Kdo je Petr Casanova

  • Autor knih o vztahovém a osobním sílení
  • Narozen 1974.

Jeho základní pohled

  1. “Všechno, co se nám v životě děje, je jako mince. Má to dvě strany – rubovou a lícovou. Špatnou i dobrou.”
  2. “Pokud v negativním rozpoložení na tom, co se nám děje, vidíme jen to špatné, ještě to neznamená, že na tom není současně něco dobrého. Někdy stačí tu minci, tu událost, jen trochu pootočit, podívat se na ni z jiného úhlu pohledu, navnímat ji s odstupem, nadhledem.”
  3. “Položíme-li jednou minci na pokladní pult v obchodě, je lhostejné kterou stranou. Obě mají ve výsledku stejnou hodnotu. Tudíž i ta zkušenost, kterou teď vyhodnocujeme jako negativní, se jednou ukáže jako užitečná a prospěšná. Změní nás možná ještě víc a lépe než ta pozitivní.”

Jeho odrazové životní body

Narodil se 30. srpna a do základní školy přišel bez odkladu. “Jako nejmladší a nejmenší. Vím tudíž, jaké je pochybovat o sobě, nevěřit si, žárlit, závidět, stát uprostřed tělocvičny jako poslední, když si spolužáci vybírají parťáky do týmu a toho outsidera nikdo nechce.”

Z toho poznal, jaký vliv na člověka může mít prostředí: Všichni jsme průměrem pěti osob, jimiž se nejvíc obklopujeme. Obklopujeme-li se lidmi, kteří v nás nevěří, nevěříme v sebe ani my. Najdeme-li lidi, kteří nás podporují, dokážeme víc než sami. Tak vznikl 1. pilíř pro pozdější stavbu FirstClassu. Vytvořit pozitivní prostředí.

Ve 20 letech stál na železničním mostě a chtěl skočit. “Kvůli dívce, která mě podvedla. Je šílené, že si dnes nevybavím ani její tvář. Připadá mi to jako banalita. Jenže tehdy to byl problém, který jsem neuměl sám zvládnout. Stačilo málo, a zahodil bych všechen život.“

Z toho poznal, jak zdánlivě banální problém může zničit člověka. A jak člověk v takovém rozpoložení potřebuje hlavně mít se komu vypovídat, být kým pochopen: Každý dokáže své problémy zvládnout. Ba dokonce musí. O to pyšnější pak na sebe bude. Tím víc pochopí, že si sám poradí i příště. Jen v to musí na začátku uvěřit. Tak vznikl 2. pilíř pro pozdější stavbu FirstClassu. Nikdo se na své problémy nesmí cítit sám.

V 21 letech mu umřela máma přímo v rukou. “Vyrostl jsem v prostředí, kde jsme měli, jak se říká, hluboko do žlabu. Žili jsme nuzně, a když od nás táta v mých deseti letech odešel, ještě nuzněji. Myslel jsem, že mým hlavním úkolem je vytvářet peníze. V den, kdy jsem ošetřujícímu lékaři nabízel jakoukoli sumu za záchranu mé mámy, vysmál se mi, že peníze nikdy nedoženou čas. Že peněz můžeme mít kdykoli víc, ale času máme s každým dalším dnem už jenom méně. Od toho dne mě peníze prakticky nezajímají, mou hlavní hodnotou je čas. Ten můj se nedá koupit. Věnuji ho jen tomu, v čem vidím smysl.”

Z toho poznal, jak skládat životní hodnoty. Jak předcházet pozdějšímu prozření, lítostem, výčitkám a vyhořením. Tak vznikl 3. pilíř pro pozdější stavbu FirstClassu. Myslet na čas. Na lidi, kteří tu nebudou navždy. Na život, který tady bude vždy. Zatímco my ne.

Jeho hlavní hodnoty

Čas. “Klíčové číslo mého života je 1440. Počet minut každý den. Co minuta, to nevratná položka. Čas je pro mě posvátný, prvořadý a je pro mě nepřijatelné ho jakkoli marnit. U každého nového článku, magazínu, podcastu, živého vysílání, knihy přemýšlím nejprve o tom, jestli to opravdu bude stát za ten čas. A nejen můj, také čtenářů a posluchačů.”

Užitečnost. “Když mi Amazon, největší prodejce knih na světě, oznámil, že mi uděluje celosvětový status Amazon Best-Selling Author, což je pro českého autora unikum, moje první myšlenka byla: No a co? Nikdy jsem nestál o to být Best-Selling, nejprodávanější. Když už, být Best-Helping – ten, který lidem pomůže. Je mi ukradené, kolik mých knih nebo magazínů se prodá. Jediné, co chci, aby měly smysl. Jinak to byl promarněný čas.”

Šťastní lidé. “Z vlastní minulosti vím, jak člověk potřebuje pozitivní prostředí. Naději, motivaci, světlo, odvahu, porozumění. Lidé dokážou srazit, ale i postavit na nohy. Jen musejí pochopit sílu, kterou v sobě mají, a jak ji používají. Uvědomit si, že když ji užijí pozitivním způsobem, pomůže to nejen druhým, ale i jim. Ano, i je to postaví na nohy. Nezajímá mě beznaděj, strach, zlo, důvody, proč něco nejde. Nic z toho člověka nesmí porazit. Vždycky musí vidět cestu z pekla ven. To je práce nejen moje, ale už všech lidí ve FirstClassu. Oni jsou lucernou pro druhé. Nemohou za druhé udělat jejich kroky, ale mohou jim posvítit na cestu a stát při nich, když ten krok za krokem k naději dělají.”

Jeho cíle

“Chci, aby nikdo na tomto světě FirstClass nepotřeboval. Aby mé knihy, texty, magazíny, podcasty, živá vysílání, konference byly zbytečné. Aby je nikdo nečetl, neposlouchal, aby na Setkání se mnou nikdo nepřišel. To by znamenalo, že moje práce, moje energie, můj čas měly smysl. Že lidé už mají po svém boku někoho, kdo jim vždy pomůže, respektive že tu osobu už mají v sobě. Že si se vším poradí, věří v to a dokážou se osobně rozvíjet.

Zatím se to neděje. Od roku 2011, kdy FirstClass vznikl, počet fanoušků na Facebooku setrvale roste. A s nimi i počet žádostí o pomoc. Dlouhodobý průměr je jeden zaslaný problém na tisíc fanoušků. Pro představu: Začátkem roku 2020 to bylo 300 zaslaných problémů každý den. To je 9000 případů denně. To je více než 100 000 stresů ročně.

Nevědomí lidé mě plácají po zádech, že to je přece úspěch! Nevědí, co říkají. Co případ, to pro mě stres. Potřebuji se vcítit ne do problému, ale do člověka. Proč se bojí. Proč v těžké chvíli nekoná. Proč v sebe nevěří. Procházím po niti jeho života zpět do bodu, kde prožil nějaké emoční zranění. A tam začíná řešení skutečného problému. Ano, celé moje okolí i moji lékaři mě prosí, ať už to nedělám, že mě to ničí, ale já nemohu přestat. Proto FirstClass nevznikl. FirstClass vznikl z přesně opačného důvodu: Dokud je jediný člověk, který tuhle platformu potřebuje, budu tady pro něj. Musím být. To je moje hodnota.”

Petr Casanova v médiích

© First Class Publishing

Top
Potvrzení odstranění příspěvku
Jste si jistý, že chcete tento příspěvek smazat?
Toto okno se automaticky zavře za
Shopping Cart