Google podcasts 
Spotify 
Apple podcasts Potkali jste člověka, který Vás zklamal? Nemůžete dostat z hlavy otázku, proč to udělal? Bere Vám to důvod a sílu dávat šanci ještě nějakým dalším vztahům?
Pak jste možná jako Jirka, který mi popsal svůj splín a svůj dopis zakončil slovy: „Petře, všichni říkají: Chovej se k člověku tak, jak bys chtěl, aby se choval on k Tobě. Ale nikdo neřekne: Proč se ti druzí potom nechovají k nám tak, jak se chováme my k nim?”
Já to říkám, a to v knize L.E.Ž., která je o všech zbytečných lžích, jimž podléháme v důsledku nějakého zklamání ve vztahu – ať jde o lež, faleš, nevěru, podraz, pomluvu, manipulaci. Je nejen o lžích, které nám vnucují druzí, ale i o těch, které si vytváříme my sami – a úplně zbytečně. A sem patří i lež nenaplněného očekávání. Objasním to.
Projekce
To, že se chováte k člověku tak, jak byste chtěli, aby se choval on k Vám, vyjadřuje definici projekce. Naprosto přirozeně si do druhých lidí promítáte sami sebe a očekáváte od nich to, co byste na jejich místě udělali Vy sami. Naprosto přirozeně si myslíte, že by pro ně mělo být normální to, co je normální pro Vás, naprosto přirozeně podléháte dojmu, že oni budou jednat jako Vy – že jsou jako Vy. Ale v tom je základ problému. To, že si myslíte, že druzí něco udělají, neznamená, že to druzí opravdu udělají. Druzí totiž NEJSOU VY. Druzí jsou JINÍ LIDÉ NEŽ VY. To je celé.
Zbytečné trápení
A nyní to nejpodstatnější: To, že se druzí chovají jinak, než chcete Vy nebo než je normální pro Vás, je naprosto přirozené a není potřeba kvůli tomu zbytečně marnit čas ani plýtvat emocemi. Vy s tím, jací druzí jsou nebo co jim připadá normální, nic neuděláte. Museli byste změnit jejich minulost, to, jak byli vychováni, v jakém prostředí vyrůstali, s jakými lidmi se potkávali, jaké mají city, hodnoty, potřeby. Lidé jsou prostě různí. A víte, proč je to tak zařízeno? Abychom si mohli najít někoho NEJPODOBNĚJŠÍHO k sobě. Někoho, kdo nám bude nejvíce vyhovovat. Ale kdo zároveň NEBUDE STEJNÝ jako my.
Koho hledáme/potřebujeme
Nepotřebujeme někoho stejného, to bychom mohli žít jen sami se sebou. My naopak potřebujeme někoho, kdo nás DOPLŇUJE. Kdo má sice podobné zájmy, potřeby a hodnoty, ale současně je v něčem JINÝ, takže nás může obecně podpořit tam, kde my to nedokážeme. Například umí zatlouct hřebík, když my to neumíme. Nebo umí být nad věcí, když my to neumíme. Nebo v nás umí věřit, když my sami v sebe už nevěříme. Proto existují vztahy.
Koho nehledáme/nepotřebujeme
Nepotřebujeme vztah s KAŽDÝM. Nám není užitečný každý člověk. Potřebujeme vztah s někým, kdo nám svým založením může pomoci nebo komu pomáháme my. To, že narazíme na člověka, který nás svým založením nepotřebuje, je naprosto přirozené a v pořádku. My jen potřebujeme zjistit, zda k sobě patříme, či nepatříme. A jakmile to zjistíme, stojí za to mu poděkovat za pokus, za společně strávený čas, za informaci. „Děkuji Ti, žes mi svým chováním vysvětlil, že Ty pro mě (například) nejsi vhodný. Že na Tebe není spoleh. Že jsi lhář. Že jsi nevěrník. Že jsi mizera, a TO JÁ NECHCI.”
A v tomto bodě si stojí za to vysvětlit rozdíl mezi dvěma slovy: Nechci a vadí. To, že nějaký charakter NECHCETE, neznamená, že by Vám mělo VADIT, jaký ten člověk je. Jen ať je, jaký je. Pokud Vy takového člověka ve svém životě nechcete, je naprosto v pořádku, že spolu nebudete a že on si najde někoho, komu jeho charakter nevadí. Jinak řečeno: To, že Vám vadí charakter člověka, ještě neznamená, že by Vám mělo vadit, že toho člověka nemáte ve svém životě. Pokud Vám vztah s takovým člověkem více škodí než pomáhá, je přirozené, že spolu nejste KOMPATIBILNÍ a že spolu zůstanete jen na přátelské bázi, nebo ani to ne.
Bez výčitek
V knize L.E.Ž. píšu o nejzbytečnějších trápeních. Kdy si zjištění „On je jiný, než jsem chtěl“ vykládáme jako „Já nejsem dost dobrý“. Pochopte, prosím, že je v pořádku, když do vztahu jdete s nadějí, že nyní už to vyjde, že doufáte, že Vám tento protějšek bude vyhovovat, že s Vámi bude kompatibilní (že budete mít dostatečnou míru souznění). Avšak uvědomte si, že Vy to PŘEDEM NEVÍTE. Vy to NEJPRVE MUSÍTE ZJISTIT. To znamená: Nejdříve musíte dát protějšku šanci, aby se projevil, aby vyšlo najevo, zda spolu jste, či nejste kompatibilní. Jestliže se projeví způsobem, který Vám nevyhovuje, PROČ MLUVÍTE O ZKLAMÁNÍ? Protějšek nemusí být špatný člověk, jen je špatný pro Vás. Někomu jinému může vyhovovat. Protože – logicky – někdo jiný je JINÝ než Vy.
Dovolte bizarní příměr: Když přijdete do supermarketu k přepravce banánů a náhodně vytáhnete nějaký trs, může se stát, že na tomto trsu budou jen tři banány, zatímco Vy potřebujete čtyři. A může se i stát, že ještě budou zelené, nezralé, zatímco Vy chcete už pěkně žluté. Skutečnost, že Vám nevyhovuje to, co jste si vytáhli, neznamená, že to máte hodit na zem a rozdupat. Nebo že u té přepravky máte začít brečet, jakou máte dnes/v tomto životě smůlu. Proč? Stačí přece jen v přepravce hledat dál. Nebo jít do jiného supermarketu. Pokud jste očekávali, že zrovna v tomto obchodě seženete čtyři pěkně žluté banány, není to problém tohoto obchodu, ale Váš. Bylo to VAŠE očekávání a Vy jen potřebujete najít obchod, který Vám bude ve své nabídce VYHOVOVAT. Neznamená to, že obchod, který Vám nevyhovuje, je špatný. Někdo jiný si rád koupí tři zelené banány, protože mu stačí menší počet a když během příštích dní dozrají. Že to nepotřebujete Vy, neznamená, že tenhle obchod či tenhle trs banánů je špatný, ale stejně tak to neznamená, že špatní jste Vy.
Proč si sami vytváříte špatné dny?
V knize L.E.Ž. ukazuji i jiné situace, kdy si lidé úplně zbytečně ničí vlastní emoce. Důvodem není to, co se jim děje, ale to, jak na to reagují.
Prosím, neničte svoje emoce. Myslete na to, že dobrý pocit je základem všeho – úspěchu, zdraví i štěstí. Špatné pocity neumějí vyrobit dobrý den. A trs tří zelených banánů opravdu nemůže za to, co momentálně potřebujete. Život je o hledání. Někde nepochybně JE člověk, který Vás potřebuje, který na Vás čeká. A tak se nezdržujte s lidmi, kteří k Vám ZJEVNĚ nepatří. Nebrečte nad tím, PROČ k Vám nepatří. Přijměte jako fakt, ŽE k Vám nepatří.
Vy přece neovlivníte to, jací jsou druzí lidé. Ovlivníte pouze to, jaké lidi ve svém životě máte, jaké si sami vyberete. Přemýšlejte o tom, co chcete, ale taky o tom, co NEchcete. Učte se poděkovat za to, když potkáte nevyhovující lidi. Oni Vás učí dost důležitou věc – co ve svém životě nemáte chtít. Proto si pamatujte, CO a PROČ nemáte chtít, že Vás to BOLÍ, když to v životě máte, a neslevujte z tohoto nároku, kterému se také říká osobní mez. Když si budete pamatovat, co v životě nechcete, přirozeně nedovolíte, aby to ve Vašem životě bylo. A jakmile zařídíte, aby to ve Vašem životě nebylo, chybí pak už jen jeden krok k tomu, aby ve Vašem životě bylo to, co chcete: člověk, který se k Vám chová tak, jak si přejete, jak potřebujete, jak si zasloužíte.
Pamatujte: Lidi Vám posílá život. Ale Vy sami rozhodujete o tom, které z těch procházejících lidí si ponecháte. Je to jen nabídka, a nemusíte přijmout všechno. Ale musíte vědět, co chcete a co nechcete. A abyste věděli, co nechcete, musíte potkat i lidi, kteří Vám občas přinesou bolest. Nakonec, o to víc si pak budete vážit těch, kteří Vám přinesou lásku.