Klub

Máte partnera, který si z předchozího vztahu přivedl dítě?

Stává se to dítě překážkou Vaší lásky, aktivně ji sabotuje, nedokážete s ním vyjít, nevíte, jak přistoupit k jeho výchově a zda vůbec, popřípadě špatně snášíte, že “košile je vždy bližší než kabát”, takže v případě sporu se Váš partner spíše postaví za své dítě, a tudíž se někdy cítíte jako “páté kolo u vozu”?

Přepadá Vás už úzkost, potažmo přesvědčení, že takový vztah snad ani nemá smysl?

Prosím Vás, než to vzdáte, dejte ještě jednu šanci mně – a tomuto klubovému článku.

Co dělat a nedělat

Můj nový psaný kurz Jak pokořit strach se pochopitelně zabývá i základními VZTAHOVÝMI strachy – strachem z osamělosti (izolovanosti) uvnitř vztahu a strachem ze samoty. V kurzu podotýkám: Osamělost a samota jsou dva odlišné pojmy. Osamělost je pocit, emocionální stav (cítíme se osaměle, a to i vedle jiných lidí), zatímco samota je statut, fyzický stav (jsme sami, mimo dosah lidí). Nejbolestnější osamělostí je pak ocitnout se stranou všech uvnitř vztahu – cítit se na obtíž, bez pochopení druhými, být “vysazeni na ostrůvku” ve společné domácnosti. Právě to často potkává “cizince”, kteří vstoupí do již zaběhnutého vztahu rodič – dítě.

Pro čtenáře mých psaných FC kurzů každou středu pořádám bezplatné webináře, kde zodpovídám konkrétní dotazy a rozebírám konkrétní případy, které mi svěřujete a v nichž žádáte o řešení na míru (více o všech výhodách členství FC Kurz zde). Každý týden navíc přidávám klubové články, psané na Vaše přání (archiv všech je zde), jako dnes, abych ještě detailněji ukázal, co můžete udělat pro zlepšení situace. I tentokrát Vám vysvětlím, jak přemýšlet i postupovat, co dělat i co nedělat, a to na pozadí konkrétního případu, který jsem v tomto směru řešil při osobních konzultacích (další výhoda členství FC Kurz).

Pojďme si to tedy objasnit bod za bodem, a to polopaticky, aby to pochopilo i malé dítě:

Jak vycházet s dítětem svého partnera z předchozího vztahu Pokračovat ve čtení »

Víte, že je to chyba. Cítíte, že Vás to nedělá šťastnými. Ale netušíte, jak z toho ven. Jako byste v tom MUSELI pokračovat.

Prosíte se o lásku a všechny její projevy, protože si myslíte, že bez doprošování se toho nedočkáte. A bez lásky nechcete žít.

A tak znovu žebráte o něčí čas, pozornost, komunikaci, porozumění i pouhé obejmutí. Někdy to vyjde, většinou však ne. A to Vás ničí ještě víc.

Když jsem vytvářel motivační dárky pod vánoční stromeček, myslel jsem i na takzvaná hladová srdce. Syndrom hladového srdce mají lidé s citovým deficitem. Mnohdy začal už v dětství, kdy se poprvé prosili o lásku. Bylo jim řečeno, že “takto si lásku nezaslouží” a “musejí se snažit víc”, jinak je “nikdo nebude mít rád”. Chcete příklad takového příběhu?

Adriana byla jako dítě zneužívána. Od otčíma slýchala, že “musí být hodná”, a “když bude zlobit, obrátí se to proti ní”. Nechtěla to, bolelo ji to, ale musela to strpět. Když se svěřila matce, ta jí ještě vyčinila. “Ne abys ho udala. Můžeš si za to sama. Bylo to Tvé rozhodnutí. Kdo ví, jestli jsi ho nesvedla sama,” překvapila ji matka. A tak se Adriana učila, že “láska bolí”, že “pokud bude hodná, má naději na trochu lásky a pohlazení od mámy”. Do dospělých vztahů pak šla přesvědčená, že se musí podbízet, ponižovat, vyjít vstříc ve všech ohledech, jen “aby ji někdo měl rád”.

Ano, i tak vzniká hladové srdce – člověk, který tolik touží po obejmutí, a to tím více, čím méně se mu ho dostává…

Příběh Echo

V podcastu Karma narcisty jsem vyprávěl legendu o vzniku narcismu. Dlužen jsem zůstal jméno nymfy, která se zamilovala do krásného mládence (viz Karma narcisty). Jmenovala se Echo.

Echoisté často přitahují egoisty, zejména s narcistickou poruchou. Narcista je totiž sebestředný, do sebe zahleděný člověk, který má druhého jen od toho, aby vyluzoval komplimenty na jeho vlastní adresu. Jinak egoistu echoista nezajímá. Echoista tak nabývá dojmu, že na jeho názoru nezáleží. Od toho název Echo – ozvěna. Co egoista řekne, to echoista přijme. “Jsi nula,” řekne-li egoista, echoista věří, že nulou je. Že není dost dobrý, že si nezaslouží dobré zacházení, že je nic.

Což je pro echoistu tak bolestivé (viz Karma narcisty), že si je schopen ublížit, anebo se ještě víc doprošovat o přízeň egoisty.

Proč se přestat prosit o lásku

Ve Vánočním Speciálu, který je součástí mých motivačních dárků pod vánoční stromeček, apeluji na ty, kdo jsou nuceni žebrat o jakoukoli formu lásky, aby přestali. Zdůrazňuji: “To, co si člověk musí vyprosit, není ve skutečnosti láska. Láska je od srdce, upřímná, autentická a skutečná. Zatímco cokoli vyprošené, vynucené či vyvzdorované je pouze iluze lásky – dostáváme to buď z lítosti, nebo s přetvářkou. Získáváme jen pocit, že nás někdo miluje, ale tento pocit je klam, protože ten, kdo nás opravdu miluje, nepotřebuje být prošen; lásku nám dává sám a rád.”

Tolik PROČ. A nyní JAK. Jak přemoci své vlastní vzorce myšlení a jednání, které možná sahají hluboko do naší minulosti. Jak porazit vzor, který nám předali rodiče, sami prosící o lásku a tvrdící, že “takto je to normální”. Jako slýchala Adriana od své matky: “Dítě, musíš držet. Otčím by nás jinak opustil. Jeho peníze potřebujeme. Nesmíš křičet, musíš mu dělat dobře. Jinak s Tebou skoncuji i já sama.”

MUSET, i když víš, že je to chyba, i když víš, že tohle není láska, i když víš, že místo štěstí dostáváš stále více neštěstí. JAK tohle prolomit?

Ve středečním webináři na téma Jak pokořit strach z toho, co nemohu ovlivnit jsem od účastníků dostal mnoho otázek, z nichž několik se týkalo právě echoismu a žebrání o lásku. Protože každý týden píšu pro členy FC Kurzu, který mají přístup k mým webinářům i konzultacím, speciální články na jejich přání (archiv všech dosavadních více než pěti tisíc je zde), ukážu Vám v dnešním, jak konkrétně já pomáhám lidem odstraňovat echoismus a přestat se prosit o něco, co stejně ve výsledku není skutečné, a jen to snižuje člověku sebevědomí, sebeúctu i sebelásku.

Pojďme si to polopaticky vysvětlit bod za bodem:

5 kroků z echoismu aneb Jak se přestat prosit o lásku Pokračovat ve čtení »

Četli jste 5 znaků soulmate? Nemůžete uvěřit, že někdo takový existuje, protože jste ho ještě nepotkali? Chybí Vám skutečná spřízněná duše a zkušenosti máte jen se samými karmickými partnery, kteří Vám ukázali, co už nikdy nechtít – ale kdy se konečně objeví někdo, kdo Vám dá to, co chcete?

Od nedělního živého vysílání Existuje vůbec normální protějšek? mě zavalujete dotazy typu “A co udělat pro to, abychom si ho přitáhli k sobě?” “Jak tomu napomoci?” “Existuje způsob?”

Jistěže existuje. Celá jedna moje kniha JáMy spřízněných duší popisuje, jak přitáhnout spřízněnou duši, a nejen to, jak ji poté neztratit, a nejen to, jak ji v případě ztráty zase získat zpátky. Psal jsem ji nejen na základě svých zkušeností, ale i konkrétních doporučení psychologie, psychoterapie a psychoimunologie, protože dlouhé nenalézání může prohlubovat skepsi, úzkost, osamělost, depresi, negativismus a nakonec i odhodlání vůbec vrhat se ještě do nějakých pokusů o nové seznamování. Co pokus, to potenciální zranění a zklamání. Kolik takových pokusů člověk vydrží, a při kolikátém už rezignuje?

A teď si to představte: Někde máte svůj protějšek. Ten také neví, jestli existujete Vy. Také na Vás někde čeká. A Vy to jednoho dne vzdáte. Už ho nehodláte hledat.

Rád přirovnávám systém spřízněných duší k velké mozaice puzzle. Každý dílek má své místo i spřízněné další dílky. Pokud se vytratí, pokud rezignuje na nalezení svého místa a svých dílků, někde někomu chybí. Učte se na to dívat i z tohoto pohledu. Nejenže někdo chybí Vám, ale Vy chybíte někomu.

A proto Vás prosím: Opusťte otázku “Nemám to už vzdát?” a nechte mě inspirovat Vás tím, jak se svému správnému protějšku přiblížit. Uvidíte, že to nejsou žádné čáry. Vše má svou logiku. A hlavně Vám to pomůže posunout se k lepšímu životu. Nevěříte? Přesvědčím Vás.

Pro členy FC Kurzu, kteří jsou nejen odběrateli mého pravidelnému magazínu FC Kurz, ale mají přístup i k mým osobním konzultacím a k mým webinářům, jsem na středu připravil téma Jak pokořit strach z toho, co nemohu ovlivnit (pokud se chcete účastnit a jste členové FC Kurzu, instrukce naleznete v e-mailu; pokud se chcete účastnit a dosud nejste členy FC Kurzu, pak zjistíte více zde anebo pište na [email protected]). Je však setkání se spřízněnou duší skutečně něco, co NEMŮŽETE ovlivnit? A co když ano?

Pojďme si to v dalším klubovém článku na přání členů FC Kurzu (archiv všech naleznete zde) objasnit krok za krokem, respektive chybu za chybou, kterou lidé, čekající na spřízněnou duši, dělají. Nad čím pároví či individuální terapeuti obracejí oči v sloup? Co by lidé měli změnit či odstranit, aby se k nim spřízněná duše vůbec mohla reálně přiblížit? 

Jak přitáhnout spřízněnou duši aneb 7 chyb, které nás brzdí Pokračovat ve čtení »

Nejbolestnější je samota, říkají jedni. Nejbolestnější je rozchod, oponují druzí. Ve skutečnosti pravdu mají třetí: Nejbolestnější je osamělost ve vztahu, který člověka ničí, a on z něj přitom “nemůže” odejít. Protože je na něm závislý.

Divíte se, že by někdo mohl být závislý na něčem, co ho ničí? Probůh, rozhlédněte se, na čem lidé lpí a co si neumějí odříct, ačkoli vědí, že je to zabíjí. Se vztahem to může být podobné. Ano, kdokoli může lpět na člověku, který ho vyčerpává. Je to stav, kdy ten jediný, kdo by mohl zastavit naši bolest, je současně tím jediným, kdo ji způsobuje. A je jedno, který z toxických odstínů vztahu z knihy L.E.Ž. nalistujete. Podvádění, ignorování, emocionální ubližování, lhaní, faleš, ale třeba i manipulaci (viz celý psaný kurz Jak čelit manipulaci).

Zažili jste? I Vy jste se uzavřeli do víry, že se protějšek zastaví a změní? I Vy už jste poznali, že čekáte marně, a přesto dál nemůžete odejít? I Vy už víte, že tím bohužel vytváříte podmínky pro ještě těžší ubližování, protože kde nenastavíte ubližování mez, tam bezmezně pokračuje? Nevíte si už rady?

Jak ukončit závislost na toxickém zdroji

Při středečním webináři, který vždy zaměřuji na téma aktuálního FC Kurzu (nyní Jak pokořit strach), mě požádala o pomoc Monika. Dovolila mi její příběh zveřejnit.

Monika miluje Davida. David má ale svůj svět. Miluje kamarády, noční tahy, automaty. Ztratil proto práci, nemá vlastní peníze, zadlužil se, a protože nemá na splátky ani na hraní, krade peníze Monice. “Jestli se Ti to nelíbí, odejdi,” říká jí. A Monika neodchází. Protože Davida miluje. Nechce být bez něj, chce jen, aby s kamarády, nočními tahy a automaty přestal.

I Monice peníze docházejí, půjčuje si od rodičů, kamarádek, neví, jak to zastavit. On se léčit nehodlá, nepovažuje se za nemocného, jen “si užívá život” a “příště vše vyhraje zpátky”. Nešťastná je Monika i celé její okolí, které se o ni bojí. Moniku neodpoutalo od Davida ani to, když jí nad ránem zavolal, aby pro něj přijela. Adresa? Vykřičený dům. Ano, vyzvedla ho u prostitutek. Jen musela zatratit jeho obří útratu…

“Co to se mnou je, že se chovám jako blázen?” ptala se Monika. “To je láska?”

Ne, Moniko, to je závislost na toxickém zdroji. Jak vzniká? Jak se pozná? Co s ní dělat?

Každý týden píšu speciální články na přání členů FC Klubu. Archiv všech dosavadních je zde. Protože toto není problém jen Moniky a jen alkoholiků, gamblerů či sukničkářů, ukážu cestu z nezdravé závislosti všem dnes krok za krokem, tak jak s lidmi pracuji:

5 stupňů závislosti na vysavači energie a jak se jí zbavit Pokračovat ve čtení »

Trápí se Váš blízký člověk pro něco, co nemůžete ovlivnit? Rádi byste mu pomohli s prací, vnějšími vztahy, sebevědomím, ale nevíte jak, když je v osobní krizi, vyhořelý, bez opěrných nebo záchytných bodů, o něž by se chtěl vzepřít a zase postavit? Nemůžete se dívat na jeho utrpení a i na Vás už přechází negace, jako byste byli zdravé jablko, které chytí hnilobu od nahnilého?

Co pro takového člověka udělat, abyste změnili jeho hořké rozpoložení? I kvůli této opakované otázce vznikl Vánoční Speciál, který obsahuje první pomoc pro zkroušeného člověka; stačí jen tento dárek položit pod stromeček a on už všechno důležité bude říkat za Vás – a ve prospěch toho, pro koho se sami tolik trápíte.

Jak se vrací světlo

Stačí, že v nevhodné chvíli přijde nemoc, úraz, zhroucení jakékoli základní jistoty. Stačí, že eskaluje starost o dítě, spor ohledně třetí osoby, nedorozumění mezi partnery. Stačí, že přijde jiná forma de-pression (stlačení zevnitř), a kde bylo světlo, je najednou tma. Kde byla dosud správná cesta, je zeď, kterou nejde obejít, překonat ani zbořit. Je to, jako by té osobě někdo sfouknul svíčku její energie. Ano, může ji znovu zapálit, ale také si může položit otázku: Proč vlastně, když je tak snadné ji zhasit?

V té chvíli je zapotřebí psychohygiena (viz Vánoční Speciál). A když chybí chuť nebo víra té osoby, je důležitá akutní první pomoc. Jako když si někdo zlomí nohu. Všichni obvykle víme, jak se v takové situaci přiloží dlaha. Tělesnou první pomoc alespoň rámcově ovládáme. Ale co duševní první pomoc? Dokážeme pomoci “zlomené” duši člověka?

Kdekdo si pod pojmem duševní první pomoc představuje povzbudivou frázi typu: “To bude dobrý. To rozchodíš.” Představte si, že by Vám totéž řekl ke zlomené noze: “Neboj, to rozchodíš.” Ne, duševní problém se nerozchodí. Duševní problém se musí řešit. Ale aby ho člověk řešit chtěl, musí cítit, že to bude mít smysl. Že dnes je možná zle, ale zítra bude líp – ne samo, ale jeho vlastní zásluhou. Tím, že to nezabalí. Tím, že tomu nepodlehne. Tím, že se do toho s energií pustí.

Ale kde vzít energii, když ji pozbyl? Z Vánočního Speciálu? Ten bude mít až pod stromečkem. A možná ani tam ne. Tak co mu pomůže? Kdo, když si není schopen pomoci sám?

Ukážu Vám, jakými maličkostmi můžete být pro člověka nezastupitelní a nedocenitelní. Jak pomoc jemu může pomoci i Vám. Jak se můžete leccos naučit i pro svá vlastní duševní trápení. Chcete?

Pojďme si to objasnit bod za bodem v dalších z mých článků na Vaše přání (jejich archiv, otevřený pro všechny členy FC Klub a FC Kurz, je zde):

Emoční první pomoc: Jak se stát nedocenitelným pro blízkou duši na dně Pokračovat ve čtení »

Přicházejí k Vám se zimou větší splíny? Pociťujete více stresu, pochybností, strachu? Vidíte na událostech spíše to černé?

Částečně to může být přírodou. Tma zabírá stále delší část dne a s tím se dlouží stíny i v lidské mysli. S omezenějším sluncem je méně energie, chladněji a obecně máme sklon schoulit se, zahřát, mít někoho. Osamělost se snáší hůř a přibývá úzkostí a depresí. To jsou fakta. Je třeba s tím počítat a připravit se. Je totiž lepší být připravený než potom překvapený.

Proto právě do této doby směřuji Jak pokořit strach, psaný kurz, spojený s pravidelnými středečními webináři, kde si povídáme neomezeně dlouho – dokud máte otázky. Ten včerejší trval dvě hodiny a na téma Jak pokořit strach ze vztahu. Minuli jste ho? Nebo nejste členy FC Kurz, takže nevyužíváte ani psané kurzy, ani mé webináře, ani mé konzultace? Pomohu Vám zde.

Faustův problém

Psychologie v tomto období hovoří o Faustově syndromu. Kdy by člověk téměř “upsal duši ďáblu”, jen aby už nebyl sám. Pociťujete ho? Trápí Vás, že nemáte vztah? Trápí Vás to tím víc, že děláte první poslední, abyste ho měli? Zkoušíte, důvěřujete, ale narážíte na nekompatibilní protějšky, kteří nevyhovují Vám, nebo Vy jim? Ztrácí se Vaše víra, že právě pro Vás vůbec nějaká spřízněná duše existuje? Máte strach, že už nikdo nebude mít rád Vás, potažmo Vaše děti?

Opačný extrém

Předně pozor na sebenaplňující předpověď (self-fulfilling prophecy), psychologický fenomén, který říká, že “očekávání budoucích událostí může vést člověka ke změně jednání tak, že se tyto události opravdu stanou, a to přesto, že na začátku tyto události byly naprosto nepravděpodobné”. Jinak řečeno: Přestanete-li věřit, že potkáte kompatibilní protějšek, nebudete ho už hledat, sklopíte hlavu, přestanete se zajímat o seznámení, o vztahy, nedáte už nikomu šanci, a tím se skutečně stane to, že už nepotkáte kompatibilní protějšek. Ne proto, že by nebyl. Ignorujete ho.

Jak to zvládnout

V psaném kurzu Jak pokořit strach vysvětluji, jak zvládnout stres, strach a úzkosti z pohledu psychologie, psychoterapie a psychoimunologie. Je Váš strach ze samoty spojen se strachem ze vztahu? Nejste rádi sami, ale současně se po špatných zkušenostech bojíte otevřít jinému člověku? Máte z minulosti až příliš zranění, a proto emocionálních stop, které potom ovlivňují Vaše sebevědomí, a máte strach, že se znovu stane to, co Vás zdrtilo už před časem? Nebo v důsledku toxického vztahu dokonce stále trpíte paušalizací, kdy Vám připadají “všichni lidé stejní”?

Co s tím můžete udělat, abyste dostali do zimní tmy více světla a zvýšili pravděpodobnost, že nejen potkáte spřízněnou duši, ale také ji neodmítnete kvůli vlastním černým vizím?

Pojďme si to objasnit v dalším článku na přání, adresovaném každému, kdo využívá můj archiv více než 5000 klubových článků.

Ukážu to na příkladu konkrétní členky a práci s ní. Vydejme se na tu cestu krok za krokem:

Jak při čekání na spřízněnou duši neztrácet sebevědomí Pokračovat ve čtení »

Dáte do vztahu všechno, co umíte, a přece jste opuštěni, a ještě s pocitem, že nejste dostateční.

Jako byste se na začátku hrdě vyjímali na policích obchodu, ale později jste zákazníkem vráceni jako vadní.

Proto se hovoří o syndromu poškozeného zboží. Kdo šel do vztahu se sebevědomím, sebedůvěrou a láskou, odchází ze vztahu bez toho všeho. A nejhorší je, že přesvědčen o své nekvalitě.

V důsledku toho se začne vyhýbat dalším vztahům. Má svěšenou hlavu. Nevěří si. Bojí se. A tudíž si ani nemůže ověřit, jestli opravdu poškozeným zbožím je. Ve své hlavě už poškozeným zůstane.

I takový může být rozměr strachu, s jehož překonáním pomáhá můj psaný FC Kurz Jak pokořit strach. V pravidelném středečním webináři (kde hodinu až dvě hovořím s těmi, kdo potřebují osobně dovysvětlit nějakou pasáž Jak pokořit strach, a to i s ohledem na svůj vlastní příběh) padla otázka i na tento problém. Přidali se mnozí, že s tím potřebují pomoci. Vedle magazínu na přání, webináře na přání a osobních konzultací pro členy FC Kurz píšu také klubové články na přání (archiv všech je zde). Snad tedy pomůže i tento.

Psychologie zná deset zdrojů vzniku syndromu poškozeného zboží. Plynou z konkrétních situací ve vztazích. Popíšu Vám je a prosím, dávejte si na ně pozor!

Naučím Vás jedné technice, kterou pro život potřebujete zvládnout, abyste s tímto syndromem neodcházeli nejen z partnerských, ale i z rodinných nebo pracovních vztahů.

Kéž jsou pro Vás následující řádky branou do nového života, ve kterém si sebevědomí, sebedůvěru a lásku nedáte tak snadno vzít, stejně jako touhu zažít lepší vztah.

Pojďme si to tedy v tomto klubovém článku na přání objasnit bod za bodem:

Jak řešit syndrom poškozeného zboží Pokračovat ve čtení »

Dokážete se na pokyn zamilovat? Jistěže ne. Srdci neporučíte.

Tak jak se potom odmilovat? Nechat to jen na srdci?

Ale kdy se pustí? Kdy ta křeč v srdci poleví? Dá se srdci pomoci?

Když jsem psal Vánoční Speciál, neobvyklý dárek pod stromeček pro ty, kteří Štědrý večer prožijí možná sami, myslel jsem na to největší utrpení, jaké ve vztazích můžete prožít: Když to, co víte, je opačné než to, co cítíte. 

Když (dál) cítíte lásku k někomu, kdo ji (už) neopětuje. Ne proto, že by zemřel. Stále žije. A o to je to někdy těžší. Ačkoli žije, nevolí Vás. Volí život bez Vás. A Vám to může srdce utrhnout. Protože Vaše srdce patří jemu – ale jeho možná už někomu jinému.

Jak přestat dopisovat čárku tam, kde život už udělal tečku

Psychologie zná 3 stupně, jak se vyrovnat s něčím těžkým:

1. Když Ti něco nevyhovuje, tak to zkus změnit.
2. Když to nemůžeš změnit, tak to zkus přijmout jako fakt.
3. Když to nemůžeš přijmout jako fakt, tak to nech plavat.

Uvedený problém ale nejde řešit žádným z těchto stupňů. Což neznamená, že nejde řešit vůbec.

Když mi bylo dvacet, právě kvůli tomuto problému, který obsáhl celou mou mysl, jsem stál na mostě a chtěl skočit (viz kniha o zvládnutí osamělosti Sami). Nevěděl jsem, že existuje jiné řešení. A že život již zanedlouho bude lepší, mnohem lepší, než si v té zatracující chvíli vůbec umím představit.

I proto vznikl Vánoční Speciál. Aby lidé nesoudili život podle přítomné fáze. Stejně jako nesoudí knihu podle jedné stránky, kterou právě čtou. Někdy má smysl dát příležitost příběhu. Jako má smysl dát šanci životu.

Při pravidelném středečním webináři se členy FC Kurz jsme dvě hodiny povídání věnovali různým odstínům vlastního strachu. Pochopitelně i toho, “co když už nikdy nebude líp”. Co když se nikdo milující neobjeví, co když nikdo nebude lepší než ten současný, co když mě čeká už život bez lásky. Každý týden na přání členů FC Kurz píšu speciální klubové články (zde je kompletní archiv). Kéž Vám tento pomůže pochopit psychologii “srdeční křeče” a uvolnit ji. A to za použití prachobyčejného rozumu.

Pojďme si to objasnit jako při konzultaci krok za krokem:

3 kroky k odmilování Pokračovat ve čtení »

Něco pokazíte – a tak se bojíte, že to pokazíte příště.

Někdo Vám ublíží – a tak se bojíte, že se to může stát i příště.

Někdo Vás zklame – a tak se bojíte opětovně věřit.

Někoho vlastní chybou ztratíte Vy – ani to nemůžete dostat z hlavy.

Je to zvláštní, že? Stačí, abyste se provinili vůči někomu, nebo někdo vůči Vám, a hned přijde strach, nedůvěra, uzavření se do sebe, výkřiky Už nikdy s nikým! Přitom člověk je chybující tvor. Něco pokazí, někomu ublíží, někoho zklame a ztratí, a právě tím se učí. Proč tedy neodpouštíme sobě ani druhým? Proč si hořkost z vlastní či cizí chyby nosíme v sobě, někdy i celým životem, a tím sami sobě přitěžujeme a škodíme? Nedopouštíme se právě v té chvíli té největší chyby vůbec – že nedokážeme uzavřít minulost?

Představte si dítě, které něco pokazí. Zakopne při pokusu naučit se chodit. Má se od té chvíle bát i příštího kroku? Má se svou momentální nedokonalostí nechat odradit od dalších pokusů? Není-li hned dokonalé ani v četbě, ani v plavání, ani v bruslení – má to všechno hned vzdát, a celý život se tím trápit? Kam by takové dítě kdy dospělo?

Když jsem na přání členů FC Kurz vytvářel nový FC Kurz Jak pokořit strach, rozhodl jsem se ukázat strach z jiného úhlu pohledu, než jak jsou lidé navyklí. Ne jako nepřítele, ale pomocníka. Tak jako naši minulost. Tak jako naše chyby. Tak jako nepřízeň osudu. Změní to totiž všechno. Přátel se nemusíte bát. Přátelé Vám pomáhají. Přátelé mají svůj účel. Strach nevyjímaje.

Je to psychologická, psychoterapeutická i psychoimunologická technika, jejíž odstín používají i porodníci, než jde budoucí maminka na sál. Potřebuje přirozený adrenalin, stresový hormon, který ji nutí mít pocitové ohrožení a bolest rychle za sebou, ale nesmí mít toho adrenalinu moc, jinak ji přílišný stres přetíží a zbaví motivace nebo síly. S životem to není jinak. Minulost má své plody, o které se musíme umět správně postarat a regulovat je ve své mysli. I když každá vzpomínka i pochybnost směrem vpřed bolí.

Členové FC Kurz mi při pravidelných středečních webinářích (potkáme se v uzavřené místnosti na internetu a hodinu si spolu povídáme a vysvětlujeme, čemu nerozumíme) svěřili mnohé strachy. Že se bojí, že už nebudou mít s nikým vztah. Že se bojí, že prožívanou těžkost neunesou. Že se bojí, že partnerův odchod nezastaví. Že se bojí, že budou sami, nebo naopak s někým, kdo jim znovu ublíží. Že se bojí, že už si k rodiči, dítěti nenajdou cestu.

A protože toto členství je určené pro ŘEŠENÍ problémů, které máte, tak kromě webinářů (skupinových rozhovorů) a nově osobních konzultací připravuji pravidelně i psanou formu – každé dva měsíce nový FC Kurz na vybrané téma a každý týden články na přání. Toto je další z nich (archiv všech je zde).

Jak tedy uzavřít minulost tak, abychom oslabili stres, strach, pochybnost? Jak se nestávat “hromádkou neštěstí”, jež pak může být vnímána ve vztazích na obtíž, a proto zůstává víc osamělá? Jak přestat ničit sebe pro chyby druhých nebo chyby vlastní? Jak se vrátit do plného proudu života a vychutnávat si ho celý, i s tím bolestným, co někdy (stejně jako porod) přináší?

Pojďme si to objasnit metodu po metodě:

7 způsobů, jak dobře uzavřít i špatnou minulost Pokračovat ve čtení »