Patříte k lidem, které když někdo odmítne, opustí nebo zpochybní, automaticky hledají chybu v sobě? Kterých když si někdo neváží, přestane je milovat nebo jim začne ubližovat, automaticky se domnívají, že si nic lepšího nezaslouží a že je nic lepšího v životě ani nečeká?
Každý den se potkávám s lidmi, které někdo přestal mít rád, a oni tudíž přestávají mít rádi sebe, místo toho, aby právě v té chvíli sebe začali mít rádi víc. Přestavte si, že vaříte polévku. Chcete, aby byla co nejchutnější. Někdo Vám ale z kuchyňské desky odebere polovinu soli. A tak Vy do polévky nedáte ani druhou polovinu – v domnění, že tak je to správné. Není. Jestliže Vám někdo odebere polovinu soli, bylo by logičtější si pro tento objem soli dojít jinam. Nenechat ovlivnit chuť polévky tím, že na ni rezignuji.
Jestliže někomu dáváte lásku a on Vám ji dlouhodobě nevrací, nemusí být problém ve Vás, ale v tom, kdo Vaši lásku přijímá a nevrací. Kdo jen bere a nedává. A v takové chvíli možná stojí za to zvážit, zda tu lásku, kterou zbytečně dáváte neopětující osobě a trápí Vás to, nenasměrovat raději k sobě. Nepřijímá-li někdo objetí, obejmout sebe. Nemá-li někdo pro Vás povzbudivá slova, pokusit se je mít pro sebe. Cokoli, na čem Vám záleží a nedostáváte to z druhé strany, dát sobě. Jinak řečeno: Zkuste zvážit, zda pokud někomu dáváte lásku a on Vám ji nevrací, zda ji pouze nedáváte nesprávné osobě.
Jiný úhel pohledu
Když jsem včera poprvé držel novou knihu Lék pro duši a pro mnohé z Vás dovnitř vepisoval vyžádaná věnování, pročítal jsem se Vašimi komentáři, problémy, kvůli kterým jste si knihu pořídili. Protože moje myšlenky, metody a doporučení ohledně uzdravení duševní bolesti obsahuje tato kniha, nabídnu Vám dnes pohled jiné osoby, která Vás může inspirovat. Dalajlama rád vypráví o tom, jak v sobě znovurozvinout všechno důležité, co začíná předponou –sebe: sebeúctu, sebevědomí, sebedůvěru, sebehodnotu, sebelásku, sebepřijetí. Jak dát sobě všechno to, co přestalo přicházet zvenčí, a to v různých podobách. Dovolíte jeho 40 myšlenek?
1.–6. myšlenka: O neúspěších
„Na každou tragédii, která se nám přihodí, můžeme reagovat dvěma způsoby. Buď ztratíme veškerou naději a upadneme do sebezničujících návyků, anebo ji začneme vnímat jako výzvu a nalezneme svou vnitřní sílu.“
„Ano, každá tragédie, která se nám přihodí, může být zdrojem naší síly. Bez ohledu na druh zkušenosti a bolestivost, která ji provází, nikdy nesmíme ztratit naději. Protože teprve když ztratíme naději, to je skutečná katastrofa.“
„Nikdy nezůstávejme lhostejní k výzvám, kterým čelíme. Je jedno, jestli se nám zrovna daří, nebo nedaří. Za všech okolností musíme vytrvat a nikdy se nevzdat.“
„Čas je nezastavitelný. I když uděláme chybu, nemůžeme přetočit hodiny zpátky a zkusit to znovu. Ale to ani není potřeba. Úplně stačí poradit si v přítomnosti lépe.“
„Jen velmi vzácně, ba téměř nikdy, je nepříjemná událost, kterou posuzujeme, negativní úplně ze všech úhlů pohledu.“
„Naučme se vytvářet příjemné pocity. Tento návyk automaticky zklidňuje mysl. Pomáhá odstraňovat všechny strachy a nejistoty a nahrazovat je schopností vyrovnávat se s jakýmikoli překážkami. To je základní zdroj úspěchu v životě.“
7. myšlenka: O rostlinách
Dalajlama ví, že život je plný změn („Život je změna sama“), ale současně je přesvědčen, že žádná změna se nestane sama o sobě. „Žijeme ve fyzickém světě, v něm se dějí věci kombinací příčin a důsledků. Výhonek rostliny může vyklíčit jedině díky semínku, vodě, slunečnímu záření a zemině bohaté na výživné látky. Bez kombinace těchto elementů by si nikdy neprorazil cestu půdou. Také člověk ke svému úspěchu potřebuje správnou kombinaci elementů, aby podpořil svou duševní sílu. Jeho víra je tím hlavním elementem.“
8. myšlenka: O polaritě
Když jsem zkraje mládí přemýšlel, co jako první udělat pro to, abych se cítil lepší, úspěšnější, naplněnější, vyslechl jsem si dalajlamovu teorie opačných pólů: „Ve světě neexistuje vakuum. Kde ubývá dobré energie, přibývá zlá, a naopak. Tak je to i s našimi vlastnostmi. Potřebujeme pouze správně identifikovat protipóly, abychom pochopili, co dělat méně, a co více. Například protipólem k pokoře jsou pýcha a marnivost. Protipólem k lakomosti je velkorysost. Protipólem k lenivosti je snaživost. Jakmile protipóly identifikujeme, snažme se oslabit ty negativní a posílit ty pozitivní. Pak se začneme posouvat.“
Tehdy jsem na sobě začal pracovat. A dělal jsem chyby.
Samozřejmě, srážel mě výsměch ostatních, jak se mi nevede, a že se mi tudíž možná nikdy nepovede. Ale vždy, když mi bylo nejhůř a chtěl jsem se zastavit, mi pomohly dalajlamovy následující věty. Připomenu Vám některé z nich. Třeba mezi nimi najdete tu, která pozvedne i Vás právě nyní…
9.–14. myšlenka: O negativním přístupu druhých
„Jednu důležitou věc musíme mít pořád na paměti a nechat se jí vést životem. Bez ohledu na to, co o nás lidé říkají, jsme takoví, jací jsme. Ne druhých, ale sebe se ptejme, jak chceme prožít svůj život. Pouze my si můžeme pečlivě zvážit: Co mi vlastně brání žít tak, jak ve skutečnosti chci?“
„Nebuďme zklamáni z toho, že nás lidé zrazují. Staří přátelé odcházejí, noví přátelé se objevují. Je to jako s dny. Staré dny odcházejí, nové se objevují. Důležité je, aby pro nás měli smysl naši přátelé i naše dny.“
„Pochopme, že lidé využívají různé cesty ke svému naplnění a dosažení štěstí. Jen proto, že nejsme na jejich cestě, neznamená to, že jsme se ztratili.“
„Rozlišujme druhé lidi. Něco jiného je ten, kdo vhodně ukazuje na naše chyby a nedostatky. Ten si zaslouží náš respekt a poděkování, protože nám pomáhá odhalovat poklad, ukrytý v našich schopnostech. Ale něco jiného je ten, který se snaží být naším nepřítelem. Nebuďme zklamaní z toho, že ho nemůžeme změnit. Ani lžíce nemůže ochutnat jídlo, které nese. Stejně tak hloupý člověk nemůže pochopit nás, i když mu naše pohledy podáváme chutně a se šalvějí.“
„Když má někdo pistoli a snaží se nás zabít, je rozumnější nevytrhávat mu ji a bránit se co nejrychleji vlastní zbraní.“
„Já své nepřátele porážím tím, že je vnímám jako přátele. Kdykoli chceme zvýšit svou odolnost vůči nepřátelům, pak je vnímejme jako nejlepší učitele, protože jejich přítomnost nám poskytuje báječnou příležitost k rozvíjení tolerance, trpělivosti a porozumění.“
15–22. myšlenka: O sebekontrole
„Negativní reakcí můžeme vyřešit jeden problém. Ale současně zasejeme semínka pro několik dalších.“
„Vztek nebo nenávist jsou jako háček na rybářské udici. Než nahodíme, je důležité se ujistit, že jsme se nechytili.“
„Skutečným vítězem je ten, kdo dokáže porážet svůj hněv a zlobu.“
„Když ve Vás něčí slova vyvolávají pomstychtivost, mlčení je ta nejlepší odpověď na ně.“
„Vyhrát nad sebou poprvé znamená uvědomit si, že mohu vyhrát tisíce dalších bitev.“
„Ukázněná mysl vede k uklidnění a spokojenosti. Neukázněná mysl vede k utrpení a bolesti.“
„Nikdy nebudeme spokojeni s vnějším světem, dokud nezačneme spokojeností v sobě.“
„Žijme tak, aby ničí činy nemohly ovlivnit to, jak přemýšlíme, konáme a jaké máme hodnoty. Buďme zkrátka uvnitř svobodní.“
23.–30. myšlenka: O práci na sobě
„Všichni lidé mají stejný potenciál. Pocit ‚Nemám žádnou hodnotu‘ je chybný. Absolutně chybný. Klameme sami sebe. Všichni máme sílu ve svém myšlení, tak přemýšlejme znovu: Co nám vlastně chybí? Jestliže máme pevnou vůli, můžeme změnit cokoli. Jsme svým vlastním pánem.“
„Základním cílem člověka není být lepší než jiný člověk, nýbrž být lepší než vlastní včerejší Já.“
„Jakmile nás napadne, že jsme příliš malí a ty velké nemůžeme přemoci, zkusme spát v místnosti s komárem.“
„Čím více jsme motivováni vášní a odhodláním, tím méně jsme demotivováni strachem a vnitřní slabostí.“
„Kdykoli zjistíme, že jsme udělali chybu, podnikněme okamžité kroky k její nápravě.“
„Štěstí není něco, co už někde existuje a jednou to přijde za námi. Štěstí vychází z našich činů.“
„Zvolme si být optimistou. Ten se cítí lépe. A pocity rozhodují o tom, k jakým činům se rozhodneme.“
„Jakýkoli svůj úspěch neposuzujme velikostí toho, čeho jsme dosáhli, ale velikostí toho, čeho jsme se museli vzdát, abychom to dokázali.“
31. myšlenka: O nedostatečnosti
Dalajlama roky soucítil s černošským učitelem v jižní Africe, který naříkal na rasovou diskriminaci. Když znevýhodňování tmavé barvy pleti zákonem padlo, dalajlama mu blahopřál. „Teď když máte v jižní Africe stejná práce jako běloši, nabízejí se Vám jistě nové možnosti!“ radoval se dalajlama.
„To těžko,“ odpověděl učitel a dalajlama vyprávěl, co mu učitel řekl. „Že diskriminace je už od přírody; že africký mozek nedosahuje úrovně bělošského. Řekl: ‚Bělochům se nikdy nevyrovnám.‘ Byl jsem z jeho slov v šoku. ‚Všichni jsme si rovni. Všichni máme stejný potenciál. Všichni jsme lidské bytosti. Pouze kvůli diskriminaci v minulosti se Vám nedostávalo rovné příležitosti. Ale ve skutečnosti jste vždycky měli stejný potenciál jako běloši,‘ řekl jsem mu.“
Muž se rozplakal. Došlo mu, že problém je pouze v něm.
„A pak na sobě začal pracovat. Pocítil jsem velkou úlevu a pochopil, jak důležitá je sebedůvěra. Když zůstaneme pesimističtí, přesvědčeni o nemožnosti vlastního úspěchu, nebudeme mít šanci.“
Dalajlamovo učení ovšem pomáhá dvousměrně – také aby lidé nelétali v oblacích. „Naše mysl je ohebná. Umožňuje nám měnit své myšlenkové postupy. Například já když někoho potkám a napadne mě, že jsem lepší než on, ihned se z toho přehnaného sebevědomí snažím vyměnit a hledám na něm něco pozitivního. Třeba vidím jeho pěkné vlasy, zatímco já jsem plešatý. Snažit se nalézat na druhých jejich přednosti je užitečné pro potlačování vlastní pýchy a arogance,“ radí dalajlama, který tuto metodiku používá i opačně. „Kdykoli se cítíte bezradní, smutní a máte pocit, že něco nejste schopni zvládnout, vzpomeňte si na to, že všichni máme stejný potenciál, stejnou příležitost, ale současně něco, čím jsme odlišní a jedineční – pro co si sami sebe můžeme vážit.“
32.–35. myšlenka: O chování vůči druhým
„Těm, na kterých nám záleží, dejme křídla, aby létali, kořeny, aby se vraceli, a důvody, aby zůstávali.“
„Když si vybíráme nové auto, nejdříve si něco přečteme o výhodách či nevýhodách toho či onoho modelu a zjistíme jeho vlastnosti. Tím, že následně o těchto vlastnostech přemýšlíme, dokážeme dotyčný model lépe ocenit a zároveň roste naše sympatie a touha mít ho. Podobným způsobem kultivujeme svou trpělivost a toleranci k druhým lidem. Přemýšlením o druhých vzrůstá naše úcta k nim.“
„Pokud chceme, aby lidé v našem okolí byli šťastní, učme se empatii. A pokud chceme být sami šťastní, učme se empatii.“
„Přemýšlejme o tom, jak se chováme, protože se stáváme svou vlastní obětí. Když se chováme špatně, všechno se nám ve zlém vrací. Například naše smilstvo a cizoložství povede k tomu, že tak jako jsme nedůvěryhodní ve svých očích, přestanou být i lidé pro nás důvěryhodní, protože je budeme soudit podle sebe. Negativním chováním tedy nehandicapujeme ani tak druhé jako sami sebe.“
36.–39. myšlenka: O základech v hlavě
„Místo přemýšlení, PROČ se něco děje zrovna nám, uvažujme tak, proč se to děje zrovna NÁM. Ať se stalo cokoli, proč se s tím neumíme vyrovnat, zatímco jiní to dokázali.“
„Kdo nepěstuje svůj vnitřní svět, nemůže pochopit, jak obrovský vliv na člověka mají jeho vnitřní hodnoty. Vnitřní klid a vyrovnaná mysl jsou zdrojem štěstí a dobrého zdraví. Naše tělo v každé chvíli ví, co mu pomáhá, a co ho ničí. Dává nám to najevo svými pocity.“
„Vnitřní klid je základní klíč. Když udržujeme vnitřní klid, vnější problémy na nás nemají takový vliv. Zatímco když žádný vnitřní klid nepěstujeme, pak bez ohledu na to, jak komfortní máme život, se můžeme nepřetržitě bát, zneklidňovat a trápit sebemenšími problémy.“
„Štěstí pokaždé nepřichází s vytrvalostí – s tím, o co se snažíme a čeho nakonec dosáhneme. Štěstí naopak často přichází s tím, co vůbec neočekáváme, a přesto se s tím pokorně smíříme.“
40. myšlenka: O hodnotách
V Léku pro duši je několik pracovních listů, ve kterých zaměřuji čtenáře na ujasnění si toho opravdu důležitého v jeho životě. Rozumím bolesti, kterou cítíte, když Vás opustí někdo bez respektu. Ale dodávám otázku: „Když se nad tím zamyslíte, je to pro Vás vážně důležitý člověk?“ Potažmo: „Skutečně takové lidi ve svém životě chcete a potřebujete?“ Ba dokonce: „Není čas, když Vás opustí někdo bez respektu, odchod takové osoby spíše OSLAVIT?“
Knihu Lék pro duši jsem psal na bázi principů psychoimunologie. Ta prokázala, že stav lidské psychiky přímo ovlivňuje stav lidské imunity. Že dlouhodobé trápení Vám může podlomit zdraví. A pokud se shodneme, že zdraví patří mezi důležité hodnoty, pak pochopíte, proč vznikl Lék pro duši. Abyste neohrožovali své zdraví přes zbytečné trápení. Vadí mi, když se trápíte pro lidi, kteří se netrápí pro Vás. Když se obětujete pro lidi, kteří Vás nakonec s gustem opětují. Když považujete za důležité lidi, kteří ve skutečností jsou Vaší přítěží a ve Vašem životě nikdy neměli být. Ale hovořím nejen o lidech. Věřím, že všichni znáte základní dalajlamův výrok: „Co mě na světě nejvíce překvapuje? Lidé. Nejdříve obětují své zdraví, aby získali peníze. Pak obětují své peníze, aby získali zdraví. Tolik se trápí kvůli minulosti a bojí kvůli budoucnosti, že ve výsledku nežijí ani v přítomnosti. Žijí, jako by neměli nikdy zemřít, a nakonec umřou, aniž by ve skutečnosti vůbec žili.“
Tolik dalajlama. Pokud tyto pravdy znáte a nevíte, jak je aplikovat do života, když nyní čelíte zdrcujícím těžkostem, využijte Lék pro duši. Objednáte si ho pouze zde.
A se mnou chcete osobně probrat své trápení, přijďte na Setkání.