Společnost a svět · Článek

Zatímco svět zakazuje dětem mobily, Česko stále váhá. Neurolog Stránský kroutí hlavou: „Kdo chrání děti?“

Digitální heroin v kapse: Co nám během roku přinesla kniha Vzestup a pád lidské mysli  Je to rok, co vyšla kniha Vzestup a pád lidské mysli — a málokterý titul v českém prostředí způsobil tak silnou společenskou rezonanci. Neurolog MUDr. Martin Jan Stránský, který se celoživotně zabývá vývojem mozku a společenskými změnami, v ní popisuje, jak digitální technologie tiše přepisují strukturu i funkci našeho myšlení. A to způsobem, který lidská evoluce nepředpokládala. Dnes je kniha nejen bestsellerem, ale také vychází v několika světových jazycích. Co se ale změnilo ve společnosti? A co stále odmítáme vidět?

28. listopadu 2025

Fakta jsou jen jedny. Medicína versus naše pohodlí

Stránský v rozhovoru neuhýbá: digitalizace v dnešní podobě je podle něj epidemie, kterou věda dokáže popsat stejně jistě jako dopady kouření nebo alkoholu. A lidé to začínají vidět.

„Nemůžou s tím nesouhlasit, protože je to všechno vědecky podložené,“ říká o reakcích čtenářů.

V transkripci opakovaně zdůrazňuje, že digitální technologie nemají neutralitu. Jsou navrženy tak, aby vyvolávaly dopaminové impulzy, budovaly návyk a postupně měnily způsob, jak mozek funguje. U dětí je tento efekt ještě dramatický, protože jejich mozek se teprve „drátuje“.

A pak přichází slova, která z rozhovoru rezonují nejvíce:

„Digitální technologie jsou digitální heroin.“
– MUDr. Stránský

Tento výrok není metafora. Stránský odkazuje na neurologické studie, které prokazují pokles mozkové konektivity u lidí, kteří používají AI nebo sociální sítě jako náhradu přemýšlení.

Rok 2024: Zatímco svět zakazuje mobily dětem, my se ptáme, zda „to není moc přísné“

Zatímco Finsko, Dánsko, Island či nedávno Rakousko přistoupily k přímým legislativním krokům, Česká republika se stále drží v rovině debat.

Stránský popisuje situaci bez obalu:

„My jsme Češi… Nikdo za nic nemůže. Všechno musí být tak i onak.“

Upozorňuje na:

  • alibismus,

  • neochotu autorit rozhodnout,

  • a především rozdrobenost odpovědnosti mezi rodiče, školy a stát.

A zatímco my diskutujeme, sever Evropy jedná: v mnoha zemích už děti do 16 let nesmí používat sociální sítě, jinde jsou mobilní telefony úplně zakázané ve školách.

Stránského komentář?
Jednoduchý. Nepohodlný. A přesný:

„Pokud něco prokazatelně ničí mozek a zvyšuje úzkost a depresi, má to být zakázané. Stejně jako alkohol nebo cigarety.“

„Největší problém není dítě. Největší problém je rodič.“

Jeden z nejsilnějších momentů celého rozhovoru přichází ve chvíli, kdy Stránský rodičům říká:

„Je to vaše vina. Rodiče musí přijmout zodpovědnost. Oni můžou za všechno.“

A dodává i řešení:

  • spojte se s dalšími 2–5 rodiči,

  • vytvořte skupinu bez telefonů,

  • děti si samy vytvoří sociální okruh,

  • a do týdne začnou telefony odkládat i ostatní.

Podle Stránského to funguje v každé škole, kde to rodiče zkusili.

Digitální technologie a politika: Proč se svět mění rychleji, než mozek zvládá

V závěru rozhovoru se dostává ke globálnímu dopadu na politiku. Stránský přirovnává digitální politiku k „tiktokovému vládnutí“:

„Politika se dělá přes sociální sítě. Chybí dialog. Všichni žijeme jen v současnosti. Čas přestal existovat.“

A varuje:

  • Mozek vytvořený evolucí pro pomalé myšlení není schopný zvládat lavinu tisíců podnětů denně.

  • Politici i média využívají neurobiologické zbraně — strach a dopamin.

  • Společnost se rozpadá do chaosu a nestability.

Toto není kapitola z dystopického románu.
To je kapitola z Vzestup a pád lidské mysli— živá, skutečná a dnes už bohužel viditelná všude kolem nás.

Naděje existuje. A začíná u každého jednotlivce

Přesto Stránský končí překvapivě optimisticky. Věří, že změna přijde — možná zespodu, možná od dětí, možná z jiných zemí.

A především:

„Všechno, co dělá náš život lepším, bylo vymyšleno před digitální technologií.“ – MUDr. Stránský

Technologie nejsou špatné.
Škodlivé je jejich nadužívání.
A společnosti pomůže návrat k tomu, co lidstvo drželo pospolu 200 tisíc let — kontakt, dialog, příroda, rodina, řád a kritické myšlení.

Chcete vidět celý rozhovor? 

Tento článek zachycuje jen zlomek témat a myšlenek, které MUDr. Stránský rozvíjí nejen v rozhovoru, ale i ve své knize Vzestup a pád lidské mysli.

Pokud chcete pochopit:

  • jak přesně technologie mění mozek,

  • proč narůstá úzkost, ADHD a deprese,

  • co můžeme jako rodiče udělat hned dnes,

  • a co čeká společnost, pokud nezpomalíme…

…podívejte se na celý rozhovor, který je ke zhlédnutí zdarma a pro předpaltitele po přihlášení bez reklam

Možná je to jeden z nejdůležitějších rozhovorů roku, který vám otevře oči.

Obsah pro členy

Pokračování článku je pro členy FirstClass. Jedno členství platí ve všech komunitách.

Vybrat členství

Už máte členství? Přihlásit se

Co si přečíst dál?

Prof. PhDr. Anna Hogenová: Smrt nás učí, jak žítNa smrt myslí každý den. Možná právě proto mluví o životě s takovou silou. Filozofka prof. Anna Hogenová v našem dalším rozhovoru otevírá otázky, kterým se většina z nás vyhýbá: co nám říká naše konečnost, proč se bojíme opravdové lásky a proč je dnešní doba tak krutá. Jak vlastně můžeme o smrti uvažovat?29. 10. 2026 · pro členyKdyž mozek zapomene, ale tělo si pamatuje. Proč tělo přehrává stará traumata a jak z toho ven?Myslíte si, že to, co se stalo před lety, je dávno pryč? Náš mozek a tělo si to často nemyslí. Významná klinická psycholožka Mgr. Hana Vojtová vysvětluje, proč nás nepříjemné vzpomínky zaplavují jako živá přítomnost, co je to disociace a jak v sobě znovu najít pocit bezpečí. Znáte ten pocit? Sněží, sedíte v teplém obýváku s hrnkem čaje, kolem vás je klid a jste v bezpečí. Přesto stačí jeden neopatrný tón v hlasu partnera, určitý pach nebo barva a do vašeho těla se zničehonic vlije mrazivá vlna úzkosti či hněvu. Logický rozum vám říká: „Vždyť se nic neděje! To, co tě tak ranilo, bylo před čtyřmi lety!“ Jenže vaše tělo reaguje, jako by ten strašný okamžik probíhal tady a teď. Proč tomu tak je? A jak se vymanit ze spárů minulosti, která nás drží jako neviditelné vězení? V premiérovém rozhovoru se náš moderátor ponořil do hloubky lidské duše společně se skvělou klinickou psycholožkou, psychoterapeutkou a autorkou knihy Trauma a disociace, Mgr. Hanou Vojtovou.26. 10. 2026 · pro členyPhDr. Mgr. Evžen Panovský – Tajemství našich předků: Jak rodová historie a mezigenerační vzorce utvářejí náš dnešní životKaždý z nás se v určitý moment života zastaví a položí si základní otázky: Kdo vlastně jsem? Odkud pocházím? A proč reaguji na svět zrovna tak, jak reaguji? Většina lidí hledá odpovědi v přítomnosti – v aktuálních vztazích, práci nebo osobním rozvoji. Jenže co když kořeny našich dnešních pocitů, úzkostí, ale i výjimečných darů leží hluboko v minulosti? Do studia jsme přivítali dalšího vzácného hosta – PhDr. Evžena Panovského, klinického psychologa, psychoterapeuta a autora knižní novinky Rodokmen v příbězích: Psychologické bádání v rodové historii. Pohled Evžena Panovského je fascinující právě tím, že propojuje dva světy, které spolu na první pohled nemusí zdánlivě souviset: genealogii a psychologii.19. 10. 2026 · zdarma
Všechny články