Visíte na jiném člověku, až Vám samotným to není příjemné? Upínáte se k někomu, kdo má z Vašich potřeb jenom legraci, kdo Vás o to více zneužívá, kdo profituje z toho, jak na něj stále čekáte, bez koho nedokážete být, komu tedy všechno dovolíte, i to, co Vás hodně bolí, a to všechno jen proto, aby Vás hlavně neopustil?
Běháte za ním jako poslušný pejsek, a to nejen na zavolání, ale i když Vás odhání? Přináší Vám ten vztah více bolesti než radosti, až už sami cítíte, že Vaše doprošování o jeho čas, pozornost a komunikaci je pod lidskou důstojnost? Avšak ani přes všechna uvědomění to nedokážete změnit?
Tři pomoci: Lék pro duši pro uzdravení ran. Znovuzrození pro aktivní proměnu svých návyků. A Jak být psychicky odolnější pro zvládnutí negativní reakce těch, kteří proměnu Vašich návyků neunesou.
A pokud ani jednu z uvedených publikací neznáte, alespoň několik bodů zjednodušeně:
1. Nepodceňujte to
Syndrom pejska, jakožto jedna z psychických závislostí, není legrace. Prohlubuje nejen úzkost, ale i narušení osobní integrity. Odmítání druhými způsobuje pokles všeho důležitého, co začíná předponou -sebe. Ubírá sebevědomí, sebedůvěru, sebehodnotu, sebelásku, sebeúctu. Psychoimunologie, na jejíž základech jsem vytvořil Lék pro duši, Znovuzrození i Jak být psychicky odolnější, je obor psychologie, který prokázal, že stav lidské psychiky přímo ovlivňuje stav lidské imunity, to znamená: čím víc se trápíte, stresujete nebo strachujete, tím podlomenější může být Vaše fyzické zdraví. A naopak čím víc dokážete kompenzovat své úzkosti a zvenčí dorážející negativní energii, tím silnější může být Vaše fyzické zdraví. Proto tento syndrom nepodceňujte. A nyní k samotnému pojmu.
2. Uvědomte si problém
Syndrom pejska je forma negativní závislosti. To znamená: Jste závislí na někom, kdo způsobuje Vaše negativní pocity, a to Vás činí na něm ještě závislejšími. Jinak řečeno: Čím hůř se k Vám chová, tím více se snažíte o to, aby se k Vám choval lépe. Je jedno, jestli se lépe zachová nebo ne, Vy jste v každém případě v čase fixovanější. Buď Vás trápí, že si Vás neváží, a o to víc se to snažíte změnit. Nebo Vás projednou ocení a Vy se o to víc snažíte, aby to zopakoval. Proto se hovoří o souvislosti s psí mentalitou. U psa platí: Čím později se páníček vrátí domů, tím větší radost má pes, že se vůbec vrátil.
Lidský pejsek pak, v psychologickém výkladu, spojuje chování toho druhého se svou vlastní sebehodnotou. Tedy: Podle toho, jak se k němu druhý chová, si sám sebe váží nebo neváží. Takže – pokud je to Váš problém, vypadá to takto: Jestliže si Vás partner dlouhodobě nevšímá, lže Vám, podvádí Vás, Vy z toho pak „logicky“ usuzujete, že si Vás neváží, tudíž „logicky“ za nic nestojíte, tudíž „logicky“ nic neznamenáte. Jste nula. Tak si připadáte jen proto, že se k Vám jako k nule chová.
Ale když se Vám potom jednou jedinkrát věnuje, když Vás jednou jedinkrát obejme, když Vám jednou jedinkrát řekne „Miluji Tě“, Vám to nejen stačí, ale jste za tu vzácnou chvíli neskonale šťastní, protože jako by touto změnou vyjádřil: „Teď nejsi taková nula, za něco stojíš, alespoň maličko tuhle chvíli znamenáš.“ Vrátíme-li znovu k příměru s pejskem: jako by Vám po nekonečném hladovění hodil kost. To předchozí vyhladovění způsobí Vaši vděčnost. Zpět tedy k Vašemu problému: Čím (emocionálně) vyhladovělejší jste, tím prosebněji pak „čekáte u jeho nohy“. Nebo za ním běháte. A tím vděčnější mu následně jste, když si na Vás konečně jednou vzpomene.
3. Zapojte rozum
Tohle bohužel vyhovuje manipulátorům, pro které se pak snažíte dělat absolutně všechno, zatímco oni pro Vás nemusejí udělat nic, a přesto jste na nich závislí a neumíte si život bez nich představit. Stačí, aby tito protějšci jen občas udělali něco málo, a Vy se jich držíte. Dokonce čím méně pro Vás manipulátor dělá, tím závislejší na něm jste a tím víc za ním běháte.
4. Připusťte tu zvrácenost
Předně si uvědomit, že tento způsob reagování na něčí lhostejnost nebo toxičnost ve Vás není náhodou – že Vás tomu někdo v minulosti naučil. Že čím hůř s Vámi tento člověk jednal, tím agresivněji Vám dával najevo, že je to „Vaše chyba“, „Vaše nedostatečnost“, že „Vy máte něco opravit“ – a teprve potom se k Vám bude chovat lépe.
Tím jste se bohužel naučili, že o tom, jestli „už jste“, nebo „ještě nejste dostateční a hodní lásky“, nerozhodujete Vy, ale někdo druhý. Ten se v ten moment stal Vaší životní autoritou, tudíž on říká, kdy si „zasloužíte dobré zacházení“, potažmo kdy „smíte být šťastní“.
A pokud se k Vám chová špatně, tedy pokud Vám lže, je nevěrný, bije Vás nebo jinak uráží, tak to chápete tak, že „s Vámi není spokojen“, že „nejste dost dobří a přitažliví“, že „za jeho negativní jednání s Vámi můžete Vy“. A co je ještě nebezpečnější: Zevšeobecňujete tak, že „ubližovat Vám takhle bude nepochybně každý“ a „můžete být rádi, že máte nablízku jeho, který Vám ještě neubližuje tolik, jak by Vám určitě ubližoval někdo jiný“. To je v jádru hrůznost této manipulace. V jejím důsledku neodcházíte proto, že se bojíte, že si odchodem od negativního člověka pohoršíte. Že k Vám někdo bude ještě negativnější, nebo že zůstanete osamělí jako výsledek Vaší špatnosti. A se sebou nevydržíte, nezvládnete to. Jako pes, kterého vyhodí na mráz…
A celé, co potřebujete zjistit, je to, jestli je to pravda. Jestli Vámi bude pohrdat opravdu každý… Ale o tom už Lék pro duši, Znovuzrození i Jak být psychicky odolnější.
5. Zkuste srovnávací zkušenost
Jednou z možností je odvážit se od takového protějšku odejít, nebo alespoň poodejít. Poznat souběžně, třeba jen po chatu nebo jinou formou přátelské interakce někoho dalšího, případně vyzkoušet si na vlastní kůži a dlouhodobě i chování jiného člověka.
Najednou totiž můžete objevit, že cizí chování k Vám vůbec není a vlastně nikdy nebylo o Vás! Že jiný člověk Vás může mít docela obyčejně rád. To znamená: Nedávat Vám „lásku“ milostivě na příděl jako nějakou ohlodanou kost. Nedávat Vám ji až „za něco“. Tento jiný člověk Vám může dávat skutečnou lásku dokonce pořád, a to proto, že Vás má rád. Proto, že chce vidět Váš úsměv a Vaše štěstí, ne slzy a neštěstí. V tu chvíli Vám to celé sepne: „Aha, takže to, jak se ke mně chovají druzí lidé, není jenom o tom, jaký jsem já, a co pro ně dělám, ale hlavně o tom, jací jsou ti druzí – jaký mají charakter, spády, komplexy z minulosti, hodnoty, potřeby.“
A tím okamžikem počínaje se naučíte všechny lidi rozlišovat podle jejich chování vůči Vám. Dojde Vám, že toho, kdo Vám ubližuje, kdo s Vámi jedná doslova jako s prašivým psem, ve svém životě k ničemu nepotřebujete. Respektive že Vám stačí krátký vztah s nimi. Je totiž fajn poznat, že takoví lidé jsou. Nicméně to je jediné, v čem zkušenost s těmito lidmi časem oceníte. Jen abyste věděli, co už nikdy potkat nechcete a nepotřebujete.
3 doporučení
- Publikace Lék pro duši, Znovuzrození i Jak být psychicky odolnější seženete zde.
- Potřebujete si o svém problému promluvit? K tomu slouží Setkání a konzultace. Své místo si rezervujete zde.
- Nikdy svou hodnotu neposuzujte jen podle toho, jak s Vámi jednají druzí. To, že si Vás neváží jeden člověk, neznamená, že si Vás nemůže vážit jiný člověk. Přemýšlejte, komu věnujete svou energii, kdo tvoří Vaše prostředí a jak Vám v takové společnosti je.