Kouzlo negativního zrcadlení

Prožíváte to, čemu se v psychologii říká jednostranný, nevyvážený vztah? Jste pokud možno vždycky k dispozici někomu, kdo Vám skoro nikdy k dispozici není?

Mysleli jste si, že je chyba ve Vás? Snažili jste se tedy protějšku vyhovět ještě víc, ale na jeho přístup k Vám to nemělo žádný efekt?

Vadí Vám to a chcete to změnit – otevřít tomu člověku oči, aby konečně viděl, co všechno pro něj děláte a co si on pořád neuvědomuje?

Děkuji za všechny dotazy, které mi zasíláte. Zodpovídám je postupně v mluvených Řešidlech, v tištěných knihách Řešidlo 1 a Řešidlo 2 nebo při osobních setkáních. Odpovím i na tento, který konkrétně souvisí s mým novým psaným kurzem Jak si nastavit osobní hranice.

Ukážu Vám jednu z mnoha jednoduchých psychologických metod, která otevře oči skoro každému. A pokud neotevře oči Vašemu člověku, tak mu s vysokou pravděpodobností neotevře oči vůbec nic – ani to, když Vás ztratí. A to je důležité pochopit. Jestli totiž někomu Vaše nepřítomnost vůbec nevadí, pak pro něj ani Vaše přítomnost nemusí mít žádnou hodnotu.

Metoda spjatá s karmou

Tou metodou je zrcadlení. Přesněji: Negativní zrcadlení. Zrcadlení toho špatného, co protějšek dělá. Ale pozor, tuto metodu je nutné správně pochopit.

Tato metoda splývá s karmou. Karma, základní životní zákon příčin a následků, má spoustu odstínů a jeden z nich říká: Pokud si, člověče, neuvědomuješ bolest, kterou někomu způsobuješ, pak musíš stejnou bolestí projít Ty sám. Musíš zažít to, co způsobuješ druhým. Jen tak pochopíš, čeho se na druhých dopouštíš, procítíš, čím je to špatné, a pak už to způsobovat přestaneš. Právě proto jsem tu já, karma.

Negativní zrcadlení je zjednodušeně řečeno způsob, kterým druhému člověku nastavíte zrcadlo. Uděláte přesně to, co dělá on Vám. Avšak pozor, a tady jsme u toho správného pochopení – není to msta. Je to pouhé nastavení zrcadla. Zrcadlo je něco jako zeď. Když Vám někdo ubližuje, například po Vás vzteky mrští tvrdý míček, proměníte se v zeď, od níž se ten míček odrazí. Není to Vaše vina, že se odrazil tou samou rychlostí, jakou byl hozen, stejně jako není Vaše vina, že bolestně zasáhne toho, kdo ten míček vzteky hodil. Negativní zrcadlení je jako bumerang. Čím energičtěji ho člověk mrští, tím nevyzpytatelněji se vrátí.

Možná tento karmický zákon (další najdete také v knize o vztahové karmě Cítit rozumem, myslet srdcem) znáte pod rčením: Kdo jinému jámu kopá, sám do ní padá. Všimněte si ale podstaty toho rčení: Ten, kdo kopal, padá do SVÉ jámy. Vy jste ji nehloubili. On ji hloubil pro Vás, ale spadl do ní sám. To je základ karmy a negativního zrcadlení. A jak vypadá v reálném životě?

Co zažívám vždy já, zažiješ teď Ty

Představte si, prosím, člověka, pro kterého jste nablízku vždycky, když Vás potřebuje. Ale on Vám nablízku není nikdy.

Když potřebujete Vy jeho, „nemá čas“, „zrovna se mu to nehodí“. Když však on potřebuje Vás, najednou „má čas“, „hodí se mu to“, sám Vám volá, sám se o Vás zajímá, ba naopak vyžaduje, že Vy pro něj „musíte“ mít čas, Vám se to „musí“ hodit. A běda když ne. To je jednostranný vztah.

Pokud Vás tento jeho přístup opakovaně štve a ten člověk Vám ani tentokrát není k dispozici, připravte si dopis pro chvíli, která přijde – kdy Vás bude potřebovat on. A v tom dopise, e-mailu, SMS zprávě nebo jiné formě vzkazu mu nastavte ono negativní zrcadlo. Negativní znamená takové, aby v něm co možná nejlépe spatřil sám sebe a svoje negativní rysy. Aby spatřil pravdu, která není hezká, ale je nezbytné, aby si ji uvědomil. Stačí k tomu například text v tomto znění: Až mě budeš potřebovat, najdeš mě tam, kde jsi byl Ty, když jsem Tě potřeboval já.

Memento negativního zrcadlení

Podotýkám: Tohle není pomsta. To je zrcadlení. Zrcadlit přesně to, čeho se dopouštějí druzí, znamená z hlediska psychologie to, že pokud se druhý poté chce na někoho zlobit, mělo by mu dojít, že se zlobit musí sám na sebe.

Například na to, že nechápal, že oboustranně zdravý a prospěšný vztah je o vyváženém fungování dvou lidí. Že Vy do vztahu můžete vložit své maximum, ale k tomu, aby vztah fungoval, to nemusí stačit. K tomu totiž nestačí jenom jeden. K tomu jsou zapotřebí oba. Oba musejí být tomu druhému k dispozici, když je potřeba. Pokud jeden není, vztah svým způsobem neskončí, ale z hlediska zdravosti a prospěšnosti ani nezačne. Co v takovém případě začne, je jen iluze vztahu, který nenabíjí, ač by měl, ale jen vyčerpává toho, kdo pořád znovu a znovu dává. Dává tak dlouho, až jednoho dne už nemá co dát – protože se ze všeho vydal a nic v mezidobí zpátky nedostal.

A tak prosím, zažíváte-li v partnerských, přátelských, rodinných nebo pracovních vazbách jednostranný vztah, chraňte se. Naučte se více investovat do sebe – podívejte se na kurz Jak si nastavit osobní hranice. Když si netroufnete nastavit osobní mez, můžete přijít o všechno. Nejen o energii, lásku, sebevědomí, ale i o pocit, že vůbec za něco stojíte. Ano, pokud pořád dáváte a druhý nevrací, můžete si začít myslet, že je to třeba proto, že nejste dostateční, že si dobré zacházení nezasloužíte. A proto začnete ztrácet sílu, dobrou náladu, přestanete se mít rádi, přestanete v sebe věřit. Přitom skutečnost je přesně opačná – Vy máte všechno, co pro vyvážený vztah potřebujete. Vy ano. Ale na vyvážený vztah musíte být dva.

Jak více pomoci sobě, ale i vztahu? Jak otevřít oči lidem, kteří si Vás neváží? Využijte kurz Jak si nastavit osobní hranice a metody na bázi psychologie, psychoterapie i psychoimunologie. Pečujte o svou psychiku. Pamatujte, že (viz zjištění psychoimunologů) stav lidské psychiky přímo souvisí se stavem lidské imunity. Nedejte si pro dobré srdce zničit zdraví. Více pomoci najdete zde.

Top
Shopping Cart