Mateřství je prostě občas k vzteku. Proč je tabu říct to nahlas?

Bublina, kterou nafoukly sociální sítě

Profil Tereza rozjela v těhotenství, kdy kolem ní podle jejích slov panovala bublina, že těhotenství je ten nejkrásnější moment života ženy. Sama přitom tři měsíce „visela nad záchodem” a cítila se podvedená. Řekla si, že tu růžovou bublinu je potřeba naředit a dát ženám, které to neprožívají pohodově jako ona, pocit, že v tom nejsou samy.

Sociální sítě podle ní za ten tlak můžou nejvíc. Dřív si ženy postěžovaly mezi sebou a zanadávaly, ale neměly to neustálé porovnávání s naleštěnou prezentací ostatních. Vznikla představa, že je nepatřičné si mateřství neužívat — a kdo v něm trpí nebo se trápí, jako by selhal a neplnil kvóty toho entuziasmu, které sítě nastavily.

V hlavě probíhá obrovská proměna

Psycholožka Kolaříková k tomu přidává odborný rámec. Přerod do mateřství je podle ní srovnatelný s pubertou nebo menopauzou: mozek prochází obrovskou změnou a ruší množství starých neuronových propojení, aby mohla vzniknout nová. Že si ženy připadají, že už vůbec nevědí, kdo jsou, tak podle ní odpovídá reálnému procesu, kterým mozek prochází. (Pozn. red.: více o změnách v mozku v období zhruba od 38. roku ženy, tedy perimenopauzy a následné menopauzy, popisuje neurovědkyně Lisa Mosconi v knize Mozek v menopauze).

A humor je podle ní jedna z lepších strategií, jak takovou fází projít. Autorka souhlasí, ale dodává, že v té nejhorší chvíli člověk humor nedá; přichází až zpětně, když se nad věcí dokáže pousmát.

Zranitelnost a instinkt zalézt si

Obě se shodují, že v krizi má člověk přirozenou tendenci se stáhnout. Psycholožka to přirovnává ke zraněnému zvířeti, které si zaleze, líže si rány a ven vyjde, až když je zase silné.

Otevřené sdílení proto vnímají jako odvážné — člověk se obnažuje a riskuje odsouzení od matek, kterým mateřství zalité sluncem vyšlo. Že si ho některá matka užívá, nedělá z té druhé horší matku. Každá má jiné dítě, jiné situace a jiné možnosti.

Víc svobody, víc tíhy

Generaci svých babiček vidí autorka jako tu, která to měla fyzicky těžší, ale psychicky možná snazší — výchovu tolik nehrotily a tlak z venčí nebyl tak znatelný. Dnešní matky mají nepřeberně voleb a neustále před očima na sítích, co všechno jim utíká. Snaha vychovat děti bez traumat je navíc vyčerpávající; vzniká tak paradox; děti budou bez traumat, ale jejich matky na antidepresivech. Recept nemá ani jedna — shodnou se jen na tom, že vzájemné sdílení je způsob, jak ze svého pomyslného batohu odhodit aspoň pár kamínků zátěže.

Proč si poslechnout celý podcast

• Jak se profil Nasraná máma ze dne na den rozrostl z dvou a půl tisíce na dvanáct tisíc sledujících.
• Proč obě ženy vnímají mateřství jako jedno z největších překvapení svého života — každá ale úplně jinak.
• Co podle psycholožky dělá z matek malých dětí nejspolehlivější zaměstnance.
• Jaká byla autorčina nejvíc „nasraná” situace posledních týdnů.

Celý podcast pro předplatitele

V plné verzi rozhovoru obě ženy otevřeně mluví o tom, co jim mateřství vzalo i dalo, jak se vyrovnaly se zklamáním i nečekaným přívalem lásky a proč je vzájemné sdílení tím, co matkám reálně uleví.

Tématu studu a tlaku na to, jak by se ženy „měly” cítit, se věnuje i kniha Sebepřijetí od klinické psycholožky Jessicy Zucker.

Předplatné firstclass.cz otevírá celou epizodu a archiv dalších rozhovorů s odborníky, autory i lidmi, kteří se nebojí mluvit na rovinu.