Rozpoznat manipulaci nepomáhá: Proč potřebujeme změnit svou vnitřní kvalitu?

Občas se do života pěkně zamotáme. Každý den prožíváme různé situace a každá z nich má vliv na kvalitu našeho vnitřního světa. Nejčastěji jsou to situace z dětství, co programuje vzorce chování uložené hluboko v nás. Zakořeněné vzorce můžeme vnímat jako nitky, jež nás ovládají. Manipulátoři vědí, za jaké nitky tahat, aby nás to bolelo. Proto nestačí jen najít správnou nitku. Nejprve potřebujeme rozmotat celé klubko. Jenže pod tlakem starostí a okolností všedních dnů to nemusí být snadné. Proto je dobré mít vedle sebe parťáka, co nám s rozmotáváním pomůže. K něčemu podobnému pomáhá také TEREZA JARKOVSKÁ s kolegou VÍTĚZSLAVEM ČADROU, certifikovaní kouči s terapeutickým přesahem, kteří vědí, jak rozmotat celé klubko. Pojďme se podívat na jejich zkušenost z praxe.

Příběh Jany

 Jana projevila zájem o dlouhodobou spolupráci, protože se cítila špatně, slabá, k ničemu a neviděla světlo na konci tunelu. V okamžiku, kdy v sobě kousek záblesku našla, manžel ho zadusil jednou z mnoha ponižujících hlášek. Znala je, byly jejím denním chlebem. Dost jí připomínal vlastní mámu. Pro ni také nebyla dost dobrá.

„Nikdy nebudu silnější než on. Má mě v hrsti. Vyhrožuje mi. Kvůli mně přestal pít. Říká, že když ho opustím, začne znovu chlastat a bude to moje vina.“ Těmito slovy popisuje Jana svého bývalého manžela. Ano, čtete správně. Bývalého manžela.

V průběhu půlroku zjistila, že už nechce být někomu vydána napospas. Dokázala zapojit rozum, napnout poslední zbytky sil, a odešla. Ze vztahu, z bytu a ze života svého muže. Dokázala se postavit manipulaci, ponižování a výhrůžkám. Poslední kapkou bylo, když na ni manžel vztáhl ruku při jedné z posledních hádek. V ten okamžik se jí před očima přehrála celá tvrdá realita žitého vztahu, ve kterém zůstávala. Přesto tady její cesta s manipulací v partnerství neskončila.

Věnovala nějaký čas sobě a své práci. Velmi brzy si našla nového partnera, který byl jiný než její bývalý manžel. Vstřícnější a pozornější. Po pár měsících Jana zjistila, že znovu čelí manipulaci. „Nemůže“ chodit za kamarádkami, být někde déle a nedat o sobě vědět, nebrat telefon. Posléze přišly výčitky a výslechy.

Čím to, že i když dokázala opustit manžela, rozpoznala manipulaci a našla sílu nezdravý vztah opustit, je v tom kole znovu?

Rozpoznat manipulaci nepomáhá

 Pro skutečnou transformaci potřebujeme udělat mnohem více. Snášení a tolerování manipulace je jen symptom. Jako zarudlé místo na kůži, kde je o kus hlouběji chronický zánět. Je jasné, že pokud se chceme vyléčit, potřebujeme najít ten skrytý zánět a uzdravit jej. V rámci partnerských vztahů je tím skrytým zánětem naše specifické, nezdravé vnitřní nastavení.

V případě klientky Jany to byl vztah s mámou. Pro ni jako dítě to byl první vztah, který formoval její nastavení do všech následujících vztahů. Často zažívala nepřijetí. Jana si zvykla na to, že ji matka nepřijímá takovou, jaká je. Opakovaně pro ni nebyla dost dobrá. Máma ji srovnávala s kamarádkami a očekávala, že bude průbojnější. Pokud se Janě dostalo ocenění, tak pouze u nejlepších výkonů. Jana musela být neustále lepší a lepší, pak jí máma věnovala pozornost. Velmi zjednodušeně byl její vzorec lásky, který si odnášela do života, tento:

Láska = bij mě, ponižuj mě, nerespektuj mě a občas mi řekni, že mě budeš mít rád/a, když…

O svých vzorcích nevíme, protože jsou podvědomé. Jana věděla, že její dětství bylo těžké. Bylo to už dávno a některé situace raději vytěsnila. Z domu odešla, když jí bylo 18, a postavila se na vlastní nohy. Bydlela u partnera. Ten byl totiž jediný, kdo jí rozuměl a utvrzoval ji v tom, že to s matkou nešlo vydržet. Jak se její příběh vyvíjel dál, asi tušíte. Nesla si v sobě nastavení, o kterém nevěděla a které ji silně táhlo k někomu, kdo ji ponižoval a projevoval jí podmíněnou lásku. Tedy: „Budu tě mít rád, když…“