Tak dlouho chodil se džbánem pro vodu, až se ucho utrhlo.
Než se utrhlo, věřil, že se nikdy neutrhne.
Nedal na varování, že všechno má své meze. I džbán. I člověk. I lež.
Neposlouchal, že člověk není dokonalý a jednoho dne prostě udělá chybu. I v tom, jak lže.
Vršil lži jako domeček z karet, až jednou zapomněl, co komu kdy řekl. Popletl to. A lež vyšla najevo.
Tehdy jeho partnerka potřebovala knihu L.E.Ž., aby porozuměla jeho lžím. A on sám přišel na Setkání mě požádat, jak obnovit její důvěru, jak ji získat zpátky, jak upevnit to „utržené ucho“, které se ale k „džbánu“ už špatně lepí. Nedrží totiž tak pevně jako předtím. Stejně jako důvěra člověka, kterou poškodíte, už nikdy nebude jako dřív.
Pět důvodů
„Když chcete,“ řekl jsem mu, „aby Vám někdo věřil, nesmíte mu lhát.“
Sklopil oči. Teď už to věděl. Teď už měl zkušenost. Bohužel, zkušenost je to, co přichází až poté, co jsme to potřebovali.
Chtěl začít se vztahovým životem znovu. Udělat tlustou čáru za minulostí. „Jak to nejlépe udělat, abych neměl plnou hlavu výčitek?“ ptal se. I proto vznikla moje nová kniha ZNOVUZROZENÍ. Aby lidé, kteří nejsou spokojeni s dosavadním životem, mohli začít život nový. Krok za krokem. Změnu za změnou. První rok nového života může být třeba hned zítra. (Více o knize zde.)
Jeho první krok? Pochopit pět důvodů, proč je skutečně hloupost lhát tomu, kdo nám věří. K vypočítání Vám stačí jedna ruka. Počítejte se mnou, prosím, na prstech:
1. Pravda může vytvořit bolest, ale lež utrpení
Rozdíl mezi bolestí a utrpením je v tomto: Bolest je nevyhnutelná reakce na vnější podnět (například něčí lež). Bolesti nejde zabránit, ale časem odezní. Naopak utrpení je volitelná reakce na vnitřní prožitek (například na přemýšlení o něčí lži). Utrpení lze ovlivnit, lze zastavit. Protože bolest je tělesná reakce, zatímco utrpení je psychická reakce – to, co ve své psychice s prožitou bolestí děláme, jak si ji opakovaně připomínáme. Tak jako otázky: „Proč mi lhal? Čím jsem si to zasloužil? Co je na mně špatného, že si nezasloužím slyšet pravdu?“
Lež vytváří utrpení. Dlouhodobé točení v začarovaném kruhu. Zato pravda může jen bolet. Pravda může přinést zklamání dané neadekvátním očekáváním. Ale lží se hroutí nejen budoucnost, nýbrž i minulost. Kolik pravdy mohlo být na vztahu (lásce), když její konec provázela lež? Kde nemůže být důvěra, kolik tam může být oboustranné lásky?
Jak varuji v knize L.E.Ž., bez důvěry není vztah. Zabít v člověku důvěru je tedy nejsnazší způsob, jak o toho člověka přijít. To však lhář pochopí obvykle až poté, kdy vztah umře. Kdy mu dojde, že nejvíce ze všech byl obelhán on sám. Že jeho lež mu lhala. Protože jediná pravda zní: „Když chceš, aby Ti lidé věřili, nesmíš jim lhát. Když jim lžeš, nediv se, že Ti přestanou věřit. Vytváříš-li utrpení, pak utrpení bude to jediné, co Ti na konci zbude. Tvé vlastní utrpení o samotě.“ Tak totiž funguje karma.
2. Lež ubližuje. Nechcete-li ublížit, nelžete
„Byla to chyba,“ řekl, ale to nevěděl, co říká. Lhaní není chyba. Není to ani náhoda. Lhaní je vědomé rozhodnutí, které lhář uvážil. Jen ne dostatečně. Lež totiž není řešení.
Lhát neznamená vyřešit problém, ale vytvořit nový problém. Lhát neznamená nikoho nezranit, ale zranit, byť dodatečně, všechny, kdo věřili, a sebe nádavkem.
Někteří lháři jsou přesvědčeni o tom, že když zalžou, neublíží. Jenže lež, na kterou se přijde, dodatečně ublíží mnohem víc než pravda. Proč? Pravda totiž přichází čelem, zatímco lež je zákeřná, bodne do zad a říká: „Nic se neděje.“ Člověk krvácí, umírá, ale lhář mu říká: „Nic se neděje.“ Člověk přichází o čas, o ten, který mohl věnovat jinému, perspektivnějšímu vztahu, a který mu nikdo už zpátky nevrátí. V tomhle je lež nejhorší. Bere důvěřujícímu člověku čas, život. Věříte iluzi, a ta se jednoho dne rozplyne. I proto je lepší člověka zranit pravdou než lží. Ať ví, na čem je. On se to totiž beztak jednou dozví…
3. Lež vždy vyjde najevo
Žádnému lháři nevysvětlíte, že lež má své meze. Podstatou lži je lhát – i sobě. Lhář je jako gambler, který hraje, dokud mu to vychází. A když mu to nevyjde, lže si dál, že příště to zase vyjde.
I proto lháře nelze změnit. Odhalíte-li jeho lež, přijde jen s novými způsoby lhaní. Jako gambler, který si vymyslí nový důvod, proč dál hrát. Třeba aby prohrané peníze získal zpět. Stejně by ale hrál dál, kdyby peníze vyhrál. Třeba aby využil štěstí, dokud ho má.
Když gambler vyhrává, věří, že je to znamení hrát dál. Když začne prohrávat, věří, že je to znamení vybojovat svůj vklad zpět. Definitivní prohra není možná. Ani u lháře. A přece mezi gamblerem a lhářem je podstatný rozdíl: Gambler prohrává své peníze, lhář ničí cizí čas. A současně svou důvěryhodnost, pověst. O tom už za moment.
V knize L.E.Ž. proto apeluji: Žádná lež nestojí za ztrátu vlastní pověsti, protože pověst máme všichni jenom jednu. A žádná skutečně milovaná osoba si lež nezaslouží. Zjistí-li, že jsme jí lhali, je pro nás jen dobře, že nás opustí. My si to nejen zasloužíme, ale potřebujeme to, abychom pochopili, že lež vede ke ztrátě. Dříve či později, ale vždy.
4. Jednou zalžete a všechny Vaše pravdy, které jste kdy vyslovili a které kdy vyslovíte, budou zpochybněny
„Byla to chyba,“ snažil se jí vysvětlit.
„Byla to chyba,“ opětovala. Tak vzácně se shodovali. Každý ale myslel něco jiného.
On myslel, že chyba byla lhát. Ona myslela, že chyba byla mu důvěřovat. Protože když lhář řekne „Byla to chyba“, ve skutečnosti cítí „Sakra, byla chyba lhát takovým způsobem, kterým se na to přišlo.“ Kdyby se totiž lež neodhalila, lhal by nepochybně dál.
A tehdy si obelhaný řekne: „Jak takovému člověku mohu příště věřit? Jakou hodnotu mají jeho slovy, sliby? Copak lze věřit někomu, kdo se už jednou rozhodl zradit? Copak lze vstoupit dvakrát do téže řeky?“ Lží a zradou se všechno mění. Především vztah ke lháři. A to je tvrdý karmický trest. Stačí totiž jedna lež, která praskne, a zničí se jednou provždy všechna tvrzení, která lhář kdy vyslovil a ještě kdy vysloví. Kdo je přistižen při lži, z hlediska důvěryhodnosti končí, byť s ním protějšek může účelově zůstat ve vztahu dál, třeba kvůli dětem. Emočně ale začne odpojování…
5. Člověka lze ztratit jednou lží, ale zpátky ho už nemusí být možné získat ani milionem pravd
A teprve tehdy lhář pochopí, že pravda nestojí vlastně vůbec nic, ale lež stojí úplně všechno. Platí se ztrátou druhých lidí i ztrátou vlastního kreditu.
Přistižený lhář nemá snadnou budoucnost. Kdykoli může od obelhaného slyšet: „Co Ty mi budeš vykládat, usvědčený lháři?“ Tu šmouhu z něj nedostanou ani v chemické čistírně.
Řada vztahů se po prožité lži stane toxickými. Otrávení nemusí být patrné navenek, ale uvnitř člověka zůstává. Lež není fouknutí do vzduchu. Lež je energie, která zůstává v obelhaném. Lež je vibrace, kterou lze dokonce v okamžiku vyslovení vycítit. Lež je totiž zkrat mezi tím, co si myslím, a tím, co říkám. (Více o rozpoznání lži v knize L.E.Ž..)
Lidé mohou jednat v rozporu se svými slovy. Lidé mohou i mluvit v rozporu se svými myšlenkami. Nikdy však nedokážou vydávat energii, než která je v rozporu s jejich podstatou. Nelze lhát a současně být se sebou v souladu. Lež je totiž úmysl, lhář ví, že lže. Co neví, je to, že slova mohou lhát, ale činy vyjadřují pravdu. Kdyby totiž činy odpovídaly slovům, nebyla by to lež.
Memento
Jsem dalek toho, abych lidi přesvědčil k upřímnosti a pravdě. Jejich život je jejich, ne můj. Vadí mi však, když ničí život ještě jiného člověka. Važme proto, prosím, zda je v nás silnější láska a ochota neublížit, nebo ego a lhostejnost vůči člověku, kterému na nás záleží. Co lež, to krok od tohoto člověka. Nemylme se, že tomu tak není. Jednou, až přijde správný čas, pochopíte, že lhaní je krok, který poté už nepůjde vrátit ani milionem upřímných pravd.
Když totiž chcete, aby Vám lidé věřili, nelžete jim.
Knihy L.E.Ž. a ZNOVUZROZENÍ seženete zde. V knihkupectvích nejsou k dispozici.