Editorial

Vážení čtenáři,

zkusme na úvod společně zavzpomínat na naše dětství.

Jaká slova jste slýchávali od svých rodičů, když jste projevili strach?

Byla to slova jako „Nebuď srab“ nebo „Velké děti se přece nebojí“? V častých případech jsme byli rodiči vedeni k názoru, že mít strach je špatné. Když jsme potom jako děti v kolektivu svůj strachu projevili, ostatní kamarádi se nám začali vysmívat, což jen prohloubilo nepříjemné pocity spojené se strachem. Kdo vyrůstal v podobném prostředí, ten si možná odnesl do dospělého života nastavení, že projevit strach je známka slabosti. Strach je emoce, se kterou nás většinou nepojí příjemné pocity. I proto jej často vnímáme v negativním smyslu slova. Někteří lidé před strachem utíkají a druzí hledají způsob, jak se strachem bojovat.