Závist. Jev nezávislý na čase ani prostoru. Záviděli si dokonce lidé v socialistickém rovnostářství, kdy všichni měli stejně a platy podle tabulek. Přesto měl někdo nový účes, někdo měl dříve auto nebo byt, někdo stál v popředí fronty na banány. I to si lidé záviděli. Z toho vyplývá ponaučení: Vždy se dá něco závidět. A je to dobře.

Co je závist?

Když papež Řehoř v roce 600 formuloval sedm smrtelných hříchů, závist měla v seznamu čestné jméno – spolu s pýchou, hněvem, nenávistí, leností, smilstvem a obžerstvím. „To vše bere člověku rozum a sílu,“ argumentoval.

Svatý Augustin ji označil za pud, který člověka přibližuje impulzivnímu zvířeti.

Ve středověku byla závist považována za psychickou nemoc, jakousi vnitřní formu pomalé sebevraždy.

Hitler na závisti postavil fašismus, Lenin b…

Pokračování článku je k dispozici pouze členům Klubu FC

Předplatit od
0,55 Kč za den

Máte již zakoupeno členství v Klubu FC?
Přihlaste se