Karma narcisty: Co ho čeká, když se nezmění

Četli jste/poslouchali Co změní sobce nebo narcistu? Povzdechli jste si, že zrovna “ten Váš” narcista se nezmění? Trápí Vás to, že vidí jen sebe, ne Vás? Že i když pro něj děláte první poslední, on Vás ignoruje? Máte kvůli tomu pocit, že “nejste dost dobří”? Už takový vztah déle nemůžete vydržet, musíte odejít, ale pořád si říkáte: Jak to, že on to nevidí? Kdy to uvidí? Kdy to pochopí?

Vaše dotazy rád zodpovídám buď mluveným slovem (archiv všech odpovědí je zde), nebo psanými odpověďmi na nejčastější pokládané otázky, které najdete v souborných knihách Řešidlo. A rád zodpovím i tuto otázku.

Ve své knize Cítit rozumem, myslet srdcem vysvětluji karmu lidí ve vztazích. Ukazuji, proč je potkávají právě takové vztahy, proč se nám některé opakují, ačkoli je nechceme, a co máme dělat, abychom z kruhu vykročili. Ale rovněž zdůrazňuji, co čeká ty druhé, když o nás přijdou. Ostatně, znáte starou řeckou báj o Narkissovi?

Takto ji zobrazil John William Waterhouse, anglický malíř 19. století. Vystihuje to, co obvykle vidíme. Nedomýšlíme však konec. A právě od toho tu je řecká mytologie…

Ten mladík se jmenoval Narkissos a byl zahleděný jenom do sebe. Každý den chodil k lesní studánce a díval se do její hladiny, protože ze všeho nejvíc na světě miloval svou tvář v jejím odrazu. Nemohl se vynadívat, jak je krásný… Byl tak sebestředný, že nic jiného pro něj neexistovalo.

A protože skutečně byl krásný, zamilovala se do něj nymfa, víla. Tančila kolem něj, podbízela se mu, lákala ho něžnými slůvky, ale on ji neviděl. Neexistovala pro něj. A tak ta kráska usoudila, že zřejmě není dost přitažlivá, a žít pro ni ztratilo smysl. Jen považte: K čemu žít, když Vás přehlíží ten jediný člověk, kterého milujete? K čemu žít, když na jeho místě si neumíte představit nikoho jiného? K čemu žít, když Váš život je jen bolest a už nemůže existovat nic jiného než bolest, protože člověk, bez kterého nemůžete žít Vy, je současně ten, který nepotřebuje žít s Vámi? A tak si ta nymfa chtěla ublížit. Narkissos nejen jí, ale komukoli jinému nedokázal dát nic než pocit, že je zbytečná. A tak se zbytečným stal on.

V ten moment, kdy se nymfa chtěla připravit o život, zasáhli Bohové. Ti vždy zasahují, když chtějí z někoho udělat exemplární případ – výstrahu pro ostatní. Bohové potrestali Narkisse jediným úkolem. Takovým, jemuž se říká karmický. Kdo četl mou knihu Cítit rozumem, myslet srdcem, ví, v čem karmický úkol spočívá. Musíte dosáhnout přesně toho, čeho chcete. Musí se Vám splnit to, po čem toužíte. Musíte ochutnat, co vlastně vytváříte. Sklidíte, co zaséváte. To je karma. Zdá se to až nepochopitelně příznivé – když je člověku umožněno udělat to, co si přál. Jenže to, že člověk dostane to, co chtěl, ještě neznamená, že z toho bude nadšen (viz karmické příběhy také ve Vánočním Speciálu). Lidé totiž často nevědí, co ve skutečnosti obnáší to, o co tolik usilují…

Narkissovi tak bylo nařízeno, aby tedy objal to, co nejvíce miluje. Narkissos se zaradoval: “To je snadné. K tomu nikoho nepotřebuji! Miluji jen sebe, ten odraz v lesní studánce!” A tak poklekl k té hladině a snažil se nabírat vodu tak, aby objal svůj vlastní odraz. Ale ten se mu stále rozbíjel, rozpadal, voda mu protékala mezi pažemi. Tak se nahýbal víc, víc, až do studánky spadl a začal se topit. A nyní pochopil svou karmu. Co totiž myslíte, že se stalo?

Utopil se.

Proč se utopil? Protože sám neuměl plavat a nikdo mu nebyl nablízku.

A proč mu nikdo nebyl nablízku? Protože od sebe všechny milující osoby odehnal. Chtěl to tak. Jen sklidil, co zasel. Nikoho přece nepotřeboval a nechtěl. A tak teď poznal, k čemu to vede. Jestliže pro člověka nikdo není důležitý, pak tento člověk není časem důležitý pro nikoho.

Tehdy, když se utopil, prý na hladinu lesní studánky vystoupal žlutý květ a rozvil se. Té květině se dodnes říká narcis. Jako křiklavě ostrá výstraha pro ty, kdo pro samou zahleděnost do sebe zapomínají, že v životě vždy přijde chvíle, kdy všechno sami nezvládnou. Musí přijít, je to jisté. Člověk není dokonalá bytost, nestačí na všechno. A tak se i narcista dostane do situace, na niž nebude stačit. A tak si položme otázku: Kdo mu pak pomůže?

Narcista je ve skutečnosti zcela závislý na tom, jak dlouho při něm vydrží nějaká milující “lesní nymfa”. Je zcela závislý na tom, kdy si tato přehlížená “víla” uvědomí, že jí lépe bude s někým jiným – možná ne tak krásným, ale také ne do sebe tolik zahleděným, s někým, kdo ji nejen uvidí, ale i bude mít docela obyčejně rád. Ale to už je zase příběh karmy té dané víly (zajímá-li Vás, jaký konec nevyhnutelně nabírají karmické osudy konkrétních typů lidí ve vztazích, využijte knihu Cítit rozumem, myslet srdcem).

Mimochodem, i ta víla z řecké báje svou lásku přece jen našla. Aby ne, když dokázala milovat. Takový protějšek chce každý (kromě některých typů lidí, kteří nechápou, proč je milující protějšek tak cenný). A víte, co pak víle o té své nové lásce řekla? Překvapeně sdělila: “Je to mnohem lepší bytost a jsem s ní mnohem šťastnější, než jsem kdy byla vedle Narkisse.”

Přemýšlejte o tom.

Pokud k Vánočnímu Speciálu, ojedinělému dárku pod stromeček, přikládáte nějaké blízké bytosti také některou z mých knih, uveďte do poznámky v objednávce křestní jméno obdarovaného – rád mu dovnitř knihy vepíšu svůj vlastnoruční vzkaz či věnování, ať si pod stromečkem rozbalí skutečně OSOBNÍ dárek. Z mých knih můžete vybrat zde.

Top
Shopping Cart