Jak rozpoznat a neztratit osudovou lásku?
Existuje vůbec soulmate, naše druhá polovina?
Jak ji poznáme? Máme ji po svém boku právě teď?
Kdy marníme čas při čekání na změnu člověka? Kdy zůstat, a kdy odejít?
Jak neminout nejdůležitější bytost svého života?
Jak nepřehrabovat kamení, a zatím přehlédnout diamant?
K čemu spřízněnou duši, ptáte se? Povím Vám to. Protože život je machr na podělané chvíle. I když se snažíte žít sebelíp, přijde den, kdy Vás srazí na dno. Do JáMy. Jak to vypadá?
David byl jako kluk z plakátu. Mladý, úspěšný, zdravý, měl šťastnou rodinu. Luskněte prstem. Proč? Tak rychle se mu obrátil život. Jeho životní láska, třiatřicetiletá manželka, náhle zemřela. Zůstal se třemi malými dětmi a s myšlenkou, že to nezvládne.
Tak jako Vlaďka, mladá maminka. Věřila, že našla spřízněnou duši. Mýlila se. Ze dne na den byla v hmotné nouzi s miminkem. Sama na výčitky, že dítě nemělo přijít na svět, proklínající lásku, ale také akutně potřebující.
Tak jako Jirka, kterému ve středním věku objevili vážnou nemoc. Jeho první telefonát byl partnerce. Jak zněla její slova podpory? „Promiň, Jirko, ale mám jen jeden život. Nechci umírajícího chlapa. Chci žít.“ A odešla za zdravým.
I tak vypadají JáMy, kde poznáte rozdíl mezi Já a My, mezi samotou a osamělostí, mezi takzvanou a skutečnou láskou, mezi člověkem, který s Vámi rád prožije slunné chvíle, ale jak se zatáhnou mračna, ztratí se, a osudovou bytostí, která se objeví, právě když celý svět odchází.
Koho máte po svém boku Vy?
- Jak poznat bytost, která při Vás zůstane, i kdyby celý svět odešel?
- Jak ji přitáhnout, když žádnou takovou nablízku nevidíte?
- A jak ji pak neztratit? A když ji ztratíte, jak ji získat zpět?
344 stran čtení, které pomáhá nejen najít spřízněnou duši, ale stát se také spřízněnou duší pro druhé.
