7 rozdílů mezi krátkodobými a dlouhodobými běžci ve vztazích

„Miluji Tě,“ řekne protějšek.

Ale co přesně to znamená?

Znamená pro druhého věta „Miluji Tě“ totéž, co pro Vás?

Co když pro druhého je to ve skutečnosti „Jsem tu jen na krátké návštěvě“? Nebo: „Budu s Tebou, ale jen když bude po mém“? Nebo: „Nyní se mi líbíš, ale odejdu, jakmile se mi omrzíš, přejíš, okoukáš?“ Nebo: „Lžu Ti, ať mi věříš, ať se mi otevřeš, ať Ti potom mohu o to víc ublížit“? Nebo: „Chci Tě ovládat“?

Kolik odstínů má „Miluji Tě“? Myslíte si, že to, co je normální pro Vás, musí být automaticky normální i pro druhé? Co když pro druhého „Miluji Tě“ znamená „Chci Tě vlastnit“? Souzníte s tím?

V učebnici budování dlouhodobých vztahů 250 zákonů lásky objasňuji důležitost kompatibility. Kompatibilita vyjadřuje míru souznění dvou lidí. Lidí, kteří jakkoli jsou sobě nakloněni, jsou odlišní. Na světě neexistují dva shodní lidé. Výchova, přesvědčení, potřeby, hodnoty, práh bolesti, zkušenosti, to všechno formuje člověka i jeho přítomný postoj. A pro každého je jeho pohled na vztahy NORMÁLNÍ. Jinak řečeno: Kolik je lidí, tolik je „normálen“. Pro někoho je normální nemluvit. Pro jiného nevyjadřovat city. Pro dalšího mlátit. Pro čtvrtého lhát, podvádět nebo manipulovat. Vyrostli v tom. Naučili se tomu. Pro někoho je normální nechat si ubližovat. Pro jiného zůstávat, i když druhý už dávno odešel. Pro dalšího po jedné ráně nastavit tvář znovu. Pro čtvrtého dát jednu šanci a ani jednu navíc. A i pro tyto lidi je jejich postoj normální. Protože odpovídá jejich minulosti, jejich trápení, jejich charakteru. To znamená: Nepasujeme ke každému člověku. Musíme najít svého.

Tři síta

Každoročně řekne své ano při svatebním obřadu podle dlouhodobého průměru asi padesát tisíc párů. Všichni souhlasí: „Navždy, v dobrém i zlém“. Jak to, že se potom polovina z nich rozvede? Nevěděli, co říkali? Nedohlédli daleko? Neznali se? Odpovědí je nekompatibilita, kterou podceňují. Někdo si vybírá druhého jen na základě vzhledu. Zapomíná, že vzhled časem přestane vnímat (nasytí se) a objeví se osobnostní nesoulad. Jiný soudí kompatibilitu na základě přítomnosti. Neuvědomí si, že se lidé vyvíjejí. Že se mění například bolestí, kterou ve vztahu dostávají. Že se jim časem přestane líbit to, co se jim líbilo na začátku, že přestanou trpět to, co trpěli na začátku, že začnou mít jiné sny, než jaké měli na začátku. Další neví, koho v druhém má. Prověří je první těžká chvíle, ve které může protějšek utéct před problémem, strkat hlavu do písku jako pštros před vlastní chybou, proměnit se z Anděla v Ďábla a ze všeho vinit Vás. V knize toxických vztahů L.E.Ž. varuji, že manipulátoři, sobci, slaboši, narcisté, sociopati, psychopati se projeví až časem, a to často v momentě, kdy jste nezranitelnější. Proto apeluji na otázku: Víte, koho máte vedle sebe?

Při Setkáních rozkrýváme nespočty případů, kdy si lidé pletou lásku a zamilovanost, kdy nechápou rozdíl mezi „Mám Tě rád“ a „Miluji Tě“. Pokaždé říkám: „Kdo má rád květiny, trhá je. Kdo květiny miluje, pěstuje je.“ Mít rád (zamilovanost) je v obecné psychologii spojeno s dočasností a emocionálností. Miluji Tě (láska) je naopak spojeno s dlouhodobostí a racionálností. Kdo má rád květiny, bere jim život – jeho emoce je silnější než rozum. Kdo květiny miluje, prodlužuje jejich život – jeho rozum je silnější než emoce. Už to dělá paseku v nedorozumění krátkodobých a dlouhodobých běžců. Proto partnerská psychologie sleduje tři síta, která používám při svých Setkáních, pokud přijdete svůj partnerský problém probrat se mnou:

První síto kompatibility: Já versus My

Problematice (stačí vnímat název) je věnována celá kniha JáMy spřízněných duší. Rozdíl mezi Já a My je fatální.

Já je ego. Ego je důležitý vnitřní hlas, který nám připomíná: „Na mně záleží“. Kdo má však ego vychýlené k egoismu nebo narcismu, uvažuje způsobem: „Pouze na mně záleží“.

My je láska. Znamená, že jsme tu my, ale i někdo další. A na obou záleží. Z toho plyne rozdíl mezi Já a My, egem a láskou:

  • Ego říká chci. Láska říká potřebuji.
  • Ego touží po kvantitě, mít něčeho co nejvíc. Láska touží po kvalitě, mít to nejlepší.
  • Ego žádá vztah co nejdříve a vidí na krátkou vzdálenost. Láska žádá vztah napořád, sleduje dlouhodobý, ba věčný horizont.
  • Ego směřuje k trvalé nespokojenosti a neklidu, láska směřuje k trvalé spokojenosti a klidu.
  • Ego krátkodobě staví a dlouhodobě boří, láska krátkodobě boří (co se nepovede, opravuje a tvoří znovu) a dlouhodobě staví.
  • Ego se dříve nebo později postaví do role protihráče, na opačný břeh než partner. Láska zůstává na stejné straně s partnerem v roli spoluhráče.
  • Ego chce to nejlepší pro sebe, láska chce to nejlepší pro oba.

Není Vám míra kompatibilita ještě jasná? Postupme k druhému sítu.

Druhé síto kompatibility: Lovec versus Farmář

Zde už se oba zdají být podobní. Lovec i farmář mají zájem o dobře rostlou ovci, která je zaujala na pastvě. Oba vidí totéž: blahodárný zdroj vlny či mléka. Vztah s ní pro ně má smysl. Ale:

  • Lovec tasí nůž a ovci podřízne. Má tak v krátkém horizontu to, co chce. Vlnu i mléko, navrch maso.
  • Naopak farmář ovci nezabíjí. Začne se o ni starat. (Pro lovce je dlouhodobá práce nepochopitelnou komplikací.)
  • Lovec má to, co chce, prakticky okamžitě. Udělá si zářez a může jít s nožem po další ovci. Má stále více vlny i mléka. Lovec jde po kvantitě. Čím více zářezů, tím větší macho.
  • Farmář má to, co chce, pravidelně. Kvůli vlně a mléku nemusí hledat další ovce, natož je zabíjet. Stačí, že se o jednu ovci stará. Důsledně. Vytváří kvalitu.
  • Lovec ničí, zůstávají za ním zraněné kusy. Kvanta mrtvol.
  • Farmář nepoužívá násilí, ale lásku. Nemá kvanta zářezů. Má ale kvalitu.

I proto „Miluji Tě“ z úst lovce a farmáře znamená něco jiného. Láska tak není o tom, co kdo krátkodobě říká, ale co dlouhodobě dělá. Zraňuje, nebo pečuje? Jak jednoduché dělítko.

Třetí síto kompatibility: Přístup k zahradě

V základních knihách dlouhodobých vztahů 250 zákonů lásky i toxických vztahů L.E.Ž. přirovnávám vztah k zahradě. Aby zahrada nesla zdravé plody, je nutné o ni pečovat. Nestačí stromům slibovat, jak nám na nich záleží. Je nutné se starat o to, aby se jim dýchalo co nejlépe, aby nebyli zadušeni. Zahradník musí respektovat potřeby zahrady, jinak mu zpustne a zaroste plevelem. Jak píšu v knize 250 zákonů lásky, zahrada je vizitkou zahradníka. Stejně tak ve vztahu není jeden vítěz a jeden poražený, vždy jen dva vítězové, nebo dva poražení.

Psychologie rozlišuje osobní přístup k zahradě vztahu na základě sedmi rozdílů mezi krátkodobými a dlouhodobými běžci. Krátkodobí jsou ti, kteří mají rychlý start, ale záhy se vyčerpají. Nákop jim dala zamilovanost, tedy hormonální bouře, která spojí dvě odlišné osoby, ale přejde. Jak odezní zamilovanost (emoce), měla by nastoupit láska (racionalita). Láska je víc čin než emoce, víc reálná tolerance (nedostatků) než snění (o tom, že druhý žádné nedostatky nemá), víc zralost (budiž, mám nedokonalého člověka, nikdo není dokonalý) než idealismus (chci jen dokonalého).

I s knihou JáMy spřízněných duší tak můžete lépe pochopit, koho máte po svém boku, a to dříve, než přijde krize nebo fatální úder, po kterém zůstanete sami. Oněch sedm rozdílů je zde:

1. rozdíl: Krátkodobý běžec hledá dokonalého člověka, se kterým nebudou žádné problémy. Dlouhodobý běžec hledá nedokonalého člověka ochotného problémy řešit.

Krátkodobý běžec nevydrží sprintovat dlouho, protože rychle ztratí sílu nebo motivaci. Možná ani velkou sílu neměl. Možná šel do vztahu s představou, že se o něj druhý postará a sám nebude muset řešit žádné starosti, natož své chyby. Proto hledá dokonalý vztah, dokonalého partnera.

Jakmile zjistí, že vztah má mouchy nebo partner má nedostatky, ba že chce řešit problémy a odstraňovat chyby nejen u sebe, ale i u druhého, je to pro něj nekomfortní vztah. „Proto do vztahu nevstupoval“, aby měl více starostí. Sám jich má přece už tak dost. Tak zní jeho argument.

Takový základní člověk se karmicky (myšlenkově) odsuzuje k neštěstí, věčnému hledání. Vztah bez problému ani partnera bez nedostatku nenajde. Žádný člověk ani nic s člověkem spojeného z principu nemůže být dokonalé.

Dlouhodobý běžec už je ponaučený životem. Není snílek, ale realista. Ví, že nikdo není dokonalý, ale také to, že každý se může zdokonalovat a nikdy nebude konec, protože přes všechnu touhu po dokonalosti člověk nemůže dokonalosti dosáhnout, pouze se jí přibližovat prostřednictvím zdokonalování. A tak dlouhodobý běžec hledá nedokonalého člověka, který je ochotný řešit problémy.

Rozpoznat takového krátkodobého běžce je snadné už na začátku. Vyhýbá se těžkostem, rád odkládá, rád svádí vinu na druhé, nepřijímá zodpovědnost, neuznává své vlastní chyby. Není možné spolu s ním budovat vztah, protože s ním není možné cokoli stavět, cokoli rozvíjet, cokoli řešit.

2. rozdíl: Krátkodobý běžec stojí při druhém, jen když svítí slunce. Dlouhodobý běžec se přivine, právě když spustí déšť.

V knize JáMy spřízněných duší zdůrazňuji, že těžkosti z pohledu karmy nepřicházejí do vztahu proto, aby jej oslabily či zničily, ale aby jej prověřily a posílily. Ano, krize je prověrka. Pomáhá rozpoznat hlavně krátkodobého běžce. Čirého individualistu, který zůstává ve vztahu, dokud je to pohodlné, dokud těží prospěch. Za krize odchází.

Ještě nechápe, že změna je život. Že krize se přežene a znovu vysvitne slunce. A protějšek si pak zváží, jestli chce v lepších časech po svém boku někoho, kdo jej odvrhl ve špatných časech, potažmo domyslí, jak se tento útěkář zachová, až znovu přijdou horší časy (změna je život).

Dlouhodobý běžec naopak sestupuje k druhému do bahna, kam padl, ne proto, že by sám bahenní lázeň miloval, ale principiálně nedopustí, aby milovaný protějšek zůstal v bahně sám. Často i proto, že z vlastní zkušenosti ví, jaké to je topit se v něm. Je to tedy rozdíl i v minulosti – utíká ten, kdo vlastní krizi ještě nezažil, a tedy neví, proč je fatální mít po boku někoho spolehlivého.

3. rozdíl: Krátkodobý běžec si na druhého dělá čas, jen když je to pro něj samotného výhodné nebo příjemné. Dlouhodobý běžec si na druhého dělá čas vždy, když je to potřeba.

Vztah = sdílení. Sdílením se problémy dělí na polovic. Proto sdílená starost je poloviční starost a sdílená radost je dvojnásobná radost. Pokud ale máte správného partnera.

Ten chápe, co je komunikace, naslouchání, podporování, zvedání, objímání, řešení, a tudíž chápe i význam času, protože tyto i další formy sdílení vyžadují čas a osobní angažovanost, nikoli jen fyzickou přítomnost, ale také duševní – být přítomen duchem, BÝT S PARTNEREM. To krátkodobý běžec nechápe. Uvažuje jako sólista. Potřebujete-li ho, nemá čas: má na práci „něco důležitějšího“ než řešení Vašich bolestí. Kruté prozření. Ale potřebné. Dlouhodobý běžec má naopak Vaše štěstí jako prioritu. A tudíž Vám prokazuje i ten nejvzácnější dar – dává Vám čas, kus života, tu nejdražší komoditu, kterou když Vám dá, už nikdy ji nedostane zpátky.

Čas vždy věnujeme tomu, kdo/co je pro nás v dané chvíli prioritní. Když tou prioritou není zahrada, postupně pustne. Ne proto, že bychom „neměli čas“. Jen ho máme pro něco/někoho jiného.

4. rozdíl: Krátkodobý běžec boří. Dlouhodobý běžec tvoří.

Zdravý dlouhodobý vztah vypovídá beze slov všechno o jeho členech. Zdravý vztah nelze mít s nemocným člověkem. Kdo je negativní, nemůže mít pozitivní život ani vztah.

Stavitel je člověk, který se trápí bořícím protějškem. Zatímco bořící protějšek v negacích odchází, Stavitel v negacích zůstává. Stavitel je ten, kdo chce odstranit problém, a to tím spíše, když si uvědomuje, že nějaký vznikl. Kdo boří, v problému (nesouladu) vidí důvod vztah ukončit. Stavitelům jsem věnoval knihu Znovuzrození. Aby po neúspěšném vztahu neměnili sebe, ale svůj postoj k lidem, které si do vztahů pouštějí. Aby byli náročnější při výběru. Jinak zbytečně trpí. Každý vztah je totiž jako řetěz – je jen tak pevný jako jeho nejslabší článek.

5. rozdíl: Krátkodobý běžec podceňuje komunikaci. Dlouhodobý běžec komunikuje tak, aby domněnky pokud možno vůbec nedostaly šanci.

To, že člověk mlčí, může mít své dobré důvody. Může si řešit své problémy (pak je ale lepší, aby si je vyřešil, než aby mlčením trápil svůj protějšek). Nebo mu to může připadat normální, byl tak vychován (pak je ale lepší, když přemýšlí o výhodách komunikace – viz dále). Nebo mlčením trestá. Ví, že komunikace = vztah a zejména Stavitel bude trpět, když nedostane odpovědi na svoje otázky. To zejména manipulátorovi vyhovuje. Žije ze slz druhého.

Nekomunikací se každopádně rozkládá vztah. Kdo mlčí, nemůže se svěřit s tím, co ho trápí, co mu vadí, respektive nemůže se to dozvědět o protějšku. V takovém vztahu si není možné pomoci a vyjít vstříc. Dlouhodobý běžec se právě tehdy svěřuje, i s nepříjemnými výtkami. Chápe, že vztah je od toho, aby na problém byli dva. Pak jej snáze vyřeší, snáze přijdou na řešení. Dlouhodobý běžec proto důvěřuje partnerovi, spoléhá na něj, hledá cestu sblížení.

Naopak krátkodobý běžec se neptá. Když ho něco trápí, vystačí si s vlastními domněnkami. Nebo je u druhého vytváří. Bohužel, kde není komunikace, nejsou informace. Kde nejsou informace, musejí nastoupit představy, obavy, iluze, dojmy, katastrofické vize, tedy domněnky. Ty vznikají všude tam, kde spolu lidé nemluví a mozek přesto chce znát odpověď.

Problém domněnek je v tom, že vycházejí z osoby, která si domněnky vytváří, z jejího normálna, z jejích projekcí, z jejího rozpoložení. Rozdíl mezi domněnkami a fakty je fatální. Co si totiž lidský mozek dokáže představit, nemá žádné meze. Představivost je bezmezná. Vizualizovat si dokážete i to, co vůbec nemůže být reálné. Ale pro Vás je. Když druhý nemluví. Když Vás jen ponižuje.

6. rozdíl: Krátkodobý běžec ve vztahu hlavně bere. Dlouhodobý běžec ví, že dáváním ve správném vztahu nezchudne.

Je to marnost, když dáváte a nedostáváte. Dáváte své maximum a druhý si toho neváží, nevrací Vám lásku, ale naopak bolest. Berete si to osobně, ptáte se, proč nejste protějšku dost dobří, v čem děláte chybu, co byste měli dělat lépe. A přitom si neuvědomujete, že protějšek prostě může být jen prospěchář, který nikomu nevrátí – je to lehčí, výhodnější a pohodlnější. Třeba i poznal, že když nedává, z druhé strany tím více přichází – od příliš hodného člověka, který si myslí, že když nestačí to, co dává, musí dávat víc. Paradox, že? (Více o Stavitelích v knize Znovuzrození.)

Krátkodobý běžec zpravidla dospěl k přesvědčení, že nemá cenu do vztahu (na tu chvíli) něco vkládat. Nemá tu potřebu. Vztah pro něj nemá hodnotu. Pro něj má hodnotu jen okamžitá energie, kterou čerpá, ba kterou si někdy i nárokuje, vydírá Vás (buď mi ji dáš, nebo odejdu). Druhého v pohodě ignoruje, sráží, šidí, parazituje na něm. Pro ego je důležitý jen vlastní prospěch.

Dlouhodobý běžec si naopak uvědomuje, že co vkládá do zdravé zahrady, to investuje a vrátí se mu. Fatálně důležité je ale pochopit nejen to, CO a KOLIK vkládá, ale i KOMU. Je to jako u akcií. Není důležité, jak obrovské množství peněz vložíte, ale do JAKÝCH akcií! To určuje, kolik nazpět vyděláte. Dlouhodobý běžec proto dává. Ale musí se naučit, že nemá dávat do každého vztahu. Jen do toho, který má budoucnost. (Viz obě učebnice kompatibility 250 zákonů lásky a JáMy spřízněných duší – pro ty, kdo se vztahem začínají, a pro ty, kdo se již ocitli v problémech).

7. rozdíl: Krátkodobý běžec dělá jen to, co je pohodlné. Dlouhodobý běžec dělá to, co stojí za to.

Nepřiznávat své chyby, házet všechnu vinu na druhého, neřešit problémy, myslet jen na sebe. To je taktika krátkodobého běžce, který se jen veze v jednostranném vztahu, tlačeném svým protějškem. Nejenže problémy neřeší, ale i vytváří. Nejenže v problémech nepomůže, ale ještě přidusí. Je jako kočí, jenž ještě šlehá koně, který ho táhne.

Krátkodobý běžec je krátkozraký. Neuvědomuje si, že s tímto přístupem protějšek i vztah ztratí. A že také o mnohé přichází. Dlouhodobý běžec ví, že ve správném vztahu se všechno dobré násobí a všechno špatné dělí. Krátkodobý běžec ale nechce ani polovinu toho špatného. K čemu? říká si. Proto dělá jen to, co je pohodlné. Nestará se o zahradu. Přitom to stojí za to.

Jak Vám mohu pomoci?

  1. Vstupujete do vztahového života? Pak by Vaší povinnou četbou měla být kniha 250 zákonů lásky. Dostali jste se do krize a nevíte, jestli ve vztahu zůstat, nebo pokračovat? Otevřete – ideálně spolu – knihu JáMy spřízněných duší. Srazil Vás toxický vztah nebo člověk – lež, zrada, nevěra, manipulace, faleš? Rozhodně si přečtěte knihu L.E.Ž.
  2. Máte strach ze vztahů nebo ze samoty? Nevěříte si po zkušenosti, jež Vás dostala dolů? Trápí Vás přítomný nebo minulý partner, mstí se Vám, manipuluje Vás nebo Vaše dítě? Využijte konzultaci.

Vyberte si z podobných témat
Top
Shopping Cart