Proč je NUTNÉ přestat se trápit

Připadá Vám to jako zbytečná otázka?

Je vám zřejmé, že nemá smysl se trápit?

Pak mi vysvětlete, proč se tolik lidí trápí. Proč zůstávají v situacích, které jim nevyhovují, i když své neštěstí mohou změnit.

V knize Lék pro duši vysvětluji proč. Člověk totiž není ani zdaleka tak racionální, jak si o sobě rád myslí. Nerozhoduje se primárně rozumem, ale citem.

Namítáte, že to nemůže být pravda, když jsme homo sapiens, rod člověka rozumného? Jenže toto označení jsme si přisoudili sami. A naše činy se značně rozcházejí s představou, že jsme rozumní. Chcete příklad?

Proč alkoholik tak nadměrně pije, když ví, že tím poškozuje své zdraví? Proč kuřák tak nadměrně kouří, když ví, že si tím vytváří předpoklady pro závažné onemocnění? Zdůrazňuji slovo ví. Oni to vědí. A přece to dělají. Stejně jako ti, kteří chtějí zhubnout. I oni vědí, jak zhubnout. Vědí, co mají dělat. Ale nedělají to. Proč to nedělají, když to dělat chtějí a vědí jak?

V dřívějších dobách hlavní příčinou neštěstí lidí byla nevědomost. Nevěděli, co dělat, aby nešťastní či nemocní nebyli. My už to víme. Ale stejně to neděláme. Člověk, který na cukrovku pije alkohol, nechce zemřít. A přesto dělá to, čím si ubližuje. Proč to dělá, když nechce? To je rozumný člověk?

Ve skutečnosti se lidé nemění s informacemi, ale až s bolestí. Teprve cit, který enormně trpí, je přesvědčí začít dělat nepohodlné věci. S bolestí, která zajde za snesitelnou mez, lidé přestávají být líní. Ano, až díky citu se stávají rozumnějšími.

Ihned pochopí, proč je potřeba přestat se trápit. I to, že „trápit se“ znamená „trápit sebe“.

Proměna bílého bytečku

Zdravotní problémy jsem použil jen jako jeden z možných příkladů. S každým douškem, cigárkem, soustem ukazuje člověk svoji volbu. Je tak nerozumný, že si mnohdy myslí, že se „nic nemění“. Že čím déle poškozuje své zdraví, tím více si jeho organismus zvyká. Ale to bohužel není pravda.

Na Setkání nebo individuální konzultace za mnou chodí lidé, kteří používají zvláštní slovník. Říkají: „Už dlouho se trápím. V mém životě se poslední dobou nic nemění.“ To je nepochopení trápení. Když si člověk ubližuje dlouho pořád stejně, není to tak, že se nemění nic, naopak den za dnem se mění všechno. Ukážu to na příměru.

Představte si své srdce jako malý byt. Nakonec, není to tak daleko od pravdy – srdce má dvě komory, je to taková jedna plus jednička, garsonka. A ta je zpočátku čistá, vybílená, žije se v ní krásně. Snad i proto začne lákat návštěvníky. I nepříliš ohleduplné. Jeden udělá černou šmouhu zde, druhý onde. A vy neřeknete: „Tak tohle ne! Chci mít přece čistý byt!“ A tak další den vstoupí někdo bez ohledu zase. A to se den co den opakuje. Zeptám se znovu: Opravdu se nic nemění, když denně na bílých stěnách přibude jedna černá stopa?

Jistě, postupně se změní úplně všechno. Původně útulný, bělostný, pozitivní domov se změní v obydlí stále temnější, depresivnější, negativnější. A vy v něm musíte žít.

Právě to je vaše srdce. Anebo vaše hlava. Stále více stresu, strachu, pochybností, úzkostí, která přecházejí až v deprese. Mění se všechno.

Mění se všechno

Kdo četl Lék pro duši, ví, že stojí na poznatcích a doporučeních psychoimunologie, oboru psychologie, který prokázal, že stav lidské psychiky přímo souvisí se stavem lidské imunity. Není to tak, že se nic nemění. Čím déle se trápíte, tím víc si na své trápení subjektivně zvykáte, ale objektivně se podlamuje vaše zdraví. Ano, ráno se budíte s bolehlavem a vyčerpáni, a už jste zvyklí na to polknout prášek. Ale tím se problém neřeší. Jen si ho méně uvědomujete, méně reagujete na váš signalizační systém. Tím, že se práškem otupíte proti bolesti, se vaše zdraví nezlepšuje, jen necítíte následek a pak ani příčinu.

Příčina je to, co vám vytváří bolehlav. Bolehlav je následek této příčiny. Budete-li žít dlouhodobě na skládce, první dny bude ten pobyt nesnesitelný. Ale po čase přestanete zápach cítit. Ne že vymizí. Jen vy vůči němu otupíte. Stane se pro vás normálním, ale to ještě neznamená, že je v pořádku. Stejně jako se tím bydlení na skládce nestane zdravým.

Proto je tak důležité položit si otázku PROČ. Proč to dělám? Proč sám sobě ubližuji? Mozek vám rád nabídne utišující odpověď. Proč jste ve špatné práci? Možná pro peníze. Proč jste v toxickém vztahu? Možná se bojíte, že na víc nemáte, že si nic lepšího nezasloužíte. Možná čekáte na den, kdy ten, kdo si vás neváží, si vás vážit začne. A možná po této zkušenosti nevěříte, že si vás může vážit někdo jiný.

A tak znovu připomenu svou otázku: Opravdu se nic nemění?

Jistěže se mění všechno. S každým dnem se podlamuje vaše tělesné zdraví i vaše psychická odolnost – klesá vaše sebedůvěra, narůstá váš strach, mizí vaše ochota něco změnit. Čím déle zůstáváte v něčem oslabujícím, tím slabší, neschopnější, nedostatečnější se cítíte. Až se budete cítit jako nic. A neuděláte už vůbec nic.

Proto vznikl Lék pro duši. Aby člověk zapojil rozum tehdy, když ho cit už ničí. A pokud pořád neví jak, aby přišel na Setkání nebo individuální konzultaci. Já vím, že to zvládne. Ale musí něčím začít. Čím?

Důležité otázky

PROČ je základní otázka psychologie. Dokud člověk nezjistí, proč se něco děje, bude se to dít pořád.

Proč si nechám ubližovat? Proč sám sebe nemám rád? Proč mi právě tento člověk stojí za zničení vlastního života nebo života mých dětí?

Nebývá to o nikom druhém. Bývá to o vlastní minulosti, která v myšlení a konání člověka zformovala jeho přítomnost. Bývá to karmické břemeno, které si člověk nese často už od dětství životem. Nese ho už tak dlouho, že mu ani nedochází, že ho může odložit a nenést dál. Je to jen o jeho rozhodnutí, o jeho citu i o jeho rozumu.

A pokud vás to zajímá, povím vám, co bude na konci. Zatímco každý ubližující čin byl jedna černá tečka, pak každý milující čin bude jedna bílá tečka. Ano, váš potemnělý byteček jde zase vybílit a rozzářit. Nebude to hned. Chvíli to trvá. Ale to nevadí. Alespoň si zvyknete na to vytvářet bílé tečky, užívat si své pozitivní kroky i stále světlejší přítomnost. Rozjasní se. Zatímco dnes můžete mít pocit, že váš život je jenom tma, nic příjemného a jen lidé s černou barvou v ústech.

Nebojte, už nic nebude jako dřív. Vy už totiž do svého bytečku nikoho s černou barvou nepustíte. Pochopíte totiž, že co ta černá barva dělá s vámi – jak je pak těžké uvěřit, že se z černého srdce může stát znovu bílé.

Potřebujete pomoci?

1. Knihu Lék pro duši nemusíte hledat po knihkupectvích. Objednáte ji na jediném místě zde. Přijde vám rovnou domů. Myslete už na Vánoce a své blízké. TIP: Knihu můžete mít v dárkovém balení s osobním věnováním a vzkazem od autora. Sběratelský dárek pod stromečkem potěší!
2. Opakují se vám stále stejné toxické vztahy? Využijte jediný termín Setkání na toto téma. Můžete ho ten den dokonce spojit s individuální konzultací. Své místo si včas zarezervujte zde.