Proč nemůžeme spát, i když jsme vyčerpaní

Zažíváte úzkosti? Nebo už dokonce polykáte prášky, aby hlava přestala bolet, dunět, a to i v noci? Nedaří se Vám spát, převalujete se v myšlenkách a ráno se zvedáte zbití, čímž se Vaše únava ještě prohlubuje? Jste v kruhu, ze kterého neumíte vystoupit a marně se ptáte PROČ – proč mi hlava nedá odpočinout, potažmo JAK – jak přimět hlavu nepřemýšlet pořád o tom, co mě trápí?

V kurzu Jak pokořit strach – ať už se bojíte samoty (jste-li dlouho v toxickém, oslabujícím vztahu), nebo naopak se bojíte vztahu (po špatných zkušenostech s lidmi) – vysvětluji, že úzkost se vytváří uvědoměním, že něco nemůžeme ovlivnit. Něco, na čem nám záleží, nemáme ve svých rukou. Chybí nám dobrý výhled, postrádáme naději, světlo, radost. V kurzu Jak pokořit strach to přirovnávám ke ztracenému signálu mobilního telefonu. My jsme ten mobil. Schází-li nám to, co potřebujeme, na čem jsme závislí a bez čeho se cítíme k ničemu (signál), vyhledáváme. A přitom se vybíjíme. Mobilní telefon, který nemůže najít signál, se vybíjí mnohem rychleji než mobilní telefon na signálu. Jako člověk, který se cítí neschopný, přehlížený, nefunkční.

I proto vznikl můj Vánoční Speciál, dárek pro ty, kteří si připadají neviditelně. A proto jsem začal sérii osobních setkání pro všechny ty, kteří si myslí, že zůstali na celém světě sami. Že jim nikdo do krásného vztahu nezbyl. Že je nikdo nechápe, nevnímá, není s nimi kompatibilní. Mám radost, že hned první setkání v kruhu vyústilo v přátelství a úsměvy těch, kteří přišli sami a zkroušení, ale odcházeli spolu a uvolnění.

Důležitost kruhu

Když hodíte do rybníka kámen libovolného tvaru, pokaždé po něm na hladině zůstanou kruhy. Když vypouštíte rohovou, obdélníkovou i oválnou vanu, vír se vždy stočí do kruhu. Rozhlédnete-li se po přírodě, všechno se točí v kruhu. I roční období. I život sám. Protože kruh je základní útvar přírody a bytí. Kruh nemá žádné hrany ani konec. Proto lidi zapojuji do kruhu.

Setkání se mnou vypadá tak, že se posadíme do kruhu a vyprávíme si. Sami v celé kavárně, která je pro tento případ uzpůsobená. Jsme sami, a přitom je tu personál. Stará se o naše pohodlí, o skvělou kávu, zákusky a jiné občerstvení a my si povídáme. Kdo povídat nechce, je s námi a poslouchá. Příběh po příběhu se sbližujeme, až zjišťujeme, že si jsme v mnohém blízcí, že sdílíme, soucítíme, dokážeme pomoci, ale také nám je pomoženo. Jako bychom byli zapojeni v elektrickém obvodu, doplňujeme energii, stále častěji se přistihujeme při úsměvu nebo i výbuchu smíchu, je nám dobře, v jakkoli špatném rozpoložení jsme přišli. A to si „jen povídáme“.

Nehledíme na čas. Dokud nám všem není dobře, zůstáváme. Naposledy to bylo čtyři a půl hodiny. Někdo řekne: Tak dlouho? Ale byly to jen čtyři a půl hodiny, které pomohly odstranit trápení, s nímž se někdo potýkal i roky. Třeba jen pro svou domněnku, že ho nikdo nebude poslouchat, že jeho problém nemá řešení, že je na něj sám. Kruh je jen jednou z metod, které na místě uplatňuji.

Důležitost prostředí

Všichni jsme průměrem alespoň pěti osob, kterými se nejvíce obklopujeme. Pět lidí dokáže změnit naši energii. Slovo prostředí je však širší pojem.

Pro ty lidi, kteří mají nevyřešený problém a nestačí jim poslech nebo čtení mé tvorby, jsem našel kavárnu, která je jiná než ty obvyklé. Je v ní prostor na soukromí, dokonce i samostatná místnost pro povídání mezi čtyřma očima. Jmenuje se logicky – Space, anglicky prostor (více o ní zde). Je v ní prostor dokonce i na mé knihy, takže mohu v jakémkoli okamžiku setkání natáhnout ruku a odcitovat z nějaké to, co v konkrétním případě pomáhá, odkázat člověka na konkrétní metodu a objasnit mu, že psychologie je především psychoLOGIKA. Když jsem tedy dostal otázku: „Proč nemůžu v noci spát?“, odpověděl jsem logicky: „Protože spíte ve dne.“ Hovořím však o jiném než běžném spánku.

Hovořím o „spánku“, kdy (například v toxickém vztahu, a to i pracovním) přehlížíte, koho opravdu máte vedle sebe, když nevidíte, jak Vás trápí – jako byste celý den spali. Nebo když věříte, že se protějšek změní, ačkoli víte, že se tak nestane, když doufáte, že Vás začne milovat ten, o kom přitom už víte, že Vás podvádí, obelhává, ponižuje – jako byste celý den snili = byli ve snu. A tak se nemůžete divit, že v noci nemůžete spát. A to i když jste již z nedostatku spánku vyčerpaní. Tehdy se totiž vyčerpání začne měnit ve vyhoření. Protože dáváte do daného vztahu pořád palivo, ačkoli ho máte čím dál méně – i pro sebe.

Proto je pro moje setkání tolik důležité prostředí. Abyste pochopili, že všechno může fungovat i jinak. Nejen kavárna, ale i lidé, kteří s Vámi sdílejí jeden prostor, jeden space. Že u jednoho stolu s Vámi mohou sedět i lidé, které zajímáte, kterým záleží na Vašem úsměvu a kteří možná budou zajímat i Vás.

Důležitost světla

Na setkání se mnou nechodí „lidé tmy“. Lidé, kteří by byli negativní, zahořklí, toxičtí. Přestože jsou smutní nebo bezradní, přicházejí za mnou právě proto, že to jsou „lidé světla“. Jdou za nadějí, vírou, cestou. Hledají to, co zatím nemají. Důležité je, že hledají. Že si mě našli.

„Lidé světla“ chtějí často rozzářit nejen svůj život, ale i své okolí. Je dojemné, když se snaží změnit druhého člověka, když usilují o to, aby jeho život byl lepší. Je úžasné, že ho chtějí posilovat, podporovat, zvedat, když se mu nedaří. Má to však jeden zádrhel. Jestliže přitom zapomínají na sebe, „zhasínají“ sami.

Proto se těchto „lidí světla“ často ptám: Jestliže Vy se snažíte bojovat za druhé, kdo podpoří, posílí, zvedne Vás? Kdo Vám dá energii, jestliže Váš protějšek na Vás nemyslí, jestliže se Vám jí ve Vašem vztahu nedostává? Ano, Vy jdete za mnou a já Vám tu energii na setkání dám, ale tím se Váš problém nevyřeší. Kdo Vám dá energii zítra, pozítří, za rok? Jako byste měli děravou konev. I když Vám ji naplním po okraj životadárnou vodou, ona poteče. Než stále dolévat vodu do děravé konve, není lepší nejdříve tu díru odstranit? Řeknu-li to napřímo: Než brát prášky na usnutí, není lepší odstranit důvod, pro který nemůžete usnout?

To je podstata mých vánočních setkání. Přeji si, abyste na ně přišli jednou a už nikdy více je nepotřebovali. Abyste pochopili, že Váš problém má řešení, a to řešení je ve Vás samotných. Abyste se přesvědčili, že to nejen můžete zvládnout, ale i zvládnete. Na místě. Jen Vám stačí pochopit jak. To je ten „chycený signál“. Tak přijďte, budu tam pro Vás.

A pokud nemůžete přijít, otevřete si můj Vánoční Speciál. Rozptylte tu zbytečnou tmu v sobě.