Psychologie a duševní zdraví · Článek

Analytický psycholog Mgr. Martin Skála: Proč se v polovině života musíme přestat bát „temného bahna“ a začít hledat vlastní duši.

V dnešním uspěchaném světě, kdy se snažíme optimalizovat každý aspekt své existence, často zapomínáme na to nejpodstatnější – na vlastní vnitrní integritu. Hostem našeho podcastu byl Mgr. Martin Skála, přední český analytický psycholog, který se dlouhodobě věnuje odkazu C. G. Junga. V hlubokém rozhovoru jsme otevřeli témata, která mohou nenávratně změnit váš pohled na to, kdo skutečně jste.

19. dubna 2026

Od revoluce v ulicích k revoluci v nitru

Cesta Martina Skály k psychologii nebyla přímá. Začínala v hospodách na sklonku socialismu, kde se tehdejší „máničky“ snažily žít v pravdě navzdory systému. Právě v období sametové revoluce Martin Skála pochopil, že má smysl věřit tomu, co člověk cítí uvnitř – svému vnitřnímu světu.

Když později v antikvariátu narazil na dílo Sigmunda Freuda, zaujala ho poznámka o jeho žákovi, který údajně „propadl temnému bahnu okultismu“. Tím žákem nebyl nikdo jiný než Carl Gustav Jung. Právě toto „bahno“ – tedy svět mýtů, symbolů a hlubokého podvědomí – se stalo Martinovým celoživotním posláním.

 

Duše má mě, ne já duši

Jedním z nejvíce fascinujících momentů rozhovoru bylo zamyšlení nad podstatou lidské duše. Pan Skála cituje Junga z jeho slavné Červené knihy, kde se autor ptá: „Duše má, kde jsi?“. Podle p. Skály bychom duši neměli svazovat definicemi, ale spíše se naučit naslouchat jejím projevům.

  • Změna perspektivy: Často říkáme „měl jsem sen“, jako bychom ho vlastnili. Správnější je ale říct „zdál se mi sen“ – sen k nám přichází jako host.

  • Ego jako figurka: Naše vědomé „já“ není pánem v domě. Je to jen malá součástka, figurka, která patří naší duši. Skutečným cílem není duši ovládat, ale navázat s ní dialog.

Stín: Ten, který vždycky „zlobí“

V rámci psychologie se často mluví o seberozvoji jako o cestě k neustálému štěstí. Pan Skála nás však vyvádí z omylu. Součástí naší celistvosti je i Stín – archetyp představující naše potlačené, negativně vnímané stránky.

„Stín zlobí. Vždycky zlobí, ať už ho potlačujete, nebo ne,“ upozorňuje pan Skála.

Cesta k individuaci (uskutečnění celosti člověka) neznamená, že stín zmizí. Znamená to naučit se s ním žít tak, aby páchal co nejméně škod a možná dokonce vedl k prospěchu. Jako příklad uvádí severskou mytologii, kde se bůh Ódin raději s problémovým Lokim spřátelil, aby ho měl pod kontrolou.

 

Co si sbalit na životní cestu?

Pokud se rozhodnete vydat na cestu k vlastní celistvosti, nečekejte, že to bude snadné. Martin Skála varuje před idealizací seberozvoje. Jakmile jednou začnete vnímat roli nevědomí a svých projekcí, váš pohled na svět se nenávratně změní.

 

Do pomyslného batohu na tuto cestu doporučuje:

  1. Nepropadat panice: Inspirováno Stopařovým průvodcem po Galaxii.

  2. Srdce ze zlata: Bez opravdovosti a dobrého srdce budete na cestě bloudit.

  3. Poutnickou hůl: Jediná věc, kterou skutečně vlastníme. Vše ostatní – vztahy, majetek, kariéra – jsou jen „propůjčené statky“, o které se máme starat.


Chcete pochopit hlubší souvislosti své psychiky? Zajímá vás, proč Jung doporučoval zabývat se hloubkou duše až v druhé polovině života a jak najít „vteřiny, které se dají svázat s věčností“?

Staňte se součástí našeho kanálu a získejte přístup k plné verzi tohoto inspirativního podcastu. Objevte svou vlastní cestu a naučte se meditovat třeba i u mytí nádobí. Vaše duše na to čeká.

Celý podcast s Mgr. Pavlem Skálou je přístupný pro předplatitele kanálu firstclass.cz/residlo

Obsah pro členy

Pokračování článku je pro členy FirstClass. Jedno členství platí ve všech komunitách.

Vybrat členství

Už máte členství? Přihlásit se

Co si přečíst dál?

Prof. PhDr. Anna Hogenová: Smrt nás učí, jak žítNa smrt myslí každý den. Možná právě proto mluví o životě s takovou silou. Filozofka prof. Anna Hogenová v našem dalším rozhovoru otevírá otázky, kterým se většina z nás vyhýbá: co nám říká naše konečnost, proč se bojíme opravdové lásky a proč je dnešní doba tak krutá. Jak vlastně můžeme o smrti uvažovat?29. 10. 2026 · pro členyKdyž mozek zapomene, ale tělo si pamatuje. Proč tělo přehrává stará traumata a jak z toho ven?Myslíte si, že to, co se stalo před lety, je dávno pryč? Náš mozek a tělo si to často nemyslí. Významná klinická psycholožka Mgr. Hana Vojtová vysvětluje, proč nás nepříjemné vzpomínky zaplavují jako živá přítomnost, co je to disociace a jak v sobě znovu najít pocit bezpečí. Znáte ten pocit? Sněží, sedíte v teplém obýváku s hrnkem čaje, kolem vás je klid a jste v bezpečí. Přesto stačí jeden neopatrný tón v hlasu partnera, určitý pach nebo barva a do vašeho těla se zničehonic vlije mrazivá vlna úzkosti či hněvu. Logický rozum vám říká: „Vždyť se nic neděje! To, co tě tak ranilo, bylo před čtyřmi lety!“ Jenže vaše tělo reaguje, jako by ten strašný okamžik probíhal tady a teď. Proč tomu tak je? A jak se vymanit ze spárů minulosti, která nás drží jako neviditelné vězení? V premiérovém rozhovoru se náš moderátor ponořil do hloubky lidské duše společně se skvělou klinickou psycholožkou, psychoterapeutkou a autorkou knihy Trauma a disociace, Mgr. Hanou Vojtovou.26. 10. 2026 · pro členyPhDr. Mgr. Evžen Panovský – Tajemství našich předků: Jak rodová historie a mezigenerační vzorce utvářejí náš dnešní životKaždý z nás se v určitý moment života zastaví a položí si základní otázky: Kdo vlastně jsem? Odkud pocházím? A proč reaguji na svět zrovna tak, jak reaguji? Většina lidí hledá odpovědi v přítomnosti – v aktuálních vztazích, práci nebo osobním rozvoji. Jenže co když kořeny našich dnešních pocitů, úzkostí, ale i výjimečných darů leží hluboko v minulosti? Do studia jsme přivítali dalšího vzácného hosta – PhDr. Evžena Panovského, klinického psychologa, psychoterapeuta a autora knižní novinky Rodokmen v příbězích: Psychologické bádání v rodové historii. Pohled Evžena Panovského je fascinující právě tím, že propojuje dva světy, které spolu na první pohled nemusí zdánlivě souviset: genealogii a psychologii.19. 10. 2026 · zdarma
Všechny články