Trpíte sebepodceňováním?
Sebepodceňování je způsobené nedostatečnou sebedůvěrou. A nedostatečná sebedůvěra je způsobena nedostatečným sebevědomím. Tyto pojmy si přitom lidé pletou. Sebedůvěra není sebevědomí.
Jak zdůrazňuji v Léku pro duši, sebedůvěra je schopnost věřit ve svou dostatečnost. K takové víře ale člověk musí vědět, že má nejen nedostatky, ale i přednosti. Ve světě, kde Vám kdykoli kdokoli zdůrazní Vaše nedostatky, je důležité vyvažovat – právě v té chvíli si uvědomit, že i když uvedené nedostatky skutečně máte, máte nejen je, ale i přednosti.
Vidět jen jedno, a ještě negativně
Při Setkání, příležitosti pro ty, kdo mají odvahu přijít za mnou a svěřit mi svůj problém přímo do očí, často narážím na lidi s nevyváženým sebevědomím. Jsou zahledění do svých nedostatků a nemají ponětí o svých přednostech. Zveličují své nedostatky a umenšují své přednosti. Pak není divu, že nemají zdravé sebevědomí a zdravou sebedůvěru.
Hlavní problém těchto lidí je ovšem v tom, že nesebevědomí považují za chybu nebo poruchu. Ve skutečnosti je to jen problém, a ten lze vyřešit. Stačí diagnostikovat příčinu.
Příčina není v sociálních sítích a obecně světě plném poměřování. Jistě, tam snadno uvidíte nebo uslyšíte, v čem jste nedostateční, v čem zaostáváte, co nedokážete (oproti jiným) a možná to tak opravdu je. Skutečná příčina je ovšem ve Vás. V zapomínání na to, že nedostatky nejsou celá pravda.
Doporučuji lidem toto: Poměřujete-li své slabiny s přednostmi jiných lidí (právě z toho důvodu se pak cítíte nedostateční), bylo by fér na oplátku slabiny jiných lidí poměřit se svými přednostmi. Každý člověk je totiž jiný. Jeden má to, co druhý mít nemusí. Stačí si uvědomit, že existuje Vaše přednost, na kterou druzí nestačí. To pro vyváženost. Ano, to je klíčové slovo pro sebevědomí – vyvážení.
Nesebevědomý člověk není neschopný či nedostatečný člověk. Pouze vidí jenom jednu stranu mince – své nedostatky. A ještě se na ně dívá negativně.
Vidět obojí, a pokud možno pozitivně
V Léku pro duši ukazuji, jak je možné pracovat se sebevědomím a sebedůvěrou nejen dospělých, ale i dětí. Základem je však připustit, že i když Vás tíží nějaký nedostatek, nejste nedostateční. Pouze se zaměřujete jenom na nedostatek a současně zapomínáte na jakékoli své přednosti, které samozřejmě také máte. Jinak řečeno: Sebevědomí je schopnost uvědomovat si obojí. Jak své plusy, tak své minusy. Uvědomujete-li si jen své minusy, neznamená to, že nemáte žádné plusy. Jen si své plusy neuvědomujete – ať už Vy, nebo druzí lidé.
Psychologie tomu říká pohled nedostatku – člověk se v mysli zaměřuje jen na to špatné, nedostatečné, nefunkční. Takový člověk má negativní myšlení, tedy uvažuje tak, že sám sobě ubližuje. Je nešťastný, protože mu překlopení do pohledu dostatku, a k tomu je třeba první základní věc – dobrý pocit, šťastný pocit. V Léku pro duši vysvětluji, že šťastný pocit je základem obratu. Tato kniha je souborem metod, jak si šťastný pocit vyrobit i v nešťastné chvíli.
Pro ilustraci uvedu jednu snadnou metodu, kterou zvládne (a také běžně zvládá) i dítě. Stojí na poznání, že štěstí je jenom chemie.
Myslet na hormony
Šťastně se cítí ten, kdo si vyrobí šťastné emoce. A šťastné emoce obstarávají vyplavené hormony štěstí. Mezi mnoha z nich stojí za zapamatování oxytocin. Kdo z vás byl v sobotu na Festivalu uvědomění ve Svojšicích, kde jsem přednášel, vybaví si možná ještě tu nekončící frontu v součtu asi dvou tisíc lidí, kteří čekali na „obejmutí se mnou“. Tolika lidem chyběla láska, radost, štěstí. Z hormonálního pohledu: Tolika lidem chyběl oxytocin, který je hormonem nejen lásky, radosti, štěstí, ale hlavně zklidnění a bezpečí.
Oxytocin je hormon, který působí přímo kortizolu. Kortizol je stresový hormon, který se vyplavuje do organismu v okamžiku, kdy cítíte jakékoli ohrožení. Vyvolává stresovou reakci, velmi mělký a zrychlený dech, chvění, strach, stud. Právě obejmutím a hlubokým prodýcháním jakýkoli stres končí. Aby ne, kdo je objímán, nemůže být v ohrožení, je v bezpečí. Stačilo jedno dlouhé obejmutí, a najednou jste se smáli či plakali, pokud to špatné, co jste příliš dlouho zadržovali, potřebovalo jít ven. Ať tak či onak, byl jsem šťastný a Vy v tom okamžiku taky. Ale nebylo to jen o přimknutí.
Těm, kteří v sobě pořád měli blok, jsem při obejmutí pořád šeptal do ucha. Že jste silní, že jste úžasní, jaké máte přednosti. Odcházeli jste sebevědomí ne proto, co jsem Vám řekl, nýbrž proto, že jste si uvědomili, že to je pravda. Silný je ten, kdo zvládá těžkosti. Úžasný je ten, kdo přes prožívané těžkosti dokáže nebýt k druhým zlý. A přednosti máte všichni – jen je přehlížíte, jen se necháte snadno zviklat k pohledu nedostatku, k pochybování o sobě, k nesnášení sebe, k poškozování sebe. Ale – budu-li ironický – to nemusíte dělat, to za Vás udělají mnozí lidé.
3 doporučení
- Až na Vás druzí budou hledat a vidět jen to špatné, zapojte rozum. Už přece víte, čím to je – je to problém jejich pohledu nedostatku.
- Vy si v takové chvíli držte vyvážený pohled. Jestliže Vás někdo pomlouvá či špiní, tedy tlačí do Vás špatnou energii, Vy do sebe tlačte dobrou energii. Jak? Poděkováním sobě. Oceněním sebe. Obejmutím sebe. Proto tolik nadávám, když po Setkáních děkujete mně. Já nechci, abyste mi děkovali. Nechci, abyste mě oceňovali. Chci, abyste byli vděčni za sebe. Protože jste silní, úžasní a všechno vždy zvládáte nejlépe, jak v daném okamžiku dovedete.
- A že zpětně na sobě vidíte nějaké chyby? Opět zapojte rozum. To je přece proto, že jste mezitím získali zkušenost. Že jste lepší, než jste předtím byli. Že jste se posunuli. Tak máte znovu za co děkovat a za co si sebe vážit. Přemýšlejte o tom. A přemýšlejte o Léku pro duši – pro sebe nebo pro někoho jiného, kdo má se sebevědomím problém. A možná úplně zbytečně.
Jak Vám mohu pomoci
Mou novou knihu Lék pro duši najdete, stejně jako všechny mé knihy, zde.
Pokud mi chcete položit svou otázku osobně, neposílejte mi ji mailem, zprávou nebo jinak. Já Vás potřebuji vidět! Přijďte na Setkání. Udělejte něco pro sebe. Zjistíte, že to umíte. Místo pro sebe si rezervujete zde.