nejcitlivějších témat vůbec:jak si vážit sebe sama, respektovat se – a přestat se snažit být dokonalí, aby nás druzí konečně přijali. Na základě otázky posluchačky „Jak zvýšit sebehodnotu a vyzařovat ji tak, aby ji druzí vnímali?“ vzniká hluboký, osobní a praktický rozhovor o tom, proč se naše sebehodnota v průběhu života mění – a proč je to vlastně úplně v pořádku.

12. ledna 2026

„Sebehodnota není něco stabilního. Proměňuje se s každou životní fází – s dětmi, rozvodem, menopauzou, změnou práce. A to neznamená, že je s námi něco špatně. Znamená to, že žijeme.“

Mnoho lidí má pocit, že když už jednou „na sobě zapracují“, měli by se cítit dobře napořád.
Jak ale v Řešidle vysvětluje Lucie Kolaříková, právě tohle je jedna z největších pastí osobního rozvoje.

Sebehodnota, sebeláska a sebevědomí nejsou cílová stanice, ale proces, který se mění podle toho, co v životě prožíváme.

Mateřství, vyčerpání, změny těla, rozvod, nová práce, děti odcházející z domova – každá z těchto situací může otřást tím, kým se cítíme být. A právě tehdy se lidé často začnou obviňovat:

„Já už nejsem, jaká jsem bývala.“
„Nevěřím si.“
„Něco je se mnou špatně.“

Lucie ale říká něco úplně jiného:
Není s Vámi nic špatně. Jen jste v nové životní fázi.

Sebehodnota se podle ní znovu staví vždy tehdy, když se učíme v nové realitě fungovat. Ne přes dokonalost, ale přes respekt k sobě – k tomu, kde teď skutečně jsme.

Proč si poslechnout celý podcast

  • Dozvíte se, proč je ztráta sebedůvěry po velkých životních změnách normální

  • Pochopíte rozdíl mezi sebereflexí a sebetrýzněním

  • Uslyšíte, proč bez respektu k sobě neexistuje skutečný růst

  • Zjistíte, jak perfekcionismus brání skutečné sebehodnotě

  • A proč nemusíte nic vyzařovat – stačí být v sobě v pořádku

Celý podcast pro předplatitele Řešidla

Obsah pro členy

Pokračování článku je pro členy FirstClass. Jedno členství platí ve všech komunitách.

Vybrat členství

Už máte členství? Přihlásit se

Co si přečíst dál?

Prof. PhDr. Anna Hogenová: Smrt nás učí, jak žítNa smrt myslí každý den. Možná právě proto mluví o životě s takovou silou. Filozofka prof. Anna Hogenová v našem dalším rozhovoru otevírá otázky, kterým se většina z nás vyhýbá: co nám říká naše konečnost, proč se bojíme opravdové lásky a proč je dnešní doba tak krutá. Jak vlastně můžeme o smrti uvažovat?29. 10. 2026 · pro členyKdyž mozek zapomene, ale tělo si pamatuje. Proč tělo přehrává stará traumata a jak z toho ven?Myslíte si, že to, co se stalo před lety, je dávno pryč? Náš mozek a tělo si to často nemyslí. Významná klinická psycholožka Mgr. Hana Vojtová vysvětluje, proč nás nepříjemné vzpomínky zaplavují jako živá přítomnost, co je to disociace a jak v sobě znovu najít pocit bezpečí. Znáte ten pocit? Sněží, sedíte v teplém obýváku s hrnkem čaje, kolem vás je klid a jste v bezpečí. Přesto stačí jeden neopatrný tón v hlasu partnera, určitý pach nebo barva a do vašeho těla se zničehonic vlije mrazivá vlna úzkosti či hněvu. Logický rozum vám říká: „Vždyť se nic neděje! To, co tě tak ranilo, bylo před čtyřmi lety!“ Jenže vaše tělo reaguje, jako by ten strašný okamžik probíhal tady a teď. Proč tomu tak je? A jak se vymanit ze spárů minulosti, která nás drží jako neviditelné vězení? V premiérovém rozhovoru se náš moderátor ponořil do hloubky lidské duše společně se skvělou klinickou psycholožkou, psychoterapeutkou a autorkou knihy Trauma a disociace, Mgr. Hanou Vojtovou.26. 10. 2026 · pro členyPhDr. Mgr. Evžen Panovský – Tajemství našich předků: Jak rodová historie a mezigenerační vzorce utvářejí náš dnešní životKaždý z nás se v určitý moment života zastaví a položí si základní otázky: Kdo vlastně jsem? Odkud pocházím? A proč reaguji na svět zrovna tak, jak reaguji? Většina lidí hledá odpovědi v přítomnosti – v aktuálních vztazích, práci nebo osobním rozvoji. Jenže co když kořeny našich dnešních pocitů, úzkostí, ale i výjimečných darů leží hluboko v minulosti? Do studia jsme přivítali dalšího vzácného hosta – PhDr. Evžena Panovského, klinického psychologa, psychoterapeuta a autora knižní novinky Rodokmen v příbězích: Psychologické bádání v rodové historii. Pohled Evžena Panovského je fascinující právě tím, že propojuje dva světy, které spolu na první pohled nemusí zdánlivě souviset: genealogii a psychologii.19. 10. 2026 · zdarma
Všechny články