Teorie černých labutí. Jak objevit to, o čem nemáme nejmenší tušení?

Když se řekne labuť, většina z nás si představí vznešeného bílého ptáka. Do konce 17. století bylo pro Evropany nepředstavitelné, že by taková labuť mohla mít jinou barvu. Všichni automaticky předpokládali, že každá další labuť může být jedině bílá. Pokud Evropan chtěl označit nějakou událost za nemožnou, použil metaforu černé labutě. Tímto přirovnáním pojmenovával něco nemožného.

Zlom nastal v roce 1697, když holandský mořeplavec Willem de Vlamingh zakotvil u břehů Západní Austrálie. Jakmile vstoupil na australskou půdu, nemožné se stalo skutečností. Mořeplavec spatřil černou labuť. Něco dosud nepředstavitelného a nemyslitelného se stalo novou realitou. Od té doby už pro Evropany nebylo nemožné spatřit černou labuť. Už věděli, že existuje. Z metafory se stalo jen něco vysoce nepravděpodobného. Něco, s čím člověk dopředu nepočítá.

Dnes teorie černých labutí označuje neočekávané události, které mají významný dopad na společnost. Jedná se o události odchylující se od zažitých paradigmat – běžného normálu. Proto je pro člověka obtížné takové události předvídat. Myšlenku a teorii černých labutí zpopularizoval ve svých knihách investiční analytik libanonského původu Nassim Nicholas Taleb. Když Taleb v roce 2007 vydal svou slavnou knihu Černá labuť, kde v zásadě předpovídal blížící se finanční krizi, odborníci jeho teorií opovrhovali. Začali naslouchat až v momentě, když krize nastala. Najednou jej mnozí začali označovat za proroka. Taleb ale nebyl žádný prorok, jen chápal teorii černých labutí. A díky nim se mohl připravit na neočekávané události, které se zdají vysoce nepravděpodobné.

Každý máme svou černou labuť

 V moderní i dávné lidské historii můžeme takových černých labutí najít stovky. Potopení Titaniku, útok na Pearl Harbor, teroristické útoky ze dne 11. září 2001, vzestup internetu, představení dotykového telefonu, finanční krize nebo covidová pandemie. To vše jsou černé labutě společnosti. V teorii černých labutí se mluví o nečekaných událostech, které mají zcela zásadní dopad na celou společnost. Stejnou teorii ale můžeme aplikovat každý sám na svůj vlastní život. Pamatujete si ještě na příběh Václava Klementa z předchozích stránek tohoto magazínu? Klement byl skvělý obchodník a vyjednavač. Dokázal objevit černé labutě u lidí ve svém okolí a skrze ně je přesvědčit pro naplňování vlastní vize.

Vlastně bychom mohli Václava Klementa označit za manipulátora, který moc dobře věděl, za které nitky zatahat, aby loutka dělala přesně to, co Klement potřeboval. Většinou slovo manipulátor vnímáme s negativní konotací. Vnímáme takovou osobu jako někoho, kdo myslí jen na své zájmy a chce škodit druhým lidem. Jistě je vám z příběhu zakladatele největší automobilky v Česku jasné, že nic podobného Klement ve svých záměrech neměl. Byl schopen manipulovat davem i jednotlivci, avšak ne pouze ve svůj prospěch. Jeho forma manipulace byla přínosem i pro druhé. Aby se mu ale dařilo takové manipulace dosáhnout, využíval teorii černých labutí, i když si to možná ani neuvědomoval.

Zbývá vám ještě 90 % článku

Pokračování článku je k dispozici pouze předplatitelům FC Klub a FC Kurz

  • Přístup k uzamčenému obsahu na webu FirstClass.cz
  • Přístup k digitálnímu archivu publikací FC Kurz a FC Workshop
  • Digitální verze aktuální vydání FC Kurz
  • Slevy 50% na setkání s Petrem Casanovou
  • Archiv více než 5.000 článků na téma osobního rozvoje
Předplatit od 59 Kč/měsíc
Vyberte si z podobných témat
Top
Shopping Cart