Trénuj mozek podle Stephena Hawkinga

Domníváte se, že těžkosti Vás činí slabšími? Že čím těžší máte život, tím méně pak zvládnete?

A co kdybych Vám řekl, že to může být naopak – že pokud jde o sílu a slabost, vůbec všechno bývá naopak, než jak nám to v první chvíli připadá?

Už v nedělním živém vysílání Jak čelit srážení své osoby jsem na příkladu mezilidských vztahů ukazoval, že z psychologického pohledu ten, kdo sráží, nebývá silný a ten, kdo je srážen, nebývá slabý. Ba dokonce že když se nás někdo snaží oslabit jen proto, aby se sám cítil silnější, bývá to mimořádně slabý člověk. (Ale o tom již v záznamu onoho vysílání.)

Jako dítě jsem si také myslel, že lidé, srážení například životem, musejí být slabí. Tento názor jsem změnil poté, co jsem je po sražení pozoroval dál. Teprve pak se totiž dělo to SKUTEČNĚ KLÍČOVÉ. Nebylo důležité to, že padli, ale to, zda chtěli zůstat dole. Pokud nechtěli, ba bylo-li pro ně NESNESITELNÉ to, kam padli, odmítli to snést, vzepřeli se a naučili postupně zvedat. Načež jsem užasl tím, co jsem spatřil: Oni byli najednou silnější než kdykoli předtím. A tehdy jsem pochopil, že ti, kdo padli na dno, ale vstali, jsou z psychologického pohledu silnější než ti, kteří na dno ještě nepadli. A začal jsem intuitivně vyhledávat lidi, kteří pod těžkostmi nerezignovali. Začali pro mě být životní inspirací. A tak vznikl můj první tištěný FC Kurz v roce 2011.

Najít cestu

Muž na fotografii byl jedním z nich. Někdo by ohrnul ret: Tss, nějaký chudák, nebohý a slabý člověk, když ho život srazil. Jenže to by byla vážná chyba v úsudku. Proč?

Stephenu Hawkingovi bylo jednadvacet let, když mu lékaři objevili ALS, amyotrofickou laterální sklerózu, která napadá nervový systém a má za následek postupné ochrnutí celého těla.

A opravdu – vzácná nemoc mu “vypínala” tělesné funkce, omezovala orgány. Mozek ale zůstával nepoškozený. Stephen se na něj zaměřil. Vypracoval si takřka geniální mozek.

Jako teoretický fyzik ohromil poznatky z oborů kosmologie a kvantové gravitace. Současně dokázal druhé motivovat (viz 10 myšlenek životního bojovníka, které nesmíme zapomenout) a inspirovat náměty, jak pracovat s vlastním mozkem. To mu podle něj změnilo život. Od zjištění kruté diagnózy měl žít jen dva roky, do svých třiadvaceti. Nakonec žil šestasedmdesát let!

Žil, podotýkám, ne živořil. Stephen měl nakonec tři děti a po celou dobu mluvil o nádherném životě.

Všechno je mezi Tvýma ušima

Zhroutil se Vám v něčem dosavadní život? Nevíte, jak dál? Zradil Vás člověk, na kterého jste ještě relativně nedávno spoléhali (viz kniha L.E.Ž.)? Stali jste se terčem zákeřné manipulace (viz tištěný FC Kurz Jak čelit manipulaci). Ve všech případech čelíte podobnému psychickému tlaku jako tehdy Hawking. Budiž, to Vás potkalo. Ale co dál? Chcete tak zůstat? Nebo se vzepřít a sílit? Pokud to druhé, jsou následující řádky pro Vás. Podle Hawkinga, kterému “zbyl jenom mozek”, je totiž možné právě změnou myšlení změnit svůj život. Ale mozek nesmí být “chabrus”, odevzdaný, slabý, negativní. Musí se dostat do módu flow, kdy plyne na pozitivní vlně – na dobrém změně a návyku.

Stephen tvrdí, že je vhodné – právě pro těžké chvíle, kdy v životě přijdou – mozek aktivně cvičit jako svaly, oči či hlasivky. Cvičením nemyslel luštit křížovky a sudoku. Naléhal: „Trénujte pořád. Pak máte větší šanci snáze překonat překážky a neduhy, které život dokáže připravit. Se silnější myslí si zlepšíte kvalitu žití. ,Everything is between your ears’ – všechno je mezi Vašima ušima.“

Stojíte-li o detaily: Hawking odmítal, že by myšlení, zejména paměť, bylo něco statického, neměnného. Říkal, že můžeme zvyšovat její kapacitu i rychlost, ale předně musíme pochopit, že jsou dva druhy paměti. Krátkodobá je ta paměť, kterou mozek používá k ukládání malých potřebných informací OKAMŽITĚ, jako jméno osoby, kterou poprvé potkáme. Kapacita krátkodobé (operační/pracovní) paměti je přibližně sedm informací. Naproti tomu dlouhodobá je paměť pro ty informace, jež si naopak v této chvíli pamatovat nemusíme. Tam se ukládá učivo na zkoušky, přelomové momenty v životě, do srdce vypalované události s rodinou či přáteli.

(Pamětí a emocionálními stopami v ní se zabývám v tištěném FC Kurzu Cestou vnitřní síly.)

7x za zdravější mozek

Jednoduše řečeno: Paměť je v mozku. Proto podle Hawkinga vše, co obecně zlepšuje zdraví mozku, má pozitivní dopad na paměť. Fyzické cvičení (sport) a zapojování se do nových aktivit, které ihned stimulují mozek, jsou tradiční osvědčené metody, které pomáhají udržet mozek zdravý.

Podtržené slovo je zásadní. Zdravé tělo totiž pomáhá rozvíjet zdravý mozek. Jíst správně a odsouvat stres do pozadí umožňuje lépe se zaměřit na nové informace a prospívá to i tělu. Také kvalitní spánek je důležitý. Tak jako získávání vitaminů a omega-3 mastných kyselin z přirozené stravy. Jenže Hawking se o zdravé tělo opřít nemohl. Co mu tedy pomáhalo? Jakých 7 tréninků mysli můžeme i my provádět, aby byl náš mozek silnější a účinnější?

Stephen Hawking doporučoval toto:

1. Zaměřuj se vždy jen na jeden úkol

Krátkodobá paměť, se kterou pracujeme právě teď, funguje jako pracovní plocha počítače. Nemůžeme v ní mít nepořádek a zmatek, stačí jen několik souborů, se kterými pracujeme. O to efektivněji se totiž zaměřujeme a orientujeme.

Hawking varoval před multitaskingem, problémem této doby. Jen si to přiznejme: Často těkáme, nedokážeme dokončit jednu věc, věnovat pozornost jednomu úkolu. Pracujeme mělce. To je zlé, protože mozek potřebuje čas, aby správně zakódoval informace. Z pohledu produktivnější paměti platí: Pokud si potřebujeme něco zapamatovat, ukončeme multitasking, řešení více věcí naráz.

2. Silná pětka: vůně, dotek, chuť, sluch a zrak

Čím více smyslů do takzvaného kódování informací zapojíme, tím silnější bude. To je důvod, proč si babiččiny domácí buchty pamatujeme tak dlouho. Byla to potěcha pro oči, hmat i chuť. Měli jsme rty od cukru, ulepené prsty, a přitom cítili to těsto, tu náplň…

Stejně tak osobu, kterou jsme poprvé potkali, vůbec nemusíme znát jménem, ale podle řeči (kterou slyšíme), parfému (který máme stále někde v nosním chřípí), vlhké dlaně nebo silného stisku (který stále cítíme), zkrátka podle emocí. Přitom pomůže podívat se do očí a ihned zopakovat jeho jméno. Například:

  • „Dobrý den, jsem Josef Novák.“
  • „Těší mě, pane Nováku.“

Hawking říkal: „Nabídnete-li podání ruky, zapojili jste celkem čtyři z Vašich pěti smyslů. Mimochodem, někteří starší politici se i líbají.“

To ovšem netřeba. Zvláště v dnešní epidemiologicky náročné době.

3. Zopakuj to

V tištěném FC Kurzu Cestou vnitřní síly ukazuji základní psychologickou metodiku, jak přistupovat k určitým negativním událostem či prožitkům. Chápat, jak funguje život – že i on je svým způsobem důsledný učitel, který nám vrací to, z čeho jsme se ještě neponaučili. Ano, i on nám pomáhá na principu opakování.

Ostatně, známe to už ze školy: Když si něco chceme zapamatovat, opakujeme to. Opakování je matka nejen moudrosti, ale i paměti. Už jako děti nás to odmala učili rodiče i učitelé. Později tuto práci převzal život: Z čeho jsme se dostatečně neponaučili, to jsme nuceni prožít si znovu.

Hawking si ovšem všiml, že dospělému na rozdíl od dítěte pomáhá nedrilovat se jednorázově, ale rozložit opakování do delšího časového období. Učí ho to tedy současně i trpělivosti a pokoře.

4. Naporcuj to

Jedna zajímavost, kterou rozklíčoval právě Stephen Hawking: Vědci dlouho nechápali, jak si většina lidí může zapamatovat něčí devítimístná telefonní čísla, ačkoli člověk je podle vědy schopen držet jen sedm informací najednou. Pak na to přišli… My totiž umíme informace rozdělovat. Místo devíti samostatných číslic vidíme tři trojčíslí. Nebo si pamatujeme dvojčísla. Záleží na tom, jak jsme se už odmalička učili vnímat delší čísla.

Technika porcování funguje podle Hawkinga pro jakoukoli informaci. Rozdělme si velké množství dat na menší kousky a zaměřme se na pamatování jednotlivých částí. Jako při učení básničky.

5. Uspořádej si to

Proč jsme tak neklidní, když něco v našem životě nevychází? Proč se k tomu stále v mysli vracíme a trápíme se tím, “dokud si v sobě neuklidíme”?

Inu, naše mozky potřebují fungovat systematicky. Proto knihy mají kapitoly a prezentace části. Pečlivým uspořádáním toho, co si musíme zapamatovat, pomáháme mozku plnit pomyslné přihrádky paměti. On si pak pamatuje, v jakém šuplíku co má.

Podobně mysl funguje při pexesu, kterým se cvičí fotografická paměť a také rychlost rozhodování. Kdy naposledy jste si ho zahráli třeba s malými dětmi?

6. Používej mnemotechnické pomůcky

A ještě jednou k dětem, které nám mohou být mnohem větší inspirací, než si připouštíme.

Mnemotechnická pomůcka, kterou děti při učení hojně používají, je slovní či grafická konstrukce, která umožňuje pamatovat si téměř nezapamatovatelné. Pomáhá totiž přidružením určitých představ – obrázků, rýmů, akronymů nebo písní. To se dělá už ve škole, například při biflování periodické soustavy chemických prvků. V žertovných větách počáteční písmena slov znamenala značky prvků:

  • bal Bedřich Boženu Celou Nahou O Fuj Nestydo
  • Hanu bal Na Kolínka Robustní Cestář Franta
  • žela Magda Caňonem Srazila Banán Ramenem

Tolik šest námětů Stephena Hawkinga. Je tu však ještě jeden, specifický.

7. Nauč se to tak, jak je pro Tebe ideální

Hawking se rád inspiroval druhými. Ale konečnou podobu práce se svou hlavou si vytvářel sám. A to je ten sedmý námět: Hawking upozorňoval, že různí lidé dávají přednost různým metodám učení. A že bychom tedy měli používat styl, který vyhovuje nám, i když to třeba není ten, jakým studuje většina lidí.

Někomu pomáhá psaní dat, jinému nahrání a následné poslouchání. Někomu pomáhá učení do rytmu chůze, dalšímu do rytmu hudby. Ale každý má nějaký způsob, jak využít mozek ve svůj prospěch. A to nejen z hlediska paměti, nýbrž i hledání řešení různých problémů.

To je důvod, proč koučové, terapeuti i psychologové nemají za člověka hledat řešení. Mají naopak najít způsob, aby on sám v sobě objevil své vlastní řešení. Protože on ho nalezne. Jen někdy potřebuje navést.

Jak Vám mohu pomoci

  1. Každé dva měsíce vydávám jeden tištěný FC Kurz, zaměřený na jiný konkrétní specifický problém, s nimiž se lidé hojně potýkají. Zde si můžete vybrat svůj podle tématu.
  2. Vždy s měsíčním odstupem po FC Kurzu vychází návazný FC Workshop. Zatímco FC Kurz je o všeobecné psychologii, FC Workshop o konkrétních lidech, kteří zmíněné metody nebo vlastní postupy využili k vyřešení daného problému. Praktický FC Workshop je doplněn o pracovní listy. Výhodné sady FC Kurzů + FC Workshopů najdete zde. Naučí Vás nejen chápat řešení, ale i praktikovat ho do svého života.
  3. Nápomocné knihy si můžete přidat do balíčku zde.
Top
Shopping Cart