Psychologie a duševní zdraví · Článek

Duševní zdraví v rychlé době: Beseda s prof. Jiřím Horáčkem a MUDr. Filipem Tylšem

Dnešní doba na nás klade obrovské nároky. Rychlost změn, nekonečný příliv informací a stoupající počet psychických onemocnění – to byla hlavní témata besedy s profesorem Jiřím Horáčkem, předním psychiatrem a neurovědcem, a doktorem Filipem Tylšem, specialistou na psychedelickou terapii na klinice Psyon. Cílem diskuse bylo odpovědět na klíčovou otázku: Jak můžeme péčovat o své duševní zdraví a zvýšit svou odolnost vůči stresu?

17. března 2025

“Mozek nezvládá nekonečný příliv informací”

Profesor Horáček v besedě zdůraznil, že deprese a úzkostné stavy jsou často způsobené nerovnováhou mezi počtem informací, které mozek zpracovává, a jeho kapacitou tyto informace efektivně filtrovat. “Mozek funguje jako filtr. Musí si vybírat, co z okolí pustí dovnitř. Pokud je přetížen informacemi, začne se hroutit – vzniká stres, únkost a dlouhodobá nerovnováha vede k depresivním stavům.”

Jedním z hlavních faktorů, které se podílejí na psychických obtížích, je podle Horáčka rychlá doba a tlak společnosti. Doporučuje proto záměrně filtrovat obsah, který konzumujeme, a věnovat se věcem, které mají skutečný přínos pro naši mysl.

“Psychedelika jako restart mozku”

MUDr. Filip Tylš přiblížil možnosti psychedelické terapie, která se stává průlomem v léčbě deprese. “Psychedelika, jako je psilocybin nebo ketamin, dokážou stimulovat růst synapsí a urychlit léčbu deprese. To, co u antidepresiv trvá měsíce, se u psychedelik děje během dnů.” Tylš však zdůraznil, že nejde o “zázračnou pilulku”. Důležitá je kombinace s psychoterapií a správným nastavením mysli při užívání těchto látek.

Co se dozvítě z celého záznamu besedy?

  • Jak naše doba přispívá k psychickým onemocněním
  • Proč je duševní zdraví stejně důležité jako fyzické
  • Jak můžeme chránit svou mysl před přetížením
  • Jaké jsou nové možnosti léčby deprese
  • Jak efektivně pracovat s pozorností a filtrovat informační balast
  • Jak mindfulness a meditace pomáhají stabilizovat duševní zdraví

Beseda s prof. Horáčkem a MUDr. Tylšem přinesla hluboký pohled na to, jak se vyrovnat s psychickou zátěží, kterou přináší moderní doba. Hosté zdůraznili důležitost selektivního přístupu k informacím, pravidelnosti v sebepéči a nové možnosti léčby pomocí psychedelik.

Celý záznam besedy pro předplatitele

Co si přečíst dál?

Prof. PhDr. Anna Hogenová: Smrt nás učí, jak žítNa smrt myslí každý den. Možná právě proto mluví o životě s takovou silou. Filozofka prof. Anna Hogenová v našem dalším rozhovoru otevírá otázky, kterým se většina z nás vyhýbá: co nám říká naše konečnost, proč se bojíme opravdové lásky a proč je dnešní doba tak krutá. Jak vlastně můžeme o smrti uvažovat?29. 10. 2026 · pro členyKdyž mozek zapomene, ale tělo si pamatuje. Proč tělo přehrává stará traumata a jak z toho ven?Myslíte si, že to, co se stalo před lety, je dávno pryč? Náš mozek a tělo si to často nemyslí. Významná klinická psycholožka Mgr. Hana Vojtová vysvětluje, proč nás nepříjemné vzpomínky zaplavují jako živá přítomnost, co je to disociace a jak v sobě znovu najít pocit bezpečí. Znáte ten pocit? Sněží, sedíte v teplém obýváku s hrnkem čaje, kolem vás je klid a jste v bezpečí. Přesto stačí jeden neopatrný tón v hlasu partnera, určitý pach nebo barva a do vašeho těla se zničehonic vlije mrazivá vlna úzkosti či hněvu. Logický rozum vám říká: „Vždyť se nic neděje! To, co tě tak ranilo, bylo před čtyřmi lety!“ Jenže vaše tělo reaguje, jako by ten strašný okamžik probíhal tady a teď. Proč tomu tak je? A jak se vymanit ze spárů minulosti, která nás drží jako neviditelné vězení? V premiérovém rozhovoru se náš moderátor ponořil do hloubky lidské duše společně se skvělou klinickou psycholožkou, psychoterapeutkou a autorkou knihy Trauma a disociace, Mgr. Hanou Vojtovou.26. 10. 2026 · pro členyPhDr. Mgr. Evžen Panovský – Tajemství našich předků: Jak rodová historie a mezigenerační vzorce utvářejí náš dnešní životKaždý z nás se v určitý moment života zastaví a položí si základní otázky: Kdo vlastně jsem? Odkud pocházím? A proč reaguji na svět zrovna tak, jak reaguji? Většina lidí hledá odpovědi v přítomnosti – v aktuálních vztazích, práci nebo osobním rozvoji. Jenže co když kořeny našich dnešních pocitů, úzkostí, ale i výjimečných darů leží hluboko v minulosti? Do studia jsme přivítali dalšího vzácného hosta – PhDr. Evžena Panovského, klinického psychologa, psychoterapeuta a autora knižní novinky Rodokmen v příbězích: Psychologické bádání v rodové historii. Pohled Evžena Panovského je fascinující právě tím, že propojuje dva světy, které spolu na první pohled nemusí zdánlivě souviset: genealogii a psychologii.19. 10. 2026 · zdarma
Všechny články