Výchova dětí · Článek

Proč váš čtyřleťák odmítá zdravit sousedy? Možná je to „vysvědčení“ vaší skvělé výchovy

Stojíte na chodbě domu nebo u branky na zahradě. Potkáte souseda, usmějete se, pozdravíte. Váš čtyřletý syn či dcera však místo odpovědi zarputile mlčí, kouká do země nebo pronese strohé „nechci“. Jako rodič v tu chvíli cítíte lehký nával horka. Co si o nás pomyslí? Selhali jsme ve výchově? Podle prof. PhDr. Lenky Šulové, CSc., přední české odbornice na vývojovou psychologii, je realita mnohem optimističtější, než se na první pohled zdá. To, co interpretujeme jako neslušnost, je ve skutečnosti zajímavou fází dětského zrání.

11. února 2026

Období vymezování: „Nechci“ jako projev pokroku

Věk mezi třetím a šestým rokem je obdobím, kdy se dítě začíná osamostatňovat a testovat vlastní způsoby chování. Pokud dítě zdraví nejbližší rodinu, ale u sousedů mlčí, není to projev rebelie, ale přirozeného třídění světa.

„To ‚nechci‘ je vlastně docela dobrý progres, protože to dítě už si začíná třídit věci, jako tohle beru a tohle neberu,“ vysvětluje prof. Šulová.

Dítě si v tomto věku buduje svou pozici a integritu. Pokud na něj v danou chvíli netlačíme, dáváme mu prostor, aby si sociální normu skutečně vnitřně osvojilo, místo aby ji jen mechanicky (a bez vnitřního přesvědčení) opakovalo pod tlakem autority.

Síla příkladu aneb Interiorizace norem

Mnoho rodičů propadá pocitu, že musí na zdravení trvat, aby dítě „nezvlčelo“. Psychologie však potvrzuje, že nejdůležitějším nástrojem je nápodoba. Dítě vás pozoruje. Vidí, že se na sousedy usmějete, zapředete krátký rozhovor a že je vám v interakci dobře.

„I když to hned nedělá, tak to ale vidí a dá se říct, že ono si tu normu interiorizuje,“ říká Šulová.

Může se dokonce stát, že vás dítě překvapí v momentě, kdy to nečekáte – například když bude samo mezi vrstevníky nebo potká někoho, kdo mu bude sympatický. Pak najednou k dotyčnému samo přiběhne a pozdraví, protože v tu chvíli to vychází z něj, nikoliv z příkazu rodiče.

Past perfektního rodičovství

Současná doba klade na rodiče enormní nároky. Díky sociálním sítím a digitálním technologiím se neustále srovnáváme s ostatními a pochybujeme, zda jsme „dost dobří“.

Prof. Šulová si všímá, že rodiče jsou dnes na vrcholu svých sil a chtějí podávat maximální výkon na všech frontách, včetně výchovy. To ale vede k úzkostnosti.

„Buďte na sebe laskavější, rodiče… Vůbec bych se nezneklidňovala. Rodiče si dělají život těžký, že strašně o sobě pochybují,“ vzkazuje profesorka.

Tři rady, jak přežít „nezdravící“ období:

  1. Netlačte, ale vytrvejte: Pokračujte ve svém vzoru. Zdravte lidi kolem sebe a občas dítěti v klidu vysvětlete, proč to děláte – například že se pak sousedka cítí hezky.

  2. Dopřejte mu svobodu mezi vrstevníky: Dítě potřebuje zažívat interakce i bez přímého dozoru autority, kde si může zkoušet sociální dovednosti „nanečisto“.

  3. Důvěřujte procesu: Pokud dítě zdraví blízké, ví, kam tento rituál patří. Zbytek přijde časem.

Chcete rozumět světu svých dětí?

Výchova nemusí být boj plný pochybností. Je to cesta, na které je dobré mít po boku zkušené průvodce. Pokud vás zajímá, jak nahlížet na dětskou duši očima vědy i laskavosti, zveme vás do komunity Laskavá výchova.

Staňte se naším odběratelem a získejte přístup k exkluzivní knihovně podcastů a rozhovorů. S předními odborníky, jako je právě prof. Lenka Šulová, otevíráme témata vývojové psychologie, která vám pomohou stát se klidnějším a sebevědomějším rodičem.

Najděte odpovědi na své otázky v projektu Laskavá výchova. 

Obsah pro členy

Pokračování článku je pro členy FirstClass. Jedno členství platí ve všech komunitách.

Vybrat členství

Už máte členství? Přihlásit se

Co si přečíst dál?

Když láska narazí na peněženku: Proč nám peníze ničí vztahy a jak to změnit?Představte si Tomáše a Lenku. Jsou spolu pět let, plánují svatbu a nadevše se milují. Lenka si ale sem tam koupí novou značkovou kabelku a Tomášovi tvrdí, že ji pořídila v obrovské slevě. Tomáš si zase z tajného spořicího účtu platí drahé součástky na své kolo, o kterých Lence říká, že stály jen pár stovek. Fungují jako skvělý pár, dokud se nerozhodnou, že si vezmou hypotéku na dům. Najednou na stůl dopadnou reálná čísla a bublina splaskne. Lenka zjistí, že Tomáš nemá na akontaci naspořeno zdaleka tolik, kolik jí sliboval, a Tomáš s hrůzou zírá na výpisy z Lenčiny kreditní karty. To, co začalo jako nevinné „milosrdné lži“, se mění ve zradu, která hrozí rozpadem celého vztahu. Zní vám to povědomě? Finance jsou jedním z nejintimnějších a zároveň nejvýbušnějších témat v každém partnerství. Co před sebou partneři tají nejčastěji? Jak si nastavit finance ve vztahu tak, aby se nestali jeho zkázou? Na tyto otázky odpovídá v dalším podcastu Ing. Matúš Kuchálik.30. 10. 2026 · zdarmaDěti neučíme pro minulost, ale pro budoucnost. Jak proměnit moderní vzdělávání?Když se řekne česká škola, většině z nás se stále vybaví povědomý obrázek: lavice srovnané do řad, ticho, které přerušuje jen šustění pracovních sešitů, a učitel u tabule, který drží veškerý monopol na vědění. Tento koncept nastavený na dril a poslušnost však v 21. století naráží na svoje limity. Dnešní studenti totiž nepotřebují biflovat encyklopedická data, která dohledají na dva kliky. Potřebují soft skills, schopnost kriticky myslet, flexibilitu a především touhu se neustále učit. O tom, jak vypadá výuka, která děti nepřipravuje na devadesátá léta, ale na dynamickou budoucnost, si v novém díle podcastu povídal moderátor Pavel Mirovský se středoškolským průvodcem, garantem a programovým ředitelem Ekocentra Chaloupky, Ing. Martinem Křížem.23. 10. 2026 · pro členySlova, která vám tajně ničí zdraví: Proč kňourání spouští v těle chronický zánět a jak znovu najít vnitřní klidPředstavte si úplně běžné úterní ráno. Zvoní budík, vy vstáváte s pocitem, že jste se vlastně ani nevyspali, a první, co vám bleskne hlavou, je: „Na tohle dneska nemám.“ Během dne se nakupí pracovní úkoly, do toho hypotéka, zprávy z domova, zrychlené tempo moderního světa. Zapnete telefon, prolétnete sociální sítě a v duchu si řeknete: „Je to zbytečný, stejně to nemá cenu.“ Poznáváte se v tom? Možná si říkáte, že jde jen o obyčejná slova, která občas prohodí každý z nás. MUDr. Kateřina Cajthamlová ale v novém rozhovoru pro FirstClass varuje, že tato zdánlivě nenápadná věta má na naše tělo devastující dopad. Když tato slova vyslovujeme nebo si je opakujeme v duchu, náš organismus je bere doslova. A začnou se dít věci, které si s psychikou na první pohled ani nespojíme. V tomto článku si přiblížíme nejzásadnější myšlenky z rozhovoru s MUDr. Kateřinou Cajthamlovou. Nezapomeňte, že na konci tohoto článku najdete kompletní videozáznam celého podcastu, který byste si rozhodně neměli nechat ujít.14. 10. 2026 · pro členy
Všechny články