Necítíte se v dosavadním životě dobře usazeni? Potřebujete zvýšit sebedůvěru, prožívat více spokojenosti, dodat barvy své samotě – a nevíte jak?
Chcete přijít na Seznamovací Setkání Jak zvládat samotu, která se mění v osamělost, ale v lepší psychické kondici, než momentálně jste, protože víte, že o morouse nikdo moc nestojí?
Už ve své metodické knize Znovuzrození ukazuji, jak jde začít od základů nový život, když se v tom současném cítíte až příliš slabí, poranění, pochybující. Psychologie knihy Znovuzrození stojí na metodách myelinizace, vytváření a prohlubování nových návyků týden po týdnu, až člověk změní sám sebe v uzdravenější, jistější a odolnější bytost, která má pevně nastavené osobní meze a nedá si už ve vztazích jen tak ubližovat. A Váš dosažený výsledek se Znovuzrozením není žádný div, však už Aristoteles, nejvšestrannější učenec starověku, tři století před naším letopočtem řekl: „Všichni jsme tím, co opakovaně děláme.“
Jen roztlačit lokomotivu
Znovuzrození ale není jen o metodách, nýbrž také o nutnosti vůbec čtenáře dostat do pohybu. Myelinizace, vytváření nového návyku, stojí na pochopení pravidla: Důležité není to, co uděláme jednou za čas, ale co děláme pravidelně. Opakování dělá mistra. A opakováním se i těžké stává snazším. Je to jako u zarezlé těžké lokomotivy. Než se vytlačí na kopec, je to dřina, ale jak se již posune přes horizont, už jí to jde dolů bez námahy, setrvačně. Totéž platí to i o člověku a jeho návykovém organismu. Cokoli děláme alespoň tři týdny den co den, to si osvojujeme. Navíc nám každý úspěch dodává hormony štěstí, endorfiny a dopaminy.
Proto mám pro Vás jednadvacet pozitivních změn. Nezaberou Vám moc času. Jde jen o to na ně každý den myslet. Vím, že je to jen pidimetoda proti celému Znovuzrození, ale třeba to jako alternativa pro ty, kterým se Znovuzrození nikdy nedostane do ruky, pomůže. Váš plán na příštích jednadvacet dní zní takto:
1. den: Vyjádři své štěstí
Na počátku bylo slovo, praví se v Bibli. Slovem všechno začíná. Ve slovech přemýšlíme i konáme. Vyzkoušejme, jak změní náš dnešek to, když změníme slovník – když přidáme více štěstí do své odpovědi.
Také jste zvyklí ptát se: „Jak se máš?“ A také jste zvyklí na strojovou odpověď: „Jo, dobře.“ Nebo: „Jde to.“
Jednou mi jeden rozesmátý člověk odvětil: „Mám se FANTASTICKY!“ Ihned mě zajímalo, co se v jeho životě přihodilo tak mimořádného. Smál se: „Jsem zdravý. Moje rodina taky. Žiju ve svobodné zemi. Nemám žádný důvod být nešťastný.“
Žil v podstatě stejný život jako všichni ostatní. A přesto nebyl zamračený. Jediný rozdíl byl v jeho postoji a volbě slov. Nebyl na tom lépe než já, ale cítil se lépe než já. Právě on mi poradil: „Opakuj si totéž 21 dní po sobě. A taky se budeš usmívat. Protože Tvůj život se fantastickým stane.“
Jinak řečeno: Každý z následujících námětů můžete buď ochutnat (každý den jiný takový námět), anebo ho zkusit udržet po všechny následující dny (dnes začít a do konce výzvy zvládat). Jak k tomu přistoupíte Vy, je samozřejmě na Vás. Ale jednu z variant, prosím, proveďte.
2. druhý: Zkus něco dosud nepoznaného
Život je změna. Kde ustává změna, začíná stereotyp, nuda, nežití. Rutina je praktická, pokud chceme rychleji a strojově zvládnout nějakou činnost. Ale copak chceme mít rychleji a strojově za sebou celý život?
Vybočit ze stereotypu můžeme všichni. Stačí udělat něco jinak než obvykle. Jít domů jinou cestou. Změnit obvyklé pořadí činností. Koupit si místo nejlevnějšího jogurtu jednou ten nejdražší. Oslovit právě toho člověka, kterého bychom oslovit chtěli, ale stydíme se. Nejet autobusem, ale jít pěšky – zažít to, co bychom jinak minuli.
Zpočátku nám to připadne nepatřičné, nepřirozené, namáhavé. Ale den za dnem, budeme-li to opakovat, nás začne těšit každý únik z rutiny. Život začne být překvapivý.
3. den: Udělej jeden dobrý skutek
Poznejme, jak funguje pozitivní energie. Nemizí, násobí se. Kdykoli totiž máme pozitivní dopad na jinou osobu, máme automaticky pozitivní dopad také na sebe. Dáváním proto ještě nikdo nezchudl.
Zkusme denně udělat to, co nás v zásadě nic nestojí, a těšme se, co nám to přinese. Být větší než vlastní ego nebo vlastní sobeckost nám umožní zažít, co to je být šťastný, užitečný, doslova nezbytečný.
4. den: Osvoj si jednu novou dovednost
Jen si to představme: 21 dní po sobě vydržet naučit se 5 nových slov v cizím jazyce, nebo zkusit vařit a péct bez rafinovaného cukru, běhat nebo trénovat tai chi, někomu druhému pomoci v získání nové dovednosti, kterou už sami ovládáme.
Na člověku je báječné, že každý je schopen se učit. Každý má svůj osobitý talent a dobrý pocit, když se zlepší. Tento bod pomáhá nejen osobnímu rozvoji, ale i spolupráci. Já jsem si díky němu uvědomil, kdo v mém okolí rozumí módě, počítačům, autům, životosprávě více než já, a čím jim naopak já mohu být užitečný.
5. den: Vyhraď si 30 minut na to, co miluješ
Jako malé děti jsme na to měli celý den. Proto jsme byli šťastní. Byli jsme ponoření do něčeho, co nám dopřává rozkoš. Časem ale to, co chceme, ustoupilo tomu, co musíme.
Pojďme si najít alespoň půlhodinu na cokoli, co máme rádi. Začíst se do knihy, oddat se relaxaci, zajít si na masáž, slepit si letadýlko, urovnat si poštovní známky v albech, probrat si šatník. Cokoli, co nám dává radost, energii, spokojenost.
Říká se tomu koníček, protože člověka posadí do sedla a převeze z bodu A (únavy) do bodu B (pohody).
6. den: Nalož mile s tím člověkem, který se k Tobě mile nezachová
Budeme-li milí k někomu, kdo se k nám chová nemile, neznamená to, že budeme falešní, ale naopak prokážeme, že umíme kontrolovat své emoce. Naučit se zacházet laskavě a s respektem i s lidmi, kteří jsou na nás zlí, je velmi produktivní návyk, protože oslabuje negativitu – v druhých i v nás.
Zpočátku nám to bude dělat problém. Bude to bolet. V Pulp Fiction správně říkali: „To Tě píchá pýcha“. My ale tak zacházíme se zlými lidmi ne proto, že by oni byli fajn, ale proto, že my jsme fajn. Vydržíme-li toto praktikovat 21 dní, vzteklouni z našeho okolí „vymizí“. Ne snad že by se vytratili. To nám jen přestanou vadit.
7. den: Na něčem špatném najdi něco dobrého
Naše pocity nevytvářejí okolnosti, které se nám dějí, ale úhel pohledu, kterým tyto události vnímáme. Všechno je jako mince, má to dvě strany, dobrou a špatnou, a záleží jen na našem přístupu a ochotě uvědomovat si i to dobré na tom špatném. Příklad: To, že si nás lidé neváží, že nás odmítají nebo opouštějí, nemusí znamenat jen to špatné. Alespoň po našem boku dělají volno pro někoho lepšího, koho doceníme, jakmile do našeho života vstoupí – a bude nám s ním mnohem příjemněji.
A stejně můžeme chápat i život jako takový. Život je jako překážkový běh, a abychom ho zvládali, potřebujeme mít hlavu nastavenou tak, abychom se před překážkami nezastavili, ale naopak se s gustem rozeběhli. Největší bojiště na světě je v naší hlavě, tam rozhodujeme o tom, na co si troufneme, a co vzdáme, čemu se zasmějeme, a kvůli čemu se zhroutíme.
8. den: Dokonči jednu věc, kterou dlouho odkládáš
Vyprášit koberce. Vyprat záclony. Umýt okna. Vysát auto. Uklidit si stůl. Utřídit si listiny. Zkrátka udělat si v nějaké části svého života pořádek.
Jistě, opět to můžeme odložit. Ale tím se nic v našem životě nezlepší. Lidé, kteří odkládají, nedokončují. Jsou jako buldozer, který před sebou hrne stále větší kupu odkládaných problémů, až s nimi jednou už nepohnou. Pak tito lidé nadávají, kdo za jejich situaci může, ukazují na kdekoho, ale zapomínají, že klubko vlastního života můžou rozmotat jen oni sami. A je dobré začít první „maličkostí“.
A třeba i další den pokračovat. Vydržet do konce 21 dní. Věřím, že každý den můžeme najít nějakého kostlivce, na kterého si teď konečně troufneme.
9. den: Vymysli jedno zlepšení
Kreativita je pozitivní myšlenkový proces. Učí člověka vidět jinak než standardně. Například tam, kde všichni vidí problém, kreativní mysl vidí příležitost.
Kde lidé bědují, tam je potřeba, kterou je možné uspokojit. Podnikání není nic víc než uspokojování takové potřeby, nalezení řešení. Zkusme si zahrát na takové kreativní podnikatele. Naučme se rozhlížet, co lidem vadí a s čím jim můžeme pomoci. Jakmile otevřeme oči, těch námětů bude víc než jeden denně.
Richard Branson, dnes šestý nejbohatší Brit, který přitom byl v dětství vysmíván jako dyslektik, vyzkoušel za svůj život více než 150 podnikatelských projektů. Ne všechny uspěly, ale mnoho z nich ano. Když se ho ptali, jak na všechny nápady přišel, řekl: „Jen jsem poslouchal, co jiným vadí nebo schází, a pak jsem našel řešení.“
10. den: Dnes ani jednu lež
To je výzva! Vypadá tak snadno. Ale zkusme být celý den upřímní ke druhým i k sobě.
Lhát je vždy snazší než být fér. Bořit je vždy snazší než stavět. Soudit je vždy snazší než se snažit porozumět, pomoci, podpořit. Proto lidé raději lžou, rozcházejí se, pomlouvají. Zdá se jim, že to stojí méně energie. Ve skutečnosti ale upřímnost energii dává.
Zkusme si alespoň jeden den, jak očistný je život bez lži. A když nás někdo zahrne lží, jen ho politujme, jak si komplikuje život. Zjistíme, jak se nám ulehčí v hlavě, jak se nám uvolní kapacita mozku. Kdo mluví pravdu, ten si totiž nemusí tolik pamatovat.
Když začneme říkat to, co si myslíme, a dělat to, co říkáme, poznáme úžasně jednoduchý život. A vše ostatní nám od té chvíle připadne příliš složité.
11. den: Vstaň o 30 minut dřív, než máš normálně ve zvyku
Děsí Vás budíček? Máte raději spánek než reálný život? Unavuje Vás to, jak žijete? To ale není chyba života, nýbrž Vaše.
Půlhodina, o kterou vstaneme dřív (a o kterou můžeme jít dřív spát), může mít ráno velmi pozitivní dopad na naše utřídění si myšlení, metabolismu, vytvoření klidu, se kterým budeme celý den řešit potíže.
12. den: Vynechej jeden zlozvyk
Každý nějaký máme. Někdo je příliš závislý na mobilu, hrách, videích, další na fastfoodu. Ale také jsme možná až příliš vztahovační a hádáme se do krve se svým okolím. Zkusme ubrat.
Obrazně vzato: Dejme si o hamburger méně. Odpusťme si tu svou „poslední“ hru. Kde bychom chtěli řvát, spolkněme zlé slovo. A za 30 minut se zeptejme: Tak co, potřebuji to?
Mým klukovským zlozvykem byla odmalička „sladká tečka“. Po jakémkoli jídle jsem musel mít dezert. A pak jsem si to vyčítal – nabýval jsem na váze. Jedna přítelkyně mě to odnaučila. V restauraci mi objednala čokoládový dort a sotva jsem ho nakrojil, nechala ho odnést. Připadal jsem si jako utýraný. Ale za 30 minut jsem zjistil, že mě chuť na dort přešla. Druhý den objednala stejný dort. Tentokrát mě nechala ochutnat první lžičku, pak ho nechala odnést. Byl jsem ještě naštvanější než předtím. Vždyť jsem dokonce poznal tu báječnou chuť, chtěl jsem další sousto. Jenže za 30 minut jsem znovu zjistil, že tu potřebu už nemám.
Od té doby jsem se naučil rozlišovat, co potřebuji, a co chci – touhy krátkodobé a potřeby dlouhodobé. Dorty z mého jídelníčku zmizely. A jakého zlozvyku jste si vědomi Vy?
13. den: Urči si jeden dlouhodobý cíl a dnes udělej první malý krok
Řada lidí nemá nebo odsouvá své životní sny jen proto, že jim připadají příliš velké a nedosažitelné. Přitom každý velký krok lze rozdělit na několik malých. Co kdybychom si tedy jeden velký sen rozdělili na několik menších, každodenních?
To nám pomůže udělat první krok. První krok je vždycky nejtěžší, protože je krokem nejdelším – od ničeho k něčemu. Zbývajících dvacet kroků stačí jen vydržet. Někdy na ten krůček stačí hodina denně. Někdy i méně. Ale za několik dní rozhodně dojdeme dál, než kdybychom nikdy nevyšli. A občas několik dní stačí k tomu, aby se sen změnil v realitu.
14. den: Obětuj večer něčemu/někomu, co/kdo Tě inspiruje
Zamysleme se: Kdo nás naposledy inspiroval k něčemu pozitivnímu? Jakým vzorům věnujeme svůj večerní čas? U čeho se vzděláváme?
Chodíte běhat (byť na pás)? K čemu využíváte tu půlhodinu, hodinu času? Posloucháte něco? Už jste poznali, že to může být ta nejkrásnější vzdělávací chvíle dne?
Najděme si něco, co nás dělá lepším člověkem. Ať je to kniha, film nebo nahrávka. Hlavně ať se máme další den na co těšit.
15. den: Udělej něco, co Tě rozesměje
Humor je kořením života. Stimuluje mysl a čistí energii v těle. Říká se, že nejdůležitějším obdobím pro smích je čas po obědě – v půli dne, kdy za sebou již máme náročné produktivní dopoledne a potřebujeme se restartovat pro odpoledne.
Učme se hledat ten „nakopávač“ i jinde než jen v šálku kávy. I když i u něj se můžeme s přáteli nebo kolegy zasmát.
16. den: Zacvič si
Zdraví je život. Ve zdravém těle je zdravý duch a zdravý duch pomáhá vytvářet zdravé tělo.
U mnoha lidí to funguje tak, že jakmile začnou sportovat, automaticky začnou zdravěji jíst. Najednou se totiž nemohou přejídat, protože by nemohli sportovat.
Zato ti, kdo necvičí, nemají energii z přirozeného pohybu, a tak se ji snaží rychle dohnat jídlem – hlavně rychlými cukry. Kynou, a o to spíše nesportují. Tím se mezi oběma druhy lidí rozevírají nůžky každým dnem stále víc.
Vím, jaká je to výzva najednou rozpohybovat zrezavělé tělo. Je to jako náhle si odepřít na 21 dní alkohol, bílý cukr, bílé pečivo, lepek. Ale tělo za to poděkuje, věřte mi.
17. den: Jednou překonej svůj strach
Nejlepší způsob, jak překonat strach, je udělat právě to, čeho se bojíme. Kdykoli strach překonáme, uvědomíme si, jak důležitý pro nás je. Je to soupeř, kterého potřebujeme, abychom zesílili. Je to parťák, který nás učí ostražitosti. Je to pomocník, který nás dovede k pokoře a hrdosti, kdykoli uděláme krok z místa, kterého jsme se tolik báli.
Bizarní příklad z mého života: Lidé se mě bojí oslovit. Dokonce i na Setkání, kam jdu KVŮLI NIM. O to stydlivější jsou v běžném životě. Toto na Instagramu publikovala jedna zdravotní sestřička, která postávala opodál při mém vyšetření. I to ukazuje, jak 90 procent všech našich strachů je zbytečných:
18. den: Najdi to, co se Ti dnes podařilo
Nešťastný život je často způsoben tím, že si neuvědomujeme, za co můžeme být vděční, co nás dělá vlastně šťastnými. Málo oceňujeme. Vidíme to špatné víc než to dobré.
Když se naučíme každý večer oceňovat to, co se nám podařilo, budeme lépe spát a mít větší motivaci pro další den. Uvědomíme si, že jsme možná měli zbytečné obavy, nebo že byly oprávněné, ale my jsme to přece zvládli. V něčem jsme se posunuli. Něco je za námi.
Lidé rádi říkají: „Dnes se mi nic nepovedlo.“ Zvláštní – přitom i v neúspěšný den se něco nového naučili a mnohé dobré jim zůstalo včetně přátel, zdraví, hodnot, jen si toho nevšímají.
19. den: Promluv s někým, s kým mluvíš vzácně
Může to být kamarád, kterého jsme roky neslyšeli. Překvapme ho. Může to být soused ve výtahu, kterému jsme se ještě nikdy nepředstavili. Může to být kdokoli, kdo nám může dát pocítit, že nejsme tak sami, jak si připadáme.
Naučme se úsměvem párovat s někým na ulici. Buďme tím, koho je fajn potkat. Zalíbí se nám to. Protože začneme měnit i své okolí.
20. den: Přemýšlej o své závislosti na penězích
Mnoho lidí se cítí jako křečci v běhacím kolečku. Každé ráno vstávají jen proto, že musejí vydělávat na své potřeby. Když jdou pak do obchodu, myslí si, že za kupované věci platí penězi. Ne. Platí svým časem.
Peníze jsou odměna za náš čas. Ano, svůj čas můžeme prodat za peníze. Ale zpátky už penězi svůj čas nekoupíme. Je to jednostranný obchod, pro člověka nevýhodný. Mysleme tedy na to, za co utrácíme svůj život.
Každá věc, kterou jsme si kdy koupili, představuje čas, který jsme museli obětovat vydělání příslušné sumy peněz. Mnohé věci pak vyhazujeme, protože nefungují nebo se nám přestanou líbit. Ale čas už nám nikdo nevrátí.
Využívejme peníze, ale nebuďme jejich otroky. Méně je někdy více. A v poslední den života nám hromada peněz nebude k ničemu. Už si za ni nic nekoupíme.
21. den: Ten nejkrásnější okamžik si zdokumentuj fotografií
Na konec to nejlehčí, ale nejdůležitější. Říkám tomu konzerva dobré energie. Vyfoťme si trvalou vzpomínku na okamžik, kdy nám bylo fajn. Proč? Protože kdykoli máme za sebou něco krásného, netruchleme, že to skončilo. Naučí nás to být rádi, že nás něco krásného potkalo. A připomínat si na to.
Svět pro nás přestane být tak kalným místem. Zjistíme, kolik štěstí jsme třeba i každý den nabyli.
Jak Vám mohu pomoci
- Potřebujete změnit sami sebe, abyste byli vztahově odolnější, sebejistější, nenechali si tolik ubližovat? Knihu Znovuzrození seženete pouze zde.
- Trápí Vás samota, která se už mění v osamělost? Necítíte se sami dobře? Tak to pojďte probrat se mnou. Setkání pro ty, kdo jsou pořád ještě zranění předchozím vztahem, anebo už připraveni na novou budoucnost, jen nevědí, kde potkat partnera, je zde.