10 myšlenek Buddhy, které dokážou změnit celý den

Děje se něco, co nemůžete ovlivnit, a Vás to trápí?

Pokládáte si zdánlivě nesmyslnou otázku: CO SE DÁ UDĚLAT ve chvíli, kdy se NIC UDĚLAT NEDÁ?

Nabízí se odpověď: Nic. Nic se nedá dělat. Ale není to tak úplně pravda. I když nejde nic (vně nás) ovlivnit, neznamená to, že nejde ovlivnit vůbec nic. Jde, nás samotné.

Když čekáte na lepšího partnera, a on stále nepřichází. Když čelíte komplikacím, které nemáte ve své moci. Když se trápíte pro lidi, kteří se netrápí pro Vás. Tehdy pořád ještě můžete ovlivnit jak svůj postoj, tak své zdraví. Jde-li o strach, který se může změnit až v úzkost, pomůže Vám Jak pokořit strach. Jde-li o ponižování jiným člověkem, kterého už nedokážete zadržet, pomůže Vám Jak čelit manipulaci. Jde-li o ztrátu sebevědomí, vyhoření v práci nebo v životě, pochybnosti, které Vás sžírají ohledně jiných lidí nebo sebe, na vše najdete pomoc v psaných kurzech zde.

A pokud jde o mě, kdykoli procházím tunelem a nevidím světlo, žádný pozitivní konec nebo konstruktivní cestou, přemýšlím, co by na mém místě asi udělal Buddha. Ten žil už před dvěma a půl tisíciletími a tvrdil: „I když nemůžeme přímo ovlivnit to, co se nám děje, pořád můžeme ovlivnit to, jak k tomu přistoupíme, jak s tím naložíme.“ Já jsem řadě jeho zklidňujících myšlenek věnoval i část svého Vánočního Speciálu, unikátního dárku pod stromeček pro ty, na jejichž štěstí Vám záleží, ale kteří procházejí ranami osudu nebo lidí, splíny, stresy, lítosti nebo výčitkami – ale ničí to ve výsledku je samotné.

Buddhův pohled

Buddhovo učení nutí více vážit čas. Buddha říkal: „Narodili jsme se proto, abychom žili, ne abychom se pořád připravovali na život.“ I proto nutil lidi víc se stavět těžkostem, řešit je, neodkládat je na později. Raději jednou zvládnout „to těžké“ a mít pokoj, než to neudělat a poté se trápit, že „to těžké“ máme pořád před sebou.

Buddha byl velmi přímý člověk. Neuhýbal před ranami, naopak se je učil strpět, pochopit a reagovat. Ukážu Vám na několika jeho inspiracích:

Jak si nebrat věci osobně

Jednou šel Buddha vesnicí svých odpůrců, když jeden z nich vyběhl a počal Buddhovi sprostě nadávat do obličeje. 

Buddha se zastavil, chvíli naslouchal a poté ho gestem umlčel: „Promiň, ale když někomu koupíš dárek a on ho nepřijme, komu ta věc zůstane?“

Vesničan rozpačitěl. „No… přece mně. Já jsem tu věc koupil, mně patří!“

Buddha přikývl. „A stejné je to s Tvým hněvem.“ A pokojně odešel.

Jak se nejlépe postarat o sebe

Syndrom hladového srdce. Syndrom neviditelného člověka. Syndrom napadeného psa. Syndrom poškozeného zboží. To všechno jsou obrovské problémy současnosti. Lidé neodcházejí od toho, kdo jim ublížil, ale sami se cítí provinile, nedostatečně a pro toho, kdo pro ně nedělá nic, se snaží dělat ještě víc. Jako by všechno bylo naopak. Proč se lidé drží u zdrojů svého neštěstí, proč nehledají zdroje svého štěstí? I to je důvod, proč vznikl Vánoční Speciál. Aby přiměl negativního (obráceně myslícího) člověka vracet se ke zdrojům štěstí, ve Speciálu jim říkám osm klíčů.

Buddha tomu říkal zpevnit svůj vnitřní chrám:

  • „Klid pramení z vnitřku. Proto nehledej zdroj klidu mimo sebe.“
  • „Projdi celý svět a snaž se najít někoho, kdo si zaslouží Tvou lásku a Tvou přívětivost víc než Ty. Nikoho takového nenajdeš. Není to úkol druhých, aby k Tobě byli laskaví. Tohle je úkol Tvůj.“
  • „Svůj hněv nikdy nepřekonáš ještě větším hněvem, jedině láskou.“

Buddhovi vadilo, že lidé často upřednostňují druhé před sebou. Že se stávají obětí těch, kdo je zneužívají. Že když si jich okolí neváží, přestávají si vážit i sebe. Buddha začínal u podstaty slova, rád používal přívlastek dobré slovo jako základní zdroj dobré energie a zlé slovo jako základní zdroj té zlé:

  • „Nemluv, pokud Tvá slova nejsou lepší než ticho.“
  • „Nesnaž se slovem vyhrát nad druhým, nic dobrého tím nevytvoříš. Každé vítězství plodí nenávist. Kdo je poražený, je nešťastný.“
  • „Usiluj o otevřenost. Pro mysl není nic horšího než pochybnost. Pochybnost rozděluje dva lidi. Tento jed rozežírá přátelství a vztahy. Pochybnost je trn, čím déle je v Tobě, tím víc dráždí a bolí. Zahnívající pochybnost zabíjí.“

Jak si ušetřit mnohá trápení

Pokud šlo o cizí slovo, Buddha ho přirovnával k semínku, které, vložené do mysli, roste. Zlé slovo je jako plevel. A když se včas nevytrhne nebo se ponechají v mysli jeho kořínky, dříve či později se mysl zaplevelí. I proto Buddha zavedl „síto tří“, hojně šířené a užívané i například antickými autory. Stalo se to prý takto:

Buddhu jednou chytil za rukáv neznámý člověk: „Pane, něco jsem zaslechl o Tvém příteli…“

Buddha ho ihned zarazil. „Vyčkej. Nejdříve mi řekni: Je to, co chceš povědět, DOBRÉ?“

Muž zaváhal. „Spíše špatné…“

Buddha poděkoval za upřímnost a řekl: „I tak by mi to, co mi chceš říct, mohlo pomoci. Vyčkej ale ještě. Nyní mi řekni: Je to, co mi chceš povědět, PRAVDIVÉ?“

Muž znejistěl. „Nevím to o Tvém příteli určitě. Mezi lidmi se to jenom povídá…“

Buddha opět poděkoval za upřímnost a řekl: „I tak by mi to, co mi chceš říct, mohlo pomoci. Vyčkej ale ještě poslední otázky: Je to, co mi chceš povědět, UŽITEČNÉ?“

Muž zavrtěl hlavou. „Vlastně Ti to žádný užitek nepřinese, ale je to jen zajímavý špatný drb.“

Buddha naposledy poděkoval za upřímnost a vše shrnul: „Takže mi chceš říct něco, co není dobré, pravdivé ani užitečné; pověz mi, prosím: Proč mi to vlastně chceš říct?“

Jakou energii si sám vyrábím

Buddha hovořil o karmě, kterou si sami vytváříme, a to tím, jaké energii se vystavujeme. Psychologie to i kvantifikuje: Všichni jsme přibližně průměrem pěti osob, jimiž se nejvíce obklopujeme. Ano, pět lidí nejvíce ovlivňuje naši energii – jestli si věříme, jestli o sobě pochybujeme, jestli se cítíme špatně, ještě si připadáme nedostateční, anebo jestli jsme spokojení, silní a zdraví.

A pozor: Nejsou to jenom lidé, které vidíme fyzicky okolo sebe. Rozhodují lidé, které si nosíme v hlavě, i jejich činy, kterých se vůči nám dopouštějí. A právě toho, koho máme v hlavě a srdci, ovlivnit můžeme. Ukazuji to jak v psaných kurzech, tak ve Vánočním Speciálu. Pokud se Vám líbí zrovna Buddhovo síto tří, pokládejte si, prosím, sami tyto tři otázky:

  1. Je to, co se chystám o někom (i o sobě) vyslovit, dobré, nebo zlé? To znamená: Jakou energii hodlám vyrobit?
  2. Je to, co se chystám vyslovit, pravda, nebo lež? To znamená: Chci si tím zjednodušit, anebo zkomplikovat život?
  3. Je to, co se chystám vyslovit, užitečné, nebo zbytečné? To znamená: Chci tento moment jen promarnit, anebo využít k vytvoření něčeho lepšího, potažmo lepšího života?

Buddha věřil v to, že svět nepotřebuje víc utrpení. Ani náš život. Vypočítával: „Porod je utrpení, i nemoc je utrpení, i stáří je utrpení, i umírání je utrpení, i každá starost, bolest nebo zoufalství jsou utrpení, i závislost na tom, co je nepříjemné, je utrpení, i odloučení od toho, co je příjemné, je utrpení. Nedělejme si život ještě útrpnějším. Temnotu nevytlačíme temnotou, jedině světlem. Proto hněv překonávejme soucitem, nenávist láskou, těžkosti nadhledem, rány odpuštěním, zlo dobrem, lakotu dary, faleš upřímností.“

Připadá Vám to jako z jiné doby? Nebo nadčasové, takže to platí ještě dnes? Tak ještě jednu jeho myšlenku: „Tajemství zdravého těla a zdravé mysli člověka nespočívá v truchlení nad minulostí nebo v obávání se budoucnosti, ale v dobrém prožívání přítomnosti.“ Jak se to dělá, když jste dole Vy nebo někdo z Vašich blízkých? Otevřete Vánoční Speciál, dárek ne pro jeden večer, ale pro každý den v životě – který nevychází tak, jak jsme si představovali.

Top
Shopping Cart