Už víte, že s někým nespojíte budoucnost – že on nechce, nebo Vy nechcete –, a přece se pořád drží ve Vašem srdci?

Nejste kvůli tomu schopni začít nový vztah ani soustředit se na jiné věci a hledáte cestu z tohoto trápení?

Pak jste na tom podobně jako Markéta, která mi popsala svůj bolestivý příběh a na konec umístila otázku: „Petře, můžu vytlačit ze srdce někoho, kdo tam nepatří?“

Jedním slovem: Nejenže můžete. MUSÍTE. Vysvětlím proč.

Když se nepřirozenost stane normální

V knize ZNOVUZROZENÍ zdůrazňuji, že MUSÍME měnit to, co nám nevyhovuje, bez zbytečného otálení. Čas hraje důležitou roli. Čas totiž podporuje zvyk. Cokoli, co prožíváme příliš dlouho, se pro nás stává normálním, jakkoli nám to na začátku připadá nenormální. I mít v srdci člověka, který tam nepatří.

Čím déle tam totiž bude, tím spíše si na to budete zvykat, respektive tím více se bude mozek snažit odpovědět na otázku, proč tam ten člověk je. Mozek je přizpůsobivý a nesnáší bolest. Aby bolest ustala, snaží se nějak odůvodnit, často za pomoci naděje, že se všechno urovná, vyjasní. Že ten, kdo nám ublížil, nám třeba vůbec ublížit nechtěl. Že ten, kdo nás opustil bez lásky, nás ve skutečnosti určitě miluje. Anebo ještě hůř: Začneme si klást sebepoškozující otázky jako: „Proč nám to vlastně spolu nevyšlo? Co jsme mohli udělat pro to, aby to vyšlo? Nebyla za tím moje chyba? Co když jsem v něčem špatný člověk? Co když mě nikdo nebude mít rád? Co když do mého srdce NIKDO JINÝ nepatří?“

V bublině

Vysvětluji to srozumitelně? Čím déle budete nosit v srdci člověka, který tam nepatří, tím více ho budete nosit v hlavě. Mozek to vyhodnotí tak, že je pro Vás důležitý, když se jím zaobíráte jako „jediným člověkem na světě“. Sami si vytvoříte to, čemu se v psychologii říká bublina.

Bublina znamená, že pro Vás přestane existovat okolní svět, jiní lidé. Ve své bublině budete jenom VY a ON. Potažmo: Jenom VY a Vaše DOMNĚNKY. Bohužel ne ledajaké domněnky – budou to hlavně bolestivé, oslabující, sebesžíravé domněnky. Budou Vám ubírat sebevědomí, protože Vás budou více a více utvrzovat o tom, že něco není v pořádku, když ten, koho máte v srdci, není současně ve Vašem životě. Budete podléhat pocitu nepatřičnosti, nesrozumitelnosti, nespokojenosti.

I proto jsem sestavil ZNOVUZROZENÍ. Aby lidé změnili svůj přístup. Aby začali přemýšlet. Aby si uvědomovali hlavně sílu času, sílu zvyku, sílu bubliny, v níž žijí. A naučili se ji propichovat.

Jak? Především tím, že se otevřou JINÝM LIDEM.

Probarvení

Abyste porozuměli bublině a jejím účinkům, dám Vám příměr. Představte si bílý pokoj, do kterého pozvete cizího člověka. A ten Vám mnohokrát uškodí. Pokaždé jako by cákl černou barvou na Vaši bílou zeď, co ublížení, to jeden černý flek. Přičemž ten pokoj je ve skutečnosti Vaše srdce.

Čím déle tam takového člověka necháte, tím teskněji Vám bude, kdykoli do svého pokoje nahlédnete. Nakonec budete sedět uprostřed čtyř černých stěn a ptát se: „Proč tady vlastně není jiná barva? Proč tu jsou hanlivé symboly a nápisy? Skutečně jsem tak špatný, temný člověk? Copak si nezasloužím jiné vysvědčení než psané černou barvou?“

Přitom stačí do Vašeho pokoje vpustit jiného hosta. I on se projevuje barvami. Ale ty tahy štětcem nemusejí být jen černé. Může to být lepší člověk, vybavený žlutou, modrou, červenou i znovu bílou barvou. A co je podstatné: Vy se nemusíte trápit pro černou barvu v podkladu. Prostě ji za pomoci jiného malíře přetřete. Ale nesmíte zůstat v bublině, v přesvědčení, že do Vašeho srdce nikdo nemůže ani nahlédnout. Nejenže může, MUSÍ. Musí tam vstoupit někdo jiný.

Někdo, kdo Vám vysvětlí, že to, jak se k Vám choval jeden člověk, automaticky neznamená, že stejně se k Vám zachová KAŽDÝ člověk. Že pokud k Vám nepasoval jeden člověk, automaticky to neznamená, že by k Vám nemohl pasovat ŽÁDNÝ člověk. Že pokud jste nebyli šťastní s jedním člověkem, automaticky to neznamená, že nemůžete být šťastní s NIKÝM.

Naopak, nový člověk Vám může ukázat, že mu na Vás záleží. Že pokud jste nebyli šťastní, bude se o to víc snažit, aby Vám bylo lépe. Bude nosit co nejrozmanitější barvy do Vašeho (doposud černého) srdce. Bude se snažit Vás uvolnit, potěšit, naučit se smát. A dokáže to tím spíše, pokud sám prožil něco podobného jako Vy – pak Vám rozumí. Možná i on si z nějakého předchozího vztahu odnesl černé srdce, tudíž ví, jaké to je, tudíž ví, jak Vám může pomoci, tudíž ví, že někdy stačí jen s Vámi být, ptát se Vás, co potřebujete, pomáhat Vám, starat se o Vás – to úplně stačí k tomu, abyste tuto novou osobu CHTĚLI mít v srdci mnohem raději.

Důležitější člověk

Abyste CHTĚLI. Proč jsem zvýraznil právě toto slovo? Protože je nutné správně mu porozumět.

To, že tuto novou osobu začnete chtít ve svém životě častěji, nemusí být úplně volní záležitost, tedy záležitost Vaší vědomé vůle. Nemusí to být tak, že vědomě vyměníte člověka ve svém srdci. To se stane vlivem událostí samo: Tím, že se začnete stále více soustředit na tuto novou osobu, že Vám s ní bude dobře, že s ní mozek začne spojovat hezké pocity, kdykoli spolu budete, nebo naopak hrozné pocity, kdykoli spolu nebudete a ona se ani nebude ozývat. O to víc na ni budete myslet, na tu osobu s těmi příjemnými barvami. A tudíž, přirozenou cestou, budete na člověka s černými barvami myslet stále méně, a tím se pro Váš mozek začne stávat „stále méně důležitým“ až „zcela nedůležitým“, a tedy neexistujícím. Ani v srdci.

Jak i mentálně dosáhnout tohoto bodu, vysvětluji krok za krokem v metodické knize ZNOVUZROZENÍ.

Pamatujte si

  1. Jakmile si usmyslíte, že „existuje jenom jeden člověk na celém světě“, pro Váš mozek to bude pravda, jakkoli to objektivně pravda není.
  2. Jakmile ten „jediný člověk na celém světě“ nebude ve Vašem životě, mozek se nepřestane ptát: „A kde ten člověk je? Proč s Tebou není? Co děláš špatně?“ A nebude Vám dobře.
  3. A naopak, jakmile připustíte, že kromě tohoto jednoho člověka existují i další lidé a každý člověk je jiný, tedy že když k Vám neseděl jeden člověk, neznamená to, že k Vám nemůže sedět žádný člověk, všechno se tím okamžikem změní. Přestanete se stresovat a trápit. Otevřete se jak novým lidem, tak naději. Protože přátelství je naděje. Hledejte především přátele.
  4. Po toxickém vztahu hledejte zásadně lidi, kteří Vám rozumí. Kteří možná zažili to, co Vy. Kteří také nechtějí být sami, ale na rozdíl od Vás už vědí, že nechtějí být s KDEKÝM. Že chtějí být jen s tím, kdo je PŘÍTEL, kdo SDÍLÍ, kdo se ZAJÍMÁ, kdo představuje BUDOUCNOST.
  5. Z takových nových přátel snadno vznikají noví partneři. Protože s takovým přítelem jste šťastní. A bez něj si pokládáte otázku: „Proč spolu nejsme více, když býváme šťastní?“ A proto, prosím, hledejte primárně přátele. Na této cestě najdete partnery.

Chcete udělat čáru za minulostí? Knihu ZNOVUZROZENÍ najdete pouze zde.

Máte konkrétní vnitřní blok, který Vám brání udělat čáru za minulostí? Přijďte na Setkání. Termíny jsou zde. (Všechno o místě konání je zde.)

Vyberte si z podobných témat
Top
Shopping Cart