Vztah s manipulátorem jako skvělá šance na životní restart

Na začátku se vám to asi nebude zdát, budete úplně v háji, zdraví se vám zhroutí jako domeček z karet. Nebudete vědět, kdo vlastně doopravdy jste, a projdete doslova a do písmene peklem i očistcem zároveň. Mluvím o tématu z pohledu muže, který si to zažil se ženami, ale role jsou pochopitelně i obráceně a je jedno, jestli manipuluje muž, či žena. Já jako muž jsem prožil následující se ženami, větší část mé praxe pomáhám ženám. Sám jsem si tím prošel, a vyšel jako vítěz s jasnou sebehodnotou, vymezenými hranicemi, se skvělým vztahem s krásnou a vědomou ženou, která nemá žádnou potřebu mě manipulovat. Ale to bych předbíhal. Začneme jako vždy u dětství.

Moje matka mi zahrála roli ženy, která je manipulativní a hysterická. Ztratil jsem ji dvakrát. Když se narodila v mých šesti letech sestra a ve dvanácti, když bouchla dveřmi na Štědrý den a odešla navždy a beze slova. Vlastně řekla památnou větu: „Ondřejku, tobě nedám ochutnat vaječný koňak a cukroví jako tvé ségře, protože by nezbylo pro Pavlíka.“ Kdo byl Pavlík, jsem netušil. A pak zmizela. Stejně jako děda a babička z její strany. Jejich hlavní starostí bylo tátovi platit to nejnižší možné výživné. Na sestru 150 Kč a na mě 250 Kč. Byl jsem chudý jako kostelní myš a zraněný. Z veselého dítěte se stalo dítě koukající přes okno na děti venku, jak si hrají. Po roce přišla a donesla dárek. Prý jsem ho po ní hodil z okna se slovy, že ji nenávidím. Nepamatuji si to. Ani jsem si nepamatoval, že odešla na Vánoce. A já se později divil, proč svátky nesnáším a utápím se v čemkoliv, co mě mohlo odpojit od pomyšlení na ně.

Pak přišla macecha. Jak z pohádky. Ovinula si tátu laskavými slovíčky, gesty a hranou snahou se nám zalíbit. Sama bezdětná, takže sedmiletá sestra byla chvíli skvělou hračkou pro její emoce. Jenže někteří lidé nemají mít děti a Vesmír ví proč. Jak sestra vyrostla, stala se pro ni konkurentkou. Stejně jako dávno já. Pamatuji si, jak jsem šel za tátou a prosil ho, ať si ji nebere, že se po svatbě změní. Neposlechl, a ona se změnila. K nepoznání. Z té hodné paní se stala ta pravá macecha. Sestra se začala bát jezdit na chatu, že ji otráví. Já tam nejezdil dávno, protože její dusné ticho, kterým všechny manipulovala, když se jí něco nelíbilo (například naše přítomnost), se nedalo vydržet. Manipulátorka, psychopatka, ale na rozdíl od mámy, která byla hysterka a řvala, tahle byla zticha, a to je z mého pohledu ještě horší než křik.