Google podcasts 
Spotify 
Apple podcasts Máte rádi vlastní stín?
Někteří lidé se celý život snaží utéct před vlastním stínem. Jiní se s ním naopak snaží bojovat. Pokud byste dostali na vybranou, jakou cestu zvolíte? Boj, nebo útěk? Pravidelní posluchači podcastu Myšlením na vrchol už jistě chápou, že ani jedna z cest není dlouhodobě udržitelná. Člověk před vlastním stínem nikdy neuteče, a kdo se rozhodne bojovat sám se sebou, ten se pouští do předem prohrané bitvy.
Přijmout stín
Ve skutečnosti všichni vrháme nějaký stín a jak zmiňuji v nejnovějším vydání FC workshopu Jak pokořit strach v PRAXI, tak právě stín a strach mají mnoho společného. Většina lidí, když vysloví slůvko strach, tak prožívá zcela automaticky nepříjemné pocity. Možná trochu podobné pocitům, jaké prožíváme, když přemýšlíme nad stinnými stránkami našich osobností. Někteří lidé se domnívají, že úspěšní a šťastní lidé žádné stinné stránky nemají. Někteří lidé jsou toho názoru, že tito lidé jsou ve všem dokonalí a nedělají žádné chyby.
To je samozřejmě velký nesmysl. Každý děláme nějaké chyby. Každý máme nějaké slabé a silné stránky. Rozdíl je pouze v tom, že někteří lidé byli schopni přijmout sami sebe v plném rozsahu. Naučili se milovat sami sebe a díky tomu už nežijí v obavách, že někdo objeví jejich slabinu, kterou následně využije k tomu, aby jim ublížil. Je to přesně naopak. Vědomí, že znají své slabé stránky, umějí využít. Jednoduše bychom mohli říct, že se tito lidé naučili milovat nejen svůj odraz v zrcadle, ale také svůj vlastní stín. Zkrátka a dobře byli schopni sami sebe přijmout se vším všudy.
Příběhy a zkušenosti ze života lidí, kteří se stali tvůrcem svého života, ukazuji každé dva měsíce v tištěném FC Workshopu. Jejich myšlenky můžete znát z tohoto podcastu. Když se nad myšlenkami a zkušenostmi mých hostů zamyslíte, většinou se vám potvrdí alespoň jeden ze třinácti principů úspěchu Napoleona Hilla. Nejeden z hostů mého podcastu také přiznal, že je kniha Myšlením k bohatství v životě ovlivnila, a často narážíme na téma strachu, který museli překonat. Ostatně také Napoleon Hill ve své tvorbě mluví o strachu a označuje ho jako jednu z nejsilnějších negativních příčin každého neúspěchu. Ve své méně známé knize Jak přelstít ďábla mluvil Hill o strachu jako o nástroji ďábla, který pomocí tohoto nástroje přebírá nadvládu nad lidským chováním. Rozboru celé knihy a Hillově životní cestě jsem se věnoval v tomto vydání tištěného workshopu.
Paradoxem může být, že Hillova kniha čekala 70 let zavřená v šuplíku, než spatřila světlo světa. Tak velké byly Hillovy obavy knihu opublikovat. Nebyl si jistý, jakým způsobem by knihu společnost přijala. Sám se tak nechal ovládat strachem a přenechal kontrolu ďáblovi nad vlastním životem. I přesto, že velmi trefně v knize vylíčil, jakým způsobem a proč začne strach člověka ovládat.
Překonat strach
Pojďme se nyní zamyslet, jak je možné, že někdo, kdo definoval principy dosahování životního úspěchu a kdo si plně uvědomoval, jak velkou moc má strach nad lidským chováním, se jím nechal sám ovládat. Proč se nebyl Napoleon Hill schopen podívat strachu do tváře a raději schoval svou knihu do šuplíku? Z čeho měl strach? Proč nebyl schopen najít někoho, kdo by mu pomohl strach překonat?
Když jsem nad tím přemýšlel, dospěl jsem k názoru, že to bylo kvůli způsobu, jakým Hill o strachu přemýšlel. Jak jsem již zmínil, smýšlí o něm jen v negativním smyslu. Hill mluví o strachu jako o nástroji ďábla. Uvěřil, že strach je tu proto, aby nám udělal peklo na zemi. Což vlastně tak klidně může být. Ovšem jen ve chvíli, kdy jsme nebyli ochotni strach přijmout a nechápeme jeho základní funkci.
Kdo už pracoval s tištěným workshopem Emoce + Rozum = Osud, tak chápe, že každá emoce má svůj smysl a význam. A se strachem to není jiné. Problém ovšem je, že většina lidí vnímá strach negativně. Sám jsem kdysi patřil mezi ně. Už jako kluk jsem v sobě dusil spousty obav a strachů, před kterými jsem se snažil utéct. Myslel jsem si, že strach je něco špatného. Něco, čemu bych se měl v životě za každou cenu vyvarovat a s čím je potřeba mermomocí bojovat. Však jsem k tomu smýšlení byl také veden svým okolím. „Nebuď takový srab!“ říkalo mi. „Čeho se furt bojíš?“ ptalo se mě, čímž mi dávalo najevo, že mít strach je špatné a je nutné proti němu bojovat. A tak jsem se snažil bojovat, a když jsem neměl dost sil, začal jsem před strachem utíkat. Také už vidíte, jak je tento způsob práce se strachem náročný na energii? Kdo bojuje se strachem, nebo před ním utíká, tak se chová stejně jako ten, kdo bojuje s vlastním stínem, nebo před ním utíká. Nemůže nikdy vyhrát.
Když se zamyslíme nad dobou posledních tří let, tak právě strach je emoce, která ovládá většinu života v moderní společnosti. A když nevíme, jak si se strachem poradit, můžeme se potom divit, že ztrácíme kontrolu nad vlastním životem? Ostatně i proto jsme zpracovali FC workshop Jak pokořit strach v PRAXI. Než se však pustíte do četby, vyplňování pracovních listů a čtení inspirativních příběhů, pojďme si ujasnit, jak vnímat strach. Naučme se vnímat strach jako našeho ochránce, nikoliv jako protivníka. Účelem strachu není udělat nám ze života peklo na zemi, nýbrž nás před takovým životem chránit. Problém je pouze v tom, že dokud nebudeme chtít znát skutečný záměr, se kterým za námi strach přichází, a budeme jej vnímat jen jako nepřítele, tak se nás strach může snažit sebevíc chránit, ale nikdy se mu to nemůže podařit.
2 kroky ke zdravému vnímaní strachu:
- Petr Casanova zpracoval celé vydání FC kurzu na téma Jak pokořit strach. Zkušenosti legendárních psychologů a inspirace pro práci se strachem jsou dispozici jen zde.
- Chcete informace z FC kurzu aplikovat do života? Proto jsme s několika autory zpracovali FC Workshop Jak pokořit strach v PRAXI. 100 stran inspirace s pracovními listy získáte jen zde.