Proč sebeláska není sobectví a sobci nechápou lásku

Četli jste můj článek 5 bloků sebelásky a jak je prolomit?

Už dokážete tyto vnitřní strachy odblokovat a nastavit si ve vztazích svoji osobní hranici? To znamená: Už jste schopni myslet více na sebe, mít také čas pro sebe, začlenit do svého dne i to, co máte rádi Vy, než pořád jen vykonávat to, co chtějí druzí, být tu vždycky pro ně a nikdy ne pro sebe?

Ale už jste současně poznali, že od chvíle nastavených osobních hranic mnohem více slýcháte, že jste sobci? A všimli jste si, že nejvíce to přichází od těch, kteří nerespektují a snad ani nikdy nerespektovali Váš čas, Vaše sny, Vaše vlastní potřeby, vše, co je pro Vás důležité? Dál se chovají, jako by na Vás nezáleželo, MUSÍTE jim vyhovět, a pokud ne, budete LITOVAT?

Jak s tímto vnitřním soubojem potřeby a viny naložit?

Další z mých odpovědí na Vaše opakující se otázky. Má slova můžete poslouchat (viz přehrávač nahoře), anebo číst. Archiv všech mých doposud vydaných veřejných odpovědí je zde, Vámi nejsdílenější odpovědi obsahují také souborné knihy Řešidlo 1 a Řešidlo 2 – ukazující řešení mnoha psychologických problémů.

Rozdíl

Troufnu si říct, že ti lidé, kteří Vás nerespektují (a právě proto Vás zneužívají), si pletou a možná vždycky budou plést sebelásku a sobectví.

Sebeláska je schopnost postarat se o sebe. Sebeláska znamená mít se rád natolik, že nedovolím, aby mě někdo zničil. Sebeláska je přirozený instinkt, je to součást pudu sebezáchovy, který máme všichni v sobě. Nicméně: sebeláska není sobectví.

Sobectví říká: Já, jenom já. Zatímco sebeláska říká: Já, na prvním místě já. Sobec má žebříček hodnot a na něm JEDINOU položku: sebe. Nic jiného pro něj není důležité, nikdo jiný pro něj neexistuje. On, JEDINĚ on. Zatímco ten, kdo chápe a pěstuje sebelásku, má na žebříčku hodnot MNOHO položek. Ano, na prvním místě sebe, ale na dalších místech také jiné lidi. To znamená: Ano, on je NEJDŮLEŽITĚJŠÍ, ale ne jediný důležitý. A vysvětlím proč.

Jak apeluji ve Vánočním Speciálu, ten, kdo pochopil a praktikuje sebelásku, obvykle už zjistil, že předpokladem toho, abychom se mohli postarat o jiné, je, že se nejprve postaráme o sebe. Nikdy totiž druhým nemůžeme dát to, co sami nemáme. Abychom jim něco mohli dát, musíme to nejprve mít. Příklad: Když nemáme dost klidu, nemůžeme ho rozdávat. Když nemáme dost vlastní lásky, nemůžeme ji šířit. Když nemáme dost vlastního času, nemůžeme ho poskytnout. To znamená: Vše začíná u nás, každý vztah s někým jiným. Sečteno, podtrženo: My nejprve pro sebe potřebujeme vytvořit tu konkrétní energii, abychom ji potom mohli rozdávat do okolí.

Ale sobec nic nerozdává, všechno si nechává pro sebe. A právě tím je v přímém rozporu se sebeláskou.

Rozpor

Kdo pochopil sebelásku, uvědomil si, jak důležití jsou pro něj jiní lidé. Poznal, že když mu nebude dobře, druzí mu mohou dát to, co sám nemá. Například právě klid, lásku, čas. Ale aby se to stalo, nesmí tyto druhé lidi mezitím ztratit. Jestliže je sobec vlastním postojem ztratí, ptám se: Kdo mu potom pomůže, až si sám nebude moci pomoct?

Proto je sobectví v přímém rozporu se sebeláskou: Kdyby sobec skutečně měl sám sebe rád, pak by sebe nepřipravoval o druhé a druhé by nepřipravoval o sebe. Věděl by, že teď sice pomůže on druhým, ale příště pomohou druzí jemu. Nicméně toto se může uskutečnit jedině v případě, že OBĚ strany chápou sebelásku, OBĚ myslí na SVOJI vlastní energii, ve svém zájmu, aby jí díky tomu měli dost pro druhé, a ti druzí pak měli dost vlastní energie, aby jí nazpět mohli, také ve svém zájmu, pomoci tomu, kdo předtím pomohl jim. Chápete? Součástí sebelásky je udržet si lidi, kteří drží nad vodou Vás.

To ale znamená, že součástí sebelásky není udržet si VŠECHNY lidi. Jen některé. Se kterými máme skutečně smysluplné vztahy.

Dost

Pokud ale Vy, dokonce dlouhodobě, pomáháte někomu, kdo je sobec a Vám nazpět nepomůže, pak je jen otázkou času, kdy dosáhnete své vnitřní meze – kdy pochopíte, že všechnu tu lásku, kterou doteď ZBYTEČNĚ dáváte jemu, můžete ihned – a s okamžitým lepším účinkem – začít dávat buď někomu jinému, kdo si Vaší lásky bude vážit víc, nebo ji můžete začít dávat sobě, a tím zajistíte, že budete mít konečně dost lásky pro sebe.

Ve vztazích se sobcem je to pokaždé stejné: Kdo jen dává a nic zpět nedostává, se dříve nebo později vyčerpá, a to nikoli vinou sobce, ale svou vlastní vinou – že neměl dost rád sám sebe, že zapomínal na sebe, že všechno investoval do druhého a neměl svou mez. Ale to nevadí, dá se to snadno doučit. (Viz mé psané FC Kurzy.)

Začít víc myslet na sebe je tedy nejlepší způsob, jak se postarat nejprve o sebe, a pak i o správné lidi, kteří se také starají nejprve o sebe, aby se pak mohli postarat o nás.

Pokud máte takové lidi, kteří Vám opětují podporu, pomoc, péči, lásku, dejte jim pod stromeček „maličkost“ – Vánoční Speciál. Má to kouzlo, že dokáže pomoci i těm lidem, kteří si o pomoc neřeknou – nechtějí nebo nedokážou. Kteří mají někdy málo sebelásky, málo si sebe váží, a přitom jsou úžasní a měli by to vědět. Nemusíte jim to říkat (beztak mu tomu nemuseli věřit), stačí, že to pochopí sami. A o to se už Vánoční Speciál postará. Všechno o tomto mimořádném dárku (pokud Vám nějaký člověk stojí za 249 Kč) čtěte zde.

Top
Shopping Cart