„Opouští mě partner, samotu nezvládnu.“ „Čím jsem starší, tím pravděpodobněji už nepotkám nikoho, kdo by o mě stál…“
„Kolegové v práci mě odmítají.“ „Šéf si na mě zasedl.“ „Jestli přijdu o místo, jak zabezpečím dítě?“
„Člověk mě zradil.“ „Vyhrožuje mi.“ „Pochybuji o sobě.“ „Přestávám si věřit.“
Denně mi píšete v průměru 800 příběhů, z nichž mnohé jsou o pocitech samoty až osamělosti. Chci, abyste si vyslechli má doporučení, proto jsem vytvořil Setkání Jak zvládat samotu, která se mění v osamělost. Protože ale ne každý přijde (bude mít odvahu, čas nebo chuť), sestavil jsem ještě Lék pro duši, ke kterému má přístup každý, klidně z pohodlí domova.
Neustálá šelma v patách
Problémem doby je stres. Ale ne ledajaký stres. Takový, který pračlověk nezažil.
Jemu šlo o život. My si myslíme také, že nám jde o život (když nám nevychází vztah, práce, když se nám přítomnost hroutí). Nicméně oba ty stresy byly diametrálně odlišné.
Pračlověk zažíval období enormního stresu. Ale pak odpočinek. O to větší sílu měl pak znovu čelit velkému zvířeti. Byl to stres, jaký má být. Eustres – který pomáhá člověku nárazově. Teď být výkonnější. Ale s tím, že posléze poleví a člověk se nepřepálí, nevyhoří.
My zažíváme permanentní stres. Žádný odpočinek. Nejenže šelmu máme v hlavě, ale ona je tam pořád. Kdykoli pomyslíme na své ohrožení, máme stres. A my na něj myslíme pořád. Ano, to my sami sobě vytváříme stres. Odtud plynou smutky, úzkosti, deprese, přepálení, vyhoření. Nespavost, zrychlený dech, zvýšený krevní tlak, bušící srdce, napjaté svaly, stresové hormony neustále zatlačující radost. Ačkoli nám o život ve skutečnosti vůbec nejde.
Osm zaháněčů
Lék pro duši je sebeterapeutickou knihou, která pomáhá od duševní bolesti. Nepotřebujete terapeuta, tím se stáváte sobě sami. Učíte se stejné hygieně, jako když si čistíte zuby. Jen si čistíte hlavu, srdce, duši. Stejně jako si přikládáte náplast na tělesné zranění, tady se naučíte přikládat si ho na duševní rány. Že nevíte jak? Není divu. Psychohygiena je cizí slovo. I na školách. Proto také je historicky nejvyšší počet klinicky diagnostikovaných depresí u dětí. Jen si představte, že by si nikdy nečistily zuby. Jak by asi vypadal jejich chrup?
Duše (psyché) a tělo (soma) jsou spojené nádoby. Špatná psychika podemílá imunitu. Rozbité tělo rozbíjí psychiku. Proto těm, kdo nechodí na Setkání se mnou nebo ignorují mé knihy, a přece mi píšou „Petře, pomozte!“, ukážu osm způsobů, jak vyhnat tu permanentní šelmu z hlavy. Záleží jen na Vás, jestli budete sami sobě terapeutem, nebo se na tato doporučení (sebe) vykašlete:
1. Práce s rukou
Už ve starověkém Japonsku v období Jamato (roky 250 až 710) požádal císař vědce o bádání, proč má lidská ruka pět prstů. Vypozorovali, že každý prst dokáže uvolnit (kompenzovat) jednu důležitou emoci. Palec ovládá úzkost, ukazováček strach, prostředníček vztek, prsteníček smutek a malíček pesimismus. Stejně tak staří Japonci odhadli, proč máme ruce dvě – abychom jednou rukou té druhé pomohli. Stačí „smotanými“ prsty jedné ruky sevřít příslušný prst ruky druhé – abychom ucítili teplo a pulz, alespoň na jednu minutu.
A pokud potřebujeme najednou uvolnit všech pět emocí, pomůže palcem silně zatlačit „resetovací“ tlačítko ve středu dlaně a vytrvat za citelného pulzování tepu do palce.
Ostatně, v Léku pro duši najdete i další způsoby samoléčby a lékárnu, kterou máte v sobě, jen ji nevyužíváte. Více o knize je zde.
Nyní přejděme k další metodě, kterou si můžeme jednoduše (a příjemně) pomoci ve dvojici s někým blízkým:
2. Objímání
Lidé velmi podceňují sílu skrytou v objímání. Přitom sdílení tělesné energie dokáže pomoci člověku už po několika desítkách sekund. Objímáním se vyplavuje hormon oxytocin, který působí proti stresovému hormonu kortizolu a vyvolává uklidnění. Zatímco kortizol říká: „Jsi v ohrožení“, oxytocin tiší: „Jsi už v bezpečí“. Objímací praxi odpozorovali už archeologové ze svých výzkumů, a to i v širším významu, kdy hovořili o kruhu bezpečí. (Obsáhle o nápomocných hormonech v Léku pro duši, a to i s historickými souvislostmi.)
Ano, i hormony mohou za to, že člověk dokázal přežít do dnešních dnů, ba v jistém smyslu dominovat planetě, byť není v přírodě rozhodně ten největší, nejrychlejší ani nejsilnější. Umí ovšem účinně spolupracovat. Pochopil například, že oheň nepustí divokou zvěř blíže k člověku, ale tento oheň je nutné udržovat. Když se tedy lidé domluví a budou na střídačku hlídat oheň, pak lidstvo přežije a nevysílí se. Bude-li totiž jeden střežit oheň, mohou ostatní v noci spát. Naopak být vyhnán z kruhu ohně působí v člověku pocit ohrožení a stres. Proto tak špatně snášíme osamělost. A proto nás tak léčí objetí.
Ano, objímání je stěžejní protistresový nástroj. Tradiční čínská medicína říká, že osm objetí denně razantně snižuje pocity strachu a obnovuje psychické a současně fyzické zdraví.
3. Dýchání 4–7–8
Stres je biochemickou součástí člověka. Jedno z řešení tedy souvisí s biochemií. Změnit procesy v mozku, zpomalit srdeční tep, který je ve stresu záměrně uspěchaný, aktivizuje srdce ke krátkodobě enormnímu výkonu, ale dlouhodobě srdce přetěžuje, a hlavně ztišit mysl, to dokáže následující trik východní medicíny, uplatňovaný v některých typech jógy. Nazývá se 4–7–8 podle počtu sekund v jednotlivých navazujících etapách.
- 4 sekundy se nadechujeme nosem,
- 7 sekund zadržujeme dech,
- 8 sekund pomalu vydechujeme ústy.
Při pracovním přepětí možno praktikovat přímo na židli v kanceláři, jen si ale opřeme záda. Postačí opakovat tento cyklus 5 minut.
Pokud si na tuto metodu vzpomeneme až doma, po vyčerpávajícím dni, můžeme ji rovnou zahrnout do celé meditace, ale na tu potřebujeme nejméně 20 minut.
4. Mentální hra
V Léku pro duši vysvětluji i pozitivní stránky strachu či stresu, proč má význam, že se bojíme, tudíž proč jsme strachem či stresem obdařeni. Ale také proč v dnešní době s těmito faktory špatně pracujeme a pak nejsme schopni se konstruktivně soustředit, byť právě k tomu mají strach i stres pomoci. Oba totiž říkají: „Teď děláš něco (životně) důležitého.“
Paměťové buňky v lidském mozku jsou strukturovány tak, aby si dlouhodobě pamatovaly zlé, bolestivé, traumatizující události. Příroda je moudrá. Ví, že jenom tak už nedopustíme opakování stejných činů, situací. Psychologie tomu říká negativní zaujatost.
Příklad: Jsme-li ochromeni strachem, nedokážeme se soustředit na nic jiného než aktuální děsivý obraz. Mozek ví, že nejefektivnější jsme, když se zaměřujeme na jediný problém. Proto, vnímáme-li něco jako zásadní, vyhradí naši pozorovací schopnost jen tomu zlému. Výsledkem je, že si nepříjemné zážitky neustále omíláme v hlavě.
Příroda chce, abychom konstruktivně jednali: Útěk, nebo útok. Pokud se však nemáme k činu, negativní zaujatost nás ničí a naopak obírá o sebevědomí, potřebné k útěku či útoku. Vymanit se z této negativní křeče dokážeme jen tehdy, dáme-li mozku pozitivní podnět a úkol soustředit se na něj. Mezi takové pozitivní mentální hry patří čtení pozadu, násobení čísel, hraní karet.
Proto už předkové, když nemohli usnout, soustředěně počítali ovečky. Změnili předmět soustředění ze strachu na tvorbu. (To je ostatně i princip meditace či dýchání 4–7–8.)
V dnešní době můžeme během dne jednoduše sáhnout po mobilu. Základní mentální hry jako puzzle, piškvorky, tetris či vykládání karet zapojí kreativitu. Jen pozor: Vybírejme takovou, v níž něco tvoříme, ne ničíme.
5. Jacobsonova svalová metoda
Americký fyziolog Edmund Jacobson objevil, že ke zrelaxování těla a mysli potřebujeme uvolnit celé kosterní svalstvo a uvědomit si rozdíly v napětí svalů. Prohlásil, že i když je stres vnímán jako psychický problém, má fyzické dopady – stres vede ke stahování svalů, bolesti zad, kostí, kloubů. Podle Jacobsona však nestačí svaly fyzicky uvolnit, ale hlavně si jejich uvolnění mentálně uvědomit. Prokázal, že se tím zlepšuje imunita a jde o dobrou prevenci před srdečními příhodami, vysokým krevním tlakem, tudíž i před bolestmi hlavy až migrénami, syndromem unavených očí, nespavostí a nechutenstvím.
Jak na to?
- Položte se na zem, ideálně na podložku.
- Dýchejte nosem, vnímejte zvedání hrudníku I BŘICHA (spousta lidí dýchá chybně hrudí, ne břišní dutinou).
- Nádech trvá vždy 5 sekund, výdech také.
- Uvědomujte si postupně jednotlivé svalové skupiny, vždy 5 sekund je napínejte a 5 sekund uvolňujte. Postupně povolte 1. chodidla a kotníky, 2. lýtka, 3. stehna, 4. kyčle a oblast kříže, 5. břicho a hrudník, 6. paže, 7. ramena a krk, 8. obličej, 9. celé tělo.
- 5 minut obvykle stačí k alespoň částečnému uklidnění.
6. Smích
Všichni to víme – humor je pojídač stresu. Funguje tak, že uvolňuje svaly, zvyšuje tepovou frekvenci, okysličuje krev a nutí mozek uvolňovat endorfiny, které nám dělají moc dobře.
A znovu: Ačkoli si lidé myslí, že smích je psychická aktivita, jde o aerobní pohyb, který současně procvičuje svaly dýchací a obličejové. Svým způsobem jde o jeden z nejlepších faceliftů. A zanedbatelné nejsou ani vydané kalorie. Sto upřímných zasmání denně = patnáct minut jízdy na kole.
7. Aromaterapie
Jak ukazuji v Léku pro duši, příroda je neskutečně mocná. Dala nám intuici, přirozený sklon poznat to, co nám pomáhá, ale my to někdy neslyšíme, nevnímáme nebo tomu nevěříme.
S tím je spojena přírodní magie a například – vyberu-li jeden dar – „krev rostlin“. Tak se říká stoprocentním esenciálním olejům, z nichž se vyrábějí i původní vůně, které podporují emoce, rozvoj lidských vlastností i dovedností. Všichni víme, jak mění naše smysly při uvolňující aroma masáži nebo voňavé koupeli. Například kadidlo je v kostelech využíváno už dva tisíce let, a ne náhodou.
8. Krátká procházka
Efektivní pohybovou aktivitou – kombinací uvolnění těla i mysli – je jóga, nicméně kdekdo na ni „nemá čas“, protože běžné lekce mají 60 až 90 minut, a navíc to často znamená jít zase do uzavřených prostor mezi čtyři zdi. Kdo po celém dni v kanceláři upřednostňuje proudící vzduch a přírodu, pro toho je bezplatnou alternativou obyčejná procházka. Projít se, to umožňuje rozpohybovat metabolismus a krev (tělo), zásadně obměnit prostředí (psychika) a každým nádechem čerstvého vzduchu vydatně občerstvit mozkové buňky.
Denně alespoň jednu procházku bychom měli zvládnout všichni. I kdyby měla vést do práce či z práce. Na nákup nebo z nákupu. Okolo domu nebo parkem.
Měli bychom na sebe myslet. Kvůli sobě. Kvůli potřebnému uvolnění. Kvůli větší spokojenosti. Protože změna je život. A život je změna.
Uděláte pro sebe alespoň takové málo?
Jak Vám mohu pomoci
- Pro sebeterapeutickou knihu Lék pro duši nemusíte nikam chodit. Stačí ji objednat zde a přijde Vám přímo domů. (Nikde jinde nelze sehnat.)
- Tíží Vás samota, potažmo osamělost a potřebujete se svěřit? Přijďte na Setkání se mnou. Své místo si rezervujte zde. (Pouze pro omezený počet.)