Je ve vztahu něco špatně, ale druhý to s Vámi odmítá řešit? Když se snažíte o komunikaci, třeba aby přiznal, že by chyba mohla být i na jeho straně, hned to obrací jako útok na sebe a brání se výčitkami, co všechno kazíte Vy? Takže místo toho, aby se problémy řešily, tak se naopak vrší? Místo toho, abyste se oba posouvali, se stále více a stále rychleji točíte na místě, jako v začarovaném kruhu? Místo toho, aby Vás vztah nabíjel, už na druhého přestáváte mít síly – vyčerpává Vás pocit, že LEPŠÍ VZTAH CHCETE VLASTNĚ JENOM VY?
Pak jste na tom podobně jako například Tomáš, který mi popsal dlouhý příběh své bezmoci z rozpadajícího se vztahu a zakončil to poznámkou: „Tak jsem si, Petře, v poslední naději otevřel Vaši knihu 250 zákonů lásky. Odškrtl jsem si všechno, co pro vztah dělám. Ale na konci jsem si uvědomil, že to všechno dělám sám. Problém totiž je, když chce o vztah bojovat jenom jeden…”
A já tu poslední větu nemohu nechat jen tak být. „Problém je, když chce o vztah bojovat jenom jeden“ – tohle už NIKDY NEŘÍKEJTE. To, co popisujete, totiž není problém. To je realita. A rozdíl mezi problémem a realitou je v tom, že problém MŮŽETE VYŘEŠIT, ale realitu MUSÍTE PŘIJMOUT. Přijmout ji takovou, jaká je. Ať je sebebolestnější. To je to první, co musíte udělat.
1. Přijmout a neztrácet víru v sebe
To, že jste na vztah zůstali sami, neříká nic špatného o Vás. Neříká to nic o tom, že byste jako partneři byli bezcenní, že byste si jako lidé nezasloužili lásku, že nemáte na to mít pořádný vztah.
Právě naopak. Pokud stojíte o vztah a jste schopni usilovat o jeho záchranu, dokonce i tam, kde na to zůstáváte úplně sami, tak máte nedocenitelnou hodnotu pro lidi, kteří chtějí vztah jako Vy. Bezcenní jste jenom pro lidi, kteří vztah nechtějí.
Jenže – a to bude znít tvrdě, za což se omlouvám – lidé, kteří vztah nechtějí, jsou bezcenní také pro Vás.
Takže je z psychologického pohledu v pořádku, když se rozejdete. Protože Vy a oni chcete naprostý opak.
2. Chránit si zdroje své síly
V knize 250 zákonů lásky ukazuji, jak se úbytek lásky zvenčí projevuje úbytkem lásky zevnitř. Jak když Vás někdo opustí, začnete pocitově opouštět sebe. A když Vás někdo jiný přestane mít rád, začnete mít sklon pochybovat o sobě, nevěřit v sebe, nemít rádi sami sebe. To jsou chvíle, kdy konec partnerské lásky způsobí konec sebelásky. A tomu musíte zabránit. Jak?
Předně si neberte osobně to, že „zrovna tento člověk“ s Vámi nechce vztah. Úplně stejně si totiž tento člověk nebere osobně, že „zrovna Vy“ s ním vztah chcete. Přijměte fakt, že jste v této fázi života odlišní. Možná Váš protějšek ještě nepochopil, k čemu vztah je. Proto si to nesmíte brát osobně. Kdyby na Vašem místě byl kdokoli jiný, kdo by mu podobně nabízel vztah, on by jím třeba taky pohrdl, jestliže žádný vztah mít ani zachraňovat nechce. Proto sami sebe zbytečně neoslabujte, není to o Vás. Je to o tom, s kým se snažíte budovat vztah.
3. Začít rozlišovat smysluplné a ostatní lidi
Prosím, nikdy se nesnažte budovat vztah s lidmi, pro které vztah nemá hodnotu, nebo pro které nemáte hodnotu Vy.
Vždy se snažte budovat vztah s lidmi, kteří už vědí, k čemu je vztah dobrý. Ideální je, jsou-li to lidé, kteří už byli na dně. Tam totiž člověk nejlépe pochopí, proč je důležité mít někoho po svém boku – někoho, kdo druhého na dně nenechá.
Uvědomte si, že lidé, kteří nikdy nebyli na dně, ani netuší, že dno existuje. Tudíž nevědí, jakou hodnotu má člověk, který s Vámi na dně je, který Vás tam podporuje, zvedá, když sami v sebe už nevěříte. Jak by to tihle lidé mohli vědět, když nemají o dně a skutečném přátelství či partnerství ani ponětí? Jak by si Vás mohli vážit, když vůbec netuší, že by Vás někdy mohli potřebovat?
Oni to pochopí, až ten okamžik, to dno přijde. Právě to je jejich problém, jejich příběh, jejich karma, o které píšu v článku Deset zákonů karmy.
4. Soustředit se na sebe a všechno, co má pro Vás smysl
Proto mějte na mysli svou vlastní karmu. Soustřeďte se na svůj příběh. Zejména na to, abyste sami sebe zbytečně neubíjeli, nesráželi, neobírali o sebevědomí tím, že se budete naivně snažit o vztah s lidmi, kteří si Vás nebo obecně vztahů neváží.
Dodám k tomu ještě jednu souvislost. Na Setkání, kde pomáhám lidem osobně řešit jejich problémy (termíny jsou zde; PŘIJĎTE, POKUD POTŘEBUJETE!), za mnou hojně chodí lidé, kteří jsou sami. Kteří už nechtějí být sami. Kteří by tolik chtěli a tolik ocenili vztah. Tito lidé se mě ptají: „Petře, kde je někdo, kdo taky chce a ocení vztah? Kde jsou všichni ti Stavitelé?“ A co jim musím popravdě odpovědět? „Kde jsou tito lidé? V háji. Snaží se o vztah s někým, kdo žádný vztah s nimi budovat nechce.“ A tito lidé se chytají za hlavu: „Co to říkáte? Proč se zdržují s někým, kdo vztah budovat nechce? Proč raději nejsou tady, s námi, kteří vztah budovat chceme?“
A tak se ptám upřímně já Vás: Co chcete? Chcete vztah, nebo nechcete vztah? A pokud chcete vztah, a přitom jste s někým, kdo s Vámi vztah nechce, proč se divíte, že ten vztah nemáte? Na vztah jsou totiž zapotřebí vždy dva lidé. Pokud jste na vztah jenom Vy sami, žádný vztah nemáte. Musíte najít druhého člověka, který vztah chce. Ne toho, který vztah nechce.
Jak Vám mohu pomoci?
- Pokud se nechcete plácat v té nejhorší osamělosti, jaká existuje – cítit se přehlížení uvnitř vztahu –, využijte mé knihy zde, zejména 100 nejkratších cest k Tobě, JáMy spřízněných duší a Sami.
- Pokud svůj problém chcete probrat se mnou, využijte možnosti zde.
Přestaňte ale žít na růžovém obláčku, který Vám bere čas, nejlepší roky Vašeho života, ale také sebevědomí, sebedůvěru a sebelásku. Naučte se jít vpřed. Třeba i pomocí Znovuzrození.