Výchova dětí · Článek

„Učení musí občas bolet, mobil nikoho neobejme,“ říká PhDr. Jaroslava Ševčíková. Proč z dětí vychováváme křehké bytosti bez ukotvení?

Znáte ten pocit, když se vaše dítě vrátí ze školy, práskne taškou do kouta a na vaši otázku „Jak bylo?“ odpoví jen strohým „Dobrý“ nebo otráveným vzdechem? Proč se ze školních povinností tak často stává bitevní pole, které vyčerpává celou rodinu, a jak z toho ven? Škola by neměla být místem, kde děti pouze „přežívají“. Měla by být prostorem, kde se učí s radostí a odcházejí z ní v psychické pohodě. Přesně o tomto tématu – o vnitřní spokojenosti žáků i učitelů – jsme si v našem nejnovějším podcastu povídali s PhDr. Jaroslavou Ševčíkovou, Ph.D.. Jako autorka knihy Wellbeing ve škole, vysokoškolská pedagožka i dlouholetá učitelka z praxe vidí hluboko do obou stran barikády. Její pohled na psychiku dnešních dětí přináší hlubokou úlevu a jasný kompas pro každého rodiče.

3. června 2026

Když škola nebolí: Co je to vlastně „wellbeing“?

Slovo wellbeing dnes vnímáme jako moderní trend, ale co si pod ním představit v každodenní realitě našich dětí? Dr. Ševčíková na základě svých výzkumů nabízí naprosto lidskou a srozumitelnou definici:

„Wellbeing žáka ve škole je stav pohody nebo uspokojení vlastních potřeb, kdy pracuje naplno, je schopen odolávat běžným stresům školního života (jako je hodnocení či tlak vrstevníků) a zároveň přispívá k rozvoji učící se komunity, jíž je součástí.“

Neznamená to však, že by škola měla být permanentní zábavní park bez pravidel a nároků. Dr. Ševčíková boří mýtus o tom, že škola má být jen „hrou“ ve smyslu bezbřehého hraní si s hračkami. „Škola hrou od Jana Amose Komenského byla o učení se prožitkem, dramatizací a zkušeností, nikoli o volné hře. Výchova musí mít cíl a vyžaduje mírný nátlak, aby žáci byli ochotni tuto hru hrát,“ vysvětluje s pedagožka.

Past komfortní zóny: Proč učení musí občas trochu bolet

Mnoho rodičů i politiků se dnes snaží děti úpěnlivě držet v naprostém klidu a pohodlí. To je ale podle Dr. Ševčíkové fatální chyba. V tzv. komfortní zóně (která je v podstatě jen zónou rekreační) se totiž nikdo nic nového nenaučí – chybí zde totiž jakékoliv výzvy.

Aby dítě rostlo, musí z komfortní zóny vystoupit a přejít do zóny učení. Klíčem je zdravá motivace – například propojení teorie s praxí, kdy v chemii místo suchých vzorců proberete reálnou havárii vlaku s chemikáliemi za rohem. Skutečné učení zkrátka občas trochu bolí, protože bez práce nejsou koláče – ale ten pocit, když dítě překoná samo sebe a zvládne rovnici, kterou považovalo za nemožnou, je pro jeho psychiku tou nejlepší odměnou.

Proč jsou dnešní děti křehčí a plné úzkostí?

Data o nárůstu depresí a úzkostí u mladé generace jsou alarmující. Dr. Ševčíková tento fenomén neignoruje, ale pojmenovává jeho skryté příčiny:

  • Ztráta ostychu: Mladí lidé dnes o svých psychických problémech mluví otevřeněji, což je dobře a čísla to přirozeně zvyšuje.

  • Absence životního ukotvení: Děti často postrádají pevné jistoty a jasná pravidla. „Říkáme jim, ať si pravidla udělají sami, ale když pak zajdou příliš daleko, jsou ztraceni,“ varuje profesorka.

  • Komfort online světa: Reálný svět je někdy surový – můžete v něm zažít odmítnutí nebo zklamání. Online svět je sice z hlediska pohodlí bezpečnější, ale mobil nikoho neobejme. Děti se pak na sítích často cyklí v negativních emocích a posilují se ve společné zlobě, místo aby hledaly cestu ven.

 

Zrcadlo pro rodiče: Největší spojenec, nebo nepřítel školy?

Učitelé a rodiče by měli kopat za stejný tým – za dítě. Přesto se v praxi děje pravý opak a Dr. Ševčíková v podcastu sdílí osobní příběh ze své praxe, kdy o ní jeden z tatínků doma před synem mluvil jako o „blbé krávě“. Chlapec, který měl paní učitelku rád, z toho byl nešťastný a emočně rozpolcený.

Pokud rodiče mluví o škole s despektem a zpochybňují učitele, dítě v ní nikdy nenajde radost ani bezpečí. Bude neustále bojovat mezi láskou k rodiči a respektem k autoritě.

„Chtěla bych rodiče poprosit, aby zkusili uvěřit českému školství a učitelům. Když má dítě před sebou těžký den a dvě písemky, neříkejte mu: ‚Vykašli se na to, učitel je hloupý, vždyť to najdeš na internetu‘. Raději ho podpořte slovy: ‚Máš to těžké, ale já ti věřím, ty to zvládneš, stojím za tebou‘.“

Co dalšího se v podcastu dozvíte?

  • Zmatek v hodnocení: Proč některá moderní slovní hodnocení paradoxně nehodnotí výkon, ale nebezpečně zasahují do osobnosti dítěte?

  • Extrémní rozdíly u přijímaček: Jak je možné, že žák s jedničkou z matematiky u jednotných zkoušek propadne, zatímco trojkař z jiné školy exceluje?

  • Zákazy mobilů ve školách: Proč Dr. Ševčíková nefandí plošným zákazům smartphonů a jaká je podle ní skutečná cesta k tomu, aby děti začaly opět mluvit „z očí do očí“?

  • Učitel jako bezpečný přístav: Jak těžké je pro pedagoga unést důvěru žáka, který se mu svěří s vážným problémem a poprosí: „Hlavně to nikomu neříkejte“?

Investujte do psychické pohody své rodiny a úspěšné budoucnosti svých dětí. Celý rozhovor s PhDr. Jaroslavou Ševčíkovou, Ph.D., a desítky dalších inspirativních podcastů najdete exkluzivně na našem kanálu.

Obsah pro členy

Pokračování článku je pro členy FirstClass. Jedno členství platí ve všech komunitách.

Vybrat členství

Už máte členství? Přihlásit se

Co si přečíst dál?

Když láska narazí na peněženku: Proč nám peníze ničí vztahy a jak to změnit?Představte si Tomáše a Lenku. Jsou spolu pět let, plánují svatbu a nadevše se milují. Lenka si ale sem tam koupí novou značkovou kabelku a Tomášovi tvrdí, že ji pořídila v obrovské slevě. Tomáš si zase z tajného spořicího účtu platí drahé součástky na své kolo, o kterých Lence říká, že stály jen pár stovek. Fungují jako skvělý pár, dokud se nerozhodnou, že si vezmou hypotéku na dům. Najednou na stůl dopadnou reálná čísla a bublina splaskne. Lenka zjistí, že Tomáš nemá na akontaci naspořeno zdaleka tolik, kolik jí sliboval, a Tomáš s hrůzou zírá na výpisy z Lenčiny kreditní karty. To, co začalo jako nevinné „milosrdné lži“, se mění ve zradu, která hrozí rozpadem celého vztahu. Zní vám to povědomě? Finance jsou jedním z nejintimnějších a zároveň nejvýbušnějších témat v každém partnerství. Co před sebou partneři tají nejčastěji? Jak si nastavit finance ve vztahu tak, aby se nestali jeho zkázou? Na tyto otázky odpovídá v dalším podcastu Ing. Matúš Kuchálik.30. 10. 2026 · zdarmaDěti neučíme pro minulost, ale pro budoucnost. Jak proměnit moderní vzdělávání?Když se řekne česká škola, většině z nás se stále vybaví povědomý obrázek: lavice srovnané do řad, ticho, které přerušuje jen šustění pracovních sešitů, a učitel u tabule, který drží veškerý monopol na vědění. Tento koncept nastavený na dril a poslušnost však v 21. století naráží na svoje limity. Dnešní studenti totiž nepotřebují biflovat encyklopedická data, která dohledají na dva kliky. Potřebují soft skills, schopnost kriticky myslet, flexibilitu a především touhu se neustále učit. O tom, jak vypadá výuka, která děti nepřipravuje na devadesátá léta, ale na dynamickou budoucnost, si v novém díle podcastu povídal moderátor Pavel Mirovský se středoškolským průvodcem, garantem a programovým ředitelem Ekocentra Chaloupky, Ing. Martinem Křížem.23. 10. 2026 · pro členySlova, která vám tajně ničí zdraví: Proč kňourání spouští v těle chronický zánět a jak znovu najít vnitřní klidPředstavte si úplně běžné úterní ráno. Zvoní budík, vy vstáváte s pocitem, že jste se vlastně ani nevyspali, a první, co vám bleskne hlavou, je: „Na tohle dneska nemám.“ Během dne se nakupí pracovní úkoly, do toho hypotéka, zprávy z domova, zrychlené tempo moderního světa. Zapnete telefon, prolétnete sociální sítě a v duchu si řeknete: „Je to zbytečný, stejně to nemá cenu.“ Poznáváte se v tom? Možná si říkáte, že jde jen o obyčejná slova, která občas prohodí každý z nás. MUDr. Kateřina Cajthamlová ale v novém rozhovoru pro FirstClass varuje, že tato zdánlivě nenápadná věta má na naše tělo devastující dopad. Když tato slova vyslovujeme nebo si je opakujeme v duchu, náš organismus je bere doslova. A začnou se dít věci, které si s psychikou na první pohled ani nespojíme. V tomto článku si přiblížíme nejzásadnější myšlenky z rozhovoru s MUDr. Kateřinou Cajthamlovou. Nezapomeňte, že na konci tohoto článku najdete kompletní videozáznam celého podcastu, který byste si rozhodně neměli nechat ujít.14. 10. 2026 · pro členy
Všechny články