Nejenže zůstanete sami, ale ještě ten pocit a ty myšlenky, které Vám partner zanechá. A které Vám vezmou sebevědomí.
Nestačilo mu říct sbohem. Musel konkretizovat, v čem zaostáváte, jak jste zestárli, čím vším jste ho přestali přitahovat a začali odpuzovat. Všimnete-li si jedné zvláštnosti, pak Vám vytkne to, co nemůžete změnit. Věk, vzhled, minulost. A v této bryndě máte hledat světlo do budoucnosti. Natož jiný vztah. Vy, „nula“.
Když jsem psal knihu ZNOVUZROZENÍ, pak ne jen pro lidi, kteří se rozhodli začít nový život. Ale také pro ty, kteří mají pocit, že už je nic nového nemůže potkat. Kteří žádnou možnost lepšího života už nepřipouštějí. Kteří na všechno rezignovali, a to vinou toxického rozchodu.
Toxické = jedovaté. Otrávil-li Vás někdo, není divu, že nejste v pohodě. A já chci, abyste to pochopili. Že by na Vašem místě byl KAŽDÝ otřesen jako boxer po knokautovém úderu. Ale jsou lidé, kteří i pak dokážou vstát. A začít jinak. Lépe. Protože už přesněji vědí, co chtít, ale také co už nikdy nechtít.
Jestliže život má moc vzít Ti něco, o čem sis myslel, že to už nikdy neztratíš, musí mít i moc dát Ti něco, o čem sis myslel, že to už nikdy nezískáš.
Petr Casanova, ZNOVUZROZENÍ
Marie prohrála muže, o jehož věrnosti nepochybovala. Když odcházel za mladší, řekl jí tolik zlého, jako za předchozích třicet let ne. V souladu s úvodní částí ZNOVUZROZENÍ jsem jí objasnil, že když na Vás někdo vytahuje něco špatného, neznamená to, že jste špatní lidé, ani že na Vás není nic dobrého, ani že na Vás něco dobrého nedokáže vidět někdo jiný. V mnoha případech pak na Vás hledají něco špatného lidé, kteří se k Vám sami zachovali špatně. A ti Vás pak osočují z něčeho špatného jen proto, aby se nemuseli cítit tak podle, jak špatně se k Vám chovají či zachovali.
Na Marii její muž – kromě toho, že za těch třicet let zestárla a změnila se jí postava – nemohl najít nic zlého. A právě proto za jediný argument jmenoval věk a vzhled. A postavil je do kontrastu s jeho novým objevem, mnohem mladší ženou. Jako by snad ona v průběhu dalších třiceti let nezestárla a nezměnila postavu…
„Přestaň se divit tomu, že odcházím. Prohlédni se v zrcadle a pochopíš, že už Tě nikdy nikdo nebude chtít. Budeš mi ještě vděčná za to, jak dlouho jsem při Tobě milosrdně zůstal.“ To byla jeho poslední slova. Marii tak obstaral syndrom nepotřebné věci, použitého, ale už vadného zboží, a nejhorší bylo, že Marie jeho slovům věřila. Před vánočními svátky se mě přišla zeptat v zásadě na jediné: jak nejdůstojněji ukončit život, který dál „beztak nebude mít smysl“.
Pět změnových kroků
V knize ZNOVUZROZENÍ ukazuji, jak začít nový život ne od nuly, ale od zkušenosti, kterou jsme nabyli. Předně, jak porozumět svým pocitům. Knihu jsem psal v souladu s poznatky psychologie, psychoterapie i psychoimunologie, oboru, který varuje před přímou souvislostí stavu lidské psychiky a lidské imunity. Jinak řečeno: Ničíte-li si psychiku, podrýváte si i imunitu. Spojené nádoby psychosomatiky (psyché = duše, soma = tělo) pak způsobí, že s destrukcí psychického (duševního) zdraví odejde i to fyzické (tělesné).
Proto je prioritou ZNOVUZROZENÍ zastavit sebepoškozování. Jen proto, že Vám začala chybět láska zvenčí, nemusíte zastavovat ještě lásku zevnitř. Naopak, čím více Vám chybí láska zvenčí, tím více potřebujete začít mít rádi sami sebe, chránit se a stavět sebe na nohy. Pomůže Vám to osamostatnit se. Přestat být závislí jen na druhých, co se týče lásky. A tím přestat mít problém s rozchody, respektive odchody od toxických lidí. Pochopíte totiž, že sami se sebou můžete mít méně otrávený život než s lidmi, kteří nic jiného než Vás otrávit nechtějí a někdy ani neumějí.
Všem, kteří procházejí Mariinou situací, mohu doporučit to, co jsem doporučil Marii. Stačily jí pouze tyto vánoční svátky na konstruktivní vnitřní změnu, odklon od nesmyslných sebevražedných myšlenek, už i potkání lepšího muže. Ale to poslední by nebylo bez toho prvního. Destruktivního člověka nikdo nechce ve své blízkosti. To musela Marie pochopit jako první:
1. krok: Ponížení není nic než znamení, že je nejvyšší čas na změnu
Jedině masochisté vidí smysl ve vztazích, kde jsou ponižováni. Nikdo jiný. Vztahy nám mají pomáhat cítit se silnější, než když jsme sami. Jinak nemá logiku v nich být.
Člověk, který na nás nevidí nic dobrého, pro nás nepředstavuje nic dobrého. S takovým člověkem bychom nemohli mít dobrý život. Ostatně, to poznáváme po jeho odchodu. Fyzicky odešel, ale emočně zůstal v naší hlavě. A máme s ním, se vzpomínkami na něj, dobrý život? Nemáme. Právě tak by to bylo, kdyby vedle nás, nedejbože, fyzicky byl.
Naučme se být vděční za potíže, které nemáme. Za to, že jsme toxický vztah a rozchod ustáli. Není to samozřejmost. Co potřebujeme nyní, je odvaha. Odvaha je energie, která zvláštně posiluje proto, že nás nutí dívat se vpřed, ne pořád zpět. A pokud se nás drží něčí toxická slova (například o našem věku a vzhledu) a berou nám odvahu, je na čase udělat krok číslo 2.
2. krok: Uvolněte svou identitu do prostoru
Toxický člověk má emocionální moc a manipulativní sklon přesvědčit nás o tom, že je autoritou. Že nás může objektivně soudit. Že když říká, že jsme nula, pak nula opravdu jsme – pro všechny.
Budiž, neberu nikomu přesvědčení, že zná objektivní pravdu. Třeba ji má. Ale stojí to za to PROVĚŘIT.
Požádejte své nejbližší okolí – kolegy a přátele – o vyjádření k názoru, že jste nuly. Možná Vám potvrdí názor partnera. Ale možná ho budou rozporovat. Jejda, co to? Znamená to snad, že jsou hloupí, slepí, že si neuvědomují a nevidí, jakým problémem je Váš věk a vzhled? Anebo – je to vůbec možné? – partner NEMĚL OBJEKTIVNÍ PRAVDU? Co když vyjádřil jen SVŮJ názor, ale jeho platnost končí v momentě, kdy potkáte jiné lidi?
Co když Vaše sebevražedné myšlenky vytvořil jen tento partner? Co když jeho prostředí bylo tím, co Vás nejvíce trápí? Ano, co když on byl škůdce?
Tudíž: Co když je DOBŘE, že je pryč?
Vím, že to zní až příliš kacířsky. Ale já, upřímně, nelituji odchodu lidí, kteří si mě neváží. Nepotřebuji je ke svému životu. A v tom se ostatně shodujeme – ani oni přece nepotřebují mě. Pak by nás tedy rozchod měl oba udělat šťastnějšími. Nebo proč vlastně toužíme po návratu těchto lidí? Proč si dost nevážíme sami sebe? (Tady bychom mohli jít ve Vašem životě hluboko do minulosti, tak jak to ostatně provádím v knize ZNOVUZROZENÍ – to už je však jiný příběh).
Dejte šanci jiným lidem, ať Vás vrátí do obrazu. Vrátí Vám i sebevědomí. To hnusné, co Vám v emocích dovede říct jeden člověk (navíc ten, který má sám máslo na hlavě), obvykle už nikdo jiný nezopakuje. Nota bene ten, kdo Vás má rád a záleží mu na Vás. Tento krok může změnit hodně. Nehledě na to, že když někdo z blízkých uslyší Váš příběh, můžete v něm najít vrbu, ochránce, skutečného přítele.
Nepřeskočte tento krok.
3. krok: Uvědomte si, že Vaše utrpení způsobuje odpor k tomu, co se děje
Nemůžete to ovlivnit, a právě proto Vás to trápí. Že si Vás někdo nevážil přes to všechno, co jste pro něj dělali. Naučte se, prosím, oddělovat. To všechno, co jste pro něj dělali, vycházelo z Vás. To, že si toho on nevážil, vycházelo z něj. Jedno s druhým nijak nesouvisí. Vy můžete dělat všechno pro někoho jiného. A tento partner si může nevážit kohokoli dalšího. Je to jeho věc.
Nepleťte se do věcí, které nemůžete ovlivnit. Přestaňte v sobě vytvářet tlak vůči jednáním, která nejsou ve Vaší moci. Tlak vytváří odpor. Odpor vytváří úzkost. A tu, promiňte, nepotřebujete.
V knize ZNOVUZROZENÍ pracuji především s ukončením iluzí. Je milé, že si myslíte, že když děláte pro někoho maximum, on si Vás za to bude vážit. Ale to je iluze. Vaše iluze. Na světě je řada lidí, kteří si Vás nebudou vážit, ani když pro ně budete dělat maximum. Možná si neváží nikoho a ničeho. Možná si Vás začnou vážit později, až jim dojde, že všechno, co jste jim dávali tolik let, vůbec nebylo samozřejmé – a v žádném dalším vztahu je to už nepotká. Ale to je opět jejich věc, jejich problém a jejich karma.
Začněte se zabývat sebou. Vylepšovat svůj život řešením toho, co ovlivnit můžete (viz kniha ZNOVUZROZENÍ). Jinak řečeno: Začněte žít v realitě. Zbavte se iluzí. Začněte hledat lidi, kteří si druhých váží i po desítkách let a jsou SKUTEČNÍ, ne vysnění. A pokud máte tu drzost říkat, že nikdo takový není, koukněte se do zrcadla. Ani tam takového člověka nevidíte?
Vidíte? Tak přestaňte být domýšliví, že jste jediní na světě, kteří oceňují lásku. Že takové lidi neznáte, je problém Vaší neznalosti. Ale tuto znalost můžete velmi rychle doplnit a změnit.
4. krok: Stěžování si všechno jen zhoršuje
Negativní rozpoložení nedokáže obstarat pozitivní život. To si pamatujte. Proto knihu ZNOVUZROZENÍ stavím na pozitivních změnách týden co týden. Je to kniha jednoho roku, jenž Vás změní.
Učte se přijímat i životní rány jako cenné lekce. Není pozdě. V knize ZNOVUZROZENÍ uvádím příklad nádherného páru, který se potkal až po sedmdesátce. Mají lepší vztah než mnozí třicátníci. Nikdy není pozdě na pozitivní změnu. Ale ta první musí nastat uvnitř. V našem vlastním přístupu k minulosti, k toxickým lidem i k životu.
Stát na místě, respektive točit se v kruhu a jen naříkat na život, nezpůsobí žádnou změnu. Leda k horšímu. Můj tip: Vezměte pouhých 10 procent svého času a energie, které maříte povzdechy, a použijte je na sebelásku. Udělejte něco pro sebe. To, že vlci vyjí na měsíc, nezpůsobí, že měsíc zajde. Naopak čím více se na měsíc soustředí, tím delší jim noc připadá.
V každé chvíli máte mnoho lepších věcí na práci než otravovat si život lidmi, kteří za to nestojí. Chcete-li skoncovat s režimem oběti, otevřete si ZNOVUZROZENÍ.
5. krok: I nejmenší změna správným směrem je pokrok. Tak na co čekáte?
Stačilo pár dní a Marie pochopila, že:
- Odchod jejího toxického partnera nebyla ztráta, ale požehnání.
- Toxická slova, která jí uštědřil na rozloučenou, nebyla objektivní pravda, ale jen jeho názor, kterému dost možná ani nevěřil, ale musel nějak zdůvodnit sobě i svému okolí, proč Marii zahodil jako odpadek.
- Na světě je mnoho lepších mužů, dokonce i těch, kteří zažili v bleděmodrém to, co ona – toxický rozchod a destrukci sebevědomí.
- Chtít zpátky toxického partnera je první hovadina. Trápit se pro člověka, který se netrápí pro ni, je druhá hovadina. Marnit svůj život V KAŽDÉM VĚKU je třetí hovadina.
Otevřel se před ní nový život. Lepší lidé, noví přátelé. Aktivity, které má ráda, nebo které dosud nepoznala. Objevování nových vztahů i nových zájmů. Den co den, který stojí za to žít. Proč by to všechno měla zahazovat kvůli člověku, který si jí nevážil? K čemu zbytečně dlouhá lítost, stěžování si, sebepoškozování? Vždyť sama neudělala nic, za co by se měla trestat.
A co Vy? Rozhodnete se pro ZNOVUZROZENÍ?
Nikdy nepodceňujte moc svého Já. Může Vás zničit, když budete chtít. Anebo Vás vystřelit k docela jinému přemýšlení, když to ovšem dovolíte.
Není to moje rozhodnutí, jen Vaše. Kniha je v předprodeji zde.
Poznámka: Proč se rubrika jmenuje Karmické výzvy? Protože podobné rozchody jsou příležitostí naprosto změnit způsob svého myšlení a jednání. Využít toxického prožitku k vlastnímu zocelení, a tím ovlivnění svého osudu.