Proč se 90letá babička směje na svět aneb 5 znamení Vesmíru, že vás čeká něco krásného

Odezíráte z hvězd? Prohlížíte si sedlinu v šálku kávy? Vykládáte si karty a hledáte odpověď, kdy bude líp, potažmo co udělat, aby bylo?

Povím vám příběh této babičky. Říkám jí Mařenka. Je to moje nejstarší čtenářka. A člověk, který se směje na život.

Předem podotknu, že tomu tak nebylo vždy. Ne v době, když na mě natrefila. I vy si však pamatuje, že není důležité, co vás potkává teď, důležité je, co s tím chcete udělat.

A pokud vám úsměv a radost v životě chybí, nebo pokud víte, že chybí někomu blízkému, na kom vám záleží, prosím, překvapte ho ideálním dárkem – FC Speciál Proměny. Překvapí vás, co dokáže, respektive co dokážete vy či jiný jeho čtenář s jeho pomocí. (Vše o tomto proměnovém dárku čtěte zde.)

Je pozdě?

Jsou chvíle, kdy si člověk říká: Už je pozdě. A nemusí mu být devadesát. Může mít pořád sny, přát si něco v kariéře, vztazích, zdraví. Ale už se bojí udělat změnu, nevěří si. Nechává se příliš limitovat tím, kým je, kým byl, kým ho chtějí vidět ostatní. Takový člověk se pak ztrácí před očima. A vy byste mu chtěli vlít elán do žil, novou energii, říct mu: Čeho se bojíš? Jdi do toho! Máš jen jeden život! Není čas ztrácet čas! Máš životní zkušenosti, ze kterých můžeš čerpat. Máš schopnost snít, tedy i schopnost uskutečnit to. Pořád můžeš do svého života vnést nové věci, nové barvy, novou radost, novou kvalitu.

Možná mu to všechno chcete říct, ale nevíte jak. Protože cítíte, že ten člověk ztratil to hlavní – víru v sebe. Ano, čím je starší, tím méně si věří. Obává se selhání a posměchu, zažil to už mnohokrát, když o něčem snil. A tak má pocit, že už nemůže svůj život změnit, že jeho cesta je narýsovaná, a tím daná.

FC Speciál Proměny je dárek, který změní život, protože změní člověka.

Potřebovala to tehdy i Mařenka.

Jak to?

Když se dnes podíváte do její věkovité tváře, možná vás napadne: Jak se ta paní může usmívat?

Vždyť už je stará. Brzy zemře.

Jistě už přišla o mnoho blízkých. Zažila mnoho ran v životě. Tak kde vidí důvod k úsměvu?

V dnešní době? Sotva. Jak by na ní mohla najít něco hezkého?

Ve svém životě? Také těžko. Určitě má už nějaké nemoci a bolesti. Tak jak by se jí mohlo dít něco hezkého?

A máte pravdu.

Mařence zemřelo mnoho blízkých, už i její dítě.

Když pomyslí na dnešní toxickou dobu, má stres.

A vážná nemoc – přesněji moment jejího sdělení lékařem – bylo právě to, co nás sblížilo. Co jí dodalo odvahy napsat mi. Abychom se potkali.

Ale zpět k jejímu dnešnímu úsměvu. Vložím vám do hlavy broučka pochybnosti. Takový vždy začíná slovy Co když.

Co když se v její mysli odvíjí něco hezkého jenom proto, že si to dokáže vytvořit?

Ba dokonce: Co když my všichni – ano, i vy nebo vaši blízcí – máme schopnost i v těžkých chvílích ovlivnit svoji energii, svůj momentální pocit, své rozpoložení, tudíž i své zdraví a svůj život tím, jak v té chvíli začneme myslet, na co se zaměříme, zda si věříme, zda chceme, aby se začalo dít něco krásného?

Prosím, pro začátek to jen připusťte. Co když toho jsme schopni?

Jak vám může být lépe?

FC Speciál Proměny každý rok stojí na vizi. Každý rok na jiné, ale na vaší. Je založen na poznatcích psychologie, psychoterapie a zejména psychoimunologie, která už prokázala, že je přímá souvislost mezi stavem psychiky a stavem imunity. Ano, vlastní psychikou můžete ovlivnit to, jak jste nebo budete zdraví. Mozek totiž řídí mnohé, včetně uvolňování hormonů štěstí nebo stresu.

Stojí i na metodách legendárního neurologa Viktora Frankla. Židovský původ ho za druhé světové války vehnal do Osvětimi. Jedna z jeho vzpomínek na tento vyhlazující tábor: Viděl těžce nemocnou spoluvězeňkyni, které lékaři dávali už jen dny života. Frankl k ní přisedl a pošeptal jí, že má tajné zprávy, že o Vánocích bude tábor osvobozen. Jenže bylo teprve jaro.

Ta žena se jako zázrakem držela. Vydržela přesně do Štědrého dne. O Štědrém večeru zemřela. Už bylo jasné, že osvoboditelé nepřijdou.

Frankl, ještě mu nebylo čtyřicet let, pochopil sílu mysli a především sílu naděje, respektive jakýchkoli dobrých emocí, vyplavujících hormony štěstí. Například sílu těšení se. To on řekl: „Dokud se člověk má na co těšit, má pro co žít.“

FC Speciál Proměny proto pracuje s lidským mozkem a jeho hormony. Jeho čtení není nic víc než uskutečňování přirozené vnitřní chemie.

Zažil jsem to nejen u Mařenky. Tehdy jí oznámili fatální prognózu. Napsala mi, že je zdrcená a neví, co má dělat. Že tu chce ještě být.

„Umíte si představit smrt?“ zeptal jsem se.

Neuměla to. Nechtěla to. Chtěla skutečně žít.

Jenže jenom chtít nestačí. Musíte mít pro co žít. Nebo pro koho žít. Musí mít svůj smysl života. A musíte se na důležitých křižovatkách rozhodovat z lásky, ne ze strachu. Vytvářet si radostné emoce a zdravé hormony, ne toxické emoce a stresové hormony. Opakuji, štěstí je chemie.

A Mařenka nevěděla, jak se to krásné vytváří. Tak jsem (tu a tam na Setkání cestuji za lidmi já, ne oni za mnou) ji navštívil v ústavu, kde ležela. Musel jsem mít roušku, ona také. Nemohl jsem tedy vidět její úsměv, ale viděl jsem její oči, a to stačí. Měla čarokrásné. A tak jsem jí pověděl, jak si její úsměv ve své mysli představuji, že musí být stejně čarokrásný a že se na něj těším, až ho uvidím. Cítil jsem, že se Mařenka instinktivně začala za ústenkou usmívat. Hlavně jsem však viděl, že začala plakat. Zdůraznil jsem jí, že za ní budu docházet tak dlouho, dokud ho nespatřím. Protože na lidském úsměvu záleží.

Stačí stáhnout ty lícní svaly a mozek uvolní radostné hormony. Jen se pousmát. Jen pro jedinou myšlenku: Já se chci pousmát. Ta pro začátek stačí.

Pak je třeba vytvářet to hezké. To, co přijde. Já to vím. A vy si to potřebujete umět představit.

Jak to vím, že vás čeká něco krásného?

Mařenka mi zprvu tvrdila, že už nemá důvod se usmát. Tak jsem ji začal navštěvovat a rozptylovat. Měla radost, že jsem přišel. Těšila se, že přijdu. Nemůžete mít radost a těšit se a vnitřně se neusmívat, nebýt za to rádi. A tak mě vítal už její úsměv. Jen proto, že nebyla sama a já si na ni udělal čas. Někomu už to stačí.

Časem jsem už nemusel chodit často, aby se často usmívala. Pochopila, že se může usmívat, kdykoli si vzpomene na to, že za pár dní přijdu. A tak jí úsměv držel, i když jsem na místě nebyl. A když snad úsměv v důsledku špatných myšlenek a pochybností polevil, naučil jsem ji ptát se: „A všimla jste si, že vás zítra čeká něco krásného?“

Udiveně na mě pohlédla. „Jak to můžete vědět?“

„Copak vy, Mařenko, nesledujete vesmírná znamení?“

„To jde?“

„Samozřejmě. Tak jako je na obloze poznat, jaké bude za chvíli počasí, můžete ze znamení vyčíst, co se za chvíli stane konkrétně vám,“ usmál jsem se na ni.

Vesmír není nahodilý chaos. Má, stejně jako naše příroda, pevný řád. Vesmír je vpravdě živý organismus a neutuchající změna. Jeho hlavním mechanismem je zákon příčiny a následku, kterému také lidé říkají karma. A když ho pochopíme, z dnešních příčin můžeme odečíst zítřejší následky. Pochopit, že co vysíláme, to jednou přijde zpět. Že nelze sklidit to, co jsme nezaseli. A že naší nejkratší spojnicí s Vesmírem (přírodou) je naše mysl.

Je mocnější, než si připouštíme. Ona rozhoduje, jaké emoce budeme mít, čemu mozek věří, kolik glukózy, soli a dalších látek kam v jaké chvíli pošle. Přičemž tím hlavním vlivem nejsou události, které se nám dějí, ale naše reakce na ně, naše schopnost právě v těžkostech přemýšlet, soustředit se a vizualizovat si realitu, která nastane. Protože co si dokážeme představit, za tím můžeme jít, pro to můžeme žít. A nemusí to být jen to dobré. Můžeme si konstruovat své vlastní sebezničení. V psychologii se tomu říká sebenaplňující proroctví. Ale o tom, jak se mu vyhnout, je už FC Speciál Proměny.

Pokud vás to zajímá, seznámím vás alespoň s několika znameními, ze kterých můžete odezírat, že i vás čeká něco nádherného.

Nezařídí to osud. Zařídíte to vy. Protože pocity vytvářejí myšlenky, myšlenky vytvářejí činy a činy vytvářejí výsledky. Jaké jsou na začátku vaše pocity, takové mohou být na konci vaše výsledky. A proto tolik záleží na tomto:

1. znamení dobré změny: Usínáte s touhou, probouzíte se s odhodláním

Ten pojem jsem už použil. Popisuje jev, který je znám už od 16. století. Odborně ho definoval před šedesáti lety Robert Rosenthal, psycholog, který zkoumal sebenaplňující proroctví (self-fulfilling prophecy). Zjistil, že člověk v očekávání budoucích událostí mění své chování tak, že tím zapříčiní, že se daná skutečnost opravdu stane. Naplní svou vizi.

Když si student nevěří, že by mohl zvládnout zkoušku, přestane se učit, přestane se soustředit, a tak zkoušku nezvládne. Když se lidé v období ropné krize báli nedostatku toaletního papíru v obchodech, vykoupili toaletní papír ve všech obchodech, a tím nastal nedostatek toaletního papíru v obchodech.

Když si usmyslíte, že nic lepšího nezažijete a že není pro co žít, přestanete žít. Není přece proč žít.

Ale sebenaplňující proroctví funguje i opačně, se stejnou spolehlivostí: Pokud nepřestanete jít za tím, co chcete, jsou jen dvě možnosti: Buď toho dosáhnete, nebo jednoho dne umřete na cestě, která vás ovšem naplňovala, protože přibližovala k vašemu snu, tedy byli jste na správné životní cestě.

FC Speciál Proměny vznikl proto, aby život každého, kdo ho přečte, získal smysl. Aby se člověk měl na co těšit a pro co žít. Je jedno, kde se nachází teď, důležité je, kde je jeho cíl a jeho cesta, zda ji zná a jde po ní. A pokud přátele nemáte a FC Speciál Proměny vás nikdo neobdaruje, jeden z pracovních listů si vyrobte sami. Kdykoli se ráno probudíte, zvykněte si položit tyto otázky: Vím, proč dnes vstávám? Proč bude mít večer celý můj den smysl? Vím, za čím chci jít? Na co se hodlám soustředit?

Soustředění je podle Rosenthala jako světlo, které rozsvítíte v tunelu. Víte-li, co potřebujete a čeho se nezřeknete, začnou se dít zvláštní věci. Vesmír, respektive váš mozek, před vámi začne otevírat a zpřesňovat cestu. Čím více na to myslíte, tím jasněji začnete chápat kroky, a tím matněji začnete vnímat čas. Vstoupíte totiž do flow – na vlnu, jež nese a nabíjí.

Stane-li se vaším cílem zvládnutí konkrétního snu v kariéře, ve vztazích, ve zdraví a budete-li v něm ponořeni, uvidíte, že den bude až překvapivě krátký, noc dlouhá. To všechno se děje, když svůj sen uskutečňujete, přivádíte k životu. Nejdůležitější na soustředěné činnosti není to, kam vás posouvá, ale v koho vás mění, kým se stáváte. Myšlenky totiž určují člověka. Bázlivé myšlenky vytvářejí bázlivého člověka. Odhodlané myšlenky odhodlaného člověka. Stresující myšlenky stresovaného člověka.

Pozitivní soustředění dává celému tělu sílu a vytrvalost. Působí jako soustředěný vodní proud, který nakonec podemele břeh, nebo soustředěný světelný paprsek, jenž nakonec provrtá skálu. Okolí vás může nepoznávat. Ani vy sebe ne. Možná budete poprvé tak zarputilí, večer vyčerpaní i šťastní. Nebude to zázrak, že váš den bude krásný. Vaše mysl je Vesmír. Vy to zařídíte. Vy dáte dni smysl.

FC Speciál Proměny Cestou Proměny je jen tlačítko, kterým zapnete to světlo.

2. znamení dobré změny: Odpojujete se od Matrixu

Flow má vysoký účinek i proto, že vás odpojí od Matrixu, ve kterém žijeme.

Matrix je toxický svět, napěchovaný strachem, stresem, úzkosti, zpochybňováním, oslabováním a odrazováním, poměřováním, přeceňováním a podceňováním, toho, co se či nemá; co by se mělo, či nemělo; čím být smíme, či nesmíme. Matrix je prolhaný prostor. Autor Čtyř dohod Miguel Ruiz jej nazval snem. On totiž nemusí existovat, pokud se pro to vnitřně rozhodneme.

V Matrixu žijí lidé, kteří nechápou, kam ráno vstávají, jsou jako omámení. Jdou tam, kam jít nechtějí. Myslí si, že musejí. Jsou přesvědčeni, že nemají volbu. I jejich životní cesta už je prý nalajnová z dětství. Nemohou nic změnit. Musejí žít v toxických vztazích. Cítí, že mají odlišné sny, ale tvrdí, že jsou závislí na opaku. Matrix je nutí žít jen materiálnem, hmotou, přitom ta je neumí nasytit, ti lidé chtějí všeho víc, všechno dvakrát, přitom už dávno poznali, že je to nečiní dlouhodobě šťastnými, jen hladovějšími. Matrix je běhací kolečko křečka. Ráno do něj vlezete, celý den běžíte jako o život, a když večer vyčerpaní padnete na ústa, zjistíte, že jste se za celý den neposunuli ani o centimetr. Ale nazítří běžíte zase, přitom víte, že ten den bude stejný. Celý život bude takový. A nemají volbu. „Nejde“ to prý změnit.

Jenže Matrix je omyl. Existuje jen v hlavě, v představivosti. S odpojením od Matrixu se stane zázrak. Spatříme svět, který jsme dosud neviděli. Dovolujeme dětem dělat to, co je dělá šťastnými. Dokážeme ocenit druhé, jsme rádi, že je máme, objímáme nejen své přednosti, ale i své nedostatky, sčítáme jak ztráty, tak zisky, umíme se radovat a těšit, procházíme Cestou Proměny FC Speciál Proměny

Smějeme se zpovzdálí i Matrixu, který si už nevpouštíme do žil. Pamatujeme si, že v Matrixu je rozhodující tempo. Běžet, třeba do propasti, hlavně rychle. Zato mimo Matrix je rozhodující směr. I hlemýžď, který se sune správným směrem, je rychlejší než gepard, který se točí v omamném kruhu jako křeček.

Mimo Matrix můžeme být sami, a přitom nejsme osamělí. Můžeme jít po cestě, která nás každý den naplňuje. Můžeme vypadat jako blázni, protože se budeme smát tam, kde se jiní mračí, nalézat klid tam, kde ho ostatní ztrácejí, být sobě nejlepším přítelem tam, kde sebou všichni jen pohrdají. Odpojit se z Matrixu znamená žít šťastně, i když nemáte nadbytek hmoty. Mimo Matrix máte všeho důležitého dost. A dost stačí.

Ano, mimo Matrix žijí nejbohatší lidé tohoto světa. A mezi ně můžete patřit i vy. Nebo vaši blízcí. Pokud za bohatství považujete štěstí, lásku, naplnění.

3. znamení dobré změny: Vidíte krásné maličkosti

Víte, že i bez zrcadla můžete vidět svůj vlastní nos?

Zvláštní, že?

Celý život se přes něj díváte, a většinu času si ho neuvědomujete.

Tak je to s mnohým. Nevidíte tolik zajímavých a nádherných věcí, které máte přímo na očích. Matrix vás totiž nutí dívat se na svět pohledem nedostatku. Vnímat to, co vám schází, kvůli čemu musíte ještě víc pracovat, to, co je špatné, to, kdo vám ublížil, kdo vás odmítl, co se vám nepovedlo, co mrzutého vás může čekat, aby vám nabídl recept – správné pilulky, správný slazený nápoj, a „bude zase dobře“.

Matrix je stres. Budí dojem, že naše planeta nenabízí nic dobrého a nic hezkého. Že svět je jenom černý. Ale je to lež. Když skutečně otevřete oči, spatříte barvy. A maličkosti, jež stačí ocenit, a je vám fajn.

Celý FC Speciál Proměny Cestou Proměny je o přepnutí z pohledu nedostatku na pohled dostatku. Ze sebepodceňování na sebedůvěru, z bezmoci na naději, ze stresu na radost, z lítosti na nadhled. Ten, kdo tento dárek najde pod stromečkem, bude překvapen sám sebou. Že je schopen ocenit krásu všedních maličkostí, že může být pořád pozitivně naladěn a že aktivně ovlivňuje zabarvení svého myšlení. Že i když se mu děje něco špatného, dokáže v tom najít něco dobrého. Ale o tom už v tomto dárku.

4. znamení dobré změny: Důvěřujete procesu Vesmíru

Něco ovlivnit nemůžete. Musíte jen čekat a vytrvat. Ovšem nerezignovat znamená neslevit ze své naděje.

Důvěra životu je to nejdůležitější znamení. Všechno hodnotné ve Vesmíru, potažmo v přírodě, nevzniká jen tak a už vůbec ne z minuty na minutu. Všechno, co stojí za to, trvá nějakou dobu. I zrání ovoce. I zrání lidské bytosti v mámině bříšku. I seznámení se spřízněnou duší.

To čekání má svůj smysl. Čím déle čekáme na to, po čem toužíme, tím více si toho potom vážíme. Čím horší vztahy potkáváme, tím více pak oceníme člověka, který nás má jen obyčejně rád, na kterého je spolehnutí, kterému se dá důvěřovat. Tím vzácnější pro nás pak je.

Čas totiž prospívá hodnotě. Ale všechno, co má hodnotu, má i svou cenu. Neznáte rozdíl mezi těmi pojmy?

Cena je to, co platíme, hodnota je to, co za platbu dostáváme.

Někdy tou nejvyšší cenou je čas. Musíme si počkat na to dobré. Ale tím hodnotnější to pak pro nás je. I když jde o dosažení moudrosti překonáním chyb nebo ega. Frankl, aby podnítil vytrvalost, říkal: „Možná to bolí, ale to přece znamená, že jsem pořád naživu.“

Život je drsný učitel. Neodbytný. Dokud nechápete látku, opakuje vám ji, nutí vás prožívat tutéž historii pořád znovu. Včetně karmických vztahů, které se cyklicky vracejí. Ne proto, aby vám ublížily. Ale aby vás poučily a posunuly.

Lidé školu života často nechápou. Mate je to, že v běžné škole jim učitel nejprve látku vysvětlil, a až pak je z ní zkoušel. Zato ve škole života jsou nejprve zkoušeni, a až pak jim je látka vysvětlena. Život ale tím člověka učí, že důležité je vpředu, ne za námi. Proto se ručičky hodinek nevracejí. A neměli bychom ani my.

Udělali jsme chybu? Tak se poučme a pojďme v životě dál, ne zpět; minulost nám už nemá co nového nabídnout. Jakmile toto pochopíme, nemusíme se bát, že by nám Vesmír připravil něco špatného. My sami to špatné necháváme za sebou. Ale i toto učí FC Speciál Proměny, určený i pro chvíle, kdy procházíte peklem. Budiž, procházíte, ale právě proto se nesmíte zastavit, jinak v pekle zůstanete.

Nejlepší cesta ven z pohledu psychologie je skrz. I třeba přes bolest. Ale i přes zkušenost. Jako při porodu. Důvěřovat, že i těžké chvíle mohou mít smysl a zvýšit hodnotu pozdějšího výsledku.

5. znamení dobré změny: Usmíváte se

Úsměv neznamená, že se dějí jen dobré věci. Ale že i ve špatných chvílích, které se dějí, dokážete cítit něco dobrého. I kdybyste se po chybě měli zasmát sami sobě.

Úsměv je předehrou pozitivních chemických reakcí v těle. Když těm dobrým energiím pomůžete na svět, když se soustředíte na to, co vám dělá dobře, tak vám jenom lépe.

FC Speciál Proměny Cestou Proměny tomu věnuji celý. Nedostatku síly, sebedůvěry, lásky, odvahy, víry. A pokud ho pod stromečkem z různých důvodů nenajdete, pamatujte si alespoň jedno: Zkoušejte se co nejvíce nořit do toho, co vás baví. Alespoň na pár minut denně. Vstoupíte do spirály štěstí:

  • Když vás totiž něco baví, děláte to rádi.
  • Když něco děláte rádi, děláte to často.
  • Když něco děláte často, jste v tom stále lepší.
  • Když jste v tom stále lepší, jste v tom stále úspěšnější.
  • Když jste v tom stále úspěšnější, baví vás to pořád víc.
  • Když vás to baví pořád víc, děláte to stále raději…

Všimli jste si, že už se točíte v kruhu a opakujete stejné věty? Přitom to není kruh. Je to spirála. Nejste zase na začátku, máte stále lepší energie. Ačkoli se to každý den zdá stejné.

Prosím, nečekejte, až se věci změní „samy“

Mařenka už dávno žije v duchu pracovních listů, které obsahuje FC Speciál Proměny Cestou Proměny. Dříve ležela jen na lůžku a čekala, až se všechno samo zlepší. Ale takové služby Vesmír nevede.

Vesmír vám zlepší život, když se o to zasadíte. Je chytrý: Aby to mělo pro vás hodnotu, musí to mít určitou cenu – musíte tomu něco obětovat.

Ale to není na škodu. Když pracujete na svém zdraví, na svých vztazích, na své kariéře, na své spokojenosti, to všechno jsou znamení, že bude lépe.

Možná ne hned, ale stane se to. Budete sobě výrobcem dobré energie a druhým inspirací, oporou, zdrojem příkladu a radosti.

Ale také ne každému a hned. Alespoň zjistíte, jak funguje zákon přitažlivosti. Ale to už je jiný příběh.

Když mi Mařenka psala poprvé, uvedla, že si „smrt ještě nezaslouží“. Když mi pak vyprávěla o životě, mnohokrát s ní lidé zacházeli tak, jak si nezasloužila. A tak jsem jí připomněl další z karmických zákonů: Pokud ti život nedává to, co chceš, nemusí to znamenat, že si to nezasloužíš – ale že si zasloužíš mnohem víc. Ale musíš mu pomoct.

Mařenka se mimo jiné naučila opouštět ty lidi a ty energie, které si nezasloužila. Něco obětovala. I energii pro svůj úsměv. Zjistila, že cíl není daleko. Je blízko i vám. Je přímo ve vás.

Pokud někomu vám blízkému chybí v životě více spokojenosti, udělejte tři následující jednoduché kroky:

  1. Objednejte si FC Speciál Proměny na svou adresu.
  2. Obdarujte vašeho blízkého FC Speciálem Proměny.
  3. Víc nemusíte dělat. Ani říkat. FC Speciálem Proměny mu bude připomínat všechno důležité za vás.
Vyberte si z podobných témat
Top
Shopping Cart