30 nezapomenutelných myšlenek Jana Třísky aneb Jak žít šťastný život

Ohlížíte se s koncem roku zpět? Přemýšlíte, co vám vzal i dal? A berete v úvahu také lidi – kteří vám pomohli, nebo uškodili?

Já, když takhle na prahu padesátky bilancuji dosavadní život, připomínám si lidi, kteří mi kdy pomohli zředit mé strachy, změnit mé hodnoty, nasměrovat mě k vědomějšímu, zdravějšímu, radostnějšímu životu. V té sbírce známých i neznámých je jedno jméno, které vám jistě přijde povědomé. JAN TŘÍSKA, který by v těchto dnech měl 87. narozeniny, byl pro mě zdaleka nejen herec, ale i pozoruhodný a přemýšlivý člověk, který měl specifický názor – mimo jiné – na životní bohatství.

Říkal, že skutečně bohatý je pouze ten, kdo je naplněný. A naplněný je pouze ten, kdo je šťastný. „V neštěstí člověk pociťuje prázdnotu a chudobu, ať je materiálně sebebohatší.“

To na něm bylo zvláštní. Hovořil-li o bohatství, rozlišoval. Připouštěl, že štěstí může plynout i z materiálního bohatství, ale podotýkal, že schopnost vidět štěstí v materiálním bohatství souvisí s vnitřkem člověka. Štěstí tak není primárně ve vnějším světě, ale v našem způsobu myšlení a vidění hodnot – ve schopnosti ocenit i všední maličkosti, překonávat nesnáze, odstraňovat zdroje duševního neštěstí.

Jan Tříska šel dlouho touto cestou. Přemohl mnoho těžkostí. Ale ne všechny. Právě v těchto dnech na něj proto vzpomínám.

Jak si udržet naději

Každý rok s blížící se zimou narůstají splíny, frustrace až deprese. Ubývá denního světla, chybí vitamin ze slunce, tma je dříve a odchází později. Více tmy je i v lidech. Každý rok mě to děsí. Proto přidávám na Setkáních, kam mohou přijít všichni ti, kdo se něčím hodně trápí, a pod stromeček jsem připravil Vánoční Speciál CESTOU PROMĚNY. Pro všechny, kteří si v následujícím roce sáhnou na dno, zažijí ránu nebo velkou duševní bolest. Ostatně, i mé poslední živé vysílání bylo na téma Jak se přenést přes zradu.

Sám jsem to poznal, ve svých dvaceti letech, kdy jsem stál na mostě a chtěl skočit. Pro obrovskou bolest z něčí zrady. Jan Tříska, kterého jsem „náhodou“ poznal v těžkém období, říkal: „Až budeš na dně, probuď v sobě jedno jediné – zvědavost. Buď zvědav, co se stane, když to teď ještě nevzdáš!“

Takové naděje jsem se podržel mnohokrát. A vždy to mělo smysl. Vždy jsem totiž pochopil, čemu mě dno mělo naučit. Ale abych to pochopil, potřeboval jsem čas. Nedělat ukvapené závěry, a už vůbec ne na základě zjitřených emocí.

Nevím, jestli vy jste nebo někdy býváte na dně. Stejně tak nevím, jestli pod stromečkem najdete od někoho, na kom vám záleží, Vánoční Speciál CESTOU PROMĚNY. Kdyby ne, vzpomeňte si někdy na jeho třicet záchytných myšlenek. Třeba pomohou zlepšit vaše rozpoložení. Dovolíte, abych myšlenky Jana Třísky přetlumočil?

1. „Pokud žiješ jen pro to, aby tě lidé přijali, pak umíráš s každým jejich odmítnutím.“

2. „V Bibli je příkaz Neboj se třistapětašedesátkrát. Myslím, že záměrně. Je to připomínka na každý den, abychom žili beze strachu. Protože jen tak skutečně žijeme.“

3. „Ostré slovo? Nepoužívám ho. To už raději mlčím. Všiml jsem si, že moudří lidé mají své myšlenky v hlavě, hlupáci na jazyku.“

4. „Když jsem v roce 1977 utekl za hranice, nebylo dne, abych se pak neobviňoval. Vypadalo to totiž, že se dvěma dětmi umřeme hlady. Čas mě naučil dívat se ne zpět, ale dopředu, a nikdy si nevyčítat rozhodnutí, které jsem v dané chvíli vnímal jako nejlepší.“

5. „To nejlepší na minulosti je, že ti ukazuje, co si nemáš přinášet do budoucnosti. A to nejlepší na přítomnosti je, že už to při pohledu do minulosti chápeš.“

6. „Tajemství životního štěstí není v tom, co děláš, ale jak to děláš. Není v tom, co vidíš, ale jak se na to díváš. Není v tom, co ti přináší nebo odnáší život, ale jak dokážeš prožít každý jeho okamžik. O štěstí nebo neštěstí člověka nerozhoduje co, ale jak.“

7. „Když jsem byl v životě na dně, nejvíce mi pomohlo představit si sebe jako mrtvého. Bez možnosti už cokoli změnit. Jakmile jsem to procítil, otevřel jsem oči. Najednou jsem měl moc změnit úplně všechno.“

8. „V jednom filmu jsem slyšel, že člověk má jít do hrobu zhuntovanej. Nesouhlasím s tím. Člověk má jít do hrobu hlavně vzdělaný. Proto se pořád učím. Duše totiž smrtí neumírá.“

9. „Nejvíce zbytečných starostí mi v životě ubralo uvědomění, že nemusím bránit ani vysvětlovat jakékoli své rozhodnutí před druhými. Protože je to můj život.“

10. „Nikdy neříkej, že žít můžeš jenom jednou. Začít žít jinak můžeš každé nové ráno. Umřeš jenom jednou.“

11. „Snažím se žít tak, abych byl přesně tím člověkem, jakým jsem toužil být v mládí. To je totiž cesta, jak si splnit své největší sny.“

12. „Pokouším se nebýt ničí nepřítel. Ale když mě někdo tak vnímá, odmítám být jeho oběť.“

13. „Spokojený život, to není náhoda, dar z nebe nebo shoda okolností. Spokojený život je především naše osobní rozhodnutí. Rozhodnout se žít především takový život, na jakém záleží.“

14. „Nejvíce o sobě jsem se naučil ve chvílích vnitřního klidu a rovnováhy. A to nejzajímavější, co jsem se v těchto chvílích naučil, bylo, kolik síly mi dodá, když nechám některé věci prostě být.“

15. „Lépe je věřit a zklamat se, než prožít celý svůj život bez jakékoli naděje.“

16. „Nikdy nedovol, aby strach rozhodl o tvé budoucnosti.“

17. „Všechno, co člověk dělá z lásky, dělá dobře.“

18. „Když pro lidi něco děláš s láskou, rozséváš tím do okolí nadčasovou vzpomínku, že jsi tu pro ně vždycky byl.“

19. „Když miluješ to, co momentálně děláš, nebo když miluješ to, co momentálně máš, v ten moment máš všechno, co v životě potřebuješ.“

20. „Jako malé dítě mě děsily bouřky a hromobití. Myslel jsem si, že se na mě nebe zlobí. Jak jsem zestárl, paradoxně jsem zjistil, že mě bouřky a hromobití uklidňují. Asi proto, že jsem mezitím pochopil, že se i příroda potřebuje někdy vykřičet.“

21. „Říká se o mně, že rád mlčím. Neznamená to však, že jsem klidný a bezstarostný. Někdy v sobě prožívám bouře a hromobití, o kterých jen nikdo nic neví.“

22. „Od určitého dne říkám lidem: Nerozmlouvejte mi, jak žiji. Jsem jen člověk, který ví, že jednou musí zemřít, a ten den se s každým dnem blíží. Proto mě, prosím, nechte žít tak, jak chci. K tomuto poznání jednou dospějeme všichni.“

23. „Můj život z vnějšího pohledu možná nemá všechno, jak si druzí představují, ale já dokážu být vděčný za všechno, co mám. A díky tomu mi připadá, že můj život má všechno, co potřebuji.“

24. „Rád cestuji. Když je mi dobře, cestuji, protože je mi pak ještě lépe. Když je mi špatně, také cestuji, protože pak zapomínám na to špatné. A když se v mém životě nic zajímavého neděje, také cestuji, protože se pak něco zajímavého vždy začne dít.“

25. „S nikým se nepoměřuji, nezávodím. Proto když běhám, nikdo mě nemůže porazit.“

26. „Zaslechl jsem, že lidé se snaží neměnit. Nevím, já se naopak snažím nebýt stejný. Toužím být každý den lepší.“

27. „Na co si nejvíce dávám pozor? Na své myšlenky. Vytvářejí z mé hlavy dům, ve kterém pak musím bydlet.“

28. „Emigrace mě mnohému naučila. Zpočátku jsem prosil Boha, aby můj život učinil snazším. Pak jsem se naučil soustředit spíš na to, abych já byl silnější. A nakonec jsem v Americe natočil čtyřicet čtyři filmů.“

29. „Snažím se mít pořád oči na stopkách. Ještě se mi totiž nestalo, aby nějaký okamžik přišel v mém životě dvakrát.“

30. „Osvojil jsem si jeden zvyk. Když odcházím do divadla nebo z divadla, nikdy ty lidi, na nichž mi záleží, nezanechávám bez laskavého slova. Možná je totiž vidím naposledy.“

Propadáte někdy do rozpoložení, že ze svého života už nemáte radost? Ptáte se, jak je to možné, když je toho hodně, za co můžete být vděční? Připadá vám těžké ještě najít energii a chuť žít? Pojďte to změnit. Neživořit, ale žít. Jak se to dělá? Vánoční Speciál CESTOU PROMĚNY najdete pouze zde.

POZOR: Pořizujete-li jej jako vánoční dárek většímu počtu blízkých lidí (rodině, přátelům, kolegům), dobře si rozvažte přesný počet zaslaných výtisků. Po vyprodání všech kusů je už nepůjde dokoupit.

Vyberte si z podobných témat
Top
Shopping Cart