Výchova dětí · Článek

Mateřství je prostě občas k vzteku. Proč je tabu říct to nahlas?

Tereza Maroušková před lety založila na Instagramu profil Nasraná máma a začala na něm syrově, vulgárně a nekorektně popisovat, co se ženě v hlavě odehrává během těhotenství a prvních let s dětmi doma. Tehdy to nikdo nedělal, profil se chytil a vznikly podle něj tři knihy i divadelní představení. V podcastu Řešidlo se s psycholožkou Lucií Kolaříkovou baví o tom, proč je tak těžké přiznat, že rodičovství nemusí nutně být období zalité sluncem.

23. června 2026

Bublina, kterou nafoukly sociální sítě

Profil Tereza rozjela v těhotenství, kdy kolem ní podle jejích slov panovala bublina, že těhotenství je ten nejkrásnější moment života ženy. Sama přitom tři měsíce „visela nad záchodem” a cítila se podvedená. Řekla si, že tu růžovou bublinu je potřeba naředit a dát ženám, které to neprožívají pohodově jako ona, pocit, že v tom nejsou samy.

Sociální sítě podle ní za ten tlak můžou nejvíc. Dřív si ženy postěžovaly mezi sebou a zanadávaly, ale neměly to neustálé porovnávání s naleštěnou prezentací ostatních. Vznikla představa, že je nepatřičné si mateřství neužívat — a kdo v něm trpí nebo se trápí, jako by selhal a neplnil kvóty toho entuziasmu, které sítě nastavily.

V hlavě probíhá obrovská proměna

Psycholožka Kolaříková k tomu přidává odborný rámec. Přerod do mateřství je podle ní srovnatelný s pubertou nebo menopauzou: mozek prochází obrovskou změnou a ruší množství starých neuronových propojení, aby mohla vzniknout nová. Že si ženy připadají, že už vůbec nevědí, kdo jsou, tak podle ní odpovídá reálnému procesu, kterým mozek prochází. (Pozn. red.: více o změnách v mozku v období zhruba od 38. roku ženy, tedy perimenopauzy a následné menopauzy, popisuje neurovědkyně Lisa Mosconi v knize Mozek v menopauze).

A humor je podle ní jedna z lepších strategií, jak takovou fází projít. Autorka souhlasí, ale dodává, že v té nejhorší chvíli člověk humor nedá; přichází až zpětně, když se nad věcí dokáže pousmát.

Zranitelnost a instinkt zalézt si

Obě se shodují, že v krizi má člověk přirozenou tendenci se stáhnout. Psycholožka to přirovnává ke zraněnému zvířeti, které si zaleze, líže si rány a ven vyjde, až když je zase silné.

Otevřené sdílení proto vnímají jako odvážné — člověk se obnažuje a riskuje odsouzení od matek, kterým mateřství zalité sluncem vyšlo. Že si ho některá matka užívá, nedělá z té druhé horší matku. Každá má jiné dítě, jiné situace a jiné možnosti.

Víc svobody, víc tíhy

Generaci svých babiček vidí autorka jako tu, která to měla fyzicky těžší, ale psychicky možná snazší — výchovu tolik nehrotily a tlak z venčí nebyl tak znatelný. Dnešní matky mají nepřeberně voleb a neustále před očima na sítích, co všechno jim utíká. Snaha vychovat děti bez traumat je navíc vyčerpávající; vzniká tak paradox; děti budou bez traumat, ale jejich matky na antidepresivech. Recept nemá ani jedna — shodnou se jen na tom, že vzájemné sdílení je způsob, jak ze svého pomyslného batohu odhodit aspoň pár kamínků zátěže.

Proč si poslechnout celý podcast

  • Jak se profil Nasraná máma ze dne na den rozrostl z dvou a půl tisíce na dvanáct tisíc sledujících.
  • Proč obě ženy vnímají mateřství jako jedno z největších překvapení svého života — každá ale úplně jinak.
  • Co podle psycholožky dělá z matek malých dětí nejspolehlivější zaměstnance.
  • Jaká byla autorčina nejvíc „nasraná” situace posledních týdnů.

Celý podcast pro předplatitele

V plné verzi rozhovoru obě ženy otevřeně mluví o tom, co jim mateřství vzalo i dalo, jak se vyrovnaly se zklamáním i nečekaným přívalem lásky a proč je vzájemné sdílení tím, co matkám reálně uleví.

Tématu studu a tlaku na to, jak by se ženy „měly” cítit, se věnuje i kniha Sebepřijetí od klinické psycholožky Jessicy Zucker.

Předplatné firstclass.cz otevírá celou epizodu a archiv dalších rozhovorů s odborníky, autory i lidmi, kteří se nebojí mluvit na rovinu.

Obsah pro členy

Pokračování článku je pro členy FirstClass. Jedno členství platí ve všech komunitách.

Vybrat členství

Už máte členství? Přihlásit se

Co si přečíst dál?

Když láska narazí na peněženku: Proč nám peníze ničí vztahy a jak to změnit?Představte si Tomáše a Lenku. Jsou spolu pět let, plánují svatbu a nadevše se milují. Lenka si ale sem tam koupí novou značkovou kabelku a Tomášovi tvrdí, že ji pořídila v obrovské slevě. Tomáš si zase z tajného spořicího účtu platí drahé součástky na své kolo, o kterých Lence říká, že stály jen pár stovek. Fungují jako skvělý pár, dokud se nerozhodnou, že si vezmou hypotéku na dům. Najednou na stůl dopadnou reálná čísla a bublina splaskne. Lenka zjistí, že Tomáš nemá na akontaci naspořeno zdaleka tolik, kolik jí sliboval, a Tomáš s hrůzou zírá na výpisy z Lenčiny kreditní karty. To, co začalo jako nevinné „milosrdné lži“, se mění ve zradu, která hrozí rozpadem celého vztahu. Zní vám to povědomě? Finance jsou jedním z nejintimnějších a zároveň nejvýbušnějších témat v každém partnerství. Co před sebou partneři tají nejčastěji? Jak si nastavit finance ve vztahu tak, aby se nestali jeho zkázou? Na tyto otázky odpovídá v dalším podcastu Ing. Matúš Kuchálik.30. 10. 2026 · zdarmaDěti neučíme pro minulost, ale pro budoucnost. Jak proměnit moderní vzdělávání?Když se řekne česká škola, většině z nás se stále vybaví povědomý obrázek: lavice srovnané do řad, ticho, které přerušuje jen šustění pracovních sešitů, a učitel u tabule, který drží veškerý monopol na vědění. Tento koncept nastavený na dril a poslušnost však v 21. století naráží na svoje limity. Dnešní studenti totiž nepotřebují biflovat encyklopedická data, která dohledají na dva kliky. Potřebují soft skills, schopnost kriticky myslet, flexibilitu a především touhu se neustále učit. O tom, jak vypadá výuka, která děti nepřipravuje na devadesátá léta, ale na dynamickou budoucnost, si v novém díle podcastu povídal moderátor Pavel Mirovský se středoškolským průvodcem, garantem a programovým ředitelem Ekocentra Chaloupky, Ing. Martinem Křížem.23. 10. 2026 · pro členySlova, která vám tajně ničí zdraví: Proč kňourání spouští v těle chronický zánět a jak znovu najít vnitřní klidPředstavte si úplně běžné úterní ráno. Zvoní budík, vy vstáváte s pocitem, že jste se vlastně ani nevyspali, a první, co vám bleskne hlavou, je: „Na tohle dneska nemám.“ Během dne se nakupí pracovní úkoly, do toho hypotéka, zprávy z domova, zrychlené tempo moderního světa. Zapnete telefon, prolétnete sociální sítě a v duchu si řeknete: „Je to zbytečný, stejně to nemá cenu.“ Poznáváte se v tom? Možná si říkáte, že jde jen o obyčejná slova, která občas prohodí každý z nás. MUDr. Kateřina Cajthamlová ale v novém rozhovoru pro FirstClass varuje, že tato zdánlivě nenápadná věta má na naše tělo devastující dopad. Když tato slova vyslovujeme nebo si je opakujeme v duchu, náš organismus je bere doslova. A začnou se dít věci, které si s psychikou na první pohled ani nespojíme. V tomto článku si přiblížíme nejzásadnější myšlenky z rozhovoru s MUDr. Kateřinou Cajthamlovou. Nezapomeňte, že na konci tohoto článku najdete kompletní videozáznam celého podcastu, který byste si rozhodně neměli nechat ujít.14. 10. 2026 · pro členy
Všechny články