Zdraví a dlouhověkost · Článek

Cirkadiální rytmus + spánkový tlak: Dvě páky, které opraví Váš spánek vysvětluje psychoterapeut prof. Ján Praško Pavlov

Profesor Ján Praško Pavlov je přední český psychiatr a psychoterapeut, který se dlouhodobě věnuje léčbě nespavosti a poruch nálady. V novém FC podcastu s Lukášem Edrem rozplétá mýty o spánku, vysvětluje roli cirkadiálního rytmu, proč je strach z nevyspání sám o sobě benzínem do ohně, a krok za krokem popisuje, jak si znovu vybudovat přirozený spánek bez závislosti na prášcích.

15. září 2025

„Nespavost je z velké části způsobená obavou z nespavosti.“ — prof. Ján Praško Pavlov

Nespavost není jen „málo hodin v posteli“. Je to souhra dvou procesů:

  1. Cirkadiální rytmus řízený světlem a pravidelností,

  2. Spánkový tlak, který roste s délkou bdění.

Když přes den „doháníme“ únavu spánkem, pracujeme dlouho do noci, pijeme večer kávu či alkohol a v posteli řešíme pracovní či rodinné starosti, oba procesy rozladíme. Tělo je pak přebuzené, hlava vytváří bludný kruh kontrolování spánku („musím usnout!“), a my se ráno budíme ještě unavenější.

Profesor Praško v rozhovoru srozumitelně ukazuje, že návrat ke spánku začíná každé ráno: světlem (venku), pohybem a vydatnou snídaní — ideálně v pravidelný čas. Večer naopak pomáhá zjemnit vstupy (světlo, jídlo, podněty), neřešit problémy v posteli a dát posteli zpět jediný význam: spánek (a milování).
Pro přetrvávající nespavost je účinná KBT-I (kognitivně-behaviorální terapie nespavosti) a řízené zvyšování spánkového tlaku: krátkodobě zkrátit dobu v posteli na to, co opravdu prospíme, ráno vstávat ve stejný čas, a pak po třech dnech postupně přidávat. Bez léků, s vysokou úspěšností.

Proč si poslechnout celý podcast
  • Pochopíte, proč strach z nevyspání udržuje nespavost – a jak ten kruh přerušit.

  • Získáte jasný režim dne: co dělat ráno, odpoledne a večer pro kvalitní spánek.

  • Naučíte se „kontrolu podnětů“: jak z postele udělat znovu spouštěč spánku.

  • Dozvíte se, kdy má smysl spánková laboratoř a co skutečně měří.

  • Porozumíte roli kávy, alkoholu, cvičení, obrazovek i odpoledních šlofíků.

  • Bonus: Jak spánek stárne s věkem a co měnit po padesátce.

Celý podcast pro předplatitele

Co si přečíst dál?

Prof. PhDr. Anna Hogenová: Smrt nás učí, jak žítNa smrt myslí každý den. Možná právě proto mluví o životě s takovou silou. Filozofka prof. Anna Hogenová v našem dalším rozhovoru otevírá otázky, kterým se většina z nás vyhýbá: co nám říká naše konečnost, proč se bojíme opravdové lásky a proč je dnešní doba tak krutá. Jak vlastně můžeme o smrti uvažovat?29. 10. 2026 · pro členyKdyž mozek zapomene, ale tělo si pamatuje. Proč tělo přehrává stará traumata a jak z toho ven?Myslíte si, že to, co se stalo před lety, je dávno pryč? Náš mozek a tělo si to často nemyslí. Významná klinická psycholožka Mgr. Hana Vojtová vysvětluje, proč nás nepříjemné vzpomínky zaplavují jako živá přítomnost, co je to disociace a jak v sobě znovu najít pocit bezpečí. Znáte ten pocit? Sněží, sedíte v teplém obýváku s hrnkem čaje, kolem vás je klid a jste v bezpečí. Přesto stačí jeden neopatrný tón v hlasu partnera, určitý pach nebo barva a do vašeho těla se zničehonic vlije mrazivá vlna úzkosti či hněvu. Logický rozum vám říká: „Vždyť se nic neděje! To, co tě tak ranilo, bylo před čtyřmi lety!“ Jenže vaše tělo reaguje, jako by ten strašný okamžik probíhal tady a teď. Proč tomu tak je? A jak se vymanit ze spárů minulosti, která nás drží jako neviditelné vězení? V premiérovém rozhovoru se náš moderátor ponořil do hloubky lidské duše společně se skvělou klinickou psycholožkou, psychoterapeutkou a autorkou knihy Trauma a disociace, Mgr. Hanou Vojtovou.26. 10. 2026 · pro členyPhDr. Mgr. Evžen Panovský – Tajemství našich předků: Jak rodová historie a mezigenerační vzorce utvářejí náš dnešní životKaždý z nás se v určitý moment života zastaví a položí si základní otázky: Kdo vlastně jsem? Odkud pocházím? A proč reaguji na svět zrovna tak, jak reaguji? Většina lidí hledá odpovědi v přítomnosti – v aktuálních vztazích, práci nebo osobním rozvoji. Jenže co když kořeny našich dnešních pocitů, úzkostí, ale i výjimečných darů leží hluboko v minulosti? Do studia jsme přivítali dalšího vzácného hosta – PhDr. Evžena Panovského, klinického psychologa, psychoterapeuta a autora knižní novinky Rodokmen v příbězích: Psychologické bádání v rodové historii. Pohled Evžena Panovského je fascinující právě tím, že propojuje dva světy, které spolu na první pohled nemusí zdánlivě souviset: genealogii a psychologii.19. 10. 2026 · zdarma
Všechny články