Pravidlo čtvrté: Hlídejte si svoji karmu

Radovan byl hodný člověk. Možná až moc. Měl srdce na dlani, druhým by se rozdal. Domníval se, že existuje-li karma, pak se mu dobré jednání musí vyplatit a vrátit. Říkal: „Přece co vydáváš, to by se Ti mělo vrátit zpět.“ Tím ale dal najevo, jak málo karmě rozumí. A také tím bylo vysvětleno, proč na vlastní dobré jednání tak doplácí.

Karma je osud. Ale ne takový, který pro nás někdo chystá a my ho nemůžeme ovlivnit. Naopak, karma je osud, který vytváříme my sami nebo který sobě vytvářejí jiní lidé – tím, jak přemýšlejí, tudíž i jak se chovají.

Na karmě nic nadpřirozeného není. Je to základní zákon přírody, života, vesmíru, a tedy i člověka, který je součástí přírody, života, vesmíru.

Karma neříká, že pokud jste dobří, dobro se Vám určitě vrátí. Ani to není možné. Nežijeme v ráji, ideálním světě. Proto jsou někteří lidé stále překvapeni, když za své dobré i špatné činy platí. Když doplácejí na to, že jsou příliš hodní (jako Radovan) nebo příliš toxičtí (jako ti lidé, které Radovan ve svém životě pochopitelně potkal).

Karma je zejména učitel. Učí, jak ovládat svůj vlastní osud. I Radovan musel pochopit, že pokud je zvyklý druhým jen dávat, přitahuje lidi zvyklé jen brát, že pokud nemá ve svém dávání žádné meze, přitahuje lidi, kteří nemají žádné meze ve svém braní. A tím jsme u prvního karmického nedorozumění.

Dobří lidé si myslí, že budou přitahovat jenom dobré lidi. Ale svět je plný špatných lidí. Těch, kteří dostanou-li možnost, JEN BEROU. Vžijte se, prosím, do jejich kůže: Představte si, že chcete JEN BRÁT. Koho musíte najít? Samozřejmě – toho, komu nevadí JEN DÁVAT. S kým jiným byste chtěli tvořit vztah, když JEN BERETE? Je to logické.

Proto ti, kteří jen dávají, přitahují i ty, kteří jen berou. A pokud ti, kteří jen dávají, nemají nastavené žádné meze, jsou ideálním protějškem pro ty, kteří jen berou a kteří nemají nastavené žádné meze svého braní.

A z toho plyne logický důsledek: Ti, kteří bezmezně dávají, nazpět nic nedostanou a sami se ze všeho vydají. A já se ptám: Mohou se něčemu divit? Vždyť si za to mohou sami. Je to jejich karma a cenná lekce. Nenaučí-li se dávat svému dávání nějaké meze, budou dál přitahovat ty, kteří jen bezmezně berou.

Právě tak to měl Radovan. Dlouho žil v růžové představě, že se každý dobrý čin vyplatí. Jako by žil v nebi. Jenže na Zemi je přirozené, že dobrotiví lidé mají kolem vždy spoustu těch, kteří jejich dobroty zneužívají.

A to je jeden z důvodů, proč na světě ubývají dobří lidé, Stavitelé vztahů, láskyplná srdce. Protože si po špatných zkušenostech myslí, že se být dobrý, stavět a dávat lásku se nevyplatí, ale dříve či později vymstí.

Jenže to platí jen tehdy, když se nenaučíte chránit sami sebe nebo lidi, na nichž záleží. Když se budete trápit pro ty, kteří se pro Vás netrápí. Pak ze svého trápení nevyjdete. Tak jako když se budete snažit ovlivnit to, co nemáte ve své moci – chování lidí, jejich charakter, jejich toxický postoj k Vám. Trápit se toxickými lidmi není Vaše karmická úloha. Vaše karmická úloha je jednat tak, abyste se jimi netrápili.

Budete-li bez jakýchkoli nastavených mezí žít se slabochy, nemůžete se divit tomu, že jimi budete sráženi. Budete-li bez jakýchkoli nastavených mezí žít s manipulátory, nemůžete se divit tomu, že jimi budete manipulováni. Naučíte-li se říkat „Ne, dost, toto si ke mně už nikdy nedovolíš!“, a budete na tom trvat, nemůžete se zase divit tomu, že se pročistí Vaše okolí. Odejde mnoho lidí, kteří Vás (za to) začnou nenávidět. Ale to jenom proto, že vinou Vašich mezí ztratí možnost Vás ovládat.

Tohle za Vás žádné nadpřirozeno neudělá. Tohle je Váš úkol, Váš problém a Vaše karma. Budete-li mít vůči špatným lidem bezmezně dobré srdce, pak tyto špatné lidi nepřestanete mít ve svém životě. Protože je nevystrčíte za mez, za závoru.