Google podcasts 
Spotify 
Apple podcasts Ubývá Vaše víra, že potkáte spřízněnou duši? Znepokojeně hledíte na kalendář a přepadá Vás FOMO (Fear of Missing Out), strach z propásnutí příležitosti, z promeškání života?
Znám to. Moc dobře to znám. Ve Znovuzrození popisuji medicínu pro osamělost. A je jedno, jestli si ten tlak vytváříte sami, nebo Vás pod něj dostává okolí dotazy: „Kdy už…“ budete mít trvalý vztah, spolehlivého partnera, rodinu. Pro tento případ, prosím, přijměte jednu myšlenku. Věřím v sílu „jednoho dne“. Co to znamená?
Zdá se to neuvěřitelné, ale miliony let jsem tu nebyl. Myslím, že nic nenasvědčovalo tomu, že tu budu. Pak najednou přišel JEDEN DEN, kdy jsem se narodil. A stejně tak přijde JEDEN DEN, kdy zemřu. Mnohokrát jsem zažil JEDEN DEN, který všechno změnil. JEDEN DEN, kdy jsem konečně řekl dost a změnil sám sebe. JEDEN DEN, který i bez mé snahy změnil mě. JEDEN DEN, který mnou otřásl, protože jsem to právě potřeboval. JEDEN DEN, kdy mi osud vzal to, o čem jsem si myslel, že to nikdy neztratím. Pak JEDEN DEN, kdy mi osud naopak dal to, o čem jsem si myslel, že to nikdy nezískám.
Tak jsem pochopil, že na všechno důležité v životě je tady JEDEN DEN. Proto vím, že stačí JEDEN DEN, a i Vy potkáte člověka, kterého potřebujete. Oponujete mi, že by to byl zázrak? Jasně. Ale i Vaše narození takový zázrak je. I Vaše vnitřní změna takový zázrak je. Na tom stojí i Znovuzrození – počínající odhodláním začít život znovu, jen jinak a lépe. I na to je potřeba, aby přišel JEDEN DEN. Právě to je ten zázrak. Ano, zázrak se stane v JEDEN DEN.
Denně dostávám otázky, jako mi poslala například Týna: „Petře, čekala jsem do třicítky, než jsem konečně byla požádána o ruku. Teď jsem před rozvodem, protože manžel si našel jinou, mladší. Nerozumím, proč si mě bral, proč mi vzal další roky života, a hlavně nevím, jak vůbec v hlavě snést to, že mi pořád jen utíká čas. Petře, proč se lidé berou, když ani svatba není dostatečnou zárukou, že spolu zůstanou? Proč si to při obřadu slibují to trapné ‚spolu navždy v dobrém i zlém‘, když pak nejsou schopni ani pořádně o vztah bojovat?“
Knihu Znovuzrození máte zde. Prosím, využívejte ji! Alespoň jednu myšlenku z ní jako námět?
Co je třeba k tomu, aby spolu dva lidé zůstali
Týně i všem ostatním zdůrazňuji: Manželství samo o sobě nezaručuje to, že spolu dva lidé zůstanou. Stejně jako řidičské oprávnění nezaručuje to, že jeho držitel na silnici nezaviní smrtelnou dopravní nehodu. Manželství, podobně jako řidičské oprávnění, je jenom papír, jenom předpoklad. Aby se tento předpoklad naplnil, je třeba ne manželství, ale přátelství a vše, co jej vytváří:
- Láska
- Respekt
- Důvěra
- Porozumění
- Vyzrálost
Jedině těchto pět elementů v jednom balení zaručí, že spolu dva lidé zůstanou.
Prázdná krabice a most
Manželství je stejně prázdný pojem jako kamarádství. Neznamená nic, dokud ho lidé nezačnou NAPLŇOVAT skutečnými činy a energiemi.
Manželství je zkrátka jako úhledně vypadající krabice, na kterou si krasopisem napíšeme nebo slavnostně vylepíme Naše bohatství. Dokud nic nevložíme dovnitř, dokud o společný obsah nezačneme pečovat a vytrvale ho pěstovat a živit, tak v té krabici s výstavní nálepkou nikdy nic nebude nebo nezůstane.
Proto: Manželství jako takové neznamená vůbec nic, dokud dva lidé neuplatní oněch pět elementů – lásku, respekt, důvěru, porozumění, vyzrálost.
To za prvé. Za druhé: To, že MY sami jsme připraveni na manželství, také neznamená téměř nic. Vztah je jako most, který překlenuje příkop mezi dvěma břehy. A tento most potřebuje DVĚ SPOLEHLIVÉ strany. Jestliže se jedna ukáže být vratkou a nespolehlivou, tak se i sebekrásnější most zřítí – a nejhorší je, že vůbec nezáleží na tom, jak pevná byla druhá strana. Jeden břeh zkrátka most neudrží. Z toho plyne, že i to, že MY jsme připraveni na manželství, je jen předpoklad, který bez účasti toho druhého téměř nic neznamená. Něco však přece znamená…
To, že my už JSME PŘIPRAVENI na dlouhodobý vztah, znamená to, že ze své strany máme už splněno a to jediné, co potřebujeme, je SPRÁVNÝ protějšek. Tedy takový protějšek, který už TAKÉ CHÁPE, co je láska, respekt, důvěra, porozumění, vyzrálost. Nemůžeme však očekávat, že takového člověka potkáme na každém rohu. To nejde. Všech pěti elementům se člověk učí, nabývá je. Člověk musí projít jistou cestou, aby pochopil, proč je dobré milovat, respektovat, důvěřovat, snažit se porozumět a zrát. A zároveň aby pochopil, co sám má dělat pro to, aby i on byl milován, respektován, nezrazován a vyslyšen. Je to prosté: Nemůže být s lidmi, kteří mu těchto pět elementů nemohou dát, protože na ně ještě nemají.
Osobní čas
Ve Znovuzrození vysvětluji, že pokud chce člověk potkat spřízněnou duši, nestačí se jenom dívat kolem sebe, ale i na sebe. Kdo chce potkat spřízněnou duší, musí nejprve sám být spřízněnou duší. To znamená: Musí oněch pět elementů – lásku, respekt, důvěru, porozumění a vyzrálost – nejen sám vyžadovat, ale i nabízet a také oceňovat.
A pokud nás někdo opustí či dokonce vymění, protože sám těchto pěti elementů (milovat, respektovat, nezrazovat, porozumět, vyzrávat) není schopen a naopak našich pět elementů (naši lásku, respekt, důvěru, porozumění a vyzrálost) neoceňuje, pak to neznamená nic víc, než že to pro nás nebyl SPRÁVNÝ protějšek. Že potřebujeme ještě hledat dál.
Ale to není důvod, abychom se trápili. Protrápený život bychom měli, věřte mi, kdybychom s nesprávným člověkem zůstali.
Samozřejmě chápu, že nás čas tlačí a trápí. Ale, jak píšu ve Znovuzrození, právě proto bychom měli přestat žít v dogmatických schématech, DOKDY „MUSÍME“ takového partnera potkat. Žádný všeobecně platný termín totiž NEEXISTUJE. A to nejen ve vztazích, ve všech oblastech našeho života. Objasním Vám to na pár číslech:
- Znám lidi, kteří dokončili vysokou školu už ve 26 letech. ALE do 30 nebyli schopni sehnat pořádnou práci.
- Naproti tomu jiní dokončili vysokou školu v 26 letech, ALE hned měli práci snů.
- Stejně tak znám lidi, kteří už ve 20 letech měli děti, ALE dnes jsou na ně sami.
- Naproti tomu znám lidi, kteří si hned ve 20 někoho vzali, ALE pak čekali 10, 15 let, než konečně měli děti.
- Stejně tak znám lidi, kteří jsou už roky v manželství, ALE milují někoho úplně jiného, někoho, s kým nežijí a trápí se pro to.
- A naproti tomu znám lidi, kteří pořád čekají na správný protějšek a na to, že budou někým milováni.
A nyní mi povězte: Kdo je na tom líp?
Když se nad tím zamyslíme, pochopíme, že srovnávání s druhými nemá smysl, že každý máme „svůj čas“, „své osudové hodiny“, každému trvá jinou dobu, než něco pochopíme nebo než se něco správného v našem životě stane.
To, že se nám dosud nedostalo toho, po čem toužíme, rozhodně nemusí znamenat, že si to nezasloužíme. Může to znamenat, že si zasloužíme mnohem víc, než jsme od všech svých protějšků dostali doposud.
Přemýšlejte o tom. Chcete více souvislostí? Knihu Znovuzrození máte zde.