FC Kurz – Jak ochránit dítě

Nová doba přináší našim dětem nové výzvy

Doba se změnila, a ne k lepšímu. Podle psychologických analýz nikdy lidé nečelili takovému SOUSTAVNÉMU tlaku. Pračlověk měl také pocit ohrožení. Lovil-li velké zvíře, reálně mohl zahynout. To ale byly ještě časy, kdy stres nevedl k depresi. Stresový hormon kortizol zařídil rozpálení organismu ve směru útoku či útěku, avšak záhy bylo po všem. Kořist svému lovci utekla, anebo byla snědena. Jenže my svému ohrožení utéct nemůžeme. Nosíme ho v hlavě.

Pračlověk zažíval nápory enormního stresu, ale pak také fáze odpočinku. Moderní člověk je ve stresu permanentně. A jeho energie ovlivňuje i děti. Lidský mozek je neuroplastický, přizpůsobuje se prostředí, ve kterém se vyskytuje – od něj se učí. A pokud se dětská deprese pojí s poruchou chování, s agresivitou obrácenou proti druhým nebo proti sobě, pokud je dítě podrážděné a reaguje nepřiměřeně, pak v tom můžeme spatřit svůj vlastní obraz. Svou agresivitu obrácenou vůči druhým nebo vůči sobě. Svou podrážděnost a nepřiměřené reakce.

Buďte inspirací pro vaše dítě

Příznačně toto téma vystihuje historka, ve které se rodič stává dítěti inspirací, stejně jako dítě rodiči. To takhle jednou z nemocnice vyšly maminka s maličkou dcerou. Silně pršelo. Matka znejistěla, nechtělo se jí do deště. “Mami, pojď,” zatáhla ji za ruku malá, “proběhneme to!”

“Neblázni,” vzpírala se matka. “Vždyť zmokneme.”

Holčička posmutněla. “Pak ale není pravda, co jsi mi říkala před chvilkou, když jsme vyšli z tatínkova pokoje.”

Žena se ohlédla za nemocničním oknem, kde stál smutně mávající muž, a znejistěla: “Copak jsem Ti řekla, že je možné proběhnout deštěm, aniž by člověk zmokl?”

Děvčátko se zakabonilo: “Ne. Ale mluvila jsi o tatínkově nemoci. Říkala jsi, že i když je těžká, musíme bojovat. A když nepřestaneme, všechno dobře dopadne.”

Žena si uvědomila, co řekla dceři. Co dokáže nezdolnost navzdory okolnostem.

Tak malé sevřela dlaň a zvolala: “Zlatíčko, máš naprostou pravdu. Jen ať si prší, poběžíme.”